Die Friedhöfe sind oft die letzte 
      Erinnerung an menschliche Schicksäle 
Přidat hřbitov

Přísečnice

zpět | tisk | pdf
Přísečnice
GemeinschaftKryštofovy Hamry
BezirkChomutov
ErdstrichÚstecký kraj
Kryštofovy Hamry, Kode: 736180
GPS-Koordinaten 50° 27' 47.0''
13° 7' 55.1''
Pressnitz
Nezjištěno
Srovnán se zemí
Ja
Přísečnice

Přísečnice (německy Pressnitz) bylo hornické město v Krušných horách v okrese Chomutov.

První písemná zmínka pochází z roku 1335. Jeho rozvoj byl podmíněn těžbou železné a stříbrné rudy. Město zaniklo kvůli výstavbě přehradní nádrže Přísečnice v sedmdesátých letech 20. století.

První zmínka o stříbrných dolech v Přísečnici ze 14. století, postupně se zde kromě rud stříbra dobývaly také rudy s obsahem arsenu, kobaltu, niklu, bismutu a v menším měřítku také mědi. Z poloviny 15. století se dochovaly zprávy o hamrech pánů ze Šumburka. Roku 1459 získali majitelé panství Lobkovicové horní privilegia na dolování v třímílovém okolí Hasištejna, do kterého spadala i Přísečnice.

V roce 1546 král Ferdinand I. Přísečnici vykoupil a povýšil na horní město. V průběhu doby docházelo k výkyvům v intenzitě dolování a nejúspěšnějším obdobím bylo 16. století. V první polovině 17. století se začínaly projevovat obtíže způsobené dlouhým provozem dolů. Ty totiž pronikly do značné hloubky a dosáhly až na úroveň odvodňovací dědičné štoly Dům rakouský, takže bylo nutno počítat s dodatečnými náklady na odvodňování. Po třicetileté válce byly obnovovány již jen doly s dostatečně bohatými rudami.

Od poloviny 17. století byla spolu s odbočkami ražena na náklady krále, který si nechával polovinu získaného stříbra a veškerou železnou rudu. Přestože bylo nacházeno mnoho stříbrných ložisek, soukromníci nebyli ochotni otevírat nové doly a král na ně neměl prostředky. Jediným těžařem byla obec, která aby nepřišla o status horního města, provozovala doly Tři labutě a Požehnání boží, přičemž druhý z nich byl roku 1661 opuštěn. V roce 1687, kdy se těžilo jen v dole Nebeské vojsko, bylo získáno jen okolo 21 kg stříbra. K oživení hornické činnosti došlo až na počátku 18. století, kdy bylo otevřeno čtrnáct dolů.

Za třicetileté války byla Přísečnice těžce postižena průtahy císařských i švédských vojsk a rekatolizací, která vedla k vlně emigrace.

V polovině 18. století došlo k zániku hornictví a ve městě se rozšířilo paličkování krajek. Ve čtyřicátých letech devatenáctého století patřilo okolí Přísečnice k regionům nejvíce postiženým nedostatkem potravin.

V roce 1832 koupila přísečnické panství hraběnka Gabriela Buquoyová. Byla nazývána anděl Krušnohoří. Pomáhala lidem tím, že od nich vykupovala krajky. V letech, kdy ve městě zavládl hlad, byly na zámku rozdělovány potraviny, oblečení a houně. Nechala upravit Přísečnický potok, aby se po něm mohlo plavit dřevo. Dala také vybudovat silnice z Přísečnice do Kalku a do Kovářské. V roce 1848 zrušila poddanství.

Když se ve druhé polovině 19. století plánovala stavba železnice z Chomutova do Vejprt, vedení města ji odmítlo. Nejbližší stanicí se tak stalo nádraží v Rusové, které bývalo v zimě často obtížně přístupné. Absence napojení na železnici se později podílela na postupném úpadku města.

Po odsunu německého obyvatelstva, ke kterému došlo převážně v letech 1945/1946, se město nepodařilo zcela dosídlit (v roce 1950 zde žilo 731 obyvatel). Začátkem sedmdesátých let 20. století bylo rozhodnuto o stavbě přehrady, která vedla k postupné demolici města a zatopení jeho území. Úředně byla obec zrušena k 30. červnu 1974 a její území bylo přičleněno k obci Kryštofovy Hamry.

Počet obyvatel v roce 1930 - 2.606
Počet obyvatel v roce 2011 - 0

Hřbitov

Hřbitov v zaniklé obci Přísečnice se nacházel na místě dnešní vodní nádrže pod obcí Kryštofovy Hamry. Nádrž byla vybudována v letech 1969-1976 na Přísečnickém potoce pro zásobení severočeské hnědouhelné oblasti pitnou vodou, jako zdroj energie a jako částečná ochrana území pod hrází před povodněmi.

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, webové stránky obce/města, Katastrální úřad


Pohledové fotografie