Svatý Kopeček
Svatý Kopeček | |
Obec | Olomouc |
Okres | Olomouc |
Kraj | Olomoucký kraj |
Svatý Kopeček, kód: 669288 | |
GPS souřadnice | 49° 37' 52.4'' 17° 20' 40.3'' |
Heiligenberg | |
2 320 m² | |
Římskokatolická církev | |
Královská kanonie premonstrátů na Strahově Strahovský klášter Strahovské nádvoří 1/132 118 00 Praha 1 - Hradčany Tel.: 233 107 704 E-mail: ukstrahov@volny.cz; | |
Královská kanonie premonstrátů na Strahově | |
Ne |

Starý hřbitov - Svatý Kopeček
Svatý Kopeček (německy Heiligenberg) je historické město, městská čtvrť, poutní místo a katastrální území na severovýchodě statutárního města Olomouce. Je vzdálen 8 km od centra Olomouce.
Ještě v 17. století byla oblast pokryta lesem. Mezi lety 1629 a 1632 zde nechal Olomoucký měšťan Jan Andrýsek postavit mariánskou kapli, která však byla později zničena švédskými vojsky.
Nachází se zde poutní místo Bazilika Navštívení Panny Marie.
Bazilika Navštívení Panny Marie
Poutní barokní kostel (bazilika minor), který se nachází v areálu premostrátského proboštství na Svatém Kopečku u Olomouce. Původní kaple byla nahrazena novým kostelem, který byl vybudován v letech 1669–1679. Za autora projektu je obvykle pokládán Giovanni Pietro Tencalla. Nový kostel vysvětil 1. října 1679 olomoucký biskup Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu.
Brzy po vysvěcení kostela zde každoročně putovalo více než 50 000 poutníků a jejich počet stále rostl. Kolem roku 1700 se počet poutníků pohyboval mezi 120–130 000 ročně. Spolu s růstem počtu poutníků rost i počet kněží, kteří zde působili z jednoho (v roce 1672) na dvacet (v roce 1700). Na počátku 18. století se v kostele každoročně odsloužilo více než 6000 mší.
V roce 1732 proběhly v bazilice v rychlém sledu za sebou dvě velké barokní slavnosti. Nejdříve, 8. září, proběhla jubilejní slavnost na připomínku 100 let od vzniku poutního místa. Slavnosti se účastnil i sekavský (a později olomoucký) biskup Jakub Arnošt z Lichtenštejna-Kastelkornu. Večer po skončení bohoslužeb byl před Svatým Kopečkem inscenován „oheň kunstovný“. Po celý oktáv mířily do baziliky procesí z celé Moravy, přičemž např. jen v procesí z Uničova dorazilo kolem 5 000 poutníků.
Ještě větší nádhery dosáhla následující slavnost korunovační. O korunovaci milostného reliéfu se četnými přímluvami v Římě přičinil olomoucký biskup Wolfgang Hannibal von Schrattenbach. Na rozdíl od předchozí korunovace Madony svatohorské i následující korunovace Madony svatotomášské uhradila zhotovení korunek Vatikánská kapitula ze Sforzovy nadace. Korunky z Říma na Moravu přivezl sám kardinál Schrattenbach a předal je hradišťskému opatovi Norbertu Umlauffovi, který je 18. září přivezl na Svatý Kopeček. Večer před korunovací byl slavnostně vyzdoben Svatý Kopeček i cesta k němu, celá Olomouc i blízký klášter Hradisko. Samotná korunovace se odehrála 21. září. Obě zmiňované slavnosti navštívilo dohromady asi 100 000 poutníků.
V té době byly z Říma získány pro chrám i ostatky 14. papeže prvomučedníka římského svatého Viktora a umístěny v prosklené rakvi na pravém pilíři chrámové klenby (nyní jsou ostatky sv. Viktora součástí monumentálního sousedního barokního jižního oltáře).
Dne 21. května 1995 navštívil Svatý Kopeček papež Jan Pavel II., jehož dekretem byl zdejšímu kostelu také 11. dubna 1995 udělen čestný titul 'bazilika minor'. Na pilíři je od 17. května 2015 umístěn relikviář s ostatky - krví - sv. Jana Pavla II., na památku 20. výročí jeho návštěvy této baziliky, které sem osobně přivezl krakovský arcibiskup Stanisław kardinál Dziwisz.
Duchovní správu Svatého Kopečka vedou strahovští premonstráti.
Od Kláštera Hradisko vede k Bazilice historická poutní alej doplněná kaplemi a sochami. Její součástí je kostel sv. Barbory, sousoší poutníka a anděla s reliéfem Panny Marie Svatokopecké, soubor šesti sloupů se sochami Krista a Panny Marie a sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Tadeáše.
Starý hřbitov se nachází v obci Svatý Kopeček.