Projekt „Dokumentace historických německých hřbitovů na území Plzeňského kraje"
Kulturně historická mapa hřbitovů v Plzeňském kraji
Okres Domažlice, Klatovy, Plzeň-jih, Plzeň-město, Plzeň-sever, Rokycany, Tachov
Projekt „Dokumentace hřbitovů na území Plzeňského kraje“ je zaměřen především na dokumentaci stavu historických hřbitovů a kulturně historické bádání v tomto specifickém segmentu kulturního dědictví v ČR.
Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky – Rady vlády pro národnostní menšiny v roce 2022 v rámci programu "Podpora implementace Evropské charty regionálních či menšinových jazyků pro rok 2022".
Výstupy projektu ve formátu PDF:
Publikace Dkumentace hřbitovů Plzeňského kraje 2022 Analýza Plzeňského kraje a hřbitovů 2022 Karty hřbitovů v okrese Domažlice Karty hřbitovů v okrese Klatovy Karty hřbitovů v okrese Plzeň-jih Karty hřbitovů v okrese Plzeň-město Karty hřbitovů v okrese Plzeň-sever Karty hřbitovů v okrese Rokycany Karty hřbitovů v okrese Tachov |
ke stažení ZDE ke stažení ZDE ke stažení ZDE ke stažení ZDE ke stažení ZDE ke stažení ZDE ke stažení ZDE ke stažení ZDE ke stažení ZDE |
Prováděcí shrnutí závěrů projektu dokumentace hřbitovů Plzeňského kraje v roce 2022
Celková situace
Na území Plzeňského kraje bylo v rámci projektu zaevidováno celkem 14.170 německých hrobů a hrobek (3.228 v okrese Domažlice, 2.018 v okrese Klatovy, 457 v okrese Plzeň-jih, 168 v okrese Plzeň-město, 3.918 v okrese Plzeň-sever, 18 v okrese Rokycany a 4.363 v okrese Tachov).
Celkový počet německých a neoznačených hrobů (hroby rozbité, s odstraněnými nápisy na hřbitovech, kde převažují původní německé náhrobky a tudíž je reálné předpokládat, že jde o německé náhrobky) na území Plzeňského kraje dosahuje hodnoty 17.128 (3.667 v okrese Domažlice, 3.223 v okrese Klatovy, 516 v okrese Plzeň-jih, 168 v okrese Plzeň-město, 4.576 v okrese Plzeň-sever, 18 v okrese Rokycany a 4.960 v okrese Tachov).
Počet německých hrobů na hřbitovech v Plzeňském kraji
Na území Plzeňského kraje bylo v rámci projektu zaevidováno celkem 14.170 německých hrobů a hrobek (3.228 v okrese Domažlice, 2.018 v okrese Klatovy, 457 v okrese Plzeň-jih, 168 v okrese Plzeň-město, 3.918 v okrese Plzeň-sever, 18 v okrese Rokycany a 4.363 v okrese Tachov).
Dále byly zaevidovány neoznačené hroby tam, kde se dá s vysokou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že byly původně německé. A to z důvodu, že se na daném hřbitově vyskytuje velké množství německých hrobů, nebo kde z historických statistických výkazů obcí ve spádové oblasti hřbitova vyplývá, že zde převažovalo německé obyvatelstvo. Zjednodušeně se dá říci, že jde o oblasti bývalých Sudet.
Celkový počet německých i neoznačených hrobů na území Plzeňského kraje dosahuje hodnoty 17.128 (3.667 v okrese Domažlice, 3.223 v okrese Klatovy, 516 v okrese Plzeň-jih, 168 v okrese Plzeň-město, 4.576 v okrese Plzeň-sever, 18 v okrese Rokycany a 4.960 v okrese Tachov).
Průměrný počet německých a neoznačených hrobů na jeden hřbitov v rámci celého Plzeňského kraje dosahuje počtu 37, v okrese Domažlice 72, v okrese Klatovy 31, v okrese Plzeň-jih 8, v okrese Plzeň-město 6, v okrese Plzeň-sever 56, v okrese Rokycany 0,4 a v okrese Tachov 58.
Hřbitovy s největším počtem německých a neoznačených hrobů v rámci okresů Plzeňského kraje
V rámci Plzeňského kraje je hřbitovem s nejvyšším počtem dohledaných německých a neoznačených hrobů paradoxně obecní hřbitov ve Vidžíně, což je malá obec s cca 27 stálými obyvateli v západní části okres Plzeň-sever. Jedná se o hřbitov s velkým počtem dochovaných starých německých hrobů, které jsou z velké části povalené.
Na celkové ploše obecního hřbitova ve Vidžíně (5.041 m2) bylo dohledáno celkem 596 německých a neoznačených hrobů.
V okrese Domažlice se největší počet německých a neoznačených hrobů dohledal na hřbitově v obci Újezd Svatého Kříže (349), v okrese Klatovy jde o městský hřbitov v Kašperských Horách (478). V okrese Plzeň-jih je hřbitovem s největším počtem německých a neoznačených hrobů hřbitov v obci Bukovec (162), v okrese Plzeň-město má prvenství hřbitov v městské části Litice (75), v okrese Plzeň-sever najdeme největší počet v již zmiňované obci Vidžín (596). Prvenství v počtu německých a neoznačených náhrobků v okrese Rokycany má zaniklý hřbitov u kostela Nejsvětější Trojice v Rokycanech (12) a v okrese Tachov městský hřbitov ve Stříbře (458).
Obecný popis projektu
Projekt „Dokumentace historických německých hřbitovů na území Plzeňského kraje“ realizovaný v roce 2022 s podporou Rady vlády pro národnostní menšiny v roce 2022 v rámci programu Podpora implementace Evropské charty regionálních či menšinových jazyků pro rok 2022 byl zaměřen na dokumentaci všech hřbitovů v Plzeňském kraji s cílem identifikovat staré německé hřbitovy, kvantifikovat a zdokumentovat počty a stav německých hrobů.
Problematika německých hřbitovů
Zcela specifické postavení hmotného kulturního dědictví německé menšiny, zejména v pohraničí, resp. v oblastech bývalých Sudet, je dáno důsledky vystěhování Němců. Absence vazby nových osídlenců na „kulturní obsah“ pohraničních území v nejširším slova smyslu šla ruku v ruce s postupným fyzickým rozpadem nebo i zánikem sídel v krajině a makroekonomickými experimenty minulého režimu. Dopad na stav památek je doložen řadou příkladů, publikací, či výstav, stejně tak jako pokusy o záchranu a obnovu toho, co zbylo.
V naprosté většině jde o památky, považované širokou veřejností za české, ale fakticky spojené s německým kulturním dědictvím. Je zřejmé, že zde existuje nejen český, ale zcela oprávněně především německý zájem o jejich zachování, přestože ne všude s pochopením přijímaný. Existuje právní úprava tohoto zájmu, a také praktické projevy jeho realizace, lhostejno zda občany české nebo německé národnosti, ať už z krajanské obce v Německu nebo německé menšiny v České republice.
Jednou z nejpostiženějších oblastí jsou původní, „historické“ německé hřbitovy. Nejde přitom jen o stav v obcích daleko na horách, v opuštěných vesnicích nebo zaniklých obcích. I v řadě větších a velkých měst lze najít opuštěné hroby bývalé městské honorace, rozpadající se rodinné kaple, rozvalená, propadlá a neoznačená hrobová místa, zapomenuté hromadné hroby. Specifickým problémem, zejména v případě větších měst, je potom mnohdy necitlivý způsob druhotného využití původních německých hrobů a hrobek.
Historické hřbitovy dnes představují jednu z nejvíce ohrožených a opomíjených forem německého kulturního dědictví v České republice, přestože pro německou menšinu i krajanskou komunitu jde vzhledem k objektivním faktorům o velmi citlivou a naprosto převažující oblast zájmu.
Německá menšina pociťuje dlouhodobě stav péče o německé kulturní dědictví v pohraničí, zejména o historické hřbitovy a hroby, jako neuspokojivý a závislý převážně na místních nebo krajanských občanských iniciativách, což vede k značným teritoriálním rozdílům v míře jejich ochrany a obnovy.
Český stát rozhodnutím o odsunu německého obyvatelstva znemožnil bývalým vlastníkům řádně pečovat o hroby svých předků tím, že na desítky let uzavřel hranice. Upřel tím prakticky celé generaci lidské právo kontaktu se svými předky, zamezil i vytvoření normálního vztahu generace jejich dětí k původní vlasti. Za mlčenlivého souhlasu a někde i s přispěním české veřejnosti dopustil postupnou devastaci těchto pietních míst.
Premisa
Chce-li být stát považován za civilizovaný, měl by pietně udržovat místa posledního odpočinku minulých generací, lhostejno jaké byly národnosti.
V případě hřbitovů s převažujícím podílem německých hrobů si tuto premisu osvojila mezistátní smlouva č. 521/92 Sb. - Smlouva o dobrém sousedství a přátelské spolupráci, Koordinační rada česko-německého diskusního fóra, kancelář Veřejného ochránce práv, je zakotvena i v novele zákona o pohřebnictví z roku 2017.
V případě zmíněné mezistátní česko-německé smlouvy č 521/92 Sb. jde zejména o naplnění článků 24 a 30, které výslovně ukládají německé hroby chránit jako místo připomínající tradice druhé strany a součást evropského kulturního dědictví.
I německá strana v podobě krajanských organizací situaci reflektuje potřebu zachování německých hrobů jako „důležitou připomínku německého života v českém státě, každý opuštěný hrob jako nenahraditelnou ztrátu německého kulturního statku“ a apeluje na jejich zachování jako „důležité místo vzpomínek pro naše potomky a jako připomenutí pro mladé Čechy, jako způsob kontaktu se svým zakořeněným domovem“.
Význam paměťových institucí
Potřeba trvalého zájmu paměťových institucí, organizací jako jsou muzea, archivy, vlastivědné spolky ad., a historiků o dokumentace a průzkumy hřbitovů je o to naléhavější, že v řadě případů a teritorií jde o nenahraditelný a často poslední doklad regionální historie, poskytující hmotné svědectví o silně opomíjených nebo záměrně zamlčovaných otázkách moderních dějin, umožňující i mnohostranný sociologický výzkum vývoje společnosti. V neposlední řadě pak tyto instituce pomáhají nalézt hlubší vztah obyvatelstva k místu, na mnoha místech poznamenaný vykořeněností v důsledku poválečného demografického vývoje.
Cíle projektu
Vize
Vizí projektu „Dokumentace historických německých hřbitovů na území Plzeňského kraje“ byl rozvoj a podpora společenského povědomí o širším kontextu pietního zacházení s hrobovými místy příslušníků národnostních menšin, s lidskými ostatky, ale i o způsobech péče o historické hřbitovy.
Při dokumentaci se jedná o práci, která musí mít systematický a dlouhodobý charakter, zejména v oblasti spolupráce s německou menšinou a krajanskou obcí. Nezanedbatelná je rovněž možnost aktivizace veřejnosti v oblasti dobrovolnické práce a volnočasové činnosti jako stále rostoucího fenoménu, dokumentovaného na webových portálech nebo na pravidelných symposiích zaměřených na výměnu zkušeností. Nemluvě o posílení vztahu obyvatel, dětí a škol k historii obce.
Dlouhodobým cílem těchto dokumentačních aktivit je dosažení a uznání zvláštního a oficiálního statutu historických hřbitovů jako celku nebo jejich částí jako specifického druhu kulturního dědictví, který uchová povědomí o generacích, které jinak nenávratně zmizí z naší paměti. A samozřejmě i jejich fyzická záchrana, obnova a uchování pro budoucí generace.
Cíle projektu
Cílem projektu bylo především zpracování plošné digitální dokumentace starých, německých hřbitovů na území Plzeňského kraje a využití dokumentace pro kvantifikaci a klasifikaci německých hřbitovů, technického stavu hřbitovů a příslušenství, analýzu obecného stavu hrobových míst a základní kvantifikaci počtu německých hrobů na území Plzeňského kraje.
Dokumentace hřbitovů byla realizována s cílem vyhotovit klasifikaci hřbitovů Plzeňského kraje podle stavu, od hřbitovů pietně upravených, obnovených a udržovaných, hřbitovů částečně poškozených různým stupněm degradace
a likvidace německých náhrobků, přes hřbitovy s naprosto vyčištěnou plochou od náhrobků, s náhrobky zlikvidovanými nebo vyhozenými za zdí, až po hřbitovy katastrofálně zdevastované, zrušené, opuštěné a hřbitovy zcela zaniklé.
Výsledky projektu
Počet hřbitovů v Plzeňském kraji
Při dokumentaci hřbitovů projekt vycházel z Přehledu veřejných a neveřejných pohřebišť v České republice publikovaného Ministerstvem pro místní rozvoj a z vlastní databáze hřbitovů, která je pravidelně aktualizována na portálu cimiterium.cz). V případě opuštěných a zaniklých hřbitovů byla dokumentace realizována na základě archivních dat, podkladů německých krajanských organizací a terénním průzkumem.
V Plzeňském kraji bylo zdokumentováno a zaevidováno celkem 461 hřbitovů (389 veřejných pohřebišť a 60 neveřejných, 8 zcela zaniklých veřejných hřbitovů a 4 zaniklé neveřejné pohřebiště). Z celkového počtu 461 hřbitovů je 342 pohřebišť funkčních, 14 veřejných a 79 neveřejných pohřebišť je nefunkčních, 17 míst je využíváno již jen jako pietní místa a 8 pohřebišť je možné označit za zaniklé.
Z celkového počtu 461 hřbitovů se nejvíce hřbitovů, ať již funkčních, nefunkčních nebo i zaniklých, nachází v okrese Klatovy (104), dále pak v okrese Tachov (85), Plzeň-sever (81) Plzeň-jih (64), Domažlice (51), Rokycany (47), Plzeň-město (29).
Z celkového počtu 461 hřbitovů je možné za funkční hřbitovy považovat celkem 342 pohřebišť, tj. cca 74,2% ze zdokumentovaných hřbitovů. Z tohoto počtu se nejvíce funkčních hřbitovů nachází v okrese Klatovy (celkem 77, tj. 16,7% z funkčních hřbitovů Plzeňského kraje), dále v okrese Plzeň-sever (67, 14,5%), okrese Plzeň-jih (51, 11,1%), okrese Tachov (48, 10,4%), okrese Domažlice (39, 8,5%), okrese Rokycany (37, 8,0%) a okrese Plzeň-město (23, 5,0%).
Plocha hřbitovů v Plzeňském kraji
Hřbitovy v Plzeňském kraji zaujímají plochu 1.998.250 m2. Z této plochy připadá na volnou, stavbami nezastavěnou plochu pohřebišť celkem 1.974.758 m2 a 23.492 m2 je evidováno jako zastavěná plocha (márnice, kaple, zázemí apod.).
Průměrná výměra hřbitova v Plzeňském kraji je 4.335 m2. Okolo této hodnoty oscilují průměrné hodnoty za jednotlivé okresy, s nejmenší průměrnou plochou hřbitovů v okrese Klatovy (3.494 m2) a nejvyšší v okrese Domažlice (4.543 m2), s výjimkou okresu Plzeň-město, kde je průměrná výměra hřbitova 14.044 m2. To je dáno především velikostí Ústředního městského hřbitova v Plzni.
Analýza a rozbor počtu hřbitovů na základě dat Českého statistického úřadu (2011) a výsledků dokumentace hřbitovů v Plzeňském kraji (2022)
Na základě veřejně publikovaných dat Českého statistického úřadu v publikaci „Historický lexikon obcí České republiky v letech 1869 - 2011“ byla v rámci projektu provedena analýza hřbitovů, tj. porovnání počtu a plochy hřbitovů k počtu a vývoji počtu obyvatel, velikosti katastrálních území obcí a města ad.
Plocha hřbitovů v Plzeňském kraji představuje celkem 0,024 % z celkové plochy Plzeňského kraje. Největší plochu v rámci okresů zaujímají hřbitovy v okrese Plzeň-město, tj. 0,149 % celkové plochy okresu, dále v okrese Rokycany, tj. 0,023 %, v okrese Domažlice je to 0,021 % plochy, v okrese Plzeň-jih a Plzeň-sever shodně 0,020 % plochy a v okrese Klatovy a Tachov shodně 0,017 % celkové plochy okresu.
V Plzeňském kraji na jednoho obyvatele připadá podle sčítání obyvatel z roku 2011 průměrně 3,32 m2 plochy hřbitova, resp. 0,30 obyvatel na 1 m2. Při porovnání za okresy v sestupném řazení tento ukazatel dosahuje hodnot – okres Rokycany 6,65 m2/1 obyv., okres Tachov 4,64 m2/1 obyv., okres Domažlice 4,09 m2/1 obyv., okres Klatovy 3,92 m2/1 obyv., okres Plzeň-sever 3,48 m2/1 obyv., okres Plzeň-jih 3,12 m2/1 obyv. a okres Plzeň-město 2,07 m2/1 obyv.
Analýza je v kompletní podobě uvedena v příloze Analýza a rozbor na základě dat ČSÚ z roku 2011.
Hřbitovy z pohledu vlastnictví
Nejvýznamnějším vlastníkem hřbitovů v České republice jsou jednoznačně obce a města. Ty vlastní 87,1 % z celkové plochy hřbitovů v Plzeňském kraji, tj. 1.738.877 m2. Církevní organizace vlastní 11,0 % z celkové plochy hřbitovů v Plzeňském kraji, tedy 220.080 m2. Neziskové organizace (zapsané spolky) vlastní 0,1 % tj. 1.593 m2, fyzické osoby 0,2 % tj. 4.040 m2, právnické osoby mimo NNO 1,0 %, tj 19.010 m2. Specifickou záležitostí je vlastnictví České republiky, která vlastní prostřednictvím státních organizací 0,6 % z celkové plochy pohřebišť, tj. 12.194 m2.
Největší plochu hřbitovů vlastní města a obce v okrese Plzeň-město (94,6 % plochy hřbitovů v okrese), naopak nejméně v okrese Domažlice (81,6 %). Církevní organizace vlastní největší plochu v okrese Domažlice (16,5 %), nejméně je to naopak v okrese Plzeň-město (5,4 %).
Počet německých hrobů na hřbitovech v Plzeňském kraji
Na území Plzeňského kraje bylo v rámci projektu zaevidováno celkem 14.170 německých hrobů a hrobek (3.228 v okrese Domažlice, 2.018 v okrese Klatovy, 457 v okrese Plzeň-jih, 168 v okrese Plzeň město, 3.918 v okrese Plzeň-sever, 18 v okrese Rokycany a 4.363 v okrese Tachov).
Dále byly zaevidovány neoznačené hroby tam, kde se dá s vysokou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že byly původně německé z důvodu, že se na daném hřbitově vyskytuje velké množství německých hrobů, nebo kde z historických statistických výkazů obcí ve spádové oblasti hřbitova vyplývá, že zde převažovalo německé obyvatelstvo. Zjednodušeně se dá říci, že jde o oblasti bývalých Sudet.
Celkový počet zdokumentovaných německých i neoznačených hrobů na území Plzeňského kraje dosáhl hodnoty 17.128 (3.667 v okrese Domažlice, 3.223 v okrese Klatovy, 516 v okrese Plzeň-jih, 168 v okrese Plzeň město, 4.576 v okrese Plzeň-sever, 18 v okrese Rokycany a 4.960 v okrese Tachov).
Průměrný počet německých a neoznačených hrobů na jeden hřbitov je 37 v rámci celého Plzeňského kraje, v okrese Domažlice je to 72 hrobů na jeden hřbitov, v okrese Klatovy 31, v okrese Plzeň-jih 8, v okrese Plzeň město 6, v okrese Plzeň-sever 56, v okrese Rokycany 0,4 a v okrese Tachov 58.
Hřbitovy s největším počtem německých a neoznačených hrobů v rámci okresů Plzeňského kraje
V rámci Plzeňského kraje je hřbitovem s nejvyšším počtem dohledaných německých a neoznačených hrobů paradoxně obecní hřbitov ve Vidžíně, což je malá obec s cca 27 stálými obyvateli v západní části okres Plzeň-sever. Jedná se o hřbitov s velkým počtem dochovaných starých německých hrobů, které jsou z velké části povalené.
Na celkové ploše obecního hřbitova ve Vidžíně (5.041 m2) bylo dohledáno celkem 596 německých a neoznačených hrobů.
V okrese Domažlice se největší počet německých a neoznačených hrobů dohledal na hřbitově v obci Újezd Svatého Kříže (349), v okrese Klatovy jde o městský hřbitov v Kašperských Horách (478). V okrese Plzeň-jih je hřbitovem s největším počtem německých a neoznačených hrobů hřbitov v obci Bukovec (162), v okrese Plzeň-město má prvenství hřbitov v městské části Litice (75), v okrese Plzeň-sever najdeme největší počet v již zmiňované obci Vidžín (596). Prvenství v počtu německých a neoznačených náhrobků v okrese Rokycany má zaniklý hřbitov u kostela Nejsvětější Trojice v Rokycanech (12) a v okrese Tachov městský hřbitov ve Stříbře (458).
Oblast bývalých Sudet v rámci Plzeňského kraje – výsledky dokumentace
Oblast bývalých Sudet se svébytným historickým vývojem je výrazným specifikem Plzeňského kraje v mnoha oblastech, oblast pohřebnictví bohužel nevyjímaje.
Při přípravě projektu se předpokládal výrazně horší stav hřbitovů v této části Plzeňského kraje a výrazně vyšší výskyt německých hrobů ve špatném stavu, opuštěných nebo již zničených. Realizace podrobné dokumentace hřbitovů tento předpoklad potvrdila.
Do území bývalých Sudet spadal kompletně současný okres Tachov, větší částí plochy okres Domažlice. V případě okresů Klatovy, Plzeň-jih, Plzeň-město i Plzeň-sever se jednalo o menší části území, okres Rokycany nezasahoval do oblasti bývalých Sudet vůbec.
Plocha hřbitovů na území Plzeňského kraje zaujímá v „sudetské“ části kraje plochu 745.217 m2 proti 1.988.250 m2 kraje jako celku (tj. 37,3 % celkové plochy hřbitovů v Plzeňském kraji).
Dohledáno zde bylo celkem 197 hřbitovů, nejvíce v okrese Tachov (85), nejméně pak v okrese Plzeň-město (2). V „sudetské části“ Plzeňského kraje byla také dohledána převážná většina ze zaevidovaných německých a neoznačených, ale pravděpodobně německých hrobů. Podobných hrobů bylo v „sudetské části“ dohledáno 15.974, tj. 93Celková hodnota dosáhla počtu 15.974 hrobů, tj. je 93,3 % z celkového počtu německých a neoznačených hrobů na území Plzeňského kraje (celkem 17.128). Průměrně se zde na jednom hřbitově nachází na 81 německých a neoznačených hrobů.
Vybrané městské hřbitovy v rámci jednotlivých okresů Plzeňského kraje
Okres Domažlice
Městský hřbitov Domažlice
Městský hřbitov v Domažlicích je hlavní městský hřbitov v Domažlicích. Nachází se na východním okraji města, v ulici Chrastavická nedaleko obce Chrastavice. Hřbitov byl zřízen v roce 1894 na velkém pozemku za městem jako nový městský hřbitov náhradou za pohřebiště u barokní hřbitovní Kaple svatého Jana Nepomuckého fungující od konce 17. století. Vystavěna zde byla též budova márnice a pitevny. Podél zdí areálu je umístěna řada hrobek významných obyvatel města, pohřbeni jsou na hřbitově i vojáci a legionáři bojující v první a druhé světové válce. Součástí pohřebiště je též urnové pohřebiště a architektonicky unifikované hroby pěti vojáků Rudé armády a jedné občanky SSSR zemřelých na nemoci a úrazy po skončení války.
Starý hřbitov U Jána byl zrušen roku 1988. V Domažlicích se nenachází krematorium, ostatky zemřelých jsou zpopelňovány povětšinou v krematoriu v Klatovech.
Okres Klatovy
Městský hřbitov Klatovy
Hřbitov v Klatovech (též Hřbitov u svatého Jakuba) je hlavní městský hřbitov v Klatovech. Nachází se na severním okraji města, v ulici Hřbitovní. Bývá nazýván podle později barokně přestavěného, již neexistujícího, kostelíka Svatého Jakuba. První hřbitov vznikl okolo původního kostelíka založeného roku 1380, poblíž románské rotundy sv. Jiří, následně zde byl postaven též kostel sv. Michala Archanděla. Kostely byly zničeny za husitských válek, roku 1632 k němu byla přistavěna barokní hřbitovní kaple, v letech 1736 až 1740 proběhla jeho kompletní barokní přestavba. Roku 1783 zničila exploze uskladněného střelného prachu budovu již zrušené rotundy, později kostela sv. Vojtěcha, i kostelík sv. Jakuba.
Poté, co se v rostoucím městě přestalo pohřbívat u kostelů v centru města, sloužilo pohřebiště jako hlavní městský hřbitov. Roku 1904 byla vztyčena neobarokní vstupní brána nesoucí nápis POKOJ VÁM. Roku 1871 byl při areálu otevřen nový městský židovský hřbitov.
22. dubna 1985 bylo v severní části hřbitova otevřeno městské krematorium a obřadní síň. Stavba vznikla dle návrhu architekta Miloslava Kadeřábka, realizoval ji Okresní stavební podnik v Klatovech.
Okres Plzeň-jih
Městský hřbitov Přeštice - Hrobka rodiny Josefa Hlávky
Hrobka Josefa Hlávky, českého architekta, stavitele a mecenáše, stojí na hřbitově v Přešticích, Hlávkově rodišti. Byla postavena podle jeho vlastního návrhu v roce 1887 v novogotickém slohu, výmalbu provedl vídeňský malíř Karel Jobst. Hrobka je zařazena mezi kulturní památky České republiky.
Nachází se u obvodní zdi hřbitova při silnici na Klatovy. Jde o čtyřhrannou neomítnutou stavbu z kamene a cihel se sedlovou střechou. Zepředu je otevřena lomeným obloukem, štít zdobený křížem je zakončen nástavcem s kamennými květinami. Hrobku uzavírá kovová mříž. Interiér je vyzdoben biblickými výjevy namalovanými v nazaretském stylu. Zadní stranu pokrývá velký obraz Nanebevzetí Panny Marie, na pravé straně je 9 obrazů ze života Kristova, na levé straně 9 obrazů ze života Panny Marie. Uprostřed klenby je vyobrazen Kristus a symboly čtyř evangelistů. Na náhrobních deskách z červeného mramoru na bočních stěnách jsou vyryta jména zde pohřbených členů rodiny. Kromě Josefa Hlávky zde leží obě jeho manželky Marie a Zdeňka, matka Anna, bratr Antonín a rodiče jeho první ženy. Jeho druhá manželka si přála být pochována na Vyšehradě, ale Hlávka její přání nesplnil. Přál si, aby zůstali všichni tři společně. Proto i jeho nadace nese všechna tři jména – Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových.
Hlávkův pohřeb v roce 1908 byl velkou událostí. Po rozloučení v pražském panteonu Národního muzea byla rakev převezena nejprve do Lužan, kde v zámecké kapli proběhly další obřady, a teprve poté do Přeštic. Při ukládání ostatků do hrobky vystoupili i zpěváci Hlaholu.
Okres Plzeň-město
Městský hřbitov Doubravka – ústřední hřbitov
Ústřední hřbitov v Plzni (občas přezdívaný hřbitov u (sv.) Václava) je největší a nejvýznamnější hřbitov v Plzni. Nachází se v městské části Doubravka, u silnice na Prahu. Na hřbitově se pohřbívá od roku 1902. Do té doby se pohřbívalo především na Mikulášském hřbitově v městské části Slovany.
Kaple sv. Václava byla postavena architektem Josefem Farkačem v pseudorománském slohu v letech 1900–1902. V roce 2006 byla prohlášena kulturní památkou.
Budova krematoria je dílem architekta Hanuše Zápala. Stavba byla zahájena v roce 1924 a zahájila provoz 16. května 1926.
Na půdorysu řeckého kříže je uprostřed umístěna obřadní síň. K ní jsou po obou stranách přistavěna dvě jednopatrová křídla technických a správních budov. Čtvercová obřadní síň je zakryta sedlovou střechou, která je strmá a obsahuje ateliérové okno. Navzájem se prolínající geometrické tvary jsou ukončeny trojúhelníkem. Poloplastiky slovanského bojovníka a truchlící dívky jsou umístěny v mělkých výklencích bočních stěn. Původně byla u krematoria plánovaná vodní nádrž jako v Drážďanech. Pro nedostatek financí bylo od její stavby upuštěno. Obřadní síň je zakončená pravoúhlou apsidou a rovným kazetovým stropem. Síň je zaklenuta kupolí, jejíž štuková výzdoba vytváří velkou květinu. Na kupoli je posazena trojúhelníková střecha. Prostor osvětlený nikami doplňuje tribuna s dřevěným zábradlím a zpěvácký kůr.
Okres Plzeň-sever
Městský hřbitov Kralovice
Prostorově velkoryse pojatý hřbitov se nachází na východním okraji města u Tyršovy ulice směrem na Kožlany, U vstupu se nachází původní opravený domek správce hřbitova. Hřbitov je udržovaný a využívaný.
Na hřbitově je památkově chráněn soubor významných náhrobků. Jde o hrob Jana Kledhanse Liblínského, hrob Jana z Hvězdy a památník 13 buchenwaldských vězňů z pochodu smrti, kteří zemřeli v Kralovicích.
Okres Rokycany
Zaniklý městský hřbitov Rokycany u kostela Nejsvětější Trojice
Renesanční kostel Nejsvětější Trojice v Rokycanech byl vystavěn v první třetině 17. století prostoru někdejšího předpolí Plzeňské brány, mimo zástavbu soudobé městské aglomerace. Součástí rozšiřující se městské zástavby se stal kostel s přilehlým hřbitovem až v průběhu 19. a na počátku 20. století.
Hřbitov přiléhající ke kostelu vstupuje do písemné evidence v roce 1677, kdy je zmiňován ve zprávě děkana Ladislava Flosina. V roce 1740 byl hřbitov obehnán zdí. Po zrušení hřbitova u děkanského kostela Panny Marie Sněžné i u kostela sv. Petra a Pavla na Pražském předměstí se v roce 1784 stal tento prostor jediným městským hřbitovem.
V roce 1875 došlo k jeho rozšíření a byla vybudována márnice. Jak se však Rokycany rozrůstaly, ocitl se hřbitov příliš blízko k obytné části města. To vyvolalo úvahy o jeho zrušení. První snahy o zrušení hřbitova se datují již od roku 1913. Pohřbívání zde bylo ukončeno ale až v roce 1931, kdy bylo také rozhodnuto vybudovat na místě hřbitova do deseti let park.
Zrušení hřbitova však trvalo mnohem déle. Z vyhlášky Městského národního výboru v Rokycanech ze dne 25. srpna 1966 vyplývá, že hřbitov měl být zrušen k 1. lednu 1967. Pronajímatelům hrobových míst vyhláška o zrušení hřbitova ukládala povinnost odstranění veškerého hrobového vybavení a uren z jednotlivých hrobových míst. Do 30. června 1967 pak měly být ze hřbitova odstraněny urny a další součásti hrobového vybavení. V této souvislosti se předpokládala také exhumace tělesných ostatků z prostoru hřbitova. K odstranění většiny náhrobků došlo v roce 1972, ale ještě v roce 1975 dle zápisů MÚ v Rokycanech je však zřejmé, že se práce spojené s rušením hřbitova protahovaly.
Snahou pracovníků tehdejšího MNV v Rokycanech koncepční průřezové zachování náhrobků datovaných do 18. a 19. století, i některých z náhrobků pocházejících z období nedlouho před zrušením hřbitova, které vykazovaly vyšší úroveň výtvarného zpracování. Dalším záměrem bylo zachování náhrobků významných osobností Rokycan i kvalitně provedených hřbitovních bran. Vybrané náhrobky měly být součástí nově plánovaných parkových úprav tohoto prostoru.
Nicméně z prostoru někdejšího městského hřbitova byly odstraněny nadzemní části hrobového vybavení, ovšem alespoň část do té doby nenarušených kvalitnějších hrobek posloužila nejspíše v době rušení hřbitova jako úložiště dalších ostatků, bez zjevné snahy o jejich pietní exhumaci. Další hrobky pak byly ušetřeny narušení a po odstranění jejich nadzemních částí upadla jejich existence v zapomnění.
V 90. letech 20. století byl však stav areálu neutěšený. V roce 1998 si město Rokycany pozemek bývalého hřbitova od jeho vlastníka — římskokatolické církve - pronajalo a začalo zde na své náklady udržovat stromy a i travnaté plochy. Poté kostel 1 areál přešel do majetku Pravoslavné církevní obce v Rokycanech. Od nového vlastníka si město Rokycany areál nejprve opět pronajalo a následně v roce 2005 ho odkoupilo za částku 2 miliony Kč.
Okres Tachov
Nový židovský hřbitov / Urnový háj / Památník obětem 2. světové války Tachov
Hřbitov, resp. urnový háj byl vybudován na ploše tzv. nového židovského hřbitova, který byl založen v roce 1933 necelý kilometr od starého židovského hřbitova v Tachově. Z původního židovského hřbitova se dochovalo ve východní části pouze šest náhrobků z let 1933-1938 umístěných ve východní části hřbitova. Velká část plochy původního židovského hřbitova je v současnosti využívána jako městský urnový háj a rozptylová loučka.
Nachází se na místě hromadného hrobu obětí pochodu smrti - transportu vězňů z koncentračního tábora Buchenwald do vyhlazovacího tábora Flossenbürg. Vlak vyrazil 8. dubna 1945 a s živými i zemřelými zastavil 13. dubna 1945 v Tachově, odkud vězni museli jít do cílové stanice pěšky. Ve vlaku bylo na místě 400 mrtvých, dalších 200 vězňů neschopných pochodu doprovod postřílel nebo pobil. Na místě zůstalo 600 mrtvých těl, které byly odvezeny na nový židovský hřbitov, naházeny do vykopané jámy v prostoru hřbitova, polity dehtem a tři dny páleny.
Hromadný hrob obětí pochodu smrti připomíná pomník z roku 1989 v jižní části hřbitova.
Památník Mohyla v Tachově
Na severním kraji Tachova stojí také od roku 1948 památník Mohyla s více než 232 pohřbenými oběťmi pochodů smrti a koncentračních táborů, např. přes sto židovských žen z Osvětimi, jež byly zavražděny u Nýrska nebo desítky vězňů z již zmiňovaného Buchenwaldu. Současná podoba pomníku s trnovou korunou se datuje k roku 1985
Zničené nebo poškozené hřbitovy v Plzeňském kraji
Většina hřbitovů je udržována, ať již v původní podobě odpovídající době založení, nebo v nové podobě související s revitalizací nebo rozšířením hřbitovů. Nicméně okolo 30 hřbitovů je možné označit za hřbitovy ve špatném nebo havarijním stavu. V okrese Domažlice jde např. o neudržovanou část městského hřbitova v Bělé nad Radbuzou, u které není identifikován vlastník, či obecní hřbitov v obci Pivoň. V okrese Klatovy jde např. o stav náhrobků na hřbitově u kostela sv. Wolfganga v obci Zelená Lhota či o náhrobky u kostela sv. Vintíře v Dobré Vodě, v okrese Plzeň-jih je nedůstojný stav bývalého židovského hřbitova ve Stodu, v okrese Plzeň-sever se jedná o hřbitov v obci Číhaná u kostela sv. Václava, tristní je stav opuštěného hřbitova v obci Jezná nebo v obci Vidžín. V okrese Plzeň-město by si větší pozornost zasloužil hřbitov u kostela sv. Mikuláše a hodně úsilí představuje i budoucí obnova hřbitova u kostela Všech Svatých v Plzni. V okrese Plzeň-sever je ve špatném stavu hřbitov u kostela sv. Petra a Pavla. V okrese Rokycany je ve špatném stavu zaniklý hřbitov u Mirošova či židovský hřbitov v obci Hřešihlavy. V okrese Tachov se jedná např. o opuštěný hřbitov v obci Boněnov, zcela zanedbaný hřbitov u kostela v obci Staré Sedlo, či zcela neudržovaná část hřbitova u kostela sv. Barbory v osadě Šipín, která v majetku České republiky.
Projekt se cíleně zaměřil i na dokumentaci starých německých hrobů jako připomínky německých obyvatel kraje odsunutých po roce 1945 především na území bývalých Sudet. V této části Plzeňského kraje bylo fotograficky zdokumentováno a zaevidováno celkem 197 hřbitovů s celkem 13.454 německými hroby. V Plzeňském kraji pak bylo zdokumentováno celkem 14.158 německých hrobů.
Ve valné většině těchto německých hrobů se tedy jedná o hřbitovy na území bývalých Sudet. Zde dosahuje průměrný počet dochovaných německých a těžko identifikovatelných hrobů na jeden hřbitov o průměrné výměře 3.783 m2 počtu 81 hrobů. Jejich stav je velké většině možné označit za havarijní, zčásti vlivem dlouhodobou neúdržbou, zčásti i díky vandalství. Žádnou výjimkou nejsou hroby vykradené, otevřené a zcela rozbité, ale stejně tak hřbitovy, které byly německých hrobů zbaveny zcela. Zcela tristní je stav např. opuštěného hřbitova v obci Číhaná, Jezná nebo Boněnov.
Židovské hřbitovy v Plzeňském kraji
Specifickou skupinou hřbitovů jsou židovské hřbitovy. Na území Plzeňského kraje jich najdeme 58 o celkové rozloze 118.000 m2 s přibližně 9.000 náhrobky. Některé židovské hřbitovy jsou zaniklé a jejich plocha slouží jinému účelu (bývalý židovský hřbitov ve Stodu) některé připomíná již jen torzo hřbitova (Tachov, Hřešihlavy, Město Touškov, starý židovský hřbitov v Plzni). Většina hřbitovů je však udržována v původní podobě. Nový židovský hřbitov v Plzni-Doubravce slouží svým účelům do dnešních dní.