Horažďovice

Lokalita	Horažďovice
Obec	Horažďovice
Okres	Klatovy
Kraj	Plzeňský kraj
Katastrální území	Horažďovice, kód: 641855
GPS souřadnice	49° 19' 43.5'' 13° 42' 14.2''
Německý název	Horaschdowitz
Výměra	3 190 m²
Číslo kulturní památky	106331
Vlastnictví	Židovská obec
Kontakt	Matana a.s. Malá Štupartská 646/1 110 00 Praha 1 Tel.: +420 224 828 185 - 86 E-mail: m.maly@matana.cz URL: http://www.matana.cz
Vlastník	Federace židovských obcí v České republice Maiselova 18 110 01 Praha 1 Tel.: 224 800 824 E-mail: sekretariat@fzo.cz URL: https://www.fzo.cz
Stav	Udržovaný v původní podobě
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Horažďovice (německy Horaschdowitz) jsou město v okrese Klatovy v Plzeňském kraji.

Počátek osídlení je spjat s hradištěm na Práchni. Nejstarší zprávy (z roku 1251), týkající se Horažďovic, hovoří o osadě Gorazdějovice, založené knězem Gorazdem, žákem a nástupcem sv. Metoděje. V roce 1292 byla osada povýšena na město králem Václavem II. Město získalo městská práva, zejména právo hradební, v krátké době bylo město opevněno a postavena tvrz. Město bylo vyňato ze soudu královského a stalo se městem poddanským v držení rodu Bavorů ze Strakonic.

Po roce 1404 se stalo město majetkem pánů z Hradce. V období husitských bouří stálo město na straně táboritů i proti vlastní vrchnosti. Roku 1459 koupil panství rod pánů z Kocova, město získalo právo pořádat svatohavelské výroční trhy.

Později se panství stalo majetkem Půty Švihovského ze Švihova a Rýzmberka. V roce 1503 nechal postavit vodovod, dále nechal zřídit klášter minoritů a zavedl městské právo podle práva Starého Města pražského. Město též mělo právo várečné, Švihovští získali i právo na clo, mýto a druhý výroční trh – petropavelský.

V době stavovského povstání v roce 1619 vyznávali majitelé panství víru českých bratří. Město bylo vypáleno císařským vojskem, přišly hlad a epidemie, panství bylo zkonfiskováno. Novým majitelem panství se stal přísně katolický rod Šternberků, který přispěl k rozvoji města. Byl přestavěn kostel i zámek a rozšířena městská práva.

V roce 1845 koupil panství kníže Rudolf Kinský ze Vchynic a Tetova. Jeho rod vlastnil panství až do roku 1945 a velmi se zasloužil o rozvoj města. Jeho dcera, kněžna lichtenštejnská Marie Aglaé, zde strávila prvních pět let života a s městem udržovala vztahy, ale zejména Horažďovice často navštěvoval její starší bratr, profesor Ferdinand Kinský.

Prosperitu ale přerušil neuvážený postoj měšťanů zainteresovaných na formanství, kteří v polovině 19. století odmítli napojení na tehdy budovanou železniční trať z Plzně do Českých Budějovic. Hospodářský růst se značně zpomalil a nezlepšil se ani po zřízení odbočky do Sušice a Klatov.

Koncem druhé světové války bylo město 6. května 1945 osvobozeno americkou armádou.

Židovská komunita

Židovské osídlení je zde doloženo od počátku 17. století. Během třicetileté války vzrostlo početně na 10 lidí, ale širší židovská obec až od poloviny téhož století. Od 17. století sídlili židé ve východní části města. Nachází se zde také zbytek židovské ulice, umístěné v okolí dnešní ulic Prácheňská a Ševčíkova. Roku 1837 zde bylo 10 z původních 13 domů, do současnosti se ale většinou nedochovaly (byly zbořeny či přestavěny). V Horažďovicích se nacházela od 17. století židovská škola. Židovská obec zde zanikla k roku 1940.

Nejstarší synagoga, která pocházela z 1. poloviny 17. století, snad z roku 1684 z doby datace nejstaršího náhrobku, byla po požáru v roce 1868 nahrazena novou. Rozsáhlé stavební úpravy proběhly v roce 1901, byla zvětšena ženská část a byla zavedena elektřina. Desatero bylo nasvíceno firmou Křižík. Za první světové války byla synagoga poškozena a byla zrekvírována část vnitřního vybavení z kovu (např. velký svícen). V roce 1926 se zde konají poslední svatby zapsané v matrice.

Druhá světová válka znamenala bohužel konec židovské komunity. Do koncentračních táborů bylo transportováno 118 osob včetně žen a malých dětí. Zpět se vrátilo pouze sedm přeživších. Synagoga byla v roce 1980 zbourána.

Nový židovský hřbitov Na Loretě

Nový židovský hřbitov v Horažďovicích leží na severním okraji města Horažďovice mezi silnicemi na Velký Bor a Svéradice v ulici Odbojářů.

V areálu se vstupy ze severní a západní strany se do dnešní doby dochovalo téměř 411 náhrobků. Zajímavostí je stéla s textem ve třech jazycích - česky, německy a hebrejsky. Západní ohradní zeď byla nahrazena kovovým plotem a od něj stojí směrem k východní straně hřbitova několik stromořadí. Hřbitovní domek - márnice u hřbitova se přestavěl k rekreačním účelům. Náhrobky ve východní části hřbitova pochází z let 1832 až 1907. Někdy na přelomu 19. a 20. století byl hřbitov rozšířen západním směrem, nově připojená část byla oplocena cihelnou omítanou ohradní zdí a na západním okraji areálu byl postaven hrobnický domek, který je v současnosti přestavěn k rekreačním účelům. Na hřbitově se pohřbívalo ještě v roce 1939.

Na nový židovský hřbitov byly přestěhovány náhrobky včetně nejstaršího čitelného z roku 1684 ze starého židovského hřbitova v centru města nedaleko synagogy v ulici Prácheňská. Starý židovský hřbitov byl založen 1. polovině 17. století a fungoval do poloviny 20. století (údajně do roku 1936), v 60. letech 20. století už byla plocha hřbitova prázdná.

Poslední obřad zde proběhl roku 1960. V jižní části areálu je umístěn pomník obětem nacismu. Hřbitov je přístupný.

Zdroj:
Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Šumavanet.cz, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog
https://www.muzeumhd.cz/index.php/mestske-muzeum/novovek-2/