Frýdek-Místek
| Frýdek-Místek | |
| Obec | Frýdek-Místek |
| Okres | Frýdek-Místek |
| Kraj | Moravskoslezský kraj |
| Frýdek, kód: 634956 | |
| GPS souřadnice | 49° 40' 39.0'' 18° 22' 1.6'' |
| Friede(c)k-Mistek | |
| 10 291 m² | |
| Židovská obec | |
| Židovská obec v Ostravě Moravskoslezské sdružení Církve adventistů sedmého dne | |
| Židovská obec v Ostravě Moravskoslezské sdružení Církve adventistů sedmého dne | |
| Udržovaný v původní podobě | |
| Ne |
Frýdek-Místek (německy Friede(c)k-Mistek) je statutární město v okres Frýdek-Místek. V roce 2011 zde trvale žilo 56.356 obyvatel.
Od 1. července 2006 je statutárním městem. Vzniklo 1.ledna 1943 spojením slezského města Frýdku (německy Friedek), moravského Místku (německy Mistek, též Freiberg) a tří dalších obcí.
Nejstarší písemné prameny dokládají existenci obcí v Pobeskydí již kolem poloviny 13. století. Ves označená jako Friedeberg, později Místek, se objevuje v roce 1267 v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku. První jasné zmínky o Frýdku pocházejí z první poloviny 14. století, a to v souvislostech s tvrzí chránící pomezí Moravy a Slezska, dnešním Frýdeckým zámkem.
Židovská komunita
Židovská komunita ve Frýdku-Místku existovala zřejmě od 17. století a zanikla v důsledku holocaustu. Dnes po ní zbylo jen málo památek, zejména frýdecký židovský hřbitov. Frýdecká synagoga byla v 1. polovině 20. stol. zbourána.
První zmínky o pobytu Židů na Frýdecko-Místecku pocházejí z poslední čtvrtiny 16. století, listina z roku 1584 se dokonce zmiňuje o tom, že k místecké faře přináleželi Židé „od starodávna“. Během 17. století byly jednotlivým židům ve frýdlantsko-místecké části Hukvaldského panství a ve Frýdeckém panství pronajímány vinopalny a vybírání mýtného. Ještě počátkem 18. století však v této oblasti žilo pouze několik málo židovských rodin, z nichž nejvýznamnější byla rodina Löwů a Munků. V průběhu 18. století migraci Židů brzdil translokační reskript a familiantský zákon, které roku 1726 vydal císař Karel VI., takže v 60. letech 18. století žila na Frýdecku a Místecku dohromady jen necelá desítka židovských rodin. Kromě toho touto oblastí procházeli také židovští obchodníci.
Změnu ve vývoji židovské populace na Frýdecku a Místecku přineslo až připojení Haliče k habsburské monarchii roku 1772. Za účelem ekonomické integrace nově připojeného území byla roku 1784 vybudována císařská silnice, která vedla z Moravy, procházela Místkem a Frýdkem a pak pokračovala dále přes těšínské Slezsko do Haliče, což výrazně usnadnilo pohyb haličských obchodníků, z nichž podstatná část byla židovského vyznání.
Za panství rodu Pražmů z Bílkova roku 1708 do města přišel Moses Munk, kterého následovaly některé další rodiny díky rušení „censů“ a uvolňování svobody pohybu a usazování osob.
V 19. století se ve Frýdku i v Místku nacházela vcelku početná židovská komunita, která podléhala rabinátu v Těšíně. Vlastní samosprávy, rabinátu, synagogy a školy se frýdečtí Židé dočkali až ve druhé polovině 19. století. Nejvýznamnějšími rodinami v obou městech se staly rodiny textilních magnátů, jejichž činnost se výrazně zapsala i do dnešní podoby města, kde dodnes nacházíme řadu dochovaných průmyslových budov.
Život frýdecké komunity ukončili nacisté. Šoa přežilo jen několik Židů, kteří dnes žijí buď v Izraeli nebo ve frýdecko-místeckém regionu, avšak se změněnou identitou.
Židovský hřbitov
Židovský hřbitov ve Frýdku byl vystavěn roku 1882, do té doby museli místní Židé pohřbívat své mrtvé na těšínském hřbitově. Hřbitov s hřbitovní budovou byl vybudován na okraji Frýdku při tehdejší císařské silnici do Těšína a Haliče a celý pozemek o rozloze 14 674 m² byl ohrazen. Pohřební bratrstvo Chevra kadiša však bylo založeno až roku 1896.
V období Protektorátu byl hřbitov zkonfiskován nacisty, k vážnému poškození však došlo v období komunistické diktatury, kdy ze hřbitova zmizelo značné množství náhrobků.
Poslední pohřby se konaly počátkem padesátých let a dnes je dřívější hřbitovní budova využívána adventisty sedmého dne jako modlitebna. Roku 1998 byly některé náhrobky poškozeny vandaly, roku 2004 však byly opraveny. Další poškození způsobila na přelomu let 2015–2016 skupina dětí ve věku 12–15 let.
Počet obyvatel v roce 1930 – 11.833
Počet obyvatel v roce 2011 – 56.356
Zdroj: Wikipedia CZ, Český úřad zeměměřický a katastrální, Český statistický úřad, Památkový katalog, webové stránky obce/města, webové stránky Římskokatolické farnosti, Omnium ad.
Pohledové fotografie
