Hřbitovy jsou mnohdy poslední 
                připomínkou lidských osudů
Přidat hřbitov

 

Dokumentace hřbitovů v regionu Podbořanska s fotogaleriemi

Dokumentation von Friedhöfen in der Region von Podersam mit Fotogalerien

 

Projekt dokumentace hřbitovů na Podbořansku byl realizován spolkem Omnium z.s. ve spolupráci s organizací  Heimatkreis Podersam-Jechnitz, Heimatplfegerin der Sudetendeutschen s podporou Česko-německého fondu budoucnosti v roce 2017.

Das Projekt der Friedhofsdokumentation des Vereins Omnium in Zusammenarbeit mit der Heimatkreis Podersam-Jechnitz, Heimatpflegerin der Sudetendeutschen wird durch den Deutsch-tschechischen Zukunftsfonds gefördert im Jahr 2017.

 

Lokalita (prolink)

Obec / město

Okres

Kraj

Německý název

Autor 

die Lokalität der Ort der Kreis die Region  Deutsch Titel der Autor
                           
Bílenec  Petrohrad  Louny Ústecký Willenz Omnium
Blatno Blatno  Louny Ústecký Pladen  Omnium
Blatno - u kostela  Blatno  Louny  Ústecký  Pladen - um die Kirche  Omnium
Blšany Blšany  Louny Ústecký Flöhau  Omnium 
Buškovice Podbořany  Louny Ústecký  Puschwitz  Omnium 
Černčice Petrohrad Louny  Ústecký  Tschentschitz  Omnium 
Deštnice Deštnice Louny  Ústecký  Teschnitz  Omnium 
Dolánky Podbořany Louny Ústecký  Dollanka  Omnium 
Drahonice - židovský  Lubenec Louny  Ústecký   Drahenz Omnium
Chotěbudice Krásný Dvůr Louny  Ústecký    Břehovská Dáša
Kněžice Podbořany  Louny Ústecký Knieschitz  Omnium 
Kněžice - u kostela  Podbořany  Louny  Ústecký Knieschitz - um die Kirche Omnium 
Kolešov Kolešov Rakovník  Středočeský  Golleschau  Omnium 
Krásný Dvůr Krásný Dvůr  Louny Ústecký  Schönhof  Omnium 
Kryry Kryry  Louny Ústecký  Kriegern  Omnium 
Kryry - u kostela Kryry  Louny Ústecký  Kriegern - um die Kirche Omnium 
Letov  Podbořany Louny Ústecký Ledau  Omnium 
Letov - židovský Podbořany  Louny Ústecký Ledau - jüdisch  Omnium 
Liběšovice Blšany Louny Ústecký  Lischwitz  Omnium 
Libořice Libořice Louny Ústecký  Lieboritz  Omnium 
Libyně Lubenec  Louny Ústecký  Libin  Omnium 
Lubenec  Lubenec  Louny Ústecký  Lubenz  Omnium 
Malá Černoc Blšany  Louny  Ústecký  Klein Tschernitz  Omnium, Břehovská Dáša 
Malměřice Blatno Louny  Ústecký  Alberitz  Omnium 
Mašťov Mašťov   Chomutov Ústecký  Maschau  Omnium 
Mašťov - židovský  Mašťov  Chomutov Ústecký   Maschau - jüdisch Omnium 
Měcholupy Měcholupy Louny Ústecký   Michelob  Omnium 
Měcholupy - židovský  Měcholupy  Louny  Ústecký   Michelob - jüdisch  Omnium 
Mory Podbořany  Louny  Ústecký   Mohr  Omnium 
Mory - u kostela  Podbořany  Louny  Ústecký   Mohr - um die Kirche  Omnium 
Nahořečice - u kostela  Valeč  Karlovy Vary Karlovarský Nahoretitz - um die Kirche  Omnium 
Nečemice Tuchořice Louny  Ústecký  Netschenitz  Omnium 
Nepomyšl Nepomyšl Louny  Ústecký Pomeisl  Omnium 
Nové Třebčice Veliká Ves Chomutov Ústecký Deutsch Trebetitsch Omnium
Očihov Očihov Louny Ústecký  Groß-Otschehau   Omnium 
Očihovec Očihov Louny  Ústecký  Klein-Otschehau Omnium 
Petrohrad Petrohrad Louny Ústecký  Petersburg  Omnium 
Podbořanský Rohozec Podbořanský Rohozec Louny  Ústecký  Teutschenrust  Omnium 
Podbořanský Rohozec - židovský Podbořanský Rohozec Louny  Ústecký  Teutschenrust - jüdisch Omnium 
Podbořany Podbořany Louny Ústecký  Podersam Omnium 
Podbořany - Hlubany Podbořany  Louny  Ústecký  Podersam - Lubau  Omnium 
Podbořany - k Valovu Podbořany  Louny  Ústecký  Podersam - Wohlau  Omnium 
Podbořany - židovský Podbořany  Louny  Ústecký  Podersam - jüdisch  Omnium 
Příběnice - u kostela  Lubenec  Louny  Ústecký  Pschibez - um die Kirche  Omnium 
Pšov Podbořany Louny  Ústecký  Schaab  Omnium 
Sádek Deštnice  Louny  Ústecký  Satkau Omnium 
Siřem Blšany Louny  Ústecký  Zürau  Omnium 
Siřem - u kostela Blšany  Louny  Ústecký  Zürau - um die Kirche  Omnium 
Soběchleby Blšany Louny   Ústecký Oberklee  Omnium 
Soběchleby - u kostela Blšany  Louny  Ústecký  Oberklee - um die Kirche  Omnium 
Stebno Kryry  Louny  Ústecký  Steben  Omnium 
Strojetice Kryry  Louny   Ústecký   Strojeditz  Omnium 
Svojetín Svojetín  Louny   Ústecký   Swojetin  Omnium 
Sýrovice Podbořany  Louny   Ústecký   Sirbitz  Omnium 
Široké Třebčice Veliká Ves  Chomutov Ústecký   Weitentrebetitsch  Omnium 
Široké Třebčice - židovský Veliká Ves Chomutov Ústecký Weitentrebetitsch Omnium
Valeč Valeč  Karlovy Vary Ústecký Waltsch  Omnium 
Veliká Ves Veliká Ves  Chomutov Ústecký  Michelsdorf  Omnium 
Velká Černoc Měcholupy  Louny Ústecký  Groß Tschernitz  Omnium 
Vidhostice Vroutek  Louny  Ústecký  Widhostitz  Omnium 
Vroutek Vroutek  Louny   Ústecký   Rudig  Omnium 
Vroutek - u kostela Vroutek  Louny   Ústecký   Rudig - um die Kirche Omnium 
Zlovědice Krásný Dvůr Louny   Ústecký   Lobeditz  Omnium, Břehovská Dáša
Želeč Měcholupy  Louny  Ústecký  Seltsch  Omnium 

 Podbořansko - Zapomenutá periferie

Mikroregion Podbořansko je vnitrozemským regionem Česka. Nachází se v jihozápadním cípu Ústeckého kraje, při hranicích s krajem Karlovarským, Plzeňským a Středočeským a je zázemím města Podbořany.

Svojí polohou představuje Podbořansko doslova učebnicový příklad tzv. „vnitřní periferie“, ačkoli slovní spojení může znít jako protimluv.

Podíváme-li se do minulosti, území Podbořanska v novodobé historii, na rozdíl od prehistorických a raně-středověkých počátků, již nepatřilo k jádrovým oblastem Česka. Do nově vzniklého československého státu v roce 1918 vstupovalo jako monofunkční zemědělský region, zaměřený především ve východní části na pěstování chmele. Zemědělská výroba však byla méně produktivní než v sousedním Žatecku. Podbořansko se řadilo mezi okrajové zemědělské oblasti, průmyslová revoluce neměla kromě výstavby lokální železnice, porcelánky a keramických závodů na region výraznější dopad.

Bylo charakteristické svojí polohou při česko-německé jazykové hranici. Nadpoloviční většina regionu se hlásila k německé národnosti, a proto byl i tento relativně vnitrozemský region chápán jako pohraniční území. To mělo za následek, že po Mnichovu byl tehdejší okres Podbořany připojen k Říšské župě Sudety. Po skončení druhé světové války zde proběhl odsun německy mluvícího obyvatelstva.

Vysídlení přibližně třetiny obyvatelstva se projevilo v radikální proměně sídelní struktury. Neatraktivnost regionu daná zemědělskou mono funkčností a absence výraznější industrializace nelákala nové dosídlence a perifernost území se tak zvyšovala. Nedostatečné dosídlení malých sídel ve spojení se socialistickým způsobem hospodaření a změnami vlastnických vztahů vedlo k jejich úpadku. V obcích tohoto regionu docházelo k rušení základních obslužných zařízení a tak obyvatelé odcházeli do větších středisek, často mimo region.

Se ztrátou funkce okresního města v roce 1960 se zhoršila i situace samotných Podbořan. Přesto jsou Podbořany společně se sídlem Lubenec jediná dvě sídla v regionu, která měla podle sčítání v roce 2001 více obyvatel než v roce 1930. Všechna ostatní sídla jsou trvale depopulační a nikdy již nebyla plně dosídlena.

K dalšímu prohlubování perifernosti dochází po roce 1989 v souvislosti s nízkou schopností Podbořanska zapojit se do nových ekonomických struktur. V regionu dochází k uzavírání zemědělských velkovýrob, což se projevilo v prudkém růstu míry nezaměstnanosti. Koncentrace nezaměstnaných a také starší populace na venkově oslabuje rozvojový potenciál regionu. Rozvoj ztěžuje i všeobecná degradace venkova, neupravenost veřejných prostranství ve vsích, množství chátrajících prázdných domů i nově opuštěných zemědělských objektů z období socialismu.

Lidnatost regionu klesá pod 50 obyvatel/km2 a je obdobná jako v pohraničních okresech na jihu a jihozápadě Čech.

Procházení oblastí regionu Podbořanska vyvolává pocit zapomenutého kraje. O to více zarážející, že jde o vnitrozemí Česka, ve vzdálenosti 90 km od hlavního města. Mnoho domů se od vysídlení původního obyvatelstva nedočkalo nového (stálého) obyvatele. Mnohé z nich čekání nevydržely, postupně chátraly, až zcela zanikly. V havarijním stavu je i naprostá většina sakrálních staveb v regionu. Nejde jen o drobné kapličky a boží muka v krajině, daleko horší je pohled na zdevastované svatostánky na návsích uprostřed vesnic. Jde o výsledek negativního postoje minulého režimu, ale i nezájmu poválečných dosídlenců o okolí bydliště a údržbu čehokoliv dříve německého.

Obdobně utrpěly i staré náhrobky na hřbitovech, jelikož s odchodem velké části původního obyvatelstva většinou není, kdo by se staral o hroby předků.

Silvie Kuldová, PřF UK v Praze, Geografické rozhledy, Ročník 14, 5/2004-2005


Region Podersam - Vergessene Peripherie

 Die Mikroregion Podersam ist eine Binnenregion der Tschechischen Republik und befindet sich im südwestlichen Zipfel des Kreises Aussig an der Grenze mit den Kreisen Karlsbad, Pilsen und Mittelböhmen. Ihr Ausgangspunkt ist die Stadt Podersam.

 Mit ihrer Lage stellt Region Podersam ein typisches Beispiel der sog. „inneren Peripherie“ dar, obwohl die Wortverbindung als Widerspruch klingen kann.

 Falls wir in die Vergangenheit zurückblicken, gehörte das Gebiet von Podersam in der neuzeitigen Geschichte, zum Unterschied von dem prähistorischen und frühmittelalterlichen Ursprung, nicht mehr zu den Kerngebieten von Böhmen. Bis zu der Gründung des neuzeitlichen tschechoslowakischen Staates im Jahre 1918 galt es als monofunktionelle landwirtschaftliche Region, die besonders im östlichen Teil auf den Hopfenanbau orientiert war. Die landwirtschaftliche Produktion war jedoch nicht so ertragreich wie im benachbarten Gebiet von Saaz. Die Region Podersam gehörte bei der landwirtschaftlichen Produktion zu den Randgebieten, die Industrierevolution hatte hier außer einer Lokalbahn, einer Porzellanfabrik und keramischer Werke keinen wesentlichen Einfluss auf die Region.

Sie war mit ihrer Lage eine typische Region an der tschechisch-deutschen Sprachgrenze. Mehr als die Hälfte der Bevölkerung bekannte sich zu der deutschen Nationalität und deshalb wurde auch diese einigermaßen Binnenlandregion als Grenzgebiet aufgefasst. Dies hatte zur Folge, dass nach dem Münchner Abkommen der damalige Bezirk Podersam an den Reichsgau Sudentenland angeschlossen wurde. Nach dem Ende des Zweiten Weltkrieges wurde hier die deutsch sprechende Bevölkerung abgeschoben.

 Die Aussiedlung von ungefähr einem Drittel der Bevölkerung machte sich im radikalen Wandel der  Siedlungsstruktur bemerkbar. Die nicht attraktive Region, von der landwirtschaftlichen Monofunktionalität und der Absenz einer starken Industrialisierung gekennzeichnet, zogen neue Nachsiedler kaum an und der Peripheriecharakter des Gebietes setzte sich somit noch mehr durch. Die unzureichende Nachsiedlung kleiner Siedlungen in Verbindung mit der sozialistischen Wirtschaftsform und den Veränderungen in den Besitzverhältnissen führte somit zum wirtschaftlichen Rückgang. In den Gemeinden dieser Region wurden hier Einrichtungen der Infrastruktur aufgelöst und die Bewohner zogen in größere Siedlungen, oft außerhalb der Region.

 Mit dem Verlust der Funktion der Bezirksstadt im Jahre 1960 verschlechterte sich auch die Situation der Stadt Podersam selbst. Trotzdem sind Podbořany gemeinsam mit Lubenetz die einzigen zwei Siedlungen in der Region, die laut Volkszählung im Jahre 2001 mehr Einwohner als 1930 verzeichneten. Alle anderen Siedlungen sind ständig von der Bevölkerungsanzahl rückgängig und wurden nie mehr völlig nachgesiedelt.

 Zu einer weiteren Vertiefung des Peripheriecharakters kam es nach 1989 im Zusammenhang mit der geringen Fähigkeit der Region Podersam sich in die neuen Wirtschaftsstrukturen einzugliedern. In der Region werden landwirtschaftliche Großproduktionsstätten geschlossen, was sich am starken Anstieg der Arbeitslosigkeit auswirkte. Die Konzentration der Arbeitslosen und auch der älteren Population am Lande schwächt in der Region das Entwicklungspotenzial. Die Entfaltung erschwert ferner die allgemeine Degradierung der Landgegend, die nicht gepflegten öffentlichen Grundstücke in den Dörfern, eine Menge an verfallenden leeren Häusern und neuzeitlich auch die verlassenen landwirtschaftlichen Anlagen aus der sozialistischen Ära.

 Die Bevölkerungsdichte sinkt unter 50 Einwohner pro Quadratkilometer und ist ähnlich wie in den Grenzbezirken in Süd- und Südwestböhmen.

 Falls man durch die Region Podersam wandert, hat man das Gefühl eine vergessene Landschaft zu erkunden. Desto verblüffender ist es, weil es sich um ein böhmisches Binnenland in einer Entfernung von 90 km von Prag entfernt handelt. Viele Häuser haben seit der Aussiedlung der ursprünglichen Bevölkerung keinen neuen (ständigen) Bewohner bekommen. Viele davon haben das vergebliche Warten nicht ausgehalten, sind nach und nach verfallen, bis sie gänzlich untergingen. In einem Havarienzustand befindet sich auch der weitaus überwiegende Teil der Sakralbauten in der Region. Es handelt sich nicht nur um kleine Kapellen und Marterl in der Landschaft, weitaus schlimmer ist der Blick auf die heruntergekommenen Sakralbauten inmitten der Dorfplätze. Es handelt sich um ein Ergebnis des negativen Verhaltens von dem vorhergehenden Regime, aber nach dem Zweiten Weltkriege auch von dem Uninteresse der Nachsiedler für die Umgebung ihrer Wohnhäuser und die Instandhaltung von allem, was früher deutsch war.

 Ähnlich litten ferner die alten Grabsteine auf den Friedhöfen, da mit der Absenz von einem großen Teil der ursprünglichen Bevölkerung es meist niemanden gibt, der sich um die Gräber der Vorfahren kümmern mag.

 

Silvie Kuldová, Naturwissenschaftliche Fakultät der Karlsuniversität in Prag, Geografické rozhledy, Jahrgang 14. 5/2004-2005

Übersetzt von Dipl.-Ing. Günter Fiedler