Odry
Odry | |
Obec | Odry |
Okres | Nový Jičín |
Kraj | Moravskoslezský kraj |
Odry, kód: 709085 | |
GPS souřadnice | 49° 39' 59.7'' 17° 49' 40.3'' |
Odrau | |
10 677 m² | |
Město | |
Odry Městský úřad Odry Masarykovo náměstí 16/25, 742 35 Odry Tel.: +420 556 768 111 / E-mail: podatelna@odry.cz URL: www.odry.cz | |
Odry Městský úřad Odry Masarykovo náměstí 16/25, 742 35 Odry Tel.: +420 556 768 111 / E-mail: podatelna@odry.cz URL: www.odry.cz | |
Udržovaný v původní podobě | |
Ne |
První písemná zmínka o obci, pod názvem Vyhnanov pochází už z roku 1234. Vyhnanov nebyla ani tak vesnice, ale spíše lokace v údolí mezi pohořským a veselským kopcem sahající až k vesnici Klokočůvek. Ve Vyhnanově žili, jak název napovídá, vyhnanci, kteří měli bránit hranici. Vyhnanov byl, v rozmezí let 1241 až 1253, vypálen během nájezdu Mongolů (Tatarů) a Kumánů. V této době stál poblíž Oder hrad Milíkov - Milichberg. Během kolonizování českého pohraničí Němci, vzniklo na pravé straně řeky Odry město. Založeno bylo ve druhé polovině 13. století poblíž bývalého Vyhnanova a na stejném místě bylo později vystavěno opevněné město. V roce 1357 má mít město kulatý tvar s opevněním, a to s valy, hlubokým příkopem a kamennými hradbami. Ve 14. století se Odry staly významným místním centrem. V této době, vlastnil město rod Šternberků. Štěpán ze Šternberka získal Odry a 11 dalších vesnic. Odry nechal v roce 1350 povýšit na město. Albrecht Aleš ze Šternberka městu udělil či správněji se zřekl práva odúmrti v roce 1362 a totéž učinil v 10 vesnicích oderského panství v roce 1374. V roce 1406 bylo městu uděleno právo výročního trhu, a tak se město stalo obchodním centrem oblasti.
Po tom, co v roce 1427 Odry dobyl husitský hejtman Jan Tovačovský z Cimburka, se město stalo husitským. Během husitských válek na Moravě byly Odry důležitým husitským centrem v oblasti. Během husitského pobývání ve městě husité vypálili Fulnek, Nový Jičín a Hranice, čímž oslabili vzájemnou pomoc opavského vévody Přemka s olomouckým biskupem Janem Železným, Jiřím ze Šternberka a Janem z Kravař. V této době zpevnili husité opevnění kolem celého města. Tehdy tu působil husitský hejtman Dobeš Puchala z Věnavy, který byl velmi obávaný. Po bitvě u Lipan v roce 1434, husité svá slezská a severomoravská města s posádkou opustili. Po husitech ve městě zůstala bašta a část městského opevnění. Odry s panstvím byly v roce 1481 vloženy do opavských zemských desk a od té doby patří do Slezska.
Během třicetileté války Švédové město několikrát vybrakovali. Byl také poničen kostel svatého Bartoloměje, jenž byl opraven až koncem 17. století v barokním slohu. V době po bitvě na Bílé hoře se v Odrách několikrát vystřídala cizí šlechta. Roku 1660 získala oderské panství hrabata z Werdenberka a potom v letech 1716 až 1792 páni Lichnovští z Voštic. Během jejich vlády byly založeny nové zemědělské dvory (Dvořisko, Vítovka a panský dvůr Odry). Postavili také tzv. květinovou lávku přes Odru, aby se město mohlo rozvíjet na levém břehu. Lávka byla znovu postavena roku 1899 opavským stavitelem Rudolfem Schnackem.
V okolí Oder se v 18. století těžilo stříbro a olovo. Během let se v Odrách objevilo několik selských bouří - jedna musela být dokonce v roce 1782 potlačena vojskem. Od roku 1792 byla majitelkou panství Marie Teresie, pak hraběnka Schlabrendorfová a nakonec Charlotta z Fürstenburgu. Jejím úsilím byla, roku 1855, postavena nemocnice. Spolu s nemocnicí založila roku 1861 klášterní školu
Na začátku 20. století získal Odry rod Potockich.
Odry v roce 1930 měly 4000 obyvatel, z nichž bylo 3461 Němců. Po Mnichovské dohodě se staly Odry součástí Třetí říše jako Sudety, a proto menšinové české obyvatelstvo opustilo město.
10. října 1938 začalo obsazování území Wehrmachtem a následné perzekuce židů. 17. prosince1944 byla v bitvě zvané Krvavá neděle u Oder sestřelena tři německá stíhací letadla Messerschmitt Bf 109. Jedno z nich bylo vykopáno 28. srpna2010, suchdolskými archeology.
Majitel zámku byl až do roku 1945 hrabě Potocki. Po ukončení války se v období let 1945 a 1946 uskutečnil odsun německého obyvatelstva (asi 4000 lidí). Odry se poté začaly naplňovat českým (z části i slovenským) obyvatelstvem z vnitrozemí. 7. května 1945 bylo město dobyto Rudou armádou, ještě před jejím příchodem Wehrmacht zničil most u církevní školy, přes řeku Odru. Nový most byl postaven až roku 1958.
Počet obyvatel v roce 1930 … 3.969
Počet obyvatel v roce 2011 … 5.500
Stav hřbitova
Městský hřbitov v Odrách je fungující hřbitov. Plocha hřbitova je udržována, stejně jako komunikace, hřbitovní zeď a vstup na hřbitov, či centrální pomník. Řada starých hrobek je opravdu zajímavě architektonicky řešena, vč. bohaté sochařské výzdoby. Německé náhrobky lze najít jednak po celé ploše na původních místech, kde řada z nich je i nově renovována. Část německých náhrobků byla přemístěna do rohu hřbitova a znovu postavena jako lapidárium.
Zdroje
Omnium; Katastr nemovitostí ČR; Mapy.cz; ČSÚ, webové stránky města, farnosti; Wikipedia