Databáze historických hřbitovů

Home
» Výsledky projektu

Projekt „Dokumentace historických německých hřbitovů na území Libereckého kraje"

Kulturně historická mapa hřbitovů v Libereckém kraji

Okres Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily

Projekt „Dokumentace hřbitovů na území Libereckého kraje“ je zaměřen především na dokumentaci stavu historických hřbitovů a kulturně historické bádání v tomto specifickém segmentu kulturního dědictví v ČR.

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky – Rady vlády pro národnostní menšiny v roce 2021 v rámci programu Podpora implementace Evropské charty regionálních či menšinových jazyků pro rok 2021.

Výstupy projektu ve formátu DPF:

Dokumentace hřbitovů Libereckého kraje
Publikace - textová část ke stažení ZDE
Publikace - tabulková část ke stažení ZDE

Analýza Libereckého kraje a hřbitovů ke stažení ZDE

Karty hřbitovů v okrese Česká Lípa - ke stažení ZDE
Karty hřbitovů v okrese Jablonec nad Nisou - ke stažení ZDE
Karty hřbitovů v okrese Liberec - ke stažení ZDE
Karty hřbitovů v okrese Semily - ke stažení ZDE

Prováděcí shrnutí závěrů projektu dokumentace

Na území Libereckého kraje bylo v rámci projektu zaevidováno celkem 10.052 německých hrobů a hrobek (2.998 v okrese Česká Lípa, 3.193 v okrese Jablonec nad Nisou, 3.592 v okrese Liberec, 269 v okrese Semily).

Celkový počet německých i neoznačených hrobů na území Libereckého kraje dosahuje hodnoty 20.961 (7.195 v okrese Česká Lípa, 6.122 v okrese Jablonec nad Nisou, 7.243 v okrese Liberec, 369 v okrese Semily).

Průměrný počet německých a neoznačených hrobů na jeden hřbitov je 90 v rámci celého Libereckého kraje, v okrese Česká Lípa 73, v okrese Jablonec nad Nisou 157, v okrese Liberec 91 a v okrese Semily 25.

Počet hřbitovů v Libereckém kraji

Při dokumentaci hřbitovů projekt vycházel z Přehledu veřejných a neveřejných pohřebišť v České republice publikovaného Ministerstvem pro místní rozvoj a z vlastní databáze hřbitovů. V případě zaniklých hřbitovů byla dokumentace realizována na základě archivních dat, nebo podkladů německých krajanských organizací.

V Libereckém kraji bylo zdokumentováno a zaevidováno celkem 338 hřbitovů (300 veřejných pohřebišť, 7 neveřejných, 30 zcela zaniklých hřbitovů a 1 zaniklé neveřejné pohřebiště). Z celkového počtu 338 hřbitovů je 295 pohřebišť funkčních, 16 nefunkčních pohřebišť, 4 místa jsou koncipována již jen jako pietní místa a 23 pohřebišť je možné označit za zaniklé.

Z celkového počtu 338 hřbitovů se nejvíce hřbitovů, ať již funkčních, nefunkčních nebo i zaniklých, nachází v okrese Česká Lípa (98), dále pak v okrese Liberec (91), Semily (89) a Jablonec nad Nisou (60).

Z celkového počtu 338 hřbitovů je možné za funkční hřbitovy považovat celkem 295 pohřebišť, tj. cca 87,3 % ze zdokumentovaných hřbitovů. Z tohoto počtu se nejvíce funkčních hřbitovů nachází v okrese Semily (celkem 83, tj. 28,0 % z funkčních hřbitovů Libereckého kraje), dále v okrese Česká Lípa (79, 26,7%), okrese Liberec (76, 25,7%) a okrese Jablonec nad Nisou (57, 16,9 %).

Plocha hřbitovů v Libereckém kraji

Hřbitovy v Libereckém kraji zaujímají plochu 1.419.527 m2. Z této plochy připadá na volnou plochu pohřebišť celkem 1.382.726 m2 a 36.801 m2 je evidováno jako zastavěná plocha (márnice, kaple, zázemí apod).

Průměrná výměra hřbitova v Libereckém kraji je 4.200 m2. Okolo této hodnoty oscilují průměrné hodnoty za jednotlivé okresy, s nejmenší průměrnou plochou hřbitovů v okrese Semily (3.140 m2) a nejvyšší v okrese Česká Lípa (4.626 m2).

Analýza a rozbor počtu hřbitovů na základě dat Českého statistického úřadu a výsledků dokumentace hřbitovů v Libereckém kraji (2021)

Na základě veřejně publikovaných dat Českého statistického úřadu v publikaci „Historický lexikon obcí České republiky – 1869 – 2011“ byla v rámci projektu provedena analýza hřbitovů, tj. porovnání počtu a výměr hřbitovů k počtu a vývoji počtu obyvatel, velikosti katastrálních území obcí a města ad.

Plocha hřbitovů v Libereckém kraji představuje celkem 0,043 % z celkové plochy Libereckého kraje. Největší plochu v rámci okresů zaujímají hřbitovy v okrese Jablonec nad Nisou, tj. 0,063 % plochy okresu, v okrese Semily 0,042 % plochy okresu, v okrese Česká Lípa 0,040 % a v okrese Liberec jde 0,038 % plochy okresu.

V Libereckém kraji na jednoho obyvatele připadá podle sčítání obyvatel z roku 2011 průměrně 3,14 m2 plochy hřbitova, resp. 0,32 obyvatel na 1 m2. Při porovnání za okresy tento ukazatel dosahuje hodnot – okres Česká Lípa (4,22 m2/1 obyv.), okres Jablonec nad Nisou (3,09 m2/1 obyv.), okres Liberec (2,22 m2/1 obyv.), okres Semily (3,86 m2/1 obyv.).

Hřbitovy z pohledu vlastnictví

Nejvýznamnějším vlastníkem hřbitovů v České republice jsou jednoznačně obce a města. Ty vlastní 89,3 % z celkové plochy hřbitovů v Libereckém kraji, tj. 1.268.073 m2. Církevní organizace vlastní 10,2 % z celkové plochy hřbitovů v Libereckém kraji, tedy 145.079 m2. Neziskové organizace (zapsané spolky) vlastní 0,1 % tj. 1.493 m2, fyzické osoby 0,3 % tj. 4.512 m2. Specifickou záležitostí je vlastnictví České republiky, která vlastní prostřednictvím státních organizací 0,05 % z celkové plochy hřbitovů.

Největší plochu hřbitovů vlastní města a obce v okrese Jablonec nad Nisou (96,9 % plochy hřbitovů v okrese), naopak nejméně v okrese Semily (82,3 %). Církevní organizace vlastní největší plochu v okrese Semily (17,0 %), nejméně je to naopak v okrese Jablonec nad Nisou (2,9 %).

Počet německých hrobů na hřbitovech v Libereckém kraji

Dále byly zaevidovány neoznačené hroby tam, kde se dá s vysokou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že byly původně německé z důvodu, že se na daném hřbitově vyskytuje velké množství německých hrobů, nebo kde z historických statistických výkazů obcí ve spádové oblasti hřbitova vyplývá, že zde převažovalo německé obyvatelstvo. Zjednodušeně se dá říci, že jde o oblasti bývalých Sudet.

Průměrný počet německých a neoznačených hrobů na jeden hřbitov je 90 pro celý Liberecký kraj (v okrese Česká Lípa 73, v okrese Jablonec nad Nisou 157, v okrese Liberec 91 a v okrese Semily 25).

Hřbitovy s největším počtem německých a neoznačených hrobů v rámci okresů Libereckého kraje

V rámci Libereckého kraje je hřbitovem s nejvyšším počtem dohledaných německých a neoznačených hrobů městský hřbitov v Jablonci nad Nisou. Jedná se o monumentální hřbitov s velkým počtem dochovaných starých německých hrobů.

Na celkové ploše jabloneckého městského hřbitova (38.695 m2) bylo dohledáno celkem 770 německých a neoznačených hrobů.

V okrese Česká Lípa se největší počet německých a neoznačených hrobů dohledal na městském hřbitově v Novém Boru – Arnultovicích (634), v okrese Liberec jde o zaniklý hřbitov Srbská, kde byl odhadnut počet zbytků hrobů na více jak 400. V okrese Semily je hřbitovem s největším počtem německých a neoznačených hrobů hřbitov v Rokytnici nad Jizerou.

Oblast bývalých Sudet v rámci Libereckého kraje – výsledky dokumentace

Oblast bývalých Sudet se svébytným historickým vývojem je výrazným specifikem Libereckého kraje v mnoha oblastech, oblast pohřebnictví bohužel nevyjímaje.

Při přípravě projektu se předpokládal výrazně horší stav hřbitovů v této části Libereckého kraje a výrazně vyšší výskyt německých hrobů ve špatném stavu, opuštěných nebo již zničených. Realizace podrobné dokumentace hřbitovů tento předpoklad potvrdila.

V případě okresu Česká Lípa jde kompletně o území bývalých Sudet, v případě okresů Liberec, Jablonec nad Nisou o větší část a případě okresu Semily se jedná pouze o menší část plochy okresu

Plocha hřbitovů na území Libereckého kraje zaujímá v „sudetské“ části kraje plochu 1.112.661 m2 proti 1.419.527 m2 kraje jako celku (tj. 78,4 % celkové plochy hřbitovů za kraj).

Dohledáno zde bylo celkem 232 hřbitovů, nejvíce v okrese Česká Lípa (98), nejméně pak v okrese Semily (15). V „sudetské části“ Libereckého kraje byla také dohledána převážná většina ze zaevidovaných německých a neoznačených, ale pravděpodobně německých hrobů. Celková hodnota dosáhla počtu 20.915 hrobů, tj. je 99,8 % z celkového počtu německých a neoznačených hrobů na území Ústeckého kraje. Průměrně se zde na jednom hřbitově nachází na 90 podobných hrobů.

Vybrané městské hřbitovy v rámci jednotlivých okresů Libereckého kraje

Okres Liberec

Městský hřbitov Liberec – Perštýn

Hřbitov na Perštýně je městský hřbitov v Liberci. Nachází se v ulici U Krematoria v městské části Perštýn, nedaleko centra města. Pohřebiště se rozkládá okolo libereckého krematoria.

Roku 1921 byl u krematoria postaveného v letech 1915–1916 založen urnový háj s parkovými úpravami podle návrhu architekta Karla Kerla, již roku 1923 byl z kapacitních důvodů rozšířen.

Do začátku 20. století se pohřbívalo především na Městském hřbitově na Starém Městě blíže středu města, k pohřbívání sloužil též tehdy ústřední hřbitov v Ruprechticích a další hřbitovy na okraji města. Areál byl obehnán jednoduchou kamennou zdí. Většina zde vystavěných hrobů slouží k uložení uren.

Roku 1973 byla provedena rozsáhlá přestavba stávajících a stavba nových budov podle návrhu ing. arch. Poříze, další úpravy provedené roku 1994 provedl ing. arch. Janata.

Okres Česká Lípa

Městský hřbitov Česká Lípa

Městský hřbitov v České Lípě je hlavní městský hřbitov v České Lípě. Nachází se na severním okraji centra města, v ulici Starý Újezd.

Hřbitov byl vystavěn roku 1885 na velkém pozemku na okraji České Lípy jako nový městský hřbitov náhradou za původní pohřebiště u gotického kostela Povýšení svatého Kříže a u kostela Narození Panny Marie. Obě starší pohřebiště byla později přeměněna v parky. První pohřeb se na novém hřbitově konal 4. července 1885 za účasti starosty města Josefa Kutzera, kdy byla pohřbena nádenice Anna Stollová z Velkého Grunova. Vstup tvoří neorenesanční brána s přilehlými přízemními budovami, které tvoří zázemí hřbitovní správy. Roku 1905 vznikl vedle areálu také nový židovský hřbitov.

Podél zdí areálu byla původně umístěna řada hrobek významných obyvatel města. Tyto hroby a hrobky byly vesměs zrušeny po roce 1945. Největší, a dodnes jedinou dochovanou hrobkou je kaplové mauzoleum rodiny Schmeykalovy, postavené podle návrhu architekta Ferdinanda von Feldegga. Pohřbeni jsou na hřbitově i vojáci a legionáři bojující v první a druhé světové válce.

Padlí vojáci Rudé armády byli roku 1946 uloženi v mauzoleu zřízeném ze zrušené Schmeykalovy hrobky (ostatky původních majitelů hrobky byli pohřbeni na neznámé místo na hřbitově). S odchodem téměř veškerého německého obyvatelstva města v rámci odsunu Sudetských Němců z Československa ve druhé polovině 40. let 20. století zůstala řada hrobů německých rodin opuštěna a bez údržby. Po roce 1950 byla také zrušena hrobka augustiniánských řeholníků z českolipského kláštera, která se nacházela při západní ohradní zdi hřbitova.

V dolní části hřbitova byla vystavěna kvádrovitá moderní obřadní síň. Původní hřbitovní brána, nacházející se vprostřed novorenesanční stavby správy hřbitova, byla zneprůchodněna a přeměněna na kolumbárium. Nový hlavní vstup na hřbitov byl vytvořen v prostoru mezi původní stavbou a obřadní síní. V roce 2018 byla rekonstruována hřbitovní zeď nalevo od Schmeykalovy hrobky. Ze strany od hřbitova byla tato zeď pojata jako další kolumbárium, které tak navýšilo kapacitu hřbitova.

Okres Jablonec nad Nisou

Městský hřbitov Jablonec nad Nisou

Hřbitov byl vystavěn roku 1899 na velkém pozemku na okraji Jablonce jako nový městský hřbitov náhradou za rušená pohřebiště blíže centru města. Vstup tvoří neoklasicistní brána s přilehlými zrcadlově umístěnými přízemními budovami, kde se nachází hřbitovní kaple a zázemí hřbitovní správy. Areál byl slavnostně otevřen v sobotu 1. července 1899, v deset hodin dopoledne, za účasti starosty města Adolfa Posselta a stavitele Johanna Schwalma. První pohřbenou zde byla hned následující den sedmnáctiletá Marie Bauerová.

Podél zdí areálu je umístěna řada hrobek významných obyvatel města. Pohřbeni jsou na hřbitově i vojáci a legionáři bojující v první a druhé světové válce.

S odchodem téměř veškerého německého obyvatelstva města v rámci odsunu Sudetských Němců z Československa ve druhé polovině 40. let 20. století zůstala řada hrobů německých rodin opuštěna a bez údržby.

Výstavba: 1898-1899

Okres Semily

Městský hřbitov Semily

Kostel Umučení sv. Jana Křtitele na Koštofranku je jednou z nejstarších staveb v Semilech. Původní kostel byl postaven na konci 16. století, dřevěný a roku 1691 neunikl ničivému požáru. Zůstal dlouho v troskách, než byla uspořádána sbírka. Základní kámen byl položen v roce 1723, samotná stavba dokončena roku 1727. Z původního dřevěného kostelu se zachoval pouze zvon s letopočtem 1590, který visí ve věži farního kostela.

Hřbitov rozkládající se kolem kostelíka sloužil původně okolním obcím. Odpočívá zde mnoho významných osobností – otec F. L. Riegra, mlynář Václav.

Zničené nebo poškozené hřbitovy

Jde např. o hřbitovy v obci Heřmanice, Drchlava, Hostíkovice, Horní Světlá, Lindava v části u kostela, zlikvidované hřbitovy Naděje, či Taneček, neutěšený stav na hřbitově u kostela Dolní Oldřiš, nebo v obci Křižany, v Jindřichově nad Nisou, plocha parkoviště vyztužená náhrobky u hřbitova v Hodkovicích nad Mohelkou, či zničený a zapomenutý hřbitov v obci Srbská na Frýdlantsku.