Hřbitovy jsou mnohdy poslední 
                připomínkou lidských osudů
Přidat hřbitov

Strakov

zpět | tisk | pdf
Strakov
ObecStrakov
OkresSvitavy
KrajPardubický kraj
Strakov, kód: 756041
GPS souřadnice49° 52' 2.3''
16° 21' 27.3''
Strokele
434 m²
Obec
Obec Strakov
Strakov čp.3, 570 01 Litomyšl
Tel./fax: 461 639 257
E-mail: ou.strakov@tiscali.cz
www: http://www.strakov.cz
Obec Strakov
Srovnán se zemí
Ne
Strakov

Obec Strakov (německy Strockele nebo Strokele) se nachází v okrese Svitavy, kraj Pardubický. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1347.

Obec Strakov založili čeští osadníci ve 13. století vykácením kraje pohraničního lesa. Poprvé je ves připomínána v listině vratislavského biskupa Přeclava z Pogorelly z r. 1347, jíž učinil majetkové narovnání mezi litomyšlským biskupem a biskupskou kapitulou. Tehdy Strakov zastavil litomyšlský klášter a obec připadla biskupovi Albertovi ze Šterberka. Strakovský poplužní dvůr, který byl mnohem starší než samotná ves, připadl roku 1398 kapitole klášterní. Roku 1358 získal Strakov Bušek z Gešperka. Počátky lokality sahají patrně do 13. století. Ves tehdy připadala litomyšlskému biskupovi. Litomyšlský biskup Jan IV., řečený Železný, zmiňuje ves Strakow ve své listině z roku 1398 jako svůj majetek, další listinou z r. 1412 osvobodil týž biskup ves od úmrti. V r. 1547 připadla ves Strakow k litomyšlskému zámeckému panství. Teprve od r. 1789 se setkáváme s německým označením vsi a to Strokele.

V roce 1654 je zmiňován Strakow jako ves v kraji Chrudim.Při zakládání vsi byly pozemky náležející strakovskému dvoru rozděleny na díly, z nichž největší pak náležel zemanskému statku. Strakov býval vsí ryze českou. Po třicetileté válce se však zde změnily národnostní poměry a ves byla poněmčována. Tento trend byl podporován i tehdejšími držiteli panství - Trautmansdorfy, Valdštejny a šlechtou z Thum a Taxisů. Z této doby se dochovala i německá podoba jména Strakov - Strokele.

Antonín Profous uvádí, že označení vsi Strakov vzniklo z tvaru Strakův, tj. dvůr, resp. majetek. V minulém století udržovala česká -již menšina - blízké kontakty se sousední Pazuchou. V roce 1869 byl Strakov z iniciativy německých obyvatel prohlášen za německou državu. Poněmčování obce vyvrcholilo za vlády císaře Františka Josefa. Před I. sv. válkou měl být Strakov připojen ke svitavskému okresu, tehdy německému, a odtržen od Litomyšle. Po válce prosazovali strakovští Němci připojení obce k německému Opatovu či Lanškrounu. Mezi českými obyvateli však probíhal po celou dobu silný obroditelský proces. Výsledkem bylo úřední spojení Strakova s ryze českou Pazuchou 26.6. 1919, čímž se zabránilo definitivnímu poněmčení obce.

V roce 1947 byly opět Pazucha a Strakov odděleny jako samostatné obce. V témž roce byly na vlastní žádost ke Strakovu připojeny Spolkovice, které původně spadaly též pod Pazuchu.

V historickém územně-správním členění (platném mnohde v hrubých rysech až do roku 1945) náležel Strakov vcelku logicky k sousední Litomyšli, a to jak k sídlu hejtmanství a soudního okresu, tak i farnosti. Po zavedení župního zřízení (které se však v praxi neujalo) v roce 1921 spadala obec opět do litomyšlského soudního okresu, avšak v rámci pardubické župy. I během období "rehabilitace" krajského uspořádání (1949 - 1960) si Strakov ponechal okresní příslušnost k Litomyšli jako součást Kraje Pardubického. Po územní reformě a zániku "malých" okresů v roce 1960 se zdejší obyvatele staly okresním městem Svitavy, Krajským pak Hradec Králové. Dle nové reformy správního členění je Strakov opět součástí Pardubického Kraje.

Hřbitov
Krátkodobý hřbitov, kde se pohřbívalo v letech 1938-45, je dnes připomínán pouze pietním místem s pamětní deskou a křížem.

Přidáno - Jaromír Lenoch, www.soupispamatek.cz


Pohledové fotografie