Dokumentace hřbitovů v regionu Kravařska s fotogaleriemi

Dokumentation von Friedhöfen in der Region Kuhländchen  

Kravařsko, německy Kuhländchen, je historické území na Moravě na severovýchodě České republiky.

 

Projekt dokumentace hřbitovů v regionu Kravařska na severní Moravě byl realizován spolkem Omnium z.s. ve spolupráci s organizací Alte Heimat, Verein heimattreuer Kuhländler e.V., Heimatplfegerin der Sudetendeutschen s podporou Česko-německého fondu budoucnosti v letech 2018/19.

Das Projekt der Friedhofsdokumentation in der Region Kuhländchen des Vereins Omnium in Zusammenarbeit mit der Alte Heimat, Verein heimattreuer Kuhländler e.V., Heimatpflegerin der Sudetendeutschen wird durch den Deutsch-tschechischen Zukunftsfonds gefördert im Jahr 2018/19.

 

Lokalita (prolink)	Obec / město	Okres	Kraj	Německý název	Autor
die Lokalität	der Ort	der Kreis	die Region	Deutsch Titel	der Autor
Albrechtičky	Bílovec	Nový Jičín	Moravskoslezský	Klein Olbersdorf	Omnium
Bartošovice	Nový Jičín	Nový Jičín	Moravskoslezský	Partschendorf	Omnium
Bělotín	Bělotín	Přerov	Moravskoslezský	Bölten	Omnium
Bernartice nad Odrou	Bernartice	Nový Jičín	Moravskoslezský	Bernsdorf	Omnium
Bílov	Bílov	Nový Jičín	Moravskoslezský	Bielau	Omnium
Bílovec městský	Bílovec	Nový Jičín	Moravskoslezský	Wagstadt	Omnium
Bludovice	Nový Jičín	Nový Jičín	Moravskoslezský	Blauensdorf	Omnium
Bravantice u kostela	Bravantice	Nový Jičín	Moravskoslezský	Brosdorf	Omnium
Bravantice	Bravantice	Nový Jičín	Moravskoslezský	Brosdorf	Omnium
Bravinné	Bílovec	Nový Jičín	Moravskoslezský	Brawin	Omnium
Březová	Březová	Opava	Moravskoslezský	Briesau	Omnium
Butovice	Studénka	Nový Jičín	Moravskoslezský	Botenwald	Omnium
Děrné u kostela	Fulnek	Nový Jičín	Moravskoslezský	Tyrn	Omnium
Dobešov	Odry	Nový Jičín	Moravskoslezský	Dobischwald	Omnium
Dolejší Kunčice	Fulnek	Nový Jičín	Moravskoslezský	Kunzendorf	Omnium
Fulnek u kaple sv. Rocha	Fulnek	Nový Jičín	Moravskoslezský	Fulneck	Omnium
Fulnek městský	Fulnek	Nový Jičín	Moravskoslezský	Fulneck	Omnium
Heřmánky	Heřmánky	Nový Jičín	Moravskoslezský	Hermsdorf	Omnium
Hladké Životice	Hl. Životice	Nový Jičín	Moravskoslezský	Seitendorf	Omnium
Hukovice	Bartošovice	Nový Jičín	Moravskoslezský	Hausdorf	Omnium
Jerlochovice	Fulnek	Nový Jičín	Moravskoslezský	Gerlsdorf	Omnium
Jeseník nad Odrou	Jeseník n.O.	Nový Jičín	Moravskoslezský	Deutsch Jasnik	Omnium
Jestřabí	Fulnek	Nový Jičín	Moravskoslezský	Jastersdorf	Omnium
Jílovec	Fulnek	Nový Jičín	Moravskoslezský	Eilowitz	Omnium
Jindřichov u Hranic	Jindřichov	Přerov	Olomoucký	Heinrichswald	Omnium
Kletné	Suchdol n. Odrou	Nový Jičín	Moravskosl.	Kletten	Omnium
Klokočov u Vítkova	Vítkov	Nový Jičín	Moravskoslezský	Gross Glockersdorf	Omnium
Klokočůvek	Odry	Nový Jičín	Moravskoslezský	Klein Glockersdorf	Omnium
Kujavy	Kujavy	Nový Jičín	Moravskoslezský	Klantendorf	Omnium
Kunín	Kunín	Nový Jičín	Moravskoslezský	Kunewald	Omnium
Libhošť	Libhošť	Nový Jičín	Moravskoslezský	Liebisch	Omnium
Lubojaty	Bílovec	Nový Jičín	Moravskoslezský	Laubias
Lukavec u Bílovce	Fulnek	Nový Jičín	Moravskoslezský	Lukawetz	Omnium
Lubojaty	Bílovec	Nový Jičín	Moravskoslezský	Laubias	Omnium
Mankovice	Mankovice	Nový Jičín	Moravskoslezský	Mankendorf	Omnium
Mošnov	Mošnov	Nový Jičín	Moravskoslezský	Engelswald	Omnium
Nejdek u Hranic	Bělotín	Přerov	Olomoucký	Neudek	Omnium
Nový Jičín městský	Nový Jičín	Nový Jičín	Moravskoslezský	Neutitschein	Omnium
Nový JIčín židovský	Nový Jičín	Nový Jičín	Moravskoslezský	Neutitschein	Omnium
Odry	Odry	Nový Jičín	Moravskoslezský	Odrau	Omnium
Petřvald	Petřvald	Nový Jičín	Moravskoslezský	Gross Peterswald	Omnium
Pohoř	Odry	Nový Jičín	Moravskoslezský	Pohorsch	Omnium
Polom	Polom	Přerov	Olomoucký	Pohl	Omnium
Příbor městský	Příbor	Nový Jičín	Moravskoslezský	Freiberg	Omnium
Příbor u kostela	Příbor	Nový Jičín	Moravskoslezský	Freiberg	Omnium
Pustějov	Pustějov	Nový Jičín	Moravskoslezský	Petrowitz	Omnium
Rybí	Rybí	Nový Jičín	Moravskoslezský	Reimlich	Omnium
Sedlnice	Sedlnice	Nový Jičín	Moravskoslezský	Sedlnitz	Omnium
Spálov	Spálov	Nový Jičín	Moravskoslezský	Sponau	Omnium
Stachovice	Fulnek	Nový Jičín	Moravskoslezský	Stachenwald	Omnium
Stará Ves	Bílovec	Nový Jičín	Moravskoslezský	Altstadt	Omnium
Starojická Lhota	Starý Jičín	Nový Jičín	Moravskoslezský	Katzendorf	Omnium
Starý Jičín	Starý Jičín	Nový Jičín	Moravskoslezský	Alttitschein	Omnium
Straník	Nový Jičín	Nový Jičín	Moravskoslezský	Stranik	Omnium
Studénka městský	Studénka	Nový Jičín	Moravskoslezský	Stauding	Omnium
Suchdol nad Odrou evangelický	Suchdol n.Odrou	Nový Jičín	Moravskoslezský	Zauchenthal	Omnium
Suchdol nad Odrou u kostela	Suchdol n.Odrou	Nový Jičín	Moravskoslezský	Zauchenthal	Omnium
Šenov u Nového Jičína	Šenov ...	Nový Jičínn	Moravskoslezský	Schönau bei Neutitschein	Omnium
Štramberk městský	Štramberk	Nový Jičín	Moravskoslezský	Strahlenberg	Omnium
Štramberk ul. Závišická	Štramberk	Nový Jičín	Moravskoslezský	Strahlenberg	Omnium
Tamovice	Štramberk	Nový Jičín	Moravskoslezský	Tannenhof	Omnium
Tošovice	Odry	Nový Jičín	Moravskoslezský	Taschendorf	Omnium
Velké Albrechtice	V.Albrechtice	Nový Jičín	Moravskoslezský	Gross Olbersdorf	Omnium
Veselí	Odry	Nový Jičín	Moravskoslezský	Wessiedel	Omnium
Véska	Heřmanice u Oder	Nový Jičín	Moravskoslezský	Dörfel	Omnium
Větřkovice	Větřkovice	Opava	Moravskoslezský	Dittersdorf	Omnium
Vítkov	Vítkov	Opava	Moravskoslezský	Wigstadtl	Omnium
Vlkovice	Fulnek	Nový Jičín	Moravskoslezský	Wolfsdorf	Omnium
Vražné	Vražné	Nový Jičín	Moravskoslezský	Groß Petersdorf,  Klein Petersdorf	Omnium
Vrchy	Vrchy	Nový Jičín	Moravskoslezský	Waltersdorf	Omnium
Ženklava	Ženklava	Nový Jičín	Moravskoslezský	Senftleben	Omnium
Žilina	Nový Jičín	Nový Jičín	Moravskoslezský	Söhle	Omnium

 

Region Kravařsko

 

Úvod

Kravařsko, německy Kuhländchen, je historické území na Moravě na severovýchodě České republiky.

V roce 1930 mělo Kravařsko asi 100 000 německých obyvatel a patřilo mezi nejhustěji osídlené oblasti ČSR. Kravařsko se rozprostírá přibližně mezi obcí Bělotín (něm. Bölten), městy Nový Jičín (něm. Neutitschein), Štramberk, Příbor, Klimkovice a Fulnek. Pocházejí odsud slavné osobnosti jako např. Johann Gregor Mendel z Hynčic (něm. Heinzendorf) a Sigmund Freud z Příboru (něm. Freiberg in Mähren). Převážná část německy hovořícího obyvatelstva Kravařska byla po skončení druhé světové války na základě tzv. Benešových dekretů mezi roky 1945 a 1947 odsunuta.

Nejvýznamnějšími městy regionu je Nový Jičín, Fulnek, Odry, Studénka, Bílovec a Klimkovice.

 

Kravařsko - lokalita

Území Kravařska se rozprostírá podél horního toku řeky Odry v délce dvaadvaceti kilometrů a v šíři dvanácti kilometrů mezi pohořím Hrubého Jeseníku (Altvatergebirge) a Beskyd (Beskiden).

Na jihu ohraničuje jeho území spojnice mezi obcemi Ženklava (Senftlebe)  Bludovice (Blauendorf), tvořící do roku 1945 jižní hranici německého jazykového poloostrova (schlesisch). Spojnice pak pokračuje na západ přes Lučice (Lutschitz) k Jeseníku nad Odrou, dříve Německý Jeseník (Deutsch Jasník) a vsi Dolní Vražné (Gross Petersdorf) aby se zde napojila na výběžek bývalého fulneckého panství, který hluboce proniká do Slezska, a pokračuje směrem na Jistebník (Stiebnig), který je hraniční obcí německého jazykového poloostrova na severu. Východní spojnici, která se kryje s jazykovou hranicí, tvoří obce Mošnov (Engelswald), Skorotín (Gurtendorf), Sedlnice (Sedlnitz) a Ženklava.

Souvislé německé osídlení je zde přerušeno českými jazykovými ostrůvky mezi Studénkou a Pustějovem a Libhoští a Rybí.

Do Kravařska jsou zahrnovány i německé obce na Odersku, které však nebyly v držení rodu z Kravař. Německá literatura se různí v zařazení obcí do této oblasti. K rozšíření původního Kravařska dochází v průběhu druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století.

V roce 1930 mělo Kravařsko asi 100 000 německých obyvatel a patřilo mezi nejhustěji osídlené oblasti ČSR. Kravařsko se rozprostírá přibližně mezi obcí Bělotín (něm. Bölten), městy Nový Jičín něm. Neutitschein), Štramberk, Příbor, Klimkovice a Fulnek.

Pocházejí odsud slavné osobnosti jako např. Johann Gregor Mendel z Hynčic (něm. Heinzendorf) a Sigmund Freud z Příboru (něm. Freiberg in Mähren).

Převážná část německy hovořícího obyvatelstva Kravařska, jež se nevyslovila proti obsazení Československa nacisty, byla po skončení druhé světové války na základě tzv. Benešových dekretů vyvlastněna a mezi roky 1945 a 1947 odsunuta.

 

Kravařsko – historie

Název tohoto kraje pochází od rodu pánů z Kravař, kteří zde vytvořili počátkem 14. stol. Rozsáhlé dominium, které jim patřilo až do roku 1434. V této době patřilo Fulnecko k vévodství Opavskému a zbytek dominia příslušel k Moravě.

Většinu území tvořily obce německého jazykového poloostrova, který se utvářel v době kolonizace ve 13. a 14. stol. a stabilizoval se v 15. století.

Do Kravařska jsou velmi často zahrnovány i německé obce na ODERSKU, které však nebyly v držení rodu z Kravař. Německá literatura se různí v zařazení obcí do této oblasti. K rozšíření původního Kravařska o další obce dochází v průběhu druhé poloviny 19. stol. a první poloviny 20. stol. V březnu 1918 se objevuje návrh inspektora německých zemědělských družstev Himlera na zavedení krajského zřízení na Moravě a jedním z krajů měl být kraj kravařský (Kuhländchen) s okresy Nový Jičín, Fulnek, Odry, Vítkov, Hranice (německé obce) a Moravskou Ostravou.

Hospodářskými centry KRAVAŘSKA jsou města Nový Jičín (Neutitschein) a Fulnek, které byly také centry obou kravařských panství ve 14. a 15. stol.

Kravařsko se městy Fulnek a Nový Jičín stává již koncem 18. stol. centrem soukenické a vlnařské výroby na Moravě. V zemědělství vyniká dobytkářstvím a s Kravařskem souvisí chov skotu kravařského plemene. V roce 1800 bylo bohatým krajem a svými 16.000 obyvateli na čtvereční míli jedním z nejhustěji osídleným krajem Moravy. Zprovoznění Severní dráhy Ferdinandovy (1847) vedlo k zakládání továren a dochází k přesunu obyvatelstva do měst.

Po pádu Rakouska – Uherska a vyhlášení Československé republiky dochází 30.10.1918 k vyhlášení provincie Sudetenland, jejíž součástí se stává i Kravařsko, existence provincie končí 19.12.1918. V následujícím období dochází k pronikání českého živlu do německého prostředí Kravařska a mnoho obcí se mění ze zcela německých v obce německo – české. V roce 1938 se Kravařsko stává součástí odstoupeného území, které tvoří soudní okres Fulnek (14.885 ob.) a částí soudního okresů Nový Jičín (36.788 ob.) a Příbor (23.277 ob.). Většina obcí Kravařska spadá pod Landkreis Neutitschein a sedm obcí je součástí Landkreis Wagstadt.

V roce 1945 začala československá vláda realizovat plán vyčištění území od německé národnostní skupiny. Již v noci ze 4. na 5.7.1945 (tedy před ukončením jednání v Postupimi) muselo 4.000 až 5.000 obyvatel německé národnosti bez předběžného ohlášení opustit Nový Jičín a bylo odsunuto do Pirny v sovětské okupační zóně. Od srpna 1945 se začíná organizovat vysídlování Němců do sběrných táborů. Dne 12.3.1946 vyjíždí z Bílovce první transport s 1.200 Němci do Mellrichstadtu a 13.3. z Nového Jičína s 1.199 Němci do Welzlaru. Od 1.4. do 25.9.1946 bylo vypraveno z Nového Jičína a Bílovce 25 transportů s 28.437 Němci do americké zóny. Část obyvatel Kravařska byla zařazena do transportu z Oder (6 s 7.257 Němci) a z Vítkova (8 s 8.313 Němci). Poslední transport vyjel z Vítkova 21.10.1946 s 298 Němci.