Hřbitovy jsou mnohdy poslední 
                připomínkou lidských osudů
Přidat hřbitov

Dokumentace hřbitovů v regionu Kravařska s fotogaleriemi

Dokumentation von Friedhöfen in der Region Kuhländchen  

Kravařsko, německy Kuhländchen, je historické území na Moravě na severovýchodě České republiky.

 

Projekt dokumentace hřbitovů v regionu Kravařska na severní Moravě byl realizován spolkem Omnium z.s. ve spolupráci s organizací Alte Heimat, Verein heimattreuer Kuhländler e.V., Heimatplfegerin der Sudetendeutschen s podporou Česko-německého fondu budoucnosti v letech 2018/19.

Das Projekt der Friedhofsdokumentation in der Region Kuhländchen des Vereins Omnium in Zusammenarbeit mit der Alte Heimat, Verein heimattreuer Kuhländler e.V., Heimatpflegerin der Sudetendeutschen wird durch den Deutsch-tschechischen Zukunftsfonds gefördert im Jahr 2018/19.

 

Lokalita
(prolink)

Obec /
město

Okres

Kraj

Německý
název

Autor

die Lokalität der Ort der Kreis die Region Deutsch Titel der Autor
                          
Albrechtičky Bílovec N. Jičín Moravskosl. Klein Olbersdorf  
Bartošovice Nový Jičín N. Jičín Moravskosl.  Partschendorf  
Bělotín Bělotín  Přerov  Moravskosl.  Bölten  
Bernartice
nad Odrou
Bernartice N. Jičín  Moravskosl.  Bernsdorf  
Bílov Bílov N. Jičín  Moravskosl. Bielau  
Bílovec městský Bílovec  N. Jičín  Moravskosl. Wagstadt  
Bludovice Nový Jičín N. Jičín  Moravskosl.  Blauensdorf  
Bravantice
u kostela
Bravantice  N. Jičín  Moravskosl. Brosdorf  
Bravantice Bravantice N. Jičín  Moravskosl. Brosdorf  
Bravinné Bílovec  N. Jičín Moravskosl. Brawin  
Březová Březová Opava  Moravskosl. Briesau  
Butovice Studénka N. Jičín  Moravskosl. Botenwald  
Děrné u kostela Fulnek  N. Jičín  Moravskosl. Tyrn  
Dobešov Odry N. Jičín Moravskosl. Dobischwald  
Dolejší Kunčice Fulnek  N. Jičín  Moravskosl. Kunzendorf  
Fulnek
u kaple sv. Rocha
Fulnek N. Jičín  Moravskosl. Fulneck  
Fulnek městský Fulnek N. Jičín  Moravskosl. Fulneck   
Heřmánky Heřmánky  N. Jičín  Moravskosl. Hermsdorf  
Hladké Životice Hl. Životice  N. Jičín  Moravskosl. Seitendorf  
Hukovice - založit!!! Bartošovice N. Jičín  Moravskosl.  Hausdorf  
Jerlochovice Fulnek N. Jičín  Moravskosl.  Gerlsdorf  
Jeseník nad Odrou Jeseník n.O.  N. Jičín Moravskosl.  Deutsch Jasnik  
Jestřabí Fulnek  N. Jičín  Moravskosl.  Jastersdorf   
Jílovec Fulnek  N. Jičín   Moravskosl.  Eilowitz  
Jindřichov u Hranic Jindřichov Přerov  Olomoucký  Heinrichswald  
Kletné Suchdol n. Odrou  N. Jičín  Moravskosl. Kletten  
Klokočov u Vítkova Vítkov  Opava  Moravskosl.  Gross Glockersdorf  
Klokočůvek Odry  N. jičín Moravskosl.  Klein Glockersdorf  
Kujavy Kujavy  N. Jičín Moravskosl. Klantendorf  
Kunín Kunín  N. Jičín Moravskosl. Kunewald  
Libhošť Libhošť  N. Jičín Moravskosl. Liebisch   
Lukavec u Bílovce Fulnek  N. Jičín  Moravskosl. Lukawetz  
Lubojaty Bílovec N. Jičín Moravskosl. Laubias  
Mankovice Mankovice  N. Jičín  Moravskosl. Mankendorf  
Mošnov Mošnov  N. Jičín Moravskosl. Engelswald  
Nejdek u Hranic Bělotín  Přerov Olomoucký   Neudek  
Nový Jičín městský Nový Jičín N. Jičín  Moravskosl. Neutitschein  
Nový JIčín židovský Nový Jičín N. Jičín  Moravskosl. Neutitschein  
Odry Odry N. Jičín  Moravskosl. Odrau  
Petřvald - založit!!! Petřvald N. Jičín  Moravskosl. Gross Peterswald  
Pohoř Odry  N. Jičín  Moravskosl. Pohorsch  
Polom Polom Přerov  Olomoucký  Pohl  
Příbor městský Příbor N. Jičín Moravskosl.  Freiberg   
Příbor u kostela Příbor  N. Jičín  Moravskosl.  Freiberg  
Pustějov Pustějov  N. Jičín  Moravskosl. Petrowitz  
Rybí Rybí N. Jičín  Moravskosl.  Reimlich  
Sedlnice Sedlnice  N. Jičín  Moravskosl.  Sedlnitz  
Spálov Spálov N. Jičín Moravskosl.  Sponau  
Stachovice Fulnek  N. Jičín  Moravskosl.  Stachenwald  
Stará Ves Bílovec N. Jičín  Moravskosl.  Altstadt  
Starojická Lhota Starý Jičín  N. Jičín  Moravskosl.  Katzendorf  
Starý Jičín Starý Jičín  N. Jičín  Moravskosl.  Alttitschein  
Straník Nový Jičín N. Jičín Moravskosl. ?  
Studénka městský Studénka N. Jičín  Moravskosl. Stauding   
Suchdol nad Odrou
evangelický
Suchdol n.O.  N. Jičín Moravskosl.  Zauchenthal  
Suchdol nad Odrou
u kostela
Suchdol n.O. N. Jičín Moravskosl.  Zauchenthal  
Šenov
u Nového Jičína
Šenov ... N. Jičín  Moravskosl. Schönau
bei Neutitschein
 
Štramberk městský Štramberk N. Jičín Moravskosl.  Strahlenberg  
Štramberk
ul. Závišická
Štramberk N. Jičín Moravskosl.  Strahlenberg  
Tamovice Štramberk N. Jičín  Moravskosl.  Tannenhof  
Tošovice Odry  N. Jičín  Moravskosl.  Taschendorf  
Velké Albrechtice V.Albrechtice  N. Jičín  Moravskosl.  Gross Olbersdorf  
Veselí Odry N. Jičín   Moravskosl.  Wessiedel  
Véska Heřmanice u Oder  N. Jičín  Moravskosl.  Dörfel  
Větřkovice Větřkovice  Opava  Moravskosl.  Dittersdorf  
Vítkov Vítkov Opava  Moravskosl.  Wigstadtl  
Vlkovice Fulnek N. Jičín Moravskosl. Wolfsdorf  
Vražné Vražné N. Jičín  Moravskosl.  Groß Petersdorf, 
Klein Petersdorf
 
Vrchy Vrchy N. Jičín  Moravskosl.  Waltersdorf  
Ženklava Ženklava N. Jičín  Moravskosl.  Senftleben  
Žilina Nový Jičín N. Jičín Moravskosl. Söhle  
           

 

Region Kravařsko

 

Úvod

Kravařsko, německy Kuhländchen, je historické území na Moravě na severovýchodě České republiky.

V roce 1930 mělo Kravařsko asi 100 000 německých obyvatel a patřilo mezi nejhustěji osídlené oblasti ČSR. Kravařsko se rozprostírá přibližně mezi obcí Bělotín (něm. Bölten), městy Nový Jičín (něm. Neutitschein), Štramberk, Příbor, Klimkovice a Fulnek. Pocházejí odsud slavné osobnosti jako např. Johann Gregor Mendel z Hynčic (něm. Heinzendorf) a Sigmund Freud z Příboru (něm. Freiberg in Mähren). Převážná část německy hovořícího obyvatelstva Kravařska byla po skončení druhé světové války na základě tzv. Benešových dekretů mezi roky 1945 a 1947 odsunuta.

Nejvýznamnějšími městy regionu je Nový Jičín, Fulnek, Odry, Studénka, Bílovec a Klimkovice.

 Kravařsko - lokalita

Území Kravařska se rozprostírá podél horního toku řeky Odry v délce dvaadvaceti kilometrů a v šíři dvanácti kilometrů mezi pohořím Hrubého Jeseníku (Altvatergebirge) a Beskyd (Beskiden).

Na jihu ohraničuje jeho území spojnice mezi obcemi Ženklava (Senftlebe)  Bludovice (Blauendorf), tvořící do roku 1945 jižní hranici německého jazykového poloostrova (schlesisch). Spojnice pak pokračuje na západ přes Lučice (Lutschitz) k Jeseníku nad Odrou, dříve Německý Jeseník (Deutsch Jasník) a vsi Dolní Vražné (Gross Petersdorf) aby se zde napojila na výběžek bývalého fulneckého panství, který hluboce proniká do Slezska, a pokračuje směrem na Jistebník (Stiebnig), který je hraniční obcí německého jazykového poloostrova na severu. Východní spojnici, která se kryje s jazykovou hranicí, tvoří obce Mošnov (Engelswald), Skorotín (Gurtendorf), Sedlnice (Sedlnitz) a Ženklava.

Souvislé německé osídlení je zde přerušeno českými jazykovými ostrůvky mezi Studénkou a Pustějovem a Libhoští a Rybí.

Do Kravařska jsou zahrnovány i německé obce na Odersku, které však nebyly v držení rodu z Kravař. Německá literatura se různí v zařazení obcí do této oblasti. K rozšíření původního Kravařska dochází v průběhu druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století.

V roce 1930 mělo Kravařsko asi 100 000 německých obyvatel a patřilo mezi nejhustěji osídlené oblasti ČSR. Kravařsko se rozprostírá přibližně mezi obcí Bělotín (něm. Bölten), městy Nový Jičín něm. Neutitschein), Štramberk, Příbor, Klimkovice a Fulnek.

Pocházejí odsud slavné osobnosti jako např. Johann Gregor Mendel z Hynčic (něm. Heinzendorf) a Sigmund Freud z Příboru (něm. Freiberg in Mähren).

Převážná část německy hovořícího obyvatelstva Kravařska, jež se nevyslovila proti obsazení Československa nacisty, byla po skončení druhé světové války na základě tzv. Benešových dekretů vyvlastněna a mezi roky 1945 a 1947 odsunuta.

 Kravařsko – histoie

Název tohoto kraje pochází od rodu pánů z Kravař, kteří zde vytvořili počátkem 14. stol. Rozsáhlé dominium, které jim patřilo až do roku 1434. V této době patřilo Fulnecko k vévodství Opavskému a zbytek dominia příslušel k Moravě.

Většinu území tvořily obce německého jazykového poloostrova, který se utvářel v době kolonizace ve 13. a 14. stol. a stabilizoval se v 15. století.

Do Kravařska jsou velmi často zahrnovány i německé obce na ODERSKU, které však nebyly v držení rodu z Kravař. Německá literatura se různí v zařazení obcí do této oblasti. K rozšíření původního Kravařska o další obce dochází v průběhu druhé poloviny 19. stol. a první poloviny 20. stol. V březnu 1918 se objevuje návrh inspektora německých zemědělských družstev Himlera na zavedení krajského zřízení na Moravě a jedním z krajů měl být kraj kravařský (Kuhländchen) s okresy Nový Jičín, Fulnek, Odry, Vítkov, Hranice (německé obce) a Moravskou Ostravou.

Hospodářskými centry KRAVAŘSKA jsou města Nový Jičín (Neutitschein) a Fulnek, které byly také centry obou kravařských panství ve 14. a 15. stol.

Kravařsko se městy Fulnek a Nový Jičín stává již koncem 18. stol. centrem soukenické a vlnařské výroby na Moravě. V zemědělství vyniká dobytkářstvím a s Kravařskem souvisí chov skotu kravařského plemene. V roce 1800 bylo bohatým krajem a svými 16.000 obyvateli na čtvereční míli jedním z nejhustěji osídleným krajem Moravy. Zprovoznění Severní dráhy Ferdinandovy (1847) vedlo k zakládání továren a dochází k přesunu obyvatelstva do měst.

Po pádu Rakouska – Uherska a vyhlášení Československé republiky dochází 30.10.1918 k vyhlášení provincie Sudetenland, jejíž součástí se stává i Kravařsko, existence provincie končí 19.12.1918. V následujícím období dochází k pronikání českého živlu do německého prostředí Kravařska a mnoho obcí se mění ze zcela německých v obce německo – české. V roce 1938 se Kravařsko stává součástí odstoupeného území, které tvoří soudní okres Fulnek (14.885 ob.) a částí soudního okresů Nový Jičín (36.788 ob.) a Příbor (23.277 ob.). Většina obcí Kravařska spadá pod Landkreis Neutitschein a sedm obcí je součástí Landkreis Wagstadt.

V roce 1945 začala československá vláda realizovat plán vyčištění území od německé národnostní skupiny. Již v noci ze 4. na 5.7.1945 (tedy před ukončením jednání v Postupimi) muselo 4.000 až 5.000 obyvatel německé národnosti bez předběžného ohlášení opustit Nový Jičín a bylo odsunuto do Pirny v sovětské okupační zóně. Od srpna 1945 se začíná organizovat vysídlování Němců do sběrných táborů. Dne 12.3.1946 vyjíždí z Bílovce první transport s 1.200 Němci do Mellrichstadtu a 13.3. z Nového Jičína s 1.199 Němci do Welzlaru. Od 1.4. do 25.9.1946 bylo vypraveno z Nového Jičína a Bílovce 25 transportů s 28.437 Němci do americké zóny. Část obyvatel Kravařska byla zařazena do transportu z Oder (6 s 7.257 Němci) a z Vítkova (8 s 8.313 Němci). Poslední transport vyjel z Vítkova 21.10.1946 s 298 Němci.