Dobřany

Lokalita	Dobřany
Obec	Dobřany
Okres	Plzeň-jih
Kraj	Plzeňský kraj
Katastrální území	Dobřany, kód: 627615
GPS souřadnice	49° 38' 28.1'' 13° 16' 26.2''
Německý název	Dobrsan
Výměra	14 162 m²
Vlastnictví	Česká republika
Kontakt	Česká republika Státní pozemkový úřad KPÚ pro Plzeňský kraj náměstí Generála Píka 2110/8 326 00 Plzeň 2 - Slovany Tel.: +42 727 956 850 E-mail: plzensky.kraj@spucr.cz URL: www.spucr.cz
Vlastník	Česká republika Státní pozemkový úřad KPÚ pro Plzeňský kraj náměstí Generála Píka 2110/8 326 00 Plzeň 2 - Slovany Tel.: +42 727 956 850 E-mail: plzensky.kraj@spucr.cz URL: www.spucr.cz
Stav	Srovnán se zemí, bez připomínky
Opuštěno	Ne

Stručný popis

obřany (německy Dobrsan, v letech 1939–1945 Wiesengrund) jsou město v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Žije zde přibližně 6.100 obyvatel.

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1243. V roce 1259 je doložena nejstarší komunita ženského církevního řádu Magdalenitek v Čechách. Původně vladycké sídlo, po němž se roku 1243 psal Záviš z Dobřan z rodu Markvarticů, k roku 1260 je doložen městský rychtář. Tržní význam města dokládá zvláštní dobřanská obilní míra. Město v letech 1272–1282 získal ženský premonstrátský klášter v Chotěšově a držel jej do roku 1782, kdy byl klášter Josefem II. zrušen.

V letech 1822–1945 zde hospodařili němečtí šlechticové Thurn-Taxisové.

Velký význam mělo přivedení železnice do města v roce 1876, kdy byl uveden do provozu úsek z Plzně do Nýrska. Od roku 1880 je v Dobřanech psychiatrická léčebna se současnou kapacitou 1.225 pacientů.

Hřbitov Zemského ústavu pro duševně choré v Dobřanech

Psychiatrický ústav v Dobřanech byl založen v roce 1874 a první pacienti do něj přišli z pražského ústavu Na Kateřinkách v roce 1880. Komplex budov, navržený tehdy pro šest set nemocných, se postupně rozšiřoval. Kromě uzavřených a otevřených léčebných pavilónů obsahoval veškerou infrastrukturu potřebnou pro samostatné fungování tohoto „města za městem“ – vodárnu, výtopnu, sady, chlévy, skleníky, pekárnu, prádelnu, údržbářské dílny apod. V roce 1900 přibyl v polích za ústavem také vlastní hřbitov. Jenom do roku 1935 na něm bylo pohřbeno necelých deset tisíc pacientů ústavu.

Po Mnichovské dohodě se Dobřany staly součástí Sudet. V říjnu 1938 město obsadila německá armáda, čeští obyvatelé odešli vesměs do vnitrozemí a také čeští pacienti byli postupně transportováni, především do podobných zařízení v Kosmonosech a Bohnicích. Kapacita ústavu byla v té době přes dva tisíce lůžek a brzy se opět naplnila pacienty z jiných míst Německé říše, například z těch, kde hrozilo bombardování. S pacienty přišli také němečtí lékaři a ošetřovatelský personál.

V rámci zvrácených nacistických představ o tříbení árijské rasy byli lidé s duševním onemocněním nebo jiným znevýhodněním považováni za osoby, kteří čistotu rasy narušují. Kromě programu násilné sterilizace, který Německo spustilo již v době před Mnichovem, se s přímým schválením Adolfa Hitlera rozběhla v srpnu 1939 akce T4 – plánovaná mašinérie vyvražďování lidí s postižením v celé Říši.

Akce T4 se dotkla také ústavu v Dobřanech. Podle současných poznatků se zdá, že do plynových komor v rámci akce T4 bylo v roce 1941 odvezeno přes 500 pacientů. V jediném zařízení na našem území byla v dobřanském ústavu doložena také euthanasie dětí. Injekce aplikoval osobně ředitel ústavu dr. Hever. V roce 1944 nastupující ředitel dr. Girschek již tyto aktivity odmítl praktikovat.

Akce T4 byla v srpnu 1941 (na základě nesouhlasu německé veřejnosti) oficiálně zastavena. Nicméně i v dalších válečných letech umíralo v dobřanském ústavu významně více pacientů, než tomu bylo před válkou.

Na konci války bylo na cca hektarovém hřbitově registrováno více než tři tisíce hrobů. Pohřbívalo se na něm do roku 1964. V roce 1971 byl hřbitov oficiálně zrušen a od roku 1976 jej začal využívat místní myslivecký spolek jako bažantnici. Hřbitovní stavby byly zachovány, původní alej středem hřbitova také. Za bývalou hřbitovní branou u vstupu do aleje byla vztyčena socha nimroda s bažantem v náručí. Takto byl objekt využíván ještě v našem tisíciletí.

Nyní je objekt provozován jako prodejna krmiv a průmyslových hnojiv. Jde nicméně o pietní místo pro stovky německých i českých rodin. Jakoukoli připomínku zde pohřbených pacientů, zavražděných dětí nebo obětí náletu u hřbitovní brány však nenajdete.

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog
Plzeňoviny.cz - https://plzenoviny.cz/dobransky-hrbitov-blaznu-prodejna-krmiv/