Hřbitovy jsou mnohdy poslední 
                připomínkou lidských osudů
Přidat hřbitov

Veliká Ves

zpět | tisk | pdf
Veliká Ves
ObecVeliká Ves
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Veliká Ves, kód: 778001
GPS souřadnice50° 16' 9.7''
13° 22' 46.0''
Michelsdorf
1 464 m²
Obec
Obec: Veliká Ves
Obecní úřad Veliká Ves, Podlesice 53, 441 01 Podbořany
Tel.: +420 474 397 311
E-mail: velikaves@iol.cz
URL: www.velikaves.cz
Č. parcely: 146 - Obec Veliká Ves
Obecní úřad Veliká Ves, Podlesice 53, 441 01 Podbořany
Tel.: +420 474 397 311
E-mail: velikaves@iol.cz
URL: www.velikaves.cz

Č.parcely: st.147 - Římskokatolická farnost, děkanství Mašťov (ŘKF Kadaň)
ŘKF Kadaň, Tel.: +420 474 344 463
E-mail: farnostkadan@centrum.cz
URL: www.farnostkadan.cz
Udržovaný v původní podobě
Ne
Veliká Ves

Obec Veliká Ves (německy Michelsdorf) se nachází v okrese Chomutov, kraj Ústecký. Žije zde zhruba 300 obyvatel.

Německá varianta názvu Michelsdorf je pravděpodobně překladem českého jména, protože slovo michel znamená ve střední horní němčině velký. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Magna villa (1369), v Velikévsi (1490), s vesnicemi Welikau Wsy… (1529), Welkau Wes (1542), Michldorf a Welkau wes (1551), Welikewsy a Michelsdorf (1598), Welkau ves jinak Michlsdorf (1615), Michelsdorf (1787) nebo Michelsdorf (1846).

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1369.

Veliká Ves je centrem okrajové hnědouhelné pánve přibližně vymezené sousedními vesnicemi. Hlavní uhelná sloj je uložena v hloubce asi 50 m a její mocnost dosahuje maximálně 5,5 m. Těžba uhlí v malých dolech se zde rozvinula již v první polovině 19. století. Uspokojovala především spotřebu okolních obcí, protože chyběla dostatečná dopravní infrastruktura, která by umožnila přepravu uhlí ke vzdálenějším odběratelům. Po vybudování železniční trati Kadaň–Vilémov navíc nemohlo zdejší nekvalitní uhlí s vysokým obsahem popela konkurovat výhřevnějšímu uhlí z Mostecka, a většina dolů zanikla.

Mezi Velikou Vsí a Novými Třebčicemi se od 60. let 19. století nacházel důl Barbora knížete Salma. Zpočátku se v něm těžilo až 20 00 tun uhlí ročně, ale v důsledku hospodářské krize byl důl uzavřen a v roce 1880 prodán městské spořitelně v Litoměřicích, která zde provoz obnovila až do roku 1885. Celková produkce dolu se odhaduje na 150 000 tun uhlí. Od poloviny 19. století do počátku 20. století jižně od vesnice fungoval důl Michal podnikatele L. Stamma. Pracovalo v něm pět až osm horníků a celková produkce uhlí se odhaduje na 60 000 až 80 000 tun. Od roku 1911 provozoval rytíř Adolf Schreiter ze Schwarzenfeldu vrchnostenský důl Ignác, ve kterém bylo do roku 1880 vytěženo padesát tisíc tun uhlí. Čtvrtým významnějším dolem byl Ambrož F. Friedmanna, který od šedesátých let 19. století do roku 1904 vyprodukoval dvacet tisíc tun uhlí.

Stav hřbitova
Malý hřbitov napravo při příjezdu do obce je dnes v poměrně špatném stavu. Staré náhrobky se pomalu rozpadají, jsou nakloněné nebo spadlé. Volné plochy jsou zvlněné po zlikvidovaných hrobových místech.

Zdroj
Omnium, Katastr nemovitostí ČR, Mapy.cz, webové stránky obce a farnosti, Wikipedia


Pohledové fotografie