Hřbitovy jsou mnohdy poslední 
                připomínkou lidských osudů
Přidat hřbitov

Dokumentace hřbitovů v regionu Kravařska s fotogaleriemi

Dokumentation von Friedhöfen in der Region Kuhländchen  

Kravařsko, německy Kuhländchen, je historické území na Moravě na severovýchodě České republiky.

 

Projekt dokumentace hřbitovů v regionu Kravařska na severní Moravě byl realizován spolkem Omnium z.s. ve spolupráci s organizací Alte Heimat, Verein heimattreuer Kuhländler e.V., Heimatplfegerin der Sudetendeutschen s podporou Česko-německého fondu budoucnosti v letech 2018/19.

Das Projekt der Friedhofsdokumentation in der Region Kuhländchen des Vereins Omnium in Zusammenarbeit mit der Alte Heimat, Verein heimattreuer Kuhländler e.V., Heimatpflegerin der Sudetendeutschen wird durch den Deutsch-tschechischen Zukunftsfonds gefördert im Jahr 2018/19.

 

Lokalita
(prolink)

Obec /
město

Okres

Kraj

Německý
název

Autor

die Lokalität der Ort der Kreis die Region Deutsch Titel der Autor
           
 Albrechtičky        Klein Olbersdorf  
Bartošovice         Partschendorf  
Bělotín         Bölten  
Bernartice
nad Odrou
       Bernsdorf  
Bílov Bílov     Bielau  
Bílovec městský        Wagstadt  
Bludovice Nový Jičín      Blauendorf  
Bravantice
u kostela
       Brosdorf  
Bravantice        Brosdorf  
Bravinné        Brawin  
Březová        Briesau  
Butovice Studénka      Botenwald  
Derné
u kostela
       Tyrn  
Dobešov        Dobischwald  
Dolejší Kunčice        Kunzendorf  
Jerlochovice Fulnek      Gerlsdorf  
Fulnek
u kaple sv. Rocha
Fulnek      Fulneck  
Fulnek městský Fulnek     Fulneck   
Heřmánky        Hermsdorf  
Hladké Životice        Seitendorf  
Hukovice        Hausdorf  
Jeseník nad Odrou        Deutsch Jasnik  
Jestřabí          
Jílovec        Eilowitz  
Jindřichov       Heinrichswald  
Kletné        Kletten  
Klokočov        Gross Glockersdorf  
Klokočůvek        Klein Glockersdorf  
Kujavy        Klantendorf  
Kunín        Kunewald  
Libhošť       Liebisch   
Lukavec        Jastersdorf  
Mankovice        Mankendorf  
Mošnov        Engelswald  
Nejdek          
Nový Jičín městský Nový Jičín      Neutitschein  
Nový JIčín židovský Nový Jičín      Neutitschein  
Odry        Odrau  
Petřvald        Neudek  
Pohoř        Pohorsch  
Polom        Pohl  
Příbor       Freiberg  
Pustějov        Petrowitz  
 Rybí        Reimlich  
Sedlnice        Sedlnitz  
Spálov        Sponau  
Stachovice        Stachenwald  
Stará Ves Bílovec      Altstadt  
Starojitecká Lhota        Katzendorf  
Starý Jičín        Alttitschein  
Studénka městský       Stauding   
Suchdol nad Odrou
evangelický
       Zauchenthal  
Suchdol nad Odrou
u kostela
      Zauchenthal  
Šenov
u Nového Jičína
       Schönau
bei Neutitschein
 
Štramberk městský Štramberk     Strahlenberg  
Štramberk
ul. Závišická
      Strahlenberg  
Tamovice Štramberk     Tannenhof  
Tošovice        Taschendorf  
Velké Albrechtice        Gross Olbersdorf  
Veselí        Wessiedel  
Véska        Dörfel  
Větřkovice        Dittersdorf  
Vítkov        Wigstadtl  
Vlkovice Fulnek     Wolfsdorf  
Vražné        Wigstadtl  
Vrchy        Waltersdorf  
Ženklava Ženklava     Senftleben  
Žilina Nový Jičín      Söhle  
           
           
           
           
           
           

 

Region Kravařsko

 

Úvod

Kravařsko, německy Kuhländchen, je historické území na Moravě na severovýchodě České republiky.

V roce 1930 mělo Kravařsko asi 100 000 německých obyvatel a patřilo mezi nejhustěji osídlené oblasti ČSR. Kravařsko se rozprostírá přibližně mezi obcí Bělotín (něm. Bölten), městy Nový Jičín (něm. Neutitschein), Štramberk, Příbor, Klimkovice a Fulnek. Pocházejí odsud slavné osobnosti jako např. Johann Gregor Mendel z Hynčic (něm. Heinzendorf) a Sigmund Freud z Příboru (něm. Freiberg in Mähren). Převážná část německy hovořícího obyvatelstva Kravařska byla po skončení druhé světové války na základě tzv. Benešových dekretů mezi roky 1945 a 1947 odsunuta.

Nejvýznamnějšími městy regionu je Nový Jičín, Fulnek, Odry, Studénka, Bílovec a Klimkovice.

 Kravařsko - lokalita

Území Kravařska se rozprostírá podél horního toku řeky Odry v délce dvaadvaceti kilometrů a v šíři dvanácti kilometrů mezi pohořím Hrubého Jeseníku (Altvatergebirge) a Beskyd (Beskiden).

Na jihu ohraničuje jeho území spojnice mezi obcemi Ženklava (Senftlebe)  Bludovice (Blauendorf), tvořící do roku 1945 jižní hranici německého jazykového poloostrova (schlesisch). Spojnice pak pokračuje na západ přes Lučice (Lutschitz) k Jeseníku nad Odrou, dříve Německý Jeseník (Deutsch Jasník) a vsi Dolní Vražné (Gross Petersdorf) aby se zde napojila na výběžek bývalého fulneckého panství, který hluboce proniká do Slezska, a pokračuje směrem na Jistebník (Stiebnig), který je hraniční obcí německého jazykového poloostrova na severu. Východní spojnici, která se kryje s jazykovou hranicí, tvoří obce Mošnov (Engelswald), Skorotín (Gurtendorf), Sedlnice (Sedlnitz) a Ženklava.

Souvislé německé osídlení je zde přerušeno českými jazykovými ostrůvky mezi Studénkou a Pustějovem a Libhoští a Rybí.

Do Kravařska jsou zahrnovány i německé obce na Odersku, které však nebyly v držení rodu z Kravař. Německá literatura se různí v zařazení obcí do této oblasti. K rozšíření původního Kravařska dochází v průběhu druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století.

V roce 1930 mělo Kravařsko asi 100 000 německých obyvatel a patřilo mezi nejhustěji osídlené oblasti ČSR. Kravařsko se rozprostírá přibližně mezi obcí Bělotín (něm. Bölten), městy Nový Jičín něm. Neutitschein), Štramberk, Příbor, Klimkovice a Fulnek.

Pocházejí odsud slavné osobnosti jako např. Johann Gregor Mendel z Hynčic (něm. Heinzendorf) a Sigmund Freud z Příboru (něm. Freiberg in Mähren).

Převážná část německy hovořícího obyvatelstva Kravařska, jež se nevyslovila proti obsazení Československa nacisty, byla po skončení druhé světové války na základě tzv. Benešových dekretů vyvlastněna a mezi roky 1945 a 1947 odsunuta.

 Kravařsko – histoie

Název tohoto kraje pochází od rodu pánů z Kravař, kteří zde vytvořili počátkem 14. stol. Rozsáhlé dominium, které jim patřilo až do roku 1434. V této době patřilo Fulnecko k vévodství Opavskému a zbytek dominia příslušel k Moravě.

Většinu území tvořily obce německého jazykového poloostrova, který se utvářel v době kolonizace ve 13. a 14. stol. a stabilizoval se v 15. století.

Do Kravařska jsou velmi často zahrnovány i německé obce na ODERSKU, které však nebyly v držení rodu z Kravař. Německá literatura se různí v zařazení obcí do této oblasti. K rozšíření původního Kravařska o další obce dochází v průběhu druhé poloviny 19. stol. a první poloviny 20. stol. V březnu 1918 se objevuje návrh inspektora německých zemědělských družstev Himlera na zavedení krajského zřízení na Moravě a jedním z krajů měl být kraj kravařský (Kuhländchen) s okresy Nový Jičín, Fulnek, Odry, Vítkov, Hranice (německé obce) a Moravskou Ostravou.

Hospodářskými centry KRAVAŘSKA jsou města Nový Jičín (Neutitschein) a Fulnek, které byly také centry obou kravařských panství ve 14. a 15. stol.

Kravařsko se městy Fulnek a Nový Jičín stává již koncem 18. stol. centrem soukenické a vlnařské výroby na Moravě. V zemědělství vyniká dobytkářstvím a s Kravařskem souvisí chov skotu kravařského plemene. V roce 1800 bylo bohatým krajem a svými 16.000 obyvateli na čtvereční míli jedním z nejhustěji osídleným krajem Moravy. Zprovoznění Severní dráhy Ferdinandovy (1847) vedlo k zakládání továren a dochází k přesunu obyvatelstva do měst.

Po pádu Rakouska – Uherska a vyhlášení Československé republiky dochází 30.10.1918 k vyhlášení provincie Sudetenland, jejíž součástí se stává i Kravařsko, existence provincie končí 19.12.1918. V následujícím období dochází k pronikání českého živlu do německého prostředí Kravařska a mnoho obcí se mění ze zcela německých v obce německo – české. V roce 1938 se Kravařsko stává součástí odstoupeného území, které tvoří soudní okres Fulnek (14.885 ob.) a částí soudního okresů Nový Jičín (36.788 ob.) a Příbor (23.277 ob.). Většina obcí Kravařska spadá pod Landkreis Neutitschein a sedm obcí je součástí Landkreis Wagstadt.

V roce 1945 začala československá vláda realizovat plán vyčištění území od německé národnostní skupiny. Již v noci ze 4. na 5.7.1945 (tedy před ukončením jednání v Postupimi) muselo 4.000 až 5.000 obyvatel německé národnosti bez předběžného ohlášení opustit Nový Jičín a bylo odsunuto do Pirny v sovětské okupační zóně. Od srpna 1945 se začíná organizovat vysídlování Němců do sběrných táborů. Dne 12.3.1946 vyjíždí z Bílovce první transport s 1.200 Němci do Mellrichstadtu a 13.3. z Nového Jičína s 1.199 Němci do Welzlaru. Od 1.4. do 25.9.1946 bylo vypraveno z Nového Jičína a Bílovce 25 transportů s 28.437 Němci do americké zóny. Část obyvatel Kravařska byla zařazena do transportu z Oder (6 s 7.257 Němci) a z Vítkova (8 s 8.313 Němci). Poslední transport vyjel z Vítkova 21.10.1946 s 298 Němci.