Dokumentace hřbitova Přibenice
Projekt "Modelová dokumentace německého vesnického hřbitova v obci Přibenice" byl realizován v roce 2021 s podporou Rady vlády pro národnostní menšiny v rámci programu Podpora implementace Evropské charty regionálních či menšinových jazyků pro rok 2021.
Hřbitov
Hřbitov na území obce Přibenice, k.ú. Přibenice, region Podbořansko, okres Louny, kraj Ústecký,
plocha hřbitova 1.583 m2, GPS 50.1377147N, 13.3746833E
Úvod
Přibenice (německy Pschibenz, Pribenz) je malá vesnice, část obce Lubenec v okrese Louny v Ústeckém kraji. Nachází se asi 5 km na východ od Lubence. V roce 1930 to byla samostatná obec s 33 domy a 178 obyvateli. V současné době zde žije 17 obyvatel a stojí 14 domů.
Původní popis obce před rokem 1945
Obcí a její částí protéká řeka Goldbach, zde nazývaná Lubenzer Bach (dnes Blšanka), která je na druhé straně zesílena řekou Leschkauer Bach. Pole na obou březích jsou úrodná, ale jen malá část z nich je rovinatá; zdaleka největší část leží na svazích s více či méně strmými břehy a je vystavena splachům při deštích. Chráněná poloha a příznivé klima umožňují pěstovat všechny druhy obilovin, největší péče je věnována chmelu a nedostatek luk musí nahradit polní pícniny.
Historie
Název vesnice je odvozen z osobního jména Přibin ve významu ves lidí Přibinových. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Przibenicz (1369), Przibunicz (1399), Przibinicz (okolo 1405), in Przibenicz (1381), in Przibieniczich (1413), Przibenicze (1577), u vsi Pržibenicz (1656) nebo Pržibenz a Pržibenicze (1787).
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1369.
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 166 obyvatel (z toho 74 mužů), z nichž bylo sedm Čechoslováků, 156 Němců a tři cizinci. Kromě jednoho člena nezjišťovaných církví se všichni hlásili k římskokatolické církvi. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 178 obyvatel: devět Čechoslováků, 168 Němců a jednoho cizince. Všichni byli římskými katolíky.
Na jižním okraji vesnice stojí novorománský kostel Nanebevzetí Panny Marie z druhé poloviny devatenáctého století, který není památkově chráněný a je v mimořádně havarijním stavu.
Hřbitov
Hřbitov obklopuje kostel Nanebevzetí Panny Marie. Je stejně jako kostel ve velmi špatném stavu.
Dokumentace hřbitova
V roce 2018 byl hřbitov zcela zarostlý vysokými nálety tak, že nebylo možné hřbitov projít. V letech 2019-2021 byl hřbitov dobrovolníky vyčištěn tak, že bylo možné v roce 2021 zdokumentovat náhrobky, které na hřbitově zůstaly dochované, i když v různém stádiu degradace a poničení.
Celkem bylo dohledáno, tj. vykopáno, postaveno, očištěno atd. 31 náhrobků s 20 se vyskytujícími jmény rodin. Nejvíce je na hřbitově pohřbeno příslušníků rodiny Albl, Neumann, Kleibl a Lifka.
„Nejstarší“ datum úmrtí je rok 1816, kdy zemřel Josef Albl. Naopak posledním datem je rok 1956, kdy zemřela Franziska Schneck.
Na ploše hřbitova jsou pohřbeni 3 vojáci padlí v 1. světové válce. Josef Schneck padl v roce 1915. Rudolf Neumann padl v roce 1916 v Galícii a jeho bratr Josef padl v roce 1918 v Itálii.
Většina pohřbených zemřela a byla pohřbena do roku 1937. Zcela zde chybí náhrobky s datem úmrtí ve válečných letech druhé světové války.
Náhrobek "Francisca Ludmila von Walllis und Karighmain"
Na hřbitově v Přibenicich byl v rámci dokumentace nalezen a zdokumentován náhrobek, který byl pravděpodobně umístěn v původním kostele, který později ustoupil stavbě kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Jde o náhrobek ženy z šlechtického rodu Wallisů, jejíž jméno je Francisca Ludmila von Walllis und Karighmain, která zemřela 11. září 1700 ve 24 letech.
Přepis textu náhrobku:
Die Hoch Und Wohl Gebohr
Ne Freÿle (F)reÿle Francisca
Ludmila Freÿin von
Wallis und Karichmain
Welche Devi XI Sept Anne
1700 Ihres Alters In dem
XXIIII Iahr Verschiden Der
Gott Gnadig Sein Wolle A... (?)
Rod Wallisů
Rod Wallisů byl významným šlechtickým rodem působícím v rámci habsburské monarchie, řada jeho příslušníků zastávala významné postavení v rakouské armádě, nejvyšší posty nevyjímaje.
Francisca Ludmila von Wallis byla pravděpodobně dcera Georga Ernsta von Wallis, c.k. polního podmaršálka a majitele řady statků v regionu. Rod Wallisů si vybudoval počátkem 18. století své sídlo v nedalekých Kolešovicích na Rakovnicku.
Jako majitel Přibenic je rod Wallisů výslovně uváděn při prodeji pozůstalosti po hraběti Georgu Olivierovi von Wallis v roce 1750.
Jak došlo k pohřbu Francisy Ludmily von Wallis v roce 1700 na hřbitově v Přibenicích bohužel zatím známo není a bude předmětem dalších výzkumů.
Vzhledem k významnému postavení rodu Wallis byl zpracován krátký přehled nejvýznamnějších příslušníků rodu Wallisů, především pak starší rodové linie, tzv. kolešovické větvě vč. připojeného rodokmenu rodu.
Více na stránkách "Rod Wallis"
Projekt "Modelová dokumentace německého vesnického hřbitova v obci Přibenice" byl realizován v roce 2021 s podporou Rady vlády pro národnostní menšiny v rámci programu Podpora implementace Evropské charty regionálních či menšinových jazyků pro rok 2021.