Hřbitovy jsou mnohdy poslední 
                připomínkou lidských osudů
Přidat hřbitov

Kadaň

zpět | tisk | pdf
Kadaň
ObecKadaň
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Kadaň, kód: 661686
GPS souřadnice50° 22' 47.3''
13° 16' 44.3''
Kaaden
17 288 m²
Město
Město Kadaň, Mírové náměstí 1, 43201 Kadaň
Udržovaný v původní podobě
Ne
Kadaň

Kadaň (německy Kaaden) je město v okrese Chomutov v Ústeckém kraji ležící jihozápadně od Chomutova na levém břehu řeky Ohře, důležité kulturní a turistické centrum severozápadních Čech, někdejší královské město. V roce 2011 zde trvale žilo 17.604 obyvatel.

První písemná zmínka o Kadani pochází z roku 1183. Dne 23. dubna 1186 daroval kníže Bedřich trhovou ves řádu Johanitů a posléze vznikla samostatná kadaňská komenda. Kolem roku 1260 byla Kadaň povýšena na královské město, byl vystavěn královský kadaňský hrad a minoritský klášter s kostelem svatého Michaela.

Kadaň je úzce spojena se zakladatelskou činností Přemysla Otakara II. Ze současné úrovně znalostí lze vyvodit, že hrad v Kadani nechal postavit nebo podstatně rozšířit právě on jako významný opěrný bod královské moci a zemské obrany vedle Ostrova, Loun, Ústí nad Labem a Žatce.

Roku 1362 město i s hradem podlehlo požáru.

Ještě za vlády krále a císaře Karla IV. město znovu rozkvetlo. Karel IV. rozmnožil městská privilegia a znovu je povýšil na královské město. Příjezd Karla IV. do města dodnes kadaňští každoročně, vždy poslední sobotu v srpnu, oslavují jako císařský den.

Roku 1534 byla v Kadani uzavřena kadaňská smlouva mezi českým králem Ferdinandem a vévodou Oldřichem Württemberským.

Na konci 16. století byla v okolí města objevena ložiska zelené hlinky neboli seladonitu. Těžbu hlinky povolil Horní úřad v Jáchymově a vzápětí následoval rychlý rozvoj dolování. Po třicetileté válce těžba upadala, ale k dalšímu rozvoji došlo od poslední třetiny 18. století až do první třetiny 20. století.

V letech 1563 a 1570 jsou ve městě zmiňovány hamr na výrobu plechu a dva hamry na zpracování mědi, z nichž jeden koupila roku 1601 spolu s jezem a náhonem městská rada za 1 300 kop grošů. Později se východně od města se těžil kaolin.

Zprávy o jeho výskytu pocházejí ze druhé poloviny 18. století. V letech 1890–1900 byl otevřen starší kaolinový důl a zároveň s ním spuštěna plavírna a úpravna kaolinových materiálů spojená s dolem lanovkou. Od roku 1925 se podnik nazýval Petzold-Döllovy závody. Kadaňský kaolin se nehodil k výrobě porcelánů a byl používán v papírenství nebo k výrobě užitkové keramiky.

Až do první světové války byla Kadaň sídlem c. k. rakousko-uherské armády. Roku 1914 zde byl umístěn I. batalion bukovinské infanterie 42. pluku.

U příležitosti dne voleb do rakouského Národního shromáždění, dne 4. března 1919, demonstrovali kadaňští sudetští Němci za právo na sebeurčení a setrvání při Rakousku. Došlo ke střetu se zde umístěnými českými ozbrojenými složkami. Podle sdělení deníku Neue Zürcher Zeitung ze 7. března 1919 bylo v Kadani usmrceno 17 osob, 30 těžce a 80 lehce zraněno (jiný zdroj uvádí 18 mrtvých, 70 těžce raněných, z nichž dalších 6 zemřelo na následky zranění). Mrtví byli pohřbení v čestném hrobě na místním hřbitově. V září 2009 byla na zdi hřbitova umístěna pamětní deska obětí masakru.

Počet obyvatel v roce 1930 - 13.480
Počet obyvatel v roce 2011 - 17.604

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, webové stránky obce/města, Katastrální úřad


Pohledové fotografie