20.12.2022 / Hřbitovy si zaslouží péči nejenom o Vánocích

• 

  Projekt Dokumentace hřbitovů Plzeňského kraje, který v letošním roce zmapoval 461 hřbitovů v kraji, mj. ukázal na fakt, že celá řada hřbitovů Plzeňského kraje je ve velmi špatném stavu. Nejde o stav, kdy není posekána tráva a shrabáno listí, ale o havarijní stavy náhrobků a hrobek, nebo staveb jako jsou márnice či hřbitovní kaple. Stavy těchto hřbitovů neodpovídají představě o podobě pietního místa a místa posledního odpočinku lidských bytostí.

   

  Většinou jde o důsledek historických událostí, jako byl odsun původního německého obyvatelstva a ponechání hřbitovů svému osudu. Ale i o důsledek vandalského řádění, či o prosté zanedbání běžné péče a údržby za několik posledních desetiletí. Otevřené hrobky, ukradené rakve, povalené a rozbité náhrobky, roztříštěné cedule se jmény pohřbených, zdevastované sošky. Nic z toho není výjimkou.

   

  Pokud má být stát, města a obce považovány za civilizované, měly by pietně udržovat místa posledního odpočinku minulých generací. Lhostejno jaké byly národnosti. Navíc jde často o poslední doklad regionální historie, poskytující hmotné svědectví o opomíjených nebo zamlčovaných otázkách moderních dějin. Jejich zničením lidské osudy mizí navždy. 

   

  V Plzeňském kraji lze takové hřbitovy najít např. v okrese Domažlice v obcích Maxov, Mělnice, Pivoň nedaleko nově prohlášené národní kulturní památky klášter Pivoň, ale i např. ve městě Bělá nad Radbuzou, kde se vedle udržovaného městského hřbitova nachází zcela zdevastovaná část hřbitova, tč. bez vlastníka. V okrese Klatovy lze podobně smutný příběh najít na hřbitově u kostela v obci Dobrá Voda, kde by si velmi zajímavé a hodnotné náhrobky zasloužily mnohem větší péči, stejně tak náhrobky na hřbitově u kostela v obci Zelená Lhota.

   

  Velmi smutný je osud židovského hřbitova ve městě Stod v okrese Plzeň-jih, kde jsou dnes voliéry mysliveckého spolku. V okrese Plzeň-město by si větší péči zasloužily i náhrobky na hřbitově u kostela Všech Svatých, kde přes velkou snahu zůstává většina hřbitova ve špatném stavu. Stejně tak je poněkud nedůstojný stav hřbitova u kostela sv. Mikuláše s náhrobky řady významných osobností.

   

  V okrese Plzeň-sever, v těsné blízkosti krajského města, je zcela tristní stav hřbitova u kostela v obcí Číhaná, „vzorově“ zničen je hřbitov v polích u obce Jezná, či velký obecní hřbitov v obci Vidžín. V okrese Rokycany je v nepietním stavu hřbitov u kostela v obci Vojenice, nebo zlikvidovaný hřbitov u města Mirošov, který byl součástí areálu na území bývalého kárného tábora za 2. světové války a funkční ještě dlouho po ní.

   

  Velmi složitá je situace u hřbitovů v okrese Tachov, jako oblasti, která jednak celá spadala do oblasti bývalých Sudet, jednak byla částečně součástí vojenského prostoru. Je zde možné najít hřbitovy zničené a zarostlé, jako je tomu např. u zaniklé obce Bohuslav, u obce Boněnov, u zaniklé obce Jedlina, hřbitovy u kostela ve Vysokém Sedlišti, Starém Sedle či v zaniklé obci Pořejov.

   

  Nic o společnosti a kultuře v ní nevypovídá více než stav hřbitovů.