Dokumentace historických německých hřbitovů v Ústeckém kraji
Kulturně historická mapa hřbitovů v Ústeckém kraji
Okresy: Ústí nad Labem, Děčín, Teplice, Most, Chomutov, Litoměřice, Louny
Projekt „Dokumentace historických německých hřbitovů na území Ústeckého kraje“ je zaměřen především na dokumentaci stavu historických hřbitovů s převažujíím podílem německých hrobů a kulturně historické bádání v tomto specifickém segmentu kulturního dědictví v ČR.
Obecným cílem a vizí projektu je i rozvoj a podpora společenského povědomí o širším kontextu pietního zacházení s hrobovými místy příslušníků národnostních menšin, s lidskými ostatky, ale i o způsobech péče o historické hřbitovy.
Této vize by mělo být dosaženo prostřednictvím dokumentace současného stavu historických hřbitovů v rámci vybraného území, v případě tohoto projektu na území Ústeckého kraje a její prezentace odborné, ale i široké veřejnosti.
Chce-li být stát považován za civilizovaný, měl by pietně udržovat místa posledního odpočinku minulých generací, lhostejno jaké byly národnosti.
V případě hřbitovů s převažujícím podílem německých hrobů si tuto premisu osvojila mezistátní smlouva č. 521/92 Sb. - Smlouva o dobrém sousedství a přátelské spolupráci, Koordinační rada česko-německého diskusního fóra, kancelář Veřejného ochránce práv, je zakotvena i v novele zákona o pohřebnictví z roku 2017.
V případě zmíněné mezistátní česko-německé smlouvy č 521/92 Sb. jde zejména o naplnění článků 24 a 30, které výslovně ukládají německé hroby chránit jako místo připomínající tradice druhé strany a součást evropského kulturního dědictví.
Zcela specifické postavení hmotného kulturního dědictví německé menšiny, zejména v pohraničí, je dáno důsledky vystěhování Němců. Absence vazby nových osídlenců na „kulturní obsah“ pohraničních území v nejširším slova smyslu šla ruku v ruce s postupným fyzickým rozpadem nebo i zánikem sídel v krajině a makroekonomickými experimenty. Dopad na stav památek je doložen řadou příkladů, publikací, či výstav, stejně tak jako pokusy o záchranu a obnovu toho, co zbylo.
Počty zcela zaniklých hřbitovů, hřbitovů opuštěných, neudržovaných, příp. hrobů zbavených jdou do stovek. Nejde přitom jen o stav v obcích daleko na horách, v opuštěných vesnicích nebo obcích zaniklých. I ve městech lze najít opuštěné hroby bývalé městské honorace, rozpadající se rodinné kaple, rozvalené, propadlé a neoznačené hrobová místa, zapomenuté hromadné hroby.
Konečným cílem, resp. vizí dokumentačních aktivit je dosažení a uznání zvláštního a oficiálního statutu historických hřbitovů jako celku nebo jejich částí jako specifického druhu kulturního dědictví, který uchová povědomí o generacích, které jinak nenávratně zmizí z naší paměti. A samozřejmě i jejich fyzická záchrana, obnova a uchování pro budoucí generace.
Hřbitov Horní Ves v Chomutově
Samostatným, dílčím cílem projektu je zpracování kulturně historické rešerše a dokumentace hřbitova v místní části Horní Ves v Chomutově, tj. zpracování digitální dokumentace tohoto historického hřbitova, její transformace do webové aplikace se shrnutím doporučení dalšího postupu při snaze o uchování významných hrobek a hrobů.
Výstupy a publikace z projektu v leketronické podobě viz na stránce Výsledky projektu.
Projekt realizoval v roce 2020 spolek Omnium z.s. ve spolupráci se spolkem Omnium Nord z.s.
Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky – Rady vlády pro národnostní menšiny v roce 2020 v rámci programu Podpora implementace Evropské charty regionálních či menšinových jazyků pro rok 2020.
Partnerem projektu je organizace Heimatpflegerin der Sudetendeutschen.