Hřbitovy jsou mnohdy poslední 
                připomínkou lidských osudů
Přidat hřbitov

Most

zpět | tisk | pdf
Most
ObecMost
OkresMost
KrajÚstecký kraj
Most II, kód: 699594
GPS souřadnice50° 31' 21.5''
13° 37' 41.6''
Brüx
3 747 m²
Židovská obec
Židovská obec Teplice
Lipová 25, 415 01 Teplice
Tel.: +420 417 635 073
E-mail: kehila@volny.cz
URL: www.kehila-teplice.cz
Židovská obec Teplice
Lipová 25, 415 01 Teplice
Tel.: +420 417 635 073
E-mail: kehila@volny.cz
URL: www.kehila-teplice.cz
Udržovaný v původní podobě
Ne
Most

Most je statutární město v severozápadních Čechách (Ústecký kraj), které leží na řece Bílina. Historické město bylo v 70. a 80. letech 20. století téměř zcela zbořeno kvůli těžbě uhlí.

První historické zmínky o osídlení místa, na kterém dnes stojí město Most, pocházejí z latinské Kosmovy kroniky české z 10. století, kdy přes zdejší močálovitou krajinu vedla stezka po dřevěných mostech. Odtud také pochází název města.


Židovská komunita na Mostecku

Obyvatelé židovského vyznání tvořili početnou a společensky významnou skupinu obyvatel Mostu. Přesto patří jejich historie spíše mezi neznámé kapitoly v dějinách města. Židovská komunita, která se významným způsobem podílela na hospodářském a společenském životě města, během období holocaustu prakticky zanikla a její život již nikdy nebyl obnoven v původním rozsahu.

Podle dostupných pramenů je v osídlení Mostu prokázána přítomnost obyvatel židovského původu již ve 14. století. Židovské osídlení se nacházelo za jihovýchodní městskou branou na Pražském předměstí. O lokaci židovského osídlení města napovídají až do poloviny 18. století užívané názvy "Židovská" a "Malá Židovská" ulice, které označovaly pozdější ulici Rozmarýnovou a Hvězdnou nedaleko III. náměstí. Místo, kde se nacházela tehdejší modlitebna, není známo.

Nejstarším písemným dokladem o přítomnosti Židů ve městě je dlužní úpis z roku 1393, který vystavil Boreš ml. pán na Rýzmburku (Oseku) svým věřitelům Ascherovi a Isákovi z Mostu. Později vydaný dekret z 20. 6. 1464 vystavený králem Jiřím z Poděbrad zakazuje všem Židům pobyt ve městě a okolí v okruhu jedné míle (7,5 km). Zákaz byl vydán na základě stížnosti zástupců města, že Židé městu škodili. Kam konkrétně mostečtí Židé odešli, není známo.

O pobytu Židů na Mostecku existují informace až z poloviny 18. století. Židé, kteří se usazovali v obcích. se zde stávali poddanými místní vrchnosti, které museli odvádět příslušné poplatky. Do poloviny 19. století byla Židovská komunita v Údlicích, Hořanech, Lišnici a v Korozlukách. V těchto místech si zřizovali své modlitebny. V Lišnici časem vznikla židovská obec s vlastní synagogou. Synagoga byla zrušena teprve v 80. letech 19. století poté, co se židovští obyvatelé z obce odstěhovali. Židovská komunita čítala podle úřední statistiky z roku 1861 celkem 82 osob. Ke zdejší synagoze byli přiděleni také Židé z okolních obcí Havraň, Koporeč, Židovice, Skyřice a Stránce. Největší židovská komunita na Mostecku se v polovině 19. století nacházela v Hořanech, kde podle statistik z roku 1861 žilo 109 obyvatel židovského původu.

Teprve až období Josefínských reforem znamenalo jisté uvolnění tlaku vůči Židům ze strany státu a udělení určitých práv v oblasti vzdělání a podnikání. Výraznější posun v postavení Židů znamenal revoluční rok 1848 a nástup Františka Josefa I. na trůn. Po více než 400 letech se ve městě znovu tvoří komunita občanů židovského vyznání. V roce 1864 byla postavena modlitebna, a v roce 1868 byl založen Spolek pro modlitebnu se státním statutem, a brzy na to také novodobá Židovská náboženská obec.

Prvním předsedou židovské obce byl Abrahám Hirsch, který se zasloužil o výstavbu synagogy. Základní kámen synagogy byl položen 24. 8. 1872 a ke slavnostnímu vysvěcení došlo 22. 9. 1873. Synagoga a Židovská náboženská obec se nacházely na náměstí Sv. Anny. V roce 1874 byl uveden do funkce první rabín Dr. Alexander Kisch.

Významnou osobností židovské obce byl její pozdější předseda soudce Dr. J. Spitz, který byl jako první člen židovské komunity zvolen do mosteckého městského zastupitelstva. V roce 1887 se zasloužil o vnitřní výzdobu synagogy a za své zásluhy byl dokonce dekorován řádem Rytířského kříže od císaře Františka Josefa I.
Spolu s rozvojem města se rozrůstal také počet židovských obyvatel a zdejší Židovská náboženská obec se v dané době stala jednou z největších v Čechách. Členové židovské komunity působili v mnoha oborech a postupem doby se řadili k nejvýznamnějším obyvatelům města. Vedle výše jmenovaných k nim náleželi např. komerční rada Sigmund Woditschka - vlastník obchodního domu na I. náměstí, Karl Kohn - majitel továrny na nábytek a Karl Spitz - majitel mostecké porcelánky.

V roce 1861 se k izraelskému náboženství hlásilo 15 osob. Během sčítání z 15. února 1921 uvedlo židovskou národnost 188 osob a příslušnost k izraelskému náboženství 737 osob. Na konci dvacátých let 20. století dosahuje počet židovských obyvatel města Mostu maxima. Podle některých údajů se mohlo jednat až o 1260 osob.

Na základě Mnichovské dohody se Most v roce 1938 stává součástí Německé říše. Ještě před příchodem německé armády odešlo spolu s 2400 Čechy také 640 Židů.

10. 11. 1938 byla nacisty při tzv. Křišťálové noci vypálena mostecká synagoga. Její zbytky byly později zbourány. Zdali byly v Mostě při tomto protižidovském pogromu oběti na životech a kolik židovských obyvatel skončilo v německých koncentračních táborech, není známo. Podle údajů o počtu obyvatel žilo v Mostě k 31.5. 1941 již pouze 41 obyvatel židovského původu. Zbylí židovští obyvatelé města, kteří neemigrovali, byli v zimě 1941 - 42 gestapem sestěhováni a jejich domovy zabaveny. Mostecká židovská komunita, která se významně podílela na historii a životě města, tím prakticky zanikla.

Po druhé světové válce byl krátce obnoven život náboženské obce. V 50. letech byla náboženská obec změněna na synagogální sbor, který v 70. letech 20. století zanikl. V současné době patří členové mostecké židovské komunity pod patronaci Židovské náboženské obce v Teplicích.

Zdroj: Webové stránky Historie Litvínovska (www. litvinov.sator.eu); Spolek přátel historie Litvínovska


Stav hřbitova

Roku 1878 byl v Souši na úpatí vrchu Hněvín založen židovský hřbitov, kde je pohřbena řada významných osobností Mostecka. Hřbitov je v současné době památkovým areálem.

Jako poslední upomínka na židovské spoluobčany zůstal v Mostě jen starý židovský hřbitov na soušské straně Hněvína. Protože za 2. světové války většina Židů zahynula, zůstal i hřbitov opuštěný a zchátralý, jeho ohrada spadla a všechny pomníky zarostly. Posléze bylo rozhodnuto místo znovu ohradit betonovými panely a dřeviny vykácet. V areálu hřbitova se nachází centrální památník padlým vojákům z 1. světové války. Ve spodní, novější části hřbitova se nachází hrob letce z 2. světové války Julia Finka, pohřbeného zde v roce 1970.

Součástí ohradní zdi z vnitřní strany hřbitova je kolumbárium, které prosadil začátkem 20. století soudce dr. Josef Spitz, jenž stál v čele židovské obce 28 let. Právě dr. Josef Spitz byl jako první Žid po smrti roku 1914 dle svého přání zpopelněn a jeho urna byla uložena v kolumbáriu soušského hřbitova. Na náhrobcích najdeme jména kdysi významných Mostečanů, mezi nimiž je mnoho obchodníků, lékařů i rabínů, z nichž posledním byl dr. Michael Halbersten, zesnulý v roce 1936. Židovský hřbitov byl roku 1996 zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky.

V současné době je hřbitov udržovaný, vysekávaný až částečně na horní partie hřbitova. Hřbitovní domek je obydlen. Náhrobky ve spodní části jsou opravovány.

Zdroj: Webové stránky Historie Litvínovska (www. litvinov.sator.eu); Spolek přátel historie Litvínovska


Zdroje

Omnium; Katastr nemovitostí ČR; Mapy.cz; ČSÚ, webové stránky obce, města, Židovské obce Teplice; Wikipedia


Pohledové fotografie