Die Friedhöfe sind oft die letzte 
      Erinnerung an menschliche Schicksäle 
Přidat hřbitov

Krásné Březno

zpět | tisk | pdf
Krásné Březno
GemeinschaftÚstí nad Labem
BezirkÚstí nad Labem
ErdstrichÚstecký kraj
Krásné Březno, Kode: 775266
GPS-Koordinaten 50° 40' 17.9''
14° 5' 25.6''
Schönpriesen, Schön Prieβen
11 071 m²
Město
Městské služby Ústí nad Labem p.o.
U Krematoria 398/8
400 03 Ústí nad Labem
Tel.: +420 475 531 566
GSM: +420 724 099 722
E-mail: mestske.sluzby@msul.cz
URL: http://msul.cz
Statutární město Ústí nad Labem
Velká hradební 2336
401 00 Ústí nad Labem
Tel.: +420 475 271 111
E-mail: podatelna.magistrat@mag-ul.cz
URL: https://www.usti-nad-labem.cz
Udržovaný v původní podobě
Nein
Krásné Březno

Krásné Březno (německy Schönpriesen, Schön Prieβen) je část statutárního a krajského města Ústí nad Labem. V roce 2011 zde trvale žilo 13.294 obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1057, kdy se místo nazývalo campus Bresnik, tedy tábor Březník a náleželo do bílinského kraje. V polovině 12. století území Krásného Března náleželo ke svádovskému panství. Původní název Březnice je doložen ve zmínkách o obci z let 1186 a 1188, kdy sídlo patřilo rytířskému řádu johanitů. Roku 1335 ji získali do zástavy a dále do majetku zemané z Kyc (z Kýče), kteří zde postavili tvrz, kterou roku 1405 ji získali rytíři z Bron. Roku 1415 byla součástí panství hradu Svádova.

V letech 1628–1645 drželi panství děčínští Thunové, po nich Althannové. Dále se v držení malé převážně zemědělské obce vystřídalo několik rodů, roku 1750 dal hrabě Cavriani postavit nový zámek, ale hned roku 1754 zadlužené panství prodal v dražbě hraběti Janu z Hartigu, který je držel do roku 1795. Za něho roku 1788 byla obec připojena k Žežicím. Další majitelé se rychle střídali: Jan Josef hrabě ze Stibaru na Buttenheimu, 1810–1811 Anton šlechtic von Zürschauer, 1811–1865 hrabě Ledebour-Wicheln, 1865–1879 Wilhelm Ruß, 1879–1911 Jindřich hrabě Kolovrat-Krakovský Novohradský a konečně v letech 1911–1945 svobodný pán Skrbenský z Hříště.

Od poslední čtvrtiny 19. století lokalita prosperovala, počet obyvatel se pětinásobně zvýšil jak díky průmyslu (lihovar, pivovar, rafinérie cukru a chemická továrna W. Herrmanna), tak díky lodní dopravě (nákladní přístav) a plavcům, splavujícím po Labi dřevo.

Vystěhování českého obyvatelstva v roce 1939 bylo následováno obsazením obce německým wehrmachtem. V zámku sídlilo výcvikové středisko wehrwolfů. Vybombardování obce v letech 1944–1945 vedlo ke zničení mnoha domů a pauperizaci, původní strukturu obce se již nepodařilo obnovit. Dne 31. července 1945 došlo k explozi zdejšího muničního skladu, při než bylo zabito 27 lidí a sklad včetně budov chemické továrny rozmetán. Exploze byla interpretována jako sabotáž sudetských Němců a stala se signálem tzv. Ústeckého masakru, střelby do tří skupin sudetských Němců, připravených k deportaci.

Roku 1876 na návrh Viktora Rusza bylo dosavadní české označení Březnice, tj. německy Prießnitz, změněno na Krásné Březno, tj. Schönpriesen. Současný název Krásné Březno byl oficiálně zaveden až roku 1876. V roce 1900 se obec připojila k městu Ústí nad Labem.

Hřbitov

Hřbitov v Krásném Březně je hřbitov v kdysi samostatné obci Krásné Březno, která se později stala součástí Ústí nad Labem. Nachází se na východním okraji města, v ulici Neštěmická nedaleko městské části Neštěmice.

Nejstarší část hřbitova, jeho jižní část, byla vystavěna v první polovině 19. století na pozemku nad obcí jako nový hřbitov pro rostoucí aglomeraci Ústí nad Labem, kde s rozvojem průmyslu rostl počet obyvatel města.

V této části byla roku 1903 stavebním podnikatelstvím ústeckého stavitele Julia Hausera zbudována neogotická hřbitovní kaple. Podél hřbitovní zdi areálu je umístěna řada hrobek významných obyvatel města, včetně několika kaplových hrobek. Ve druhé polovině 20. století byl areál hřbitova dále rozšířen severním směrem.

Hřbitov je udržovaný a stále fungující. Problematický je stav velkých hrobek zejména u hřbitovní zdi a pak zadní část hřbitova, která je celkově v horším stavu.

Hroby významných osobností

Carl Georg Wolfrum (1813–1888) – majitel textilních továren, barokně klasicistně secesní rodinná hrobka, autor Arpád Mogyorosy
Rodina Aloise (Alwina) Köhlera (1845–1923) – zakladatel úspěšného stavebního podniku, neogotická kaplová rodinná hrobka
Rodina Antona Baselta – neogotická kaplová rodinná hrobka
Rodina Eckelmannova – zakladatelé a majitelé Likérky a drožďárny bratří Eckelmannů
Rodina hrabat Kolowrat-Krakowských

Počet obyvatel v roce 1930 - 4.902
Počet obyvatel v roce 2011 - 13.294

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Omnium, Památkový katalog




Dokumentační fotografie

Objekty a vybavení hřbitova

  • Hroby
  • Nové hroby
  • Odstraněná hrobová místa
  • Hrobky
  • Kolumbárium
  • Márnice (i bývalá)
  • Obřadní síň
  • Brána
  • Popelnice
  • Otevírací doba hřbitova vyvěšena
  • Řád veřejného pohřebiště na místě
  • Kontakt na správce hřbitova na místě
  • České hroby
  • Německé hroby
  • Neidentifikovatelné hroby

Stav hřbitovní zdi

  • Udržována vč. náhrobků na nebo u zdi
  • Obnovena vč. náhrobků a desek na/u zdi