Hřbitovy jsou mnohdy poslední 
                připomínkou lidských osudů
Přidat hřbitov

Blatno

zpět | tisk | pdf
Blatno
ObecBlatno
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Blatno u Chomutova, kód: 605361
GPS souřadnice50° 30' 43.0''
13° 21' 34.5''
Platten
Obec
Obec Blatno, č. p. 1, 43001 Blatno
Kompletně zničený – zbytky na místě
Ano
Blatno

Zbytky hřbitova jsou dnes vidět u kostela sv. Michaela.

Obec Blatno (německy Platten) se nachází v okrese Chomutov v Ústeckém kraji, 7 km severozápadně od Chomutova na východním okraji přírodního parku Bezručovo údolí.
Název vesnice je odvozen ze staročeského přídavného jména blatný ve významu blátivý, ve kterém se po převodu do němčiny změnilo první písmeno na P (Platten). V historických listinách se jméno vyskytuje například ve tvarech: in Blatna (1344), Blatno (1424), na vsi Blatnu (1561), Blattno (1564), ves Platna (1606) nebo Platten (1846).

Na konci 13. století Blatno patřilo k panství řádu německých rytířů z Chomutova a ze stejné doby pochází první zmínky o výstavbě zdejší komendy.[5] Roku 1344 u blatenské komendy existovala osada, ve které žili lesní dělníci a řemeslníci. Osadou procházela obchodní stezka z Chomutova do Saska. V roce 1384 zde stál i farní kostel se hřbitovem.
Zdejší komtur Albrech z Dubé na začátku 15. století podnikal loupežné výpravy do širokého okolí, dokud nebyl roku 1404 zbaven úřadu. Němečtí rytíři v té době vedli spory s králem Václavem IV., který jim Blatno zabavil jako úhradu dluhů. V roce 1410 zabavil veškerý majetek řádu v Čechách.
Na začátku husitských válek blatenské posádce velel nejvyšší zemský písař a katolík Mikuláš Chudý z Lobkovic, který měl od ledna 1424 Chomutov i Blatno v zástavě od císaře Zikmunda. Později blatenský hrad dobyl husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic a od roku 1437 ho získal do zástavy i s chomutovským panstvím. Blatno potom sdílelo majitele s Chomutovem. Teprve po smrti Jana z Veitmile prodaly jeho sestry Blatno Václavu Hasištejnskému z Lobkovic. Ten sem pozval německé evangelíky, aby dosídlili morem zdecimovanou vesnici.
Roku 1571 koupil panství Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic. Po něm majetek zdědil mladší syn Bohuslav Jáchym Hasištejný z Lobkovic, který kromě jiného i blatenské panství přenechal vzdálenému příbuznému Jiřímu Popelu z Lobkovic. Ten zde zahájil proces rekatolizace, během kterého z panství vyhnal evangelické faráře. Po konfiskaci jeho majetku za vystoupení proti císaři Rudolfu II. koupil Blatno s dalšími dvaceti vesnicemi roku 1605 Adam Hrzán z Harasova a připojil ho k červenohrádeckému panství.
Během třicetileté války bylo okolí často pustošeno vpády švédských vojáků a mnoho zdejších obyvatel při nich bylo zabito. Zkázu dokončil generál Carl Gustav Wrangel se svým vojskem, které vesnici s okolím vydrancovalo tak, že lidé, kteří vpád přežili, později umírali hladem. V roce 1645 bylo Blatno Švédy vypáleno a místní zámek zbořen.
V roce 1707 koupil panství kníže Jáchym Ondřej Lichtenstein, který nechal strhnou ruiny zámku a na základech hradu postavit nový barokní zámek. Po smrti knížete zdědily majetek nejprve jeho manželka a později dcera. Od roku 1771 se novým majitelem stal Alexander Rottenhan, který na zámku zřídil lesnickou školu pod vedením lesmistra Ignáce Ehrenwertha. Navštívil ji i císař Josef II., ale když Ehrenwerth odešel do Prahy, byla škola po dvanácti letech uzavřena.
V roce 1776 vznikla v Blatně první jednotřídní škola. Roku 1782 byla zahájena stavba nového kostela svatého Michaela, který nahradil starou kapli. V roce 1848 vypukl požár, ve kterém shořelo třináct domů a teprve deset let stará budova fary. Budova staré školy byla stržena a nahrazena novou, která stojí dosud.
Obyvatelé se na konci 19. století živili zemědělstvím, chovem dobytka a výrobou smrkového třísla. V budově hostince se vyráběl sýr. Len se již nepěstoval. Ve vesnici byla pila a mlýn, výrobna šroubů, 5 hospod, 3 kováři, 2 krejčí, 4 ševci a řada dalších řemeslníků. Kromě nich tu byla pošta, spořitelna a dva obecní domy pro chudé.
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 510 obyvatel (z toho 247 mužů), z nichž byli tři Čechoslováci, 506 Němců a jeden cizinec.

Zdroj
Wikipedia


Pohledové fotografie