Hřbitovy jsou mnohdy poslední 
                připomínkou lidských osudů
Přidat hřbitov

Dokumentace hřbitovů v regionu Kravařska s fotogaleriemi

Dokumentation von Friedhöfen in der Region Kuhländchen  

Kravařsko, německy Kuhländchen, je historické území na Moravě na severovýchodě České republiky.

 

Projekt dokumentace hřbitovů v regionu Kravařska na severní Moravě byl realizován spolkem Omnium z.s. ve spolupráci s organizací Alte Heimat, Verein heimattreuer Kuhländler e.V., Heimatplfegerin der Sudetendeutschen s podporou Česko-německého fondu budoucnosti v letech 2018/19.

Das Projekt der Friedhofsdokumentation in der Region Kuhländchen des Vereins Omnium in Zusammenarbeit mit der Alte Heimat, Verein heimattreuer Kuhländler e.V., Heimatpflegerin der Sudetendeutschen wird durch den Deutsch-tschechischen Zukunftsfonds gefördert im Jahr 2018/19.

 

Lokalita
(prolink)

Obec / město

Okres

Kraj

Německý
název

Autor

die Lokalität der Ort der Kreis die Region Deutsch Titel der Autor
                                             
Albrechtičky Bílovec Nový Jičín Moravskoslezský Klein Olbersdorf Omnium
Bartošovice Nový Jičín Nový Jičín Moravskoslezský Partschendorf Omnium 
Bělotín Bělotín  Přerov  Moravskoslezský Bölten Omnium 
Bernartice
nad Odrou
Bernartice Nový Jičín Moravskoslezský Bernsdorf Omnium 
Bílov Bílov Nový Jičín Moravskoslezský Bielau Omnium 
Bílovec městský Bílovec  Nový Jičín Moravskoslezský Wagstadt Omnium 
Bludovice Nový Jičín Nový Jičín Moravskoslezský Blauensdorf Omnium 
Bravantice
u kostela
Bravantice  Nový Jičín Moravskoslezský Brosdorf Omnium 
Bravantice Bravantice Nový Jičín Moravskoslezský Brosdorf Omnium 
Bravinné Bílovec  Nový Jičín Moravskoslezský Brawin Omnium 
Březová Březová Opava  Moravskoslezský Briesau Omnium 
Butovice Studénka Nový Jičín Moravskoslezský Botenwald Omnium 
Děrné u kostela Fulnek  Nový Jičín Moravskoslezský Tyrn Omnium 
Dobešov Odry Nový Jičín Moravskoslezský Dobischwald Omnium 
Dolejší Kunčice Fulnek  Nový Jičín Moravskoslezský Kunzendorf Omnium 
Fulnek
u kaple sv. Rocha
Fulnek Nový Jičín Moravskoslezský Fulneck Omnium 
Fulnek městský Fulnek Nový Jičín Moravskoslezský Fulneck  Omnium 
Heřmánky Heřmánky  Nový Jičín Moravskoslezský Hermsdorf Omnium 
Hladké Životice Hl. Životice  Nový Jičín Moravskoslezský Seitendorf Omnium 
Hukovice Bartošovice Nový Jičín Moravskoslezský Hausdorf Omnium 
Jerlochovice Fulnek Nový Jičín Moravskoslezský Gerlsdorf Omnium 
Jeseník nad Odrou Jeseník n.O.  Nový Jičín Moravskoslezský Deutsch Jasnik Omnium 
Jestřabí Fulnek  Nový Jičín Moravskoslezský Jastersdorf  Omnium 
Jílovec Fulnek  Nový Jičín Moravskoslezský Eilowitz Omnium 
Jindřichov u Hranic Jindřichov Přerov  Olomoucký  Heinrichswald Omnium 
Kletné Suchdol n. Odrou  Nový Jičín Moravskosl. Kletten Omnium 
Klokočov u Vítkova Vítkov  Nový Jičín Moravskoslezský Gross Glockersdorf Omnium 
Klokočůvek Odry  Nový Jičín Moravskoslezský Klein Glockersdorf Omnium 
Kujavy Kujavy  Nový Jičín Moravskoslezský Klantendorf Omnium 
Kunín Kunín  Nový Jičín Moravskoslezský Kunewald Omnium 
Libhošť Libhošť  Nový Jičín Moravskoslezský Liebisch  Omnium 
Lubojaty Bílovec Nový Jičín Moravskoslezský Laubias  
Lukavec u Bílovce Fulnek  Nový Jičín Moravskoslezský Lukawetz Omnium 
Lubojaty Bílovec Nový Jičín Moravskoslezský Laubias Omnium 
Mankovice Mankovice  Nový Jičín Moravskoslezský Mankendorf Omnium 
Mošnov Mošnov  Nový Jičín Moravskoslezský Engelswald Omnium 
Nejdek u Hranic Bělotín  Přerov Olomoucký   Neudek Omnium 
Nový Jičín městský Nový Jičín Nový Jičín Moravskoslezský Neutitschein Omnium 
Nový JIčín židovský Nový Jičín Nový Jičín Moravskoslezský Neutitschein Omnium 
Odry Odry Nový Jičín Moravskoslezský Odrau Omnium 
Petřvald Petřvald Nový Jičín Moravskoslezský Gross Peterswald Omnium 
Pohoř Odry  Nový Jičín Moravskoslezský Pohorsch Omnium 
Polom Polom Přerov  Olomoucký  Pohl Omnium 
Příbor městský Příbor Nový Jičín Moravskoslezský Freiberg  Omnium 
Příbor u kostela Příbor  Nový Jičín Moravskoslezský Freiberg Omnium 
Pustějov Pustějov  Nový Jičín Moravskoslezský Petrowitz Omnium 
Rybí Rybí Nový Jičín Moravskoslezský Reimlich Omnium 
Sedlnice Sedlnice  Nový Jičín Moravskoslezský Sedlnitz Omnium 
Spálov Spálov Nový Jičín Moravskoslezský Sponau Omnium 
Stachovice Fulnek  Nový Jičín Moravskoslezský Stachenwald Omnium 
Stará Ves Bílovec Nový Jičín Moravskoslezský Altstadt Omnium 
Starojická Lhota Starý Jičín  Nový Jičín Moravskoslezský Katzendorf Omnium 
Starý Jičín Starý Jičín  Nový Jičín Moravskoslezský Alttitschein Omnium 
Straník Nový Jičín Nový Jičín Moravskoslezský Stranik Omnium 
Studénka městský Studénka Nový Jičín Moravskoslezský Stauding  Omnium 
Suchdol nad Odrou
evangelický
Suchdol n.Odrou  Nový Jičín Moravskoslezský Zauchenthal Omnium 
Suchdol nad Odrou
u kostela
Suchdol n.Odrou Nový Jičín Moravskoslezský Zauchenthal Omnium 
Šenov
u Nového Jičína
Šenov ... Nový Jičínn  Moravskoslezský Schönau
bei Neutitschein
Omnium 
Štramberk městský Štramberk Nový Jičín Moravskoslezský Strahlenberg Omnium 
Štramberk
ul. Závišická
Štramberk Nový Jičín Moravskoslezský Strahlenberg Omnium 
Tamovice Štramberk Nový Jičín Moravskoslezský Tannenhof Omnium 
Tošovice Odry  Nový Jičín Moravskoslezský Taschendorf Omnium 
Velké Albrechtice V.Albrechtice  Nový Jičín Moravskoslezský Gross Olbersdorf Omnium 
Veselí Odry Nový Jičín   Moravskoslezský Wessiedel Omnium 
Véska Heřmanice u Oder  Nový Jičín Moravskoslezský Dörfel Omnium 
Větřkovice Větřkovice  Opava  Moravskoslezský Dittersdorf Omnium 
Vítkov Vítkov Opava  Moravskoslezský Wigstadtl Omnium 
Vlkovice Fulnek Nový Jičín Moravskoslezský Wolfsdorf Omnium 
Vražné Vražné Nový Jičín Moravskoslezský Groß Petersdorf, 
Klein Petersdorf
Omnium 
Vrchy Vrchy Nový Jičín Moravskoslezský Waltersdorf Omnium 
Ženklava Ženklava Nový Jičín Moravskoslezský Senftleben Omnium 
Žilina Nový Jičín Nový Jičín Moravskoslezský Söhle Omnium 
           

 

Region Kravařsko

 

Úvod

Kravařsko, německy Kuhländchen, je historické území na Moravě na severovýchodě České republiky.

V roce 1930 mělo Kravařsko asi 100 000 německých obyvatel a patřilo mezi nejhustěji osídlené oblasti ČSR. Kravařsko se rozprostírá přibližně mezi obcí Bělotín (něm. Bölten), městy Nový Jičín (něm. Neutitschein), Štramberk, Příbor, Klimkovice a Fulnek. Pocházejí odsud slavné osobnosti jako např. Johann Gregor Mendel z Hynčic (něm. Heinzendorf) a Sigmund Freud z Příboru (něm. Freiberg in Mähren). Převážná část německy hovořícího obyvatelstva Kravařska byla po skončení druhé světové války na základě tzv. Benešových dekretů mezi roky 1945 a 1947 odsunuta.

Nejvýznamnějšími městy regionu je Nový Jičín, Fulnek, Odry, Studénka, Bílovec a Klimkovice.

 

Kravařsko - lokalita

Území Kravařska se rozprostírá podél horního toku řeky Odry v délce dvaadvaceti kilometrů a v šíři dvanácti kilometrů mezi pohořím Hrubého Jeseníku (Altvatergebirge) a Beskyd (Beskiden).

Na jihu ohraničuje jeho území spojnice mezi obcemi Ženklava (Senftlebe)  Bludovice (Blauendorf), tvořící do roku 1945 jižní hranici německého jazykového poloostrova (schlesisch). Spojnice pak pokračuje na západ přes Lučice (Lutschitz) k Jeseníku nad Odrou, dříve Německý Jeseník (Deutsch Jasník) a vsi Dolní Vražné (Gross Petersdorf) aby se zde napojila na výběžek bývalého fulneckého panství, který hluboce proniká do Slezska, a pokračuje směrem na Jistebník (Stiebnig), který je hraniční obcí německého jazykového poloostrova na severu. Východní spojnici, která se kryje s jazykovou hranicí, tvoří obce Mošnov (Engelswald), Skorotín (Gurtendorf), Sedlnice (Sedlnitz) a Ženklava.

Souvislé německé osídlení je zde přerušeno českými jazykovými ostrůvky mezi Studénkou a Pustějovem a Libhoští a Rybí.

Do Kravařska jsou zahrnovány i německé obce na Odersku, které však nebyly v držení rodu z Kravař. Německá literatura se různí v zařazení obcí do této oblasti. K rozšíření původního Kravařska dochází v průběhu druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století.

V roce 1930 mělo Kravařsko asi 100 000 německých obyvatel a patřilo mezi nejhustěji osídlené oblasti ČSR. Kravařsko se rozprostírá přibližně mezi obcí Bělotín (něm. Bölten), městy Nový Jičín něm. Neutitschein), Štramberk, Příbor, Klimkovice a Fulnek.

Pocházejí odsud slavné osobnosti jako např. Johann Gregor Mendel z Hynčic (něm. Heinzendorf) a Sigmund Freud z Příboru (něm. Freiberg in Mähren).

Převážná část německy hovořícího obyvatelstva Kravařska, jež se nevyslovila proti obsazení Československa nacisty, byla po skončení druhé světové války na základě tzv. Benešových dekretů vyvlastněna a mezi roky 1945 a 1947 odsunuta.

 

Kravařsko – historie

Název tohoto kraje pochází od rodu pánů z Kravař, kteří zde vytvořili počátkem 14. stol. Rozsáhlé dominium, které jim patřilo až do roku 1434. V této době patřilo Fulnecko k vévodství Opavskému a zbytek dominia příslušel k Moravě.

Většinu území tvořily obce německého jazykového poloostrova, který se utvářel v době kolonizace ve 13. a 14. stol. a stabilizoval se v 15. století.

Do Kravařska jsou velmi často zahrnovány i německé obce na ODERSKU, které však nebyly v držení rodu z Kravař. Německá literatura se různí v zařazení obcí do této oblasti. K rozšíření původního Kravařska o další obce dochází v průběhu druhé poloviny 19. stol. a první poloviny 20. stol. V březnu 1918 se objevuje návrh inspektora německých zemědělských družstev Himlera na zavedení krajského zřízení na Moravě a jedním z krajů měl být kraj kravařský (Kuhländchen) s okresy Nový Jičín, Fulnek, Odry, Vítkov, Hranice (německé obce) a Moravskou Ostravou.

Hospodářskými centry KRAVAŘSKA jsou města Nový Jičín (Neutitschein) a Fulnek, které byly také centry obou kravařských panství ve 14. a 15. stol.

Kravařsko se městy Fulnek a Nový Jičín stává již koncem 18. stol. centrem soukenické a vlnařské výroby na Moravě. V zemědělství vyniká dobytkářstvím a s Kravařskem souvisí chov skotu kravařského plemene. V roce 1800 bylo bohatým krajem a svými 16.000 obyvateli na čtvereční míli jedním z nejhustěji osídleným krajem Moravy. Zprovoznění Severní dráhy Ferdinandovy (1847) vedlo k zakládání továren a dochází k přesunu obyvatelstva do měst.

Po pádu Rakouska – Uherska a vyhlášení Československé republiky dochází 30.10.1918 k vyhlášení provincie Sudetenland, jejíž součástí se stává i Kravařsko, existence provincie končí 19.12.1918. V následujícím období dochází k pronikání českého živlu do německého prostředí Kravařska a mnoho obcí se mění ze zcela německých v obce německo – české. V roce 1938 se Kravařsko stává součástí odstoupeného území, které tvoří soudní okres Fulnek (14.885 ob.) a částí soudního okresů Nový Jičín (36.788 ob.) a Příbor (23.277 ob.). Většina obcí Kravařska spadá pod Landkreis Neutitschein a sedm obcí je součástí Landkreis Wagstadt.

V roce 1945 začala československá vláda realizovat plán vyčištění území od německé národnostní skupiny. Již v noci ze 4. na 5.7.1945 (tedy před ukončením jednání v Postupimi) muselo 4.000 až 5.000 obyvatel německé národnosti bez předběžného ohlášení opustit Nový Jičín a bylo odsunuto do Pirny v sovětské okupační zóně. Od srpna 1945 se začíná organizovat vysídlování Němců do sběrných táborů. Dne 12.3.1946 vyjíždí z Bílovce první transport s 1.200 Němci do Mellrichstadtu a 13.3. z Nového Jičína s 1.199 Němci do Welzlaru. Od 1.4. do 25.9.1946 bylo vypraveno z Nového Jičína a Bílovce 25 transportů s 28.437 Němci do americké zóny. Část obyvatel Kravařska byla zařazena do transportu z Oder (6 s 7.257 Němci) a z Vítkova (8 s 8.313 Němci). Poslední transport vyjel z Vítkova 21.10.1946 s 298 Němci.