Hřbitovy jsou mnohdy poslední 
                připomínkou lidských osudů
Přidat hřbitov

Úštěk

zpět | tisk | pdf
Úštěk
ObecÚštěk
OkresLitoměřice
KrajÚstecký kraj
Lhota u Úštěku, kód: 775495
GPS souřadnice50° 34' 48.3''
14° 19' 52.7''
Auscha
1 556 m²
12552/5-5523
Židovská obec
Matana a.s.
Malá Štupartská 646/1
110 00 Praha 1, Česká republika
http://www.matana.cz
Federace židovských obcí
Maiselova 250/18, Josefov
11000 Praha 1
Tel.: 224 800 824
E-mail: sekretariat@fzo.cz
Web: www.fzo.cz
Ne
Úštěk

Ostroh nad údolím Loubního (Úštěckého) potoka byl osídlen už v pravěku, archeologické nálezy jsou i z 10. století. V té době tudy vedly staré obchodní cesty z Litoměřic do Lužice. Ve 14. století zde pánové z Michalovic vybudovali hrad a 1361 byl Úštek vyhlášen za město.

Podstatnou přestavbou prošlo město počátkem 16. století v pozdní gotice, kdy patřilo Janu Sezimovi z Ústí. V této době byla vystavěna radnice, později obnovené po požáru v roce 1765. K roku 1571 je zmiňován městský dřevěný vodovod. Pro účast na stavovském povstání v roce 1621 bylo město konfiskováno. Brzy poté, v roce 1623, bylo předáno jezuitům. Ti přenesli správu panství do Liběšic a úštěcký hrad ztratil svůj původní význam a jeho palácová část byla posléze přestavěna na pivovar (1677). V té době se začalo rozvíjet pěstování chmele. Roku 1722 byl zrušen hřbitov na náměstí a postaveno honosné děkanství, roku 1764 byl zbořen starý kostelík sv. Michala a na jeho místě postaven kostel sv. Petra a Pavla. Jezuité ve městě zbudovali několik význačných staveb: v roce 1668 byl postaven kostel Nejsvětější Trojice, architekt Octaviano Broggio postavil v r. 1722 pro jezuity budovu nové fary. Počátkem 18. století vznikla také na kopci nad obcí Ostré křížová cesta (Kalvárie). V této době bylo v Úštěku zaznamenáno 188 domů a tři hospody. Roku 1765 postihl Úštěk požár, který zničil část domů na náměstí.

Po zrušení jezuitského řádu převzali správu Úštěka měšťané, kteří nově zřídili školu v domě čp.45 vedle tehdejší radnice. Na místě obecního domu nedaleko hradu byla postavena budova okresního soudu, dnes sloužící městskému úřadu. Roku 1838 koupili Úštěk Lobkovicové a připojili k Roudnici. V 19. století zde začal vznikat průmysl, zejména textilní barvírny, a roku 1849 se Úštěk stal soudním okresem.

Po roce 1938 se musela vystěhovat část českého obyvatelstva, po roce 1945 německá většina a Úštěk byl znovu osídlen. Počet obyvatel v této době výrazně klesl (2244 v roce 1930, 1315 v roce 1950). Koncem 50. let se začalo s Úštěkem a Úštěckem počítat jako s rekreační oblastí. Byl vybudován rybník Chmelař (na místě zaniklého Velkého rybníka), v 70. letech 20. století silniční obchvat odvedl dopravu z města. V souvislosti s prohlášením města za památkovou rezervaci došlo k úpravám některých gotických domů, zahrnujících především obnovení podloubí. V posledních letech dochází k postupné rehabilitaci fasád objektů.

Židovská komunita

Židé žili podle tradice v Úštěku již za Jana II. z Michalovic, který dostal v roce 1327 od Jana Lucemburského privilegium usazovat je na svých panstvích. V roce 1475 získali úštěcké panství Sezimové z Ústí, za nichž se město všestranně hospodářsky povzneslo. V roce 1518 se připomíná na Českém předměstí malá židovská enkláva o jedné uličce a osmi domech. Nejpozději v 16. století byl také založen židovský hřbitov, ležící na Šibeničním vrchu na druhé straně Úštěckého potoka. Sezimové se roku 1618 připojili k českému stavovskému povstání a úštěcké panství se stalo po roce 1620 konfiskátem, který císař Ferdinand II. daroval jezuitům z Klementina na Starém Městě pražském. Jezuité se však ukázali dobrými správci svěřeného ma­jetku. Veškeré povinnosti židovské obce byly přesně vymezeny smlouvou z roku 1649 i do budoucna.

V roce 1815 žilo v Úštěku 7 židovských rodin (45 osob), v roce 1850 to bylo 10 rodin (73 osob) a roku 1870 již 161 židovských obyvatel. Nejvyššího počtu dosáhla zdejší židovská obec v roce 1893, kdy v Úštěku a okolí žilo 192 Židů. V novější době se úštěčtí Židé věnovali především obchodu s chmelem, který v úštěcké oblasti dosahoval výjimečné kvality. Ještě ve třicátých letech měla úštěcká židovská obec 68 členů.

Po obsazení Sudet v říjnu 1938 uprchla většina zdejších Židů do Prahy, některým se podařilo včas uniknout do ciziny, zbývající zahynuli v nacistických vyhlazovacích táborech.

Židovský hřbitov

Židovský hřbitov v Úštěku se nachází jihozápadně od města Úštěk, v lese napravo od Střelecké ulice vedoucí na jih směrem na Lhotu. Založen byl v 15. století a následně došlo k jeho několikerému rozšíření (v 17., 19. a 20. století). V areálu hřbitova se nacházela obřadní síň s nízkou kupolí. Hřbitov byl činný do roku 1938, v pozdějším období byl poničen a chátral. V 80. letech byla navržena jeho likvidace a došlo ke stržení obřadní síně a ohradní zdi a prodeji několika náhrobků. Samotný hřbitov se však díky protestům ze strany památkového úřadu a pražského židovského muzea podařilo zachránit. Od počátku 90. let byly prováděny dílčí rekonstrukce a od roku 2001 probíhala systematická rekonstrukce hřbitova pod vedením pražské židovské obce. Od roku 2004 se o hřbitov stará Sdružení pro úštěckou synagogu a hřbitov.

Dochovalo se přibližně 221 náhrobních kamenů, z nichž nejstarší pochází z poloviny 17. století. V severozápadní části hřbitova se nachází dětské oddělení. V roce 1993 byl hřbitov prohlášen kulturní památkou.

Hřbitov je volně přístupný.

Zdroj: Wikipedia


Pohledové fotografie