Die Friedhöfe sind oft die letzte 
      Erinnerung an menschliche Schicksäle 
Přidat hřbitov

Příbor

zpět | tisk | pdf
Příbor
GemeinschaftPříbor
BezirkNový Jičín
ErdstrichMoravskoslezský kraj
Příbor, Kode: 735329
GPS-Koordinaten 49° 38' 34.7''
18° 8' 47.0''
Freiberg
2 918 m²
Město
Příbor
Městský úřad Příbor
náměstí Sigmunda Freuda 19, 742 58 Příbor
Tel.: +420 556 455 455 / E-mail: info@pribor-mesto.cz
URL: www.pribor.eu
Příbor
Městský úřad Příbor
náměstí Sigmunda Freuda 19, 742 58 Příbor
Tel.: +420 556 455 455 / E-mail: info@pribor-mesto.cz
URL: www.pribor.eu
Udržovaný v původní podobě
Nein
Příbor

Příbor je nejstarším městem okresu Nový Jičín. První písemná zmínka o obci pochází z 12. prosince 1251 v listině markraběte moravského Přemysla, budoucího českého krále Přemysla Otakara II. Město založil Frank z Hückeswagenu. Příbor byl od prvopočátku významným správním, hospodářským a kulturním centrem celého okolí. Již v roce 1292 je jmenován jako městečko a v roce 1294 jako město. Po panství pánů z Hückeswagenu a Příbora po roce 1307 se stal součástí olomouckého biskupství. V roce 1389 olomoucký biskup Mikuláš z Rýzmberka udělil městu právo opevnění. Jako zástavní držitelé panství Hukvald ovládali město bývalí husitští hejtmané Mikuláš Sokol z Lamberka v letech 1435–1438 a Jan Čapek ze Sán v letech 1438–1452 a bratřický hejtman Jan Talafús z Ostrova v letech 1452–1465. Zástavní držitel Hukvald Dobeš z Boskovic vymohl na králi Vladislavu II. Jagelonském udělení městu dvou výročních trhů v roce 1493. Olomoucký biskup Marek Khuen udělil městu čtyři výroční trhy a jeden trh týdenní v roce 1560.

Nejpočetnější ze všech cechů byl významný cech soukeníků, jenž svá sukna od poloviny 16. století vyvážel do Krakova, Poznaně, Lvova, Levoče a Prešova a dalších měst. V roce 1615 postoupil městu kardinál František Ditrichštejn řadu privilegií a práv jako městské právo olomoucké, osvobození od robot, rozšíření rybolovu v řece Lubiněa mnohé jiné. Kardinál někdy přespával na náměstí v domě čp.6, na němž je dodnes jeho znak. V roce 1617 si Příbor od olomouckého biskupa pronajal celé panství Hukvaldy na 6 let za plat 9 600 zl. ročně.

Za třicetileté války město třikrát vyhořelo v letech 1621 od Valachů, 1626 od dánského generála Mansfelda a 1643 od Švédů. Na konci 16. století zdejší školu navštěvoval sv. Jan Sarkander. V roce 1694 byla založena piaristická kolej a gymnázium, nastal velký rozmach školství. Piaristé hráli divadlo, provozovali hudbu a spravovali knihovnu s 30 prvotisky (tisky před rokem 1500). V Příboře vzniklo nejstarší české ochotnické divadlo na Moravě v roce 1809. Dále tu byl založen první vzdělávací dělnický spolek Harmonie na Moravě v roce 1869.
6. května 1856 se v Příboře narodil zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud (1856–1939).

Z dalších významných rodáků města možno jmenovat zakladatele moravské vlastivědy a topografie Řehoře Volného (1793–1871), filozofa a národního buditele Bonifáce Buzka (1788–1839), historika Bertolda Bretholze (1862–1933) a geologa Mořice Remeše (1867–1959). V roce 1875 tu byl založen český učitelský ústav, druhý na Moravě – město se stalo centrem vzdělanosti severní Moravy. K tomu přispělo i založení reálky a později gymnázia v roce 1902.

Dva příborské prapory složené z dobrovolníků v roce 1918 obsadily pro nově vzniklé Československo vzpurná převážně německy mluvící města Nový Jičín, Fulnek, Odry, Bílovec a Opavu. Roku 1938 se převážně česky mluvící Příbor stal součástí Třetí říše, na konci druhé světové války město osvobodila 6. května 1945 Rudá armáda. Od roku 1951 ve městě existoval pobočný závod Tatra Příbor, vyrábějící od roku 1959 osobní automobily Tatra 603, T-613 a T-700. Výroba byla ukončena v roce 1997.

Počet obyvatel v roce 1930 … 4.062
Počet obyvatel v roce 2011 … 4.870

Stav hřbitova
-

Zdroje
Omnium; Katastr nemovitostí ČR; Mapy.cz; ČSÚ, webové stránky města, farnosti; Wikipedia