Die Friedhöfe sind oft die letzte 
      Erinnerung an menschliche Schicksäle 
Přidat hřbitov

Neuigkeiten

  • 28.03.2021 Ke hřbitovům na Odersku byly nahrány fotografie od Rudolfa Korčáka

    Ke hřbitovům na Odersku - Odry, Suchdol nad Odrou, Pohoř, byly nahrány fotografie od Rudolfa Korčáka.

  • 28.03.2021 Přidány další fotografie hřbitovů od Michala Kmínka

    Přidali jsme nově fotografie autora Michala Kmínka ke hřbitovům:

    Arnultovice, Čeřeniště, Dolní Podluží, Klášterec nad Ohří, Krásný Les, Lesná u Děčína, Litochovice nad Labem, Lovosice, Mikulov v Krušných Horách, Moldava, Mukařov, Okounov, Rybniště, Studený, Sutom, Varnsdorf a Žim.

  • 27.03.2021 Nahrány fotografie Nikolase Botose (Olomoucko)

    Ke kartám hřbitovů - Chudobín, Paseka, Boškov, židovský hřbitov v Přerově, Slatinice byly nahrány fotografie od Nikolase Botose.

  • 27.03.2021 Přidány hřbitovy Těšetice a Náměšť na Hané od Petra Nislera

    Přidali jsme nové hřbitovy - Těšetice a Náměšť na Hané.

    Kompletní materiály ke hřbitovům vč. historických rešerší připravil Petr Nisler.

  • 23.03.2021 Nové fotografie od Rudolfa Korčáka

    Rudolf Korčák přispěl fotografiemi k židovským hřbitovům v Holešově a Frýdku-Místku.

  • 20.03.2021 Aktualizace projektu ke hřbitovu Horní Ves v Chomutově (https://hrbitovhornives.cz/public)

    Aktualizovali jsme webové stránku k projektu Kulturně-historická rešerše hřbitova v Horní Vsi v Chomutově. 

    Více k projektu - hřbitov Horní Ves v Chomutově

  • 20.03.2021 Soubor zdokumentovaných hřbitovů od Michala Kmínka

    Velký soubor zdokumentovaných hřbitovů od Michala Kmínka je postupně přidávan na web. 

    Dnes přidány hřbitovy - Arnoltice, Blankartice, Bořislav, Bynovec, Cínovec, Český Bukov, židovský hřbitov Čížkovice, Chřibská a Dolní Chřibská, Dubice, Heřmanov, Chotiměř a Jetřichovice.

  • 18.03.2021 Nové fotogalerie přidal Nikolas Botos

    Nikolas Botos dnes přidal nové fotogalerie ke hřbitovům v okolí Olomouce.

    Jde o straý a nový hřbitov na Svatém Kopečku, v místní části Chválkovice a Holicích. 

     

    Starý hřbitov na Svatém Kopečku

    Nový hřbitov na Svatém Kopečku

    Chválkovice

    Holice u Olomouce

     

  • 16.03.2021 Web Cimiterium má nového přispěvatele - Petr Nisler

    Na webu Historické hřbitovy - Cimiterium jsme přivítali nového přispěvatele. Je jím Mgr. Petr Nisler.

     

    Mgr. Petr Nisler.

    Bydliště Moravská Třebová, historik

    Studoval na Slezské univerzitě v Opavě, obor historie/muzeologie, zájem o nekrogeografii a sepulkrální umění.

    Oblast zájmu: Olomoucko, Šumpersko, Svitavsko, Blanensko, Orlickústecko, Prostějovsko.


    Ptáme se proč?

     

    Jako historika mě zajímá především ta historie a specifika jednotlivých hřbitovů, hřbitovům se věnuji právě systematicky a dokumentátorským způsobem (proto je mi koncepce webu cimiterium tak blízká!).


    Ve fb skupině Staré hřbitovy není po popisných textech a dokumentární formě příliš poptávka, tam "frčí" spíš jednotlivé fotografie různě ve fotoshopech přibarvované a upravované, hroby osobností apod.


    Psanou historii místa se opět snažím odvodit od zvyklostí, které jsou na zpracovaných hřbitovech z Jesenicka (za předlohu jsem si vzal konkrétně Vernířovice na Šumpersku), ale přece jen bych chtěl akcentovat hlavně dějiny farnosti a správní začlenění lokality, což má pro existenci hřbitovů zásadní důležitost.

     

    Prvními příspěvky Petra Nislera jsou hřbitovy Křelov a Náklo na Olomoucku

     

  • 18.02.2021 Pražské hřbitovy povede staronový ředitel. Chce kultivovat pohřebnictví a nabízet nové služby

    Do jedné řeky se dvakrát nevstupuje, na hřbitovy ale ano. Novým ředitelem Správy pražských hřbitovů (SPH)se stane jejich někdejší šéf Martin Červený. Toho odvolala minulá rada z podivných důvodů. Teď se oceňovaný ředitel vrací.

     

    Pražský magistrát vypsal na ředitele SPH výběrové řízení. Někdejší ředitel se do něj přihlásil. A uspěl. V pondělí jeho jmenování potvrdila rada hlavního města. Nastoupit by měl prvního března. „Na SPH nastupuji s ambicí kultivovat pohřebnictví. Mimo jiné nabídkou nových, individualizovaných služeb. Chci navázat třeba na projekt Les vzpomínek a vytvořit další prostor pro smysluplné rituály posledního rozloučení, které spoluvytvářejí sami pozůstalí,“ řekl webu Lidovky.cz Červený s tím, že by rád pokračoval i v kultivaci hřbitovů s ohledem na jedinečnou atmosféru každého z nich.

     

    Červeného odvolala v lednu 2017 tehdejší vládnoucí koalice ANO, ČSSD a Trojkoalice. Někdejší ředitel přitom například přesoutěžil zakázku na svoz odpadu a ušetřil tak sedm milionů ročně. Správa pražských hřbitovů za Červeného rok od roku lépe hospodařila. Měla nejvyšší výnosy z pronájmu pohřbívacích míst. Výše dotace, kterou do své příspěvkové organizace muselo posílat hlavní měst, se tak snižovala.

     

    Přesto měli někdejší radní pocit, že hřbitovy nejsou vedeny dobře. Přišlo několik kontrol a auditů, následně auditů auditu. Kontroloval samotný magistrát i externí firma. Ukázaly se drobnosti. I tak radní za ČSSD trvaly na jeho odvolání. Červený poukazoval na to, že důvodem mohlo být postupné zpřetrhávání klientelistických vazeb na hřbitovech.

     

    Město tehdy řízením hřbitovů dočasně pověřilo Červeného ředitele technického úseku Karla Koblihu. Na slíbené nové výběrové řízení nikdy nedošlo. Do toho současného se Kobliha přihlásil, komise ho však vyřadila.

     

    „Červený v minulosti prokázal vysokou úroveň odborných znalostí v oblasti pohřebnictví, stejně tak i své manažerské dovednosti. Řada projektů, na kterých se v minulosti jako bývalý ředitel podílel, funguje dodnes a dosahuje celopražského významu,“ uvádí magistrátní dokument k jeho současnému jmenování. Ostatně, když Červeného město odvolalo, na jeho podporu se postavili zástupci Národního památkového úřadu, Klubu Za starou Prahu nebo Spolku pro záchranu Malostranského hřbitova.

     

    Právě ten byl za Červeného opraven. Staronový ředitel se zasloužil například také o dostavbu hřbitova v Hostivaři nebo digitalizaci hřbitovů. Zavedl také adopci významných hrobů. „SPH vnímám jako i jako paměťovou instituci pečující o výjimečné hmotné i nehmotné hodnoty,“ líčí staronový ředitel.

     

    Zdroj: Lidové noviny, Eliška Nová, 18.2.2021
    Foto Dan Materna, Mafra

     

  • 02.02.2021 Staré německé náhrobky ve Starých Křečanech skončily v rohu hřbitova. Někteří lidé se proti tomu bou

    Obec Staré Křečany na Děčínsku odstranila několik desítek starých německých hrobů na místním hřbitově. Stavební firma, kterou si na to najala, ale nezacházela s náhrobky opatrně. Polámané teď leží na jedné hromadě v rohu hřbitova. Někteří místní lidé se s devastací starých hrobů nehodlají smířit. Po jejich nespokojených reakcích oslovila obec spolek Omnium, který se obnovou starých zapomenutých památek zabývá. Rekonstruuje například unikátní Dittrichovu hrobku v Krásné Lípě.

     

    „Tady to všechno bylo vyrvaný a zlikvidovaný,“ ukazuje Martina Michelová do rohu hřbitova, kde jsou pod hromadou sněhu nakupené zbytky náhrobků.

     

    Když se na vedení obce rozhořčeně obrátila, proč několik desítek hrobů nešetrně zlikvidovala, dostala odpověď, že za hroby nikdo neplatil a nebyli pozůstalí, proto je v rámci zákona o pohřebnictví nechala obec zlikvidovat.

     

    Vedení obce se brání tím, že se snaží hřbitov zvelebit

     

    Obec se brání tím, že se snaží hřbitov upravit – vykácela stromy a náhrobky prý vadily při sekání trávy.

     

    „My jsme na to měli objednanou firmu, která to pohřebnictví nějakým způsobem dělá. To, co bylo napadané na zem i, se všechno stáhlo a dalo se to rohu,“ vysvětlil starosta František Moravec z hnutí Město Lidem.

     

    S tím, že by byly všechny náhrobky povalené a bylo by potřeba je odstranit, nesouhlasí Jiří Hlinka ze Starých Křečan: „Byly tam velikánské krásné náhrobky, dva až tři metry vysoké, všechno to tam seškrábli.“

     

    „Asi se zhlédli ve francouzských hřbitovech – tam také mají jen holé pláně,“ doplňuje ho Miloslav Fadrhons.

     

    Zdroj: Český rozhlas, Daniela Pilařová, 2.2.2021
    Foto: Martina Michelová

  • 29.01.2021 Schwarzenberg a Pezoldová ukončili dlouhý spor o hrobku u Třeboně. Vloží ji do nadačního fondu

    Karel Schwarzenberg a jeho nevlastní sestra Alžběta Pezoldová se mimosoudně dohodli ve sporu o hrobku v Domaníně u Třeboně. Vloží ji do nadačního fondu, který nově založí. Pezoldová se dlouho domáhá uznání dědictví po hlubocké větvi šlechtického rodu Schwarzenbergů. V roce 2012 se jí zastal Ústavní soud. Informovala o tom v pátek Česká televize (ČT).

     

    „Mohu potvrdit, že v případu sporu o rodové dědictví po hlubocké větvi šlechtického rodu Schwarzenbergů došlo k posunu, jelikož mezi klientkou Elisabeth Pezoldovou a Karlem Schwarzenbergem byla v prosinci 2020 uzavřena dohoda o společném postupu k ukončení dědického řízení. Touto dohodou se strany zavázaly, že budou v dědickém řízení za dohodnutých podmínek postupovat ve shodě,“ uvedl pro ČT advokát Pezoldové Petr Meduna. Dohodu uzavřeli loni v prosinci.

     

    Zatím není jasné, kdo se o hrobku bude starat. Dosud to dělali památkáři. „Jsou dvě možnosti: buď budeme nadále spravovat hrobku na základě smluvního vztahu, jak jsme to dělali doteď, a na základě podmínek, na kterých se domluvíme, anebo si majitel hrobku převezme do vlastní správy. V předchozích letech se opravovala střecha, sochařská výzdoba, stát do ní investoval v řádech milionů korun,“ řekl v pátek ředitel jihočeských památkářů Petr Pavelec.

     

    Pezoldová je dcerou Jindřicha Schwarzenberga, dědice Adolfa Schwarzenberga. Jak uvedla ČT, kvůli starým rodovým zvykům dal její otec v závěti přednost mužskému dědici, svému adoptivnímu synu Karlovi z orlické větve rodu. Pezoldová ale tvrdí, že Karel Schwarzenberg porušil poslední vůli jejího otce, která mu přikazovala usilovat o vrácení celého majetku. Protistrana namítá, že mezi Schwarzenbergy se dědilo vždy po mužské linii.

     

    Spor o pozůstalost po Adolfu Schwarzenbergovi se řeší od roku 2006. Pezoldová uspěla až u Ústavního soudu v roce 2012, který vrátil spor na začátek. Nárokem Pezoldové se tak znovu zabýval Okresní soud v Českých Budějovicích. Ten žalobu podle ČT v roce 2017 zamítl, verdikt o rok později potvrdil i odvolací soud. Pezoldová se pak obrátila na Nejvyšší soud, řízení u něj ale obě strany v roce 2019 přerušily s odkazem na to, že se zkusí domluvit mimosoudní cestou.

     

    Hlubocká větev Schwarzenbergů spravovala před II. světovou válkou velký majetek. Stát však v roce 1947 schválil takzvaný Lex Schwarzenberg, zákon, který rod připravil o všechny državy. Po roce 1989 vrátil stát majetek pouze chudší orlické větvi Schwarzenbergů, z níž pochází i někdejší ministr zahraničí. Nemovitosti hlubocké větve zůstaly státu.

     

    Domanínská hrobka je dvoupodlažní novogotická stavba ve tvaru osmiúhelníku, s předsunutou věží a oboustranným schodištěm. Obklopuje ji anglický park. V hrobce jsou ostatky 26 členů primogeniturní větve rodu Schwarzenbergů, uvádí památkáři. Letos od ledna do srpna ji navštívilo 27 941, sdělila ČTK mluvčí jihočeských památkářů Markéta Slabová.

     

    Zdroj: Lidové noviny, 29.1.2021

  • 24.01.2021 Jak zachránit ztracené židovské náhrobky

    Jak by se vám chodilo po náhrobních kamenech? Špatně? Možná po nich chodíte, aniž byste to věděli. Židovské hřbitovy totiž ve velkém ničili nacisté i komunisté. Náhrobky používali nejrůznějším způsobem, některé dokonce rozřezali třeba právě na dlažbu. Tyto nečekané stopy zmizelých hřbitovů v českých zemích zachraňuje iniciativa Bejt Olam, hebrejsky Dům věčnosti. Ztracené náhrobky vyhledává a vrací na původní místa. Tomáše Jelínka, který Bejt Olam založil, se ptala Anna Jurečková.

     

    „Jde o projekt, který se snaží jít proti historii. Snaží se jít vlastně proti těm totalitám. Totalitě nacistické a totalitě komunistické. A zachránit kus židovské historie, která měla jednou provždy zmizet,“ říká Tomáš Jelínek.

     

    „Vznikl v roce 2018, kdy jsme začali s prvním nálezem, který nám věnoval herec Saša Rašilov, jehož rodina zachránila náhrobek ze hřbitova na Vodňanech. Byl vlastně prvním dárcem. A od té doby jsme využili toho, že řada osobností z různých důvodů a pohnutek takové kameny zachraňovala,“ doplňuje Jelínek.

     

    Dobrovolníci z Bejt Olam spoléhají hlavně na spolupráci s veřejností. Cenné historické náhrobky můžete najít v podstatě kdekoliv: „Lidé mají možnost nahlásit nález skrze webové stránky, kde je formulář. Samozřejmě mohou zavolat na nejbližší židovskou obec, případně někteří lidé kontaktují správce židovských hřbitovů a ti pak kontaktují společnost Matanu. Je to vlastně celá řada cest a nakonec každá tak nějak skončí u té úzké skupiny lidí, která se tomuto projektu věnuje,“ uzavírá Jelínek.

     

    Během dvou let působení dobrovolníci dokázali identifikovat a navrátit na původní hřbitov nebo umístit do meziskladu přes dvacet náhrobních kamenů.

     

    Zdroj: Český rozhlas / Magazín o židovském životě, 24.1.2021, Moderuje Tomáš Töpfer

     

    Více informací k projektu Bejtolam

  • 12.01.2021 Hrob bývalého purkmistra projde opravou

    Hrob opavského purkmistra Martina Woytecha von Willfest, který můžeme najít na Městském hřbitově v Opavě, bude opraven. Do původní krásy mu pomůže úprava základů pod pomníkem, soklů a veškerých kamenných částí, ale hlavně restaurování mramorového pomníku a zlacení nápisů. Okrasným kamenivem bude upraveno i bezprostřední okolí.

     

    „Tyto opravy, kdy předpokládané náklady dosáhnou výše až 250 tisíc korun, budou hrazeny z rozpočtu města,“ informovala o záměru vedoucí odboru kanceláře tajemníka Martina Věntusová s tím, že realizace bude uskutečněna v průběhu roku 2021. Opravy pietních míst a válečných hrobů bere vedení města jako výraz úcty našim předkům, kteří pro Opavu pracovali, zasloužili se o její rozkvět či položili život za svobodu jejích obyvatel. Takto byl již opraven Pomník padlých 1. a 2. světové války v Suchých Lazcích či nedávno prokoukl pomník padlým před kostelem svatého Prokopa v Opavě-Komárově, v minulosti pak hromadný válečný hrob ve Vlaštovičkách, pomník v Kylešovicích nebo pomník obětem světových válek na Městském hřbitově. 

     

    Kdo byl Martin Woytech von Willfest?

    Narodil se roku 1806 ve Starých Tvorovicích. Po absolutoriu studia filozofie a práv na univerzitě ve Vídni nastoupil do praxe v Těšíně, kde postupně vykonával několik funkcí. V roce 1846 byl povolán ke správě panství Saybusch v Haliči, ale po několika letech začal působit ve státní službě. Roku 1868 byl zvolen poslancem Slezského zemského sněmu a o rok později do městské rady zemského hlavního města Opavy, kde ho městská rada 19. 12. 1872 vybrala za purkmistra Opavy. Úřad vykonával po tři volební období do roku 1882. V této době Opava prožila významný rozmach – m. j. byly zasypány původní příkopy, vystavěn městský vodovod či založeny nové parky, vyrostly školy a tělocvičny, byla přestavěna a modernizována radnice či divadlo nebo městské domy obdržely orientační čísla.

     

    Vedle řady státních i dalších ocenění roku 1876 byl jmenován městskou radou čestným občanem Opavy, kde v únoru 1898 zemřel. O Martinu Woytechu von Willfest se více dozvíte z medailonku Josefa Gebauera na webu města Opavy.

     

    Zdroj: Opava-city.cz

  • 07.01.2021 Chodov pokračuje s obnovou hrobů významných osobností

    V loňském roce se v podařilo v Chodově na Sokolovsku obnovit hrobku prvního starosty Karla Fenkla i uhlobaronky Ritterové. Záchranné práce budou pokračovat také letos, byť v menším měřítku. Na řadu přijde třeba prostý hrob lékárnice Hamerschmiedové, která tragicky zemřela v pouhých šestadvaceti letech. Místní historik doufá, že se nejohroženější hroby významných osobností města podaří zachránit v horizontu tří let.

     

    Mnozí obyvatelé Chodova ani netuší, jaké významné osobnosti pomohly formovat jejich město. Nyní se radnice spolu s odborníky věnuje obnově hrobových míst. Do budoucna by zde měla vzniknout i malá naučná stezka.

     

    „Letos tak máme v plánu obnovu hrobky chodovské lékárnice Herty Hamerschmiedové. Ta byla dcerou lékárníka Hugo Hamerschmieda, na hřbitově má jednoduchý žulový náhrobek. Jedná se o smutný příběh, Herta zemřela v pouhých šestadvaceti letech, krátce poté, co dokončila studium farmacie, což bylo přáním jejího otce. Ten chtěl, aby se po něm stala lékárnicí a převzala podnik. Zemřela však na lupus,“ vypráví historik Miloš Bělohlávek.

     

    Pro Chodov je rodina významná také tím, že lékárna, kterou zde vystavěli, dnes slouží jako sídlo městské knihovny. Zmiňované hroby leží ve stré části hřbitova, která po odsunu německých obyvatel po druhé světové válce chátrala.

     

    „Vytipovali jsme asi 20 hrobů a hrobek, u některých provádíme kompletní rekonstrukci a některé se snažíme pouze zachovat. Byl bych velice rád, kdybychom během tří let zvládli ty hroby zrekonstruovat všechny a pak by na hřbitově mohla fungovat malá naučná stezka, kde by se člověk mohl seznámit s významnými osobnosti Chodova,“ říká historik.


     
    Významný továrník, uhlobaronka i první starosta

     

    Už předloni se podařilo obnovit hrobku významné rodiny Gaschů, která stála u zrodu strojírenské tradice města. Až do roku 1946 poskytovali práci stovkám obyvatel regionu a po několik generací se podíleli na chodu a rozvoji města. Po roce 1945 začala hrobka pustnout, a to zejména kvůli použitému pískovci, který se pozvolna rozpadal. V dubnu 2019 na místo zavítal restaurátor a hrobku se podařilo zachránit. Slavnostního představení znovuobnoveného místa se účastnila i pravnučka Carla Gasche. Po odsunu zůstala rodina v Německu.

     

    Pomník zničený a vnitřek hrobky zanesený odpadky. Tak dopadlo místo posledního odpočinku prvního starosty Chodova Karla Fenkla a jeho rodiny. V hrobce se nacházelo celkem pět rakví. Kromě starosty a jeho ženy tam byla uložena i jeho snacha a dvě vnoučata. V loňském roce se podařilo místo vyčistit a ostatky rodiny opět důstojně uložit.

     

    „Kromě hrobky prvního starosty jsme v loňském roce obnovili také hrobku uhlobaronky Hedwigy Ritterové. Tato hrobka patří mezi největší hrobky na chodovském hřbitově, jedná se o mohutný náhrobek, ve kterém je pohřbená spolu se svým manželem Jindřichem,“ uvedl Bělohlávek.


    „Kromě hrobky prvního starosty jsme v loňském roce obnovili také hrobku uhlobaronky Hedwigy Ritterové. Tato hrobka patří mezi největší hrobky na chodovském hřbitově, jedná se o mohutný náhrobek, ve kterém je pohřbená spolu se svým manželem Jindřichem,“ uvedl Bělohlávek.



    Ritterová zdědila po svém otci v roce 1917 panství Horní Chodov a také i chodovské doly. Mezi ně patřily doly Hedwiga I, Hedwiga II a důl Jindřich. Rodinný podnik vedla více než deset let. Po smrti svého manžela se je rozhodla prodat, cena se vyšplhala na tehdejší závratné dva miliony korun.

     

    „Zároveň byla Hedwiga Ritterová také majitelka panství v Horním Chodově, kde jí patřil hornochodovský zámek, ve kterém také zemřela,“ uzavřel historik. Budova zámku v roce 1971 vyhořela a nedlouho poté byla stržena.


    Zdroj: Karlovarská drbna, 7.1.2021

  • 01.01.2021 MAZEVA – Digitální mapování a interpretace židovského kulturního dědictví v Žitavě

    Dobrovolnický projekt
    Digitální mapování a interreptace židovského kulturního dědictví v Žitavě (SRN)
    18.7.-317.2021

     

    Hlavním tématem tohoto dvoutýdenního projektu jsou nové formy výzkumu a také představení židovského hřbitova v Žitavě jako jednoho z mála dochovaných míst židovského kulturního dědictví v regionu. Pomocí digitálních nástrojů a metody interpretace kulturního dědictví budou účastníci společně vytvářet podklady pro virtuální prohlídku hřbitova. Ta by měla poskytnout informace o lidech a místech spojených se hřbitovem, a také přiblížit osobní příběhy i historické události.

     

    Co znamená interpretace kulturního dědictví? Interpretace je metodika, která vznikla původně v 50. letech minulého století. Jejím cílem bylo oslovit návštěvníky amerických národních parků. Během interpretace se odehrávají čtyři zásadní věci: Cílem je vzbudit u návštěvníků zájem o nepříliš známé téma. Historické, přírodní a kulturní dědictví je uváděno do souvislostí s vlastními vědomostmi, zkušenostmi, pozadím a hodnotami. Dalším cílem je přiblížit význam místa a v ideálním případě je metoda interpretace také zábavným způsobem vzdělávání pro všechny účastníky. Tuto metodiku v současné době využívá mnoho muzeí, historických, přírodních i kulturních památek po celém světě.

     

    Abychom porozuměli významu židovského hřbitova v Žitavě a mohli toto porozumění předávat dál, budeme v rámci tohoto projektu využívat metodu interpretace kulturního dědictví. Cílem je vytvořit na historickém místě vzpomínkové prostory, ve kterých je možné pochopit život, umírání i kulturní dědictví Židů – ať už na místě nebo online. Účastníci budou seznámeni nejen s nejdůležitějšími historickými prameny a materiály o židovském hřbitově, ale dostane se jim i základního školení v oblasti interpretace kulturního dědictví, plánování interpretace a interpretačních médií. Většinou budete pracovat v malých skupinách, přičemž každá se bude zabývat konkrétním úkolem.

     

    Práce bude doprovázena kulturním a vzdělávacím programem. Abychom získali představu o kulturních zvláštnostech Trojmezí, navštívíme i jiná místa spojená s životem židů, a to v Görlitz (Zhořelec, DE), Liberci (CZ) a Sieniawce (PL). Pokud to okolnosti dovolí, budou si moci účastníci popovídat s místními o své práci a sami jim pokládat otázky. Kromě toho si budeme povídat se členy židovské obce Drážďany o aktuálním životě Židů v Německu.

     

    Zdroj: Projekt Mazeva

     

     

  • 29.05.2020 Výstava Ztracená tvář židovských hřbitovů v Muzeu Mladoboleslavska

    Výstava Ztracená tvář židovských hřbitovů v Muzeu Mladoboleslavska bude pravděpodobně od 30.6.2020 do 22.11.2020 k vidění v Muzeu Mladoboleslavka. Výstava, připravená spolkem Omnium, představuje židovské hřbitovy a osobní příběhy s nimi spojené.

     

    Výstava vznikla souběžně s realizací projektu Hledání ztracené tváře židovských hřbitovů. Tento projekt organizovaný spolkem Omnium ve spolupráci s Federací židovských obcí a společností Matana se zaměřuje na vyhledávání ztracených náhrobků z židovských hřbitovů a na jejich navracení zpět.

     

    Více informací k projektu Hledání ztracené tváře židovských hřbitovů

     

  • 25.05.2020 Workcampy Omnium na hřbitovech

    Další workcampy spolku Omnium zěmřené na obnovu hřbitovů jsou naplánovány na 5.6.2020 na hřbitově v obci Očihovec na Podbořansku a na 8.-9.6.2020 na hřbitově v obci Nová Ves u Přimdy.

     

    A  na 13.6.2020 je naplánována další etapa úklidu hrobky rodiny Dittrich v Krásné Lípě.

     

    Uvítáme každou pomocnou ruku!

  • 01.04.2020 Plošná dokumentace hřbitovů Ústeckého kraje

    Projekt „Dokumentace hřbitovů na území Ústeckého kraje“, je zaměřen především na dokumentaci stavu historických hřbitovů a kulturně historické bádání v tomto specifickém segmentu kulturního dědictví v ČR. Realizace celého projektu je naplánována na rok 2020.

     

    Projekt je realizován ve spolupráci s podporou Rady uvlády pro národnostní menšiny.
    Partnerem projektu je organizace Heimatpflegerin der Sudetendeutschen.

     

    Více informací k projektu - http://cimiterium.cz/popis-projektu

  • 26.02.2020 Vylepšeme web Historické hřbitovy společně

    Web Historické hřbitovy je dnes využívaný pro badatelské účely, především genealogy a zájemci o historii. Rádi bychom uživatelům nabídli mnohem komfortnější prostředí, možnost nahrávání vlastních fotografií, příjemnější vyhledávání, třídění, ale i podrobnější dokumentaci hřbitovů a náhrobků. Data na webu jsou poskytovány zcela volně, bez jakéhokoliv omezení.

     

    Připravili jsme celou řadu vylepšení webu tak, aby se Vám s ním lépe pracovalo, bylo možné představit i výsledky Vašich aktivit. 

    Pokud si myslíte, že podobný web má smysl, pojďme jej vylepšit společně. Budeme rádi za každý, i drobný dar.

     

    Přispět je možné na účet  spolku Omnium - 2844188399 / 0800

    nebo prostřednictvím portálu DARUJME.cz

     

    Děkujeme, spolek Omnium z.s.



    www.cimiterium.cz
    www.omniumos.cz

     

  • 25.02.2020 Workcampy spolku Omnium na obnovu hřbitovů

    Chcete pomoci se záchranou zdevastovaných, opuštěných a rozpadajících se hřbitovů? Chcete se zúčastnit akce pro dobrovolníky? Strávit volný čas smysluplnou prací v přírodě? Podívejte se na nabídku akcí spolku Omnium

    Cyklus Workcamp Omnium 2020

     

     

  • 09.02.2020 Seminář "Genealogie a pátrání po předcích"

    Spolek Omnium připravuje na 7. dubna 2020 (9.00-16.00) seminář na téma Genealogie a pátrání po předcích.

    Témata semináře - historie rodů, sestavení rodokmenu, nástroje a přístupy, archivy, digitalizace.

    Seminář proběhne v NKP Vyšehrad v sále Staré Purkrabství.

     

    7.4.2020 / NKP Vyšehrad, Staré Purkrabství

    Podrobnější informace na www.omniumos.cz

  • 10.03.2018 Beseda Hřbitovy Podbořanska v Městském muzeu Podbořany

    V Podbořanech v Městském muzeu spolek Omnium prezentoval výsledky projektu dokumentace hřbitovů v regionu Podbořanska. Beseda byla připravena ve spolupráci s Okrašlovacím spolkem Budíček a Davidem Šebestou.

     

    Projekt byl realizován spolkem Omnium v roce 2017 ve spolupráci s Heimatpflegerind der Sudetendeutschen a podporou Českoněmeckého fondu budoucnosti. Jeho výsledkem je databáze hřbitovů s dokumentací náhrobků, publikace výsledků dokumentace. Výsledky dokumentace budou zároveň i prezentovány v rámci výstavy Historické hřbitovy.

     

    Více informací zde: http://cimiterium.cz/podboransko

  • 10.03.2018 Portál Židé na Podbořansku

    Od března jsou na internetové stránce www.zidenapodboransku.eu dostupné informace o židovských hřbitovech  na Podbořansku a v okolí. Spolek Okap Podbořany vytváří stránky, které podávají základní informace pro návštěvníky židovských památek doplněné o stručnou historii židovského osídlení.

     

    Odkaz: http://zidenapodboransku.eu/

  • 10.03.2018 Výstava Historické hřbitovy v Polici nad Metují

    Výstava Historické hřbitovy vypovídající o současné podobě hřbitovů v Ceské republice je od počátku března 2018 představena v Muzeu papírových modelů v Polici nad Metují. 

     

    Od druhé poloviny roku 2017 se výstava zastavila v těchto muzeích: 

     

    Městské muzeum v Krnově, leden - únor 2018
    Muzeum obce Kobylí, listopad - prosinec 2017
    Městské muzeum v Jaroměři, 15.10.-15.11.2017
    Muzeum Františka Miroslava Čapka, Lišov, 3.7.-1.9.2017
    Sudetoněmecký den 2017, Augsburg, SRN, 2.-4.6.2017
    Regionální muzeum v Jílovém u Prahy, 1.-31.5.2017

  • 10.03.2018 Přednáška Hřbitovy v regionu Podbořanska v Mnichově

    V polovině února byly v Mnichově v Haus des Deutschen Ostens představeny výsledky projektu dokumentace hřbitovů v regionu Podbořanska.

     

    Projekt byl realizován spolkem Omnium v roce 2017 ve spolupráci s Heimatpflegerind der Sudetendeutschen a podporou Českoněmeckého fondu budoucnosti. Jeho výsledkem je databáze hřbitovů s dokumentací náhrobků, publikace výsledků dokumentace. Výsledky dokumentace budou zároveň i prezentovány v rámci výstavy Historické hřbitovy.

     

    Více informací zde: http://cimiterium.cz/podboransko

  • 10.03.2018 Přednáška Hřbitovy v regionu Podbořanska v Muzeu K.A.Polánka v Žatci

    Spolek Omnium na konci ledna 2018 představil v Regionálním muzeu K.A. Polánka v Žatci výsledky projektu dokumentace hřbitovů v reginu Podbořanska.

     

    Projekt byl realizován spolkem Omnium v roce 2017 ve spolupráci s Heimatpflegerind der Sudetendeutschen a podporou Českoněmeckého fondu budoucnosti. Jeho výsledkem je databáze hřbitovů s dokumentací náhrobků, publikace výsledků dokumentace. Výsledky dokumentace budou zároveň i prezentovány v rámci výstavy Historické hřbitovy.

     

    Více informací zde: http://cimiterium.cz/podboransko

  • 15.08.2017 Výstava "Historické hřbitovy" na půdě Ministerstva kultury

    Výstava "Historické hřbitovy" bude představena na půdě Ministerstva kultury ve dvoraně Nosticova paláce. Výstava zde bude instalována od 8.9 do 6.10.2017.

    Vernisáž výstavy proběhne 7.9.2017 od 18.00. Informace k výstavě a vernisáži ZDE

  • 15.08.2017 Projekt dokumentace náhrobků s motivy krajiny

    Po dohodě s Centrem pro výzkum v kulturní a historické geografii (http://web.natur.cuni.cz/ksgrrsek/kuhig/) a Výzkumného centra historické geografie (http://www.historickageografie.cz/) budou na webu Historické hřbitovy postupně zveřejněy výsledky dokumentace náhrobků specificky zaměření na náhrobky s motivy krajiny. 

    Fotografie náhrobků s motivy krajiny vznikaly pro potřeby výzkumu obou výše uvedených organizací. V rámci dokumentace nešlo o podchycení stavu hřbitovů samotných, ale o odlišení způsobů zobrazování krajiny na náhrobcích. 

  • 15.08.2017 Projekt dokumentace náhrobků rumunských Slováků - autor Radek Ocelák

    Nové fotografie hřbitovů specificky zaměřené na populaci rumunských Slováků v poválečném Československu poskytl badatel Radek Ocelák (http://ocelak.cz/). Fotografie budou postupně zveřejňovány na webu Historické hřbitovy.

  • 15.08.2017 Na konferenci SACRUM 2017 bude prezentován projekt Pietas

    Na konferenci SACRUM 2017 (listopad 2017 v Praze na Vyšehradě)  bude prezentován projekt spolu Pietas, který dokumentoval hřbitovy zaniklého pohraničí v jižních Čechách.

  • 19.03.2017 Projekt Západočeské univerzity - hřbitov ve Stříbře

    Projekt Západočeské univerzity - hřbitov ve Stříbře

     

    Na základě archivních pramenů uložených v Archivu Městského hřbitova ve Stříbře a zejména díky provedenému terénnímu výzkumu a zaměření byla zpracována série map zachycujících dopady společenských a právních proměn po roce 1945 na Městský hřbitov ve Stříbře. Jedná se o zajímavou vizualizaci určitého aspektu stavu společnosti pohraničního města. Mapa poskytuje srovnání přehledů hrobů dle národnosti (česká a německá), jejich udržování a stavu zachování v době výzkumu. Výzkum, na jehož základě byly mapy zhotoveny, byl realizován v roce 2012.

     

    Souvisel mj. i s provedeným archeologickým průzkumem známé Seifertovy hrobky, který navazoval na předchozí výzkumy realizované v rámci projektu ZČU SGS-2011-035 Exhumace obětí II. světové války.

     

    Více: http://fpr.zcu.cz/kpd/mapy/hrbitov.html

    PDF verze: ZDE

  • 19.03.2017 Klub přátel Pardubicka a Pardubický Slavín

    Vilém z Pernštejna nechal roku 1507 při stavbě kostela sv. Jana Křtitele v Pardubicích vytyčit nový hřbitov. Nařídil, aby sem byli pohřbívání všichni křesťané bez ohledu na vyznání, tehdy vzácný důkaz náboženské snášenlivosti. Hřbitov byl v letech 1584, 1788 a 1836 upravován a rozšiřován. Roku 1580 byl obezděn. Na hřbitov se vstupovalo branou, nad níž byl nápis Mors janua vitae (Smrt branou k životu).

     

    Již 16.11.1784 vyslovila krajská správa požadavek, aby pro hřbitov bylo nalezlo nové místo mimo obvod města. Teprve roku 1883 byly založeny nové městské hřbitovy nedaleko Nových Jesenčan na jižním okraji katastru města. Pohřbívání tak bylo na konci 19. století zastaveno na všech ostatních pardubických hřbitovech a započalo pohřbívání na nově zbudovaných Městských hřbitovech v Jesničánkách, které se dnes dělí na tři části: Starý hřbitov, Nový hřbitov a Urnový háj.

     

    U zrodu myšlenky Pardubického Slavína stál v devadesátých letech 20. století Josef Janiš. Tomu se podařilo v rámci Klubu přátel Pardubicka zmapovat desítky hrobových míst významných pardubických osobností na dvou z městských hřbitovů – Starém a Novém hřbitově. Janiš vytvořil fotodokumentaci hrobových míst mnohých osobností, jako jsou například stavitel železnic ing. Jan Perner, baron Artur Kraus, architekt Ladislav Machoň a mnozí další. Bohužel od doby, kdy zmapoval tato hrobová místa, byly některé hroby zrušeny. Stalo se tak například v případě hrobu propagátora sportu a průkopníka české silniční cyklistické turistiky Vincence Chomráka nebo v případě fotografa Josefa Pírky, díky němuž dnes máme mnohé historické fotografie Pardubic z přelomu 19. a 20. století.

     

    Po smrti Josefa Janiše v roce 2015 se rozhodl Klub přátel Pardubicka na dílo navázat a tak byly na již zmíněných dvou pardubických městských hřbitovech nainstalovány informační tabule s přehlednými plány hřbitova s vyznačením několika desítek hrobů významných osobností. Zároveň byl stejným způsobem prozkoumán další z městských hřbitovů zvaný Urnový háj a také hřbitov ve čtvrti Pardubičky. Do projektu Pardubický Slavín byl zařazen např. hrob fotografa Jiřího Tomana, herce Milana Sandhause, na hřbitově v Pardubičkách pak např. hrob spisovatele Jaromíra Johna. I na těchto hřbitovech návštěvníci naleznou informační tabule s vyznačením hrobů nejen těchto, ale i mnohých dalších významných osobností, které již dnes nejsou mezi námi.

     

    Více informací k projektu Pardubický Slavín: www.pardubickyslavin.cz

    Karta hřbitova: http://cimiterium.cz/hrbitovy/detail/3273-pardubice

     

     

    Klub přátel Pardubicka

    Klub přátel Pardubicka je občanské sdružení, které bylo založeno již v roce 1965 a jeho posláním je především snaha o zmapování historie Pardubicka, jeho zajímavostí, památek a osobností. Spolek vydává již před 50 let časopis Zprávy Klubu přátel Pardubicka, od roku 1998 pak také edici vlastivědných publikací „AB-Zet Pardubicka“, kde vyšlo již více než 70 monotematicky zaměřených publikací. Jedním z projektů spolku je např. elektronická encyklopedie Pardubicka s názvem Parpedie a nebo již zmíněný projekt Pardubický Slavín.  Klub přátel Pardubicka pořádá pravidelný cyklus přednášek a besed „Hovory o Pardubicku“, výlety a vycházky nazvané „Výlety do historie“, turistické vycházky, přírodovědné vycházky a mnohé další akce.

     

    V současné době má Klub přátel Pardubicka téměř 700 členů.

     

    Více: www.kppardubicka.cz

     

     

  • 06.03.2017 Vernisáž výstavy Historické hřbitovy v Národní knihovně v Klementinu - 9.3.2017

    Výstava fotografií Historické hřbitovy

    Kdy: 9.března - 25.dubna 2017
    Otevřeno: pondělí - sobota 9.00-19.00

     

    Kde: Národní knihovna ČR, Křižovnická chodba v přízemí, Klementinum 190, Praha 1

     

    Vernisáž výstavy proběhne ve čtvrtek 9. března 2017 od 17.30

     

    Výstava představuje mnohdy neutěšený stav hřbitovů v České republice, zejména pak v oblastech bývalých Sudet. Výstava byla původně připravena s cílem upozornit na často tristní stav historických hřbitovů německých a židovských obyvatel v česko-německém pohraničí. Hřbitovy jsou zde velmi často opuštěny, zničeny nebo zanedbány. Ale i u udržovaných hřbitovů nejsou výjimkou zdevastovaná hrobová místa původních obyvatel. 

     

    Výstava mapuje celou Českou republiku, od Aše, Chomutovska, Podbořansko, Český les až po Krnov...

     

    Výstava připravena spolek Omnium ve spolupráci s Heimatpflegerin der Sudetendeutschen s podporou Česko-německého fondu budoucnosti.

     

    Více k výstavě: http://omniumos.cz/cz/kalendar-akci-detail/151 

     

     

  • 28.02.2017 Výstava Historické hřbitovy v Muzeu K.A.Polánka v Žatci skončila

    Výstava fotografií Historické hřbitovy, která probíhala v Muzeu K.A.Polánka v Žatci, koncem února 2017 skončila. 

  • 10.11.2016 Pozvánka na seminář "Historické hřbitovy"

    Pozvánka

    Seminář "Historické hřbitovy"

    Staré historické hřbitovy jsou mnohdy poslední připomínkou lidských osudů

     

    Kdy: 8.12.2016 od 9.00
    Kde: Staré Purkrabství, NKP VYšehrad, Praha

    Více k semináři a programu

     

    Témata:

     

    Je Česká republika zemí zaniklých a zanikajících hřbitovů?
    Jaká je skutečná podoba hřbitovů v České republice?
    Jaký je přístup majitelů a správců hřbitovů?
    Přístupy k obnově a "obnově".

     

    Hřbitovy zaniklé, neudržované, obnovované, hřbitovy obecní, židovské, vojenské ...

     

    Dokumentace hřbitovů ve vybraných regionech České republiky
    Součástí programu bude zahájení výstavy Historické hřbitovy

     

    Registrace na seminář: registrace@omniumos.cz

     

    Pořádá:

    Omnium z.s. a Heimatpflegerin der Sudetendeutschen
    s podporou Česko-německého fondu budoucnosti

  • 28.10.2016 Hřbitovy na Podbořansku

    Přidány fotogalerie a informace k hřbitovům na Podbořansku - Kolešov, Mory (starý a nový hřbitov), Kněžice (starý a nový), Zlovědice a Očihovec.

  • 07.10.2016 Přidány další fotogalerie ke hřbitovům na Jesenicku

    Přidáváme další fotogalerie ke hřbitovům na Jesenicku poskytnuté Zdeňkem Markem a Barborou Větrovskou z jejich cesty do Jeseníku.

    Heřmanovice, Bukovice, Mnichov, Rejvíz, Ondřejovice, Pusté Žibřidovice, Žárová, Černá Voda, Vápenná, Žulová, Horní Domašov v Bělé pod Pradědem, Dolní Moravice

  • 05.10.2016 Nové Losiny

    Přidán hřbitov ve Nových Losinách díky fotografiím Nikolase Botose. Více http://cimiterium.cz/hrbitovy/detail/3053-nove-losiny

  • 05.10.2016 Nové možnosti

    Nově je možné registrovat hrobová místa mimo hřbitovy, hřbitovní kaple či vojenské hřbitovy pod samostatnými ikonami. 

  • 05.10.2016 Hřbitovy v okolí Javorníku

    Hřbitovy v obích okolo Javorníku můžete vidět díky obsáhlým dokumentačním souborům fotografií od Barbory Větrovské a Zdeňka Marka. Více - http://cimiterium.cz/fotogalerie nebo na seznamu hřbitovů.

  • 05.10.2016 Soubor hřbitovů na Jesenicku

    Postupně budou nahrávany fotografie hřbitovů z Jesenicka od Evy Pulkrtové. Děkujeme. 

  • 05.10.2016 Lužany u Jičína

    Přidán soubor fotografií k hřbitovu v obci Lužany (Luschan), okr. Jičín. Fotografie poskytl Tomáš Šimůnek. http://cimiterium.cz/hrbitovy/detail/2536-luzany

  • 27.09.2016 Dolní Olešnice

    Tomáš Šimůnek opět přidal další fotografie - tentokrát ke hřbitovu v Dolní Olešnici (Nieder Oels).

    http://cimiterium.cz/hrbitovy/detail/785-dolni-olesnice

  • 24.09.2016 Židovské hřbitovy na Karlovarsku

    Do databáze přidány židovské hřbitovy - Karlovy Vary, Luka u Verušiček, Hroznětín, Poutnov u Teplé

  • 23.09.2016 Hřbitovy na Chomutovsku

    Přidány další hřbitovy z Chomutovska - JIrkov, Droužkovice, Kadaň, Klášterec n. Ohří, Perštejn, Kryštofovy Hamry.

    Fotografie poskytlo Oblastní muzeum Chomutovska, autor Hugo Sedláček.

  • 23.09.2016 Výstava Otisky kamenné historie

    Česko-německý fond budoucnosti se rozhodl podpořit projekt spolku Omnium, tj. realizaci výstavy Otisky kamenné historie - historické hřbitovy.

    Výstava představí fotografie zejména hřbitovů v oblastech bývalých Sudet. Vernisáž výstavy je naplánovaný na semináři, který je pod stejným názvem chystán na 8.12.2016 v Praze na Starém Purkrabství na Vyšehradě.

    Více na Kalendář akcí Omnium

  • 23.09.2016 Aktualizovány karty hřbitovů z okolí Hrobčic a Milešova

    Aktualizovány karty hřbitovů z okolí Hrobčic a Milešova - Hrobčice, Mrzlice, Mukov, Merunice, Milešov

  • 01.09.2016 Partneři a zdroje

    Na stránkách Partneři a zdroje je zveřejněn seznam partnerů portálu a zdrojů informací.

    (V případě, že se zde nenaleznete i přes poskytnutí dat, obraťte se na nás.).

  • 06.08.2016 Rada vlády pro národnostní menšiny

    Jednání Rady vlády pro národnostní menšiny
    26. dubna 2016

    Bod jednání Rady - neuspokojivá situace u historických hřbitovů, zejména pak u německých hrobů 

    Více