Úhošťany

Lokalita	Úhošťany
Gemeinschaft	Kadaň
Bezirk	Chomutov
Erdstrich	Ústecký kraj
Katastrální území	Úhošťany, Kode: 773271
GPS-Koordinaten	50° 21' 15.7'' 13° 15' 31.5''
Německý název	Atschau
Výměra	927 m²
Číslo kulturní památky	37099/5-804
Vlastnictví	Město
Kontakt	Městský úřad Kadaň Mírové náměstí 1 432 01 Kadaň Tel.: +420 474 319 500 E-mail: e-podatelna@mesto-kadan.cz URL: https://www.mesto-kadan.cz
Vlastník	Město Kadaň Mírové náměstí 1 432 01 Kadaň Tel.: +420 474 319 500 E-mail: e-podatelna@mesto-kadan.cz URL: https://www.mesto-kadan.cz
Stav	Udržovaný, nová podoba
Opuštěno	Nein

Stručný popis

Úhošťany (německy Atschau) jsou malá vesnice, část města Kadaň v okrese Chomutov. V roce 2011 zde trvale žilo 88 obyvatel.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1088.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1088, kdy ji kníže Vratislav II. věnoval vyšehradské kapitule. Darovací listina obsahuje zmínku o horníkovi, takže je možné, že se v okolí těžila nějaká ruda. V polovině čtrnáctého století už stála úhošťanská tvrz, která ale nesloužila jako panské sídlo, protože majiteli vesnice byli v letech 1356–1364 kadaňští měšťané, bratři Mikuláš a Valter. Koncem čtrnáctého století vesnici získali Škopkové z Dubé.

Od první poloviny patnáctého století byly Úhošťany rozděleny mezi dva majitele. Část s tvrzí od Rohrenkvarků nejspíše okolo roku 1540 koupila rodina Strejčků a od nich roku 1607 město Kadaň, kterému patřila i druhá část už v době před rokem 1547. Kadaňští měšťané během Šmalkaldské války podporovali protestanty a po jejich porážce v bitvě u Mühlberka král Ferdinand I. město potrestal konfiskací majetku. Tomu se jej časem podařilo vykoupit zpět, ale znovu o něj přišlo po stavovském povstání v letech 1618–1620.

Třicetiletá válka vesnici postihla velmi těžce. Procházely a ubytovávaly se v ní oddíly vojáků, docházelo k odvodům, rabování, epidemiím a požárům. Z let 1626, 1627 a 1639 existují zprávy, podle kterých si obyvatelé zachraňovali život útěkem do lesů.

Během válek o rakouské dědictví vesnici vyplenili Maďaři a Francouzi. K drancování vojsky poté znovu došlo za sedmileté války, kdy ji vyplenili Prusové. Škodám Úhošťany neunikly ani při napoleonských válkách, kdy muselo mnoho mužů narukovat do armády.

Pod vrchem Úhošť se ve štolách Marie Pomocné a Jana Nepomuckého těžila zelená hlinka (seladonit) používaná k výrobě barviv. První zmínka o ní pochází z roku 1563, kdy však byla považována za rudu mědi. Z roku 1708 se dochovala zpráva o propůjčení dolové míry a později v letech 1747, 1751 a 1769 žádali kadaňští měšťané o její obnovení. Až do roku 1772 však trval spor o tom, zda hlinka obsahuje měď, a jde tedy o nerost vyhrazený panovníkovi nebo o nerost nižší, který mohla dobývat pozemková vrchnost.

Při mobilizaci v roce 1938 obsadilo kopce jižně od Úhošťan dělostřelectvo. Místní muži se jí ale často vyhnuli a ukrývali se v lesích. Během druhé světové války však narukovali do armády a uvolněná pracovní místa zaujali zajatci z Polska a později z Francie. V roce 1942 do vesnice přijely děti z bombardovaného Porúří a roku 1944 začali přicházet uprchlíci před postupující východní frontou. Počet obyvatel v roce 1945 nakrátko zvýšili ještě Němci ze středního Slovenska. V samém závěru války ve dnech 6. až 8. května přes Úhošťany projížděli vojáci, kteří ustupovali před Rudou armádou a snažili se dostat k americkým pozicím.

Už v červnu 1945 začalo vysídlování Němců, kteří byli odváženi do sběrných táborů v Kadani, ve Vilémově a později v Prunéřově, odkud odcházeli přes Kryštofovy Hamry do Německa. Do vyprázdněných usedlostí se nastěhovali lidé ze Berounska, Nymburska, volyňští Češi a několik rodin z Rumunska a Slovenska.

Hřbitov u kostela sv. Havla

Bývalý hřbitov obklopuje kostel sv. Havla uprostřed obce. Budovu a zrušený hřbitov obtáčí okrouhlá ohradní zeď. Původně byla součástí jižní části ohradní zdi i rozměrná márnice či kostnice. Plocha hřbitova je dnes upravena a je možné zde najít pouze zbytky několika náhrobků.

Počet obyvatel v roce 1930 - 348
Počet obyvatel v roce 2011 - 88

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Omnium, Památkový katalog