Hodkovice nad Mohelkou

Lokalita	Hodkovice nad Mohelkou
Obec	Hodkovice nad Mohelkou
Okres	Liberec
Kraj	Liberecký kraj
Katastrální území	Hodkovice nad Mohelkou, kód: 640344
GPS souřadnice	50° 39' 50.3'' 15° 5' 18.1''
Německý název	Liebenau
Vlastnictví	Nezjištěno
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Hodkovice nad Mohelkou jsou město na severu Čech ležící v okrese Liberec v Libereckém kraji. Má přibližně 3.000 obyvatel.

Od vydání zakládací listiny sedleckého kláštera Erbenem v Regestech byla první písemná zmínka o Hodkovicích ztotožněna se zde zmíněným místem „Hothovici“. To by umožnilo klást vznik sídla nejpozději do roku 1143. Od 14. století je známá základní posloupnost majitelů Hodkovic, ale teprve od 16. století dostává sídlo přesnější obrysy. Až do roku 1540 docházelo k poměrně častému střídání majitelů na hradě Frýdštejn a s tím i pozemkové vrchnosti Hodkovic.

Roku 1540 koupil Frýdštejn Jan z Vartenberka. Po potlačení stavovského povstání získal statek Jan z Oppersdorfu. Po Oppersdorfech přešlo roku 1591 panství na Smiřické ze Smiřic, po kterých přešlo na Albrechta z Valdštejna. Po Valdštejnově zabití propadlo českodubské panství králi a ten ho již s Hodkovicemi roku 1636 daroval Janu Ludvíkovi Isolanimu. Isolaniho majetek přešel na jeho dcery, v roce 1653 poslední žijící dcera Regina vstoupila do kláštera augustiniánek u sv. Jakuba ve Vídni a právo spojené s vrchním pozemkovým vlastnictvím přešlo na vídeňský klášter (to trvalo až do roku 1782, kdy byl klášter zrušen). V roce 1838 od náboženského fondu koupil panství Kamil Rohan, který město vlastnil až do zrušení vrchní vlastnictví půdy roku 1848.

Po 2. světové válce výrazně ubylo obyvatel, což mělo za následek, že Hodkovice přišli o status města. Z města bylo odsunuto 2.300 Němců a zůstalo pouze 135 německých obyvatel.

Zaniklý hřbitov u kostela sv. Prokopa
Původní hodkovický hřbitov pravděpodobně vznikl zároveň se založením kostela sv. Prokopa. Přesné datum není známo, ale mohlo to být ve 13. století (v roce 1204 byl svatořečen sázavský opat Prokop, jemuž je zasvěcen náš kostel). Hřbitov se rozkládal kolem kostela.

Podoba starého hřbitova je dodnes víceméně čitelná – byla to přibližně oválná plocha okolo budovy kostela. Zčásti je vidět na obraze velkého požáru Hodkovic v roce 1806, který lze nalézt v kostele a také na mapě stabilního katastru z roku 1843. Vstup na hřbitov býval na vrcholu schodiště od soch sv. Petra a sv. Pavla. Po pravé ruce stála kaple, která byla na začátku 20. století přestavěna na márnici.

Náhrobní kameny, které jsou umístěny u zdi kostela, pocházejí právě z tohoto starého hřbitova. Dochovalo se jich 10. Například na severní straně je téměř nečitelný náhrobek obchodníka Johanna Blaschky (1776–1812), jehož syn Konrád založil zdejší textilní továrnu. Na jižní straně je náhrobek lékaře Augusta Georga Khittela (1768–1841), vnuka zázračného doktora ze Šumburku. A pro zajímavost, nejstarší náhrobek (na jižní předsíni kostela) byl vytvořen ještě v rokokovém slohu a patří Anně Rosině Fünkeß, která zemřela v roce 1763.

Na jižní straně jsou tyto pomníky:
Jan Štefan Miller – nar. 1777, zemřel 1827; Ignac Baumheier, zemřel 1824; Ignac a Johann Richter, zemřeli 1840; pískovcový, nedefinovaný, z roku 1763; August Georg Khithel magistr chirurgie – nar. 1768, zemřel 1841 (vyhlášení porodník, jeho otec byl Josef Khithel (liší se v uvádění jména, někde i Kyttel, Kytl, apod.), k němu se vztahuje pověst o zázračném doktorovi) a Maria Anna Khithel, rozená Duchková, nar. 1767, zemřela 1831; Karolina Vorel nar. 1801, zemřela 1843; Stepan Dittrich, nar. 1778, zemřel 1836.

Na severní straně je u dvou pomníků písmo nečitelné, dále zde jsou pomníky:
Maria Anna-Unger, rozená Blaschka, narozená 1771, zemřela 1818; Maria Anna Blaschka nar. 1776, zemřela 1810; Maxmilián Bosák, nar. 1777, zemřel 1836

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky města, Katastrální úřad, Omnium, Památkový katalog