Polom

Lokalita	Polom
Obec	Polom
Okres	Přerov
Kraj	Olomoucký kraj
Katastrální území	Polom u Hranic, kód: 725536
GPS souřadnice	49° 34' 44.2'' 17° 50' 6.7''
Německý název	Pohl
Výměra	2 048 m²
Vlastnictví	Obec
Kontakt	Polom Obecní úřad Polom Polom 95, 753 64 Polom Tel.: +420 581 612 109 / E-mail: ou@obecpolom.cz URL: www.obecpolom.cz
Vlastník	Polom Obecní úřad Polom Polom 95, 753 64 Polom Tel.: +420 581 612 109 / E-mail: ou@obecpolom.cz URL: www.obecpolom.cz
Stav	Udržovaný v původní podobě
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Původní název obce Polomy - ukazuje na velmi starou osadu slovanského původu a je odvozena od pískovcových lomů v této lokalitě. Polom, kterou údajně založil mnich Jurik, je zmiňována mezi osadami na území, které v roce 1201 markrabě Vladislav odňal rajhradskému klášteru a daroval hradišťským premonstrátům.

S historií obce je spjata historie dědičného fojtství. Dědičný fojt byl správcem obce - rychtářem a ve středověku chránil tzv. Jantarovou cestu, na níž Polom ležela před loupežnými přepady. K fojtství patřil zájezdní hostinec, který byl důležitým střediskem, kde se soustředil dopravní ruch z Valašska a Kravařska. Sedláky živilo převážně formanství, k zemědělství přešli až později.
Před třicetiletou válkou byla Polom výhradně česká, brutální nájezdy švédských vojsk, jejichž přítomnost dokládají nálezy podkov a švédských zbraní na okolních polích, byla zpustošena a téměř vylidněna. Po vestfálském míru byla osídlena Němci.

Starým rodem tu byli kromě Klezelů Váňovi, kterým patří od roku 1648 mlýn. S rodinou mlynáře Váni byl příbuzný rod Rablů, který dědil fojtství, a když roku 1898 vymírá, během asi dvanácti let se vystřídali čtyři majitelé, z toho dva Češi. V roce 1910 přechází fojtství kopí do rukou rodiny Rieglovy, v jejíchž rukou bylo ještě v roce 1935. Pro tento český rod nebylo lehké žít v Polomi, protože vztahy s Němci zde byly vždy velmi napjaté.

V roce 1945 ustupující německá armáda načas ochromila dopravu, když vyhodila tři mosty na železnici a jeden silniční do povětří. Výbuchem utrpěly i domy v blízkosti mostů. Obec byla osvobozena 7. května 1945. V témže roce ukrajinští zajatci vypálili cihelnu. Většina historických dokumentů z období do roku 1945 zmizela s odsunem německého obyvatelstva po skončení II.světové války. V roce 1946 byl ve třech etapách proveden odsun Němců a do obce na výzvu české vlády přicházejí čeští osídlenci.

I přesto zde významně poklesl počet obyvatel. Zatímco před druhou světovou válkou bylo v obci 100 domů, kde žilo 718 lidí, z toho 168 Čechů (ze zemědělských starousedlíků zde byly dvě české rodiny - rodina Petřkovských a Pastrňákova) a 545 Němců, v roce 1950 zde žilo už jen 553 lidí. Pokles pokračoval i v pozdějších letech, v roce 1970 tu bydlelo 431 lidí a v roce 1991 306 obyvatel.

Počet obyvatel v roce 1930 … 717
Počet obyvatel v roce 2011 … 267

Stav hřbitova
Malý udržovaný a fungující hřbitov se nachází u hlavní silnice z Bělotína do Nového Jičína. Na hřbitov se vstupuje přes netradičně řešenou hřbitovní bránu s připomínkou válečných událostí. Německé náhrobky jsou přemístěná do horní části hřbitova ke hřbitovní zdi a jsou zde uspořádány do lapidária.

Zdroje
Omnium; Katastr nemovitostí ČR; Mapy.cz; ČSÚ, webové stránky města, farnosti; Wikipedia