Fulnek

Lokalita	Fulnek
Obec	Fulnek
Okres	Nový Jičín
Kraj	Moravskoslezský kraj
Katastrální území	Fulnek, kód: 635448
GPS souřadnice	49° 42' 56.0'' 17° 55' 8.6''
Německý název	Fulneck
Výměra	14 751 m²
Vlastnictví	Město
Kontakt	Fulnek Městský úřad Fulnek Nám. Komenského 12, 742 45 Fulnek Tel.: +420 556 7770 880/ E-mail: meu@fulnek.cz URL: www.fulnek.cz Správa hřbitova Technické služby města Fulnek, p.o. Tel.: +420 734 577 495, E-mail: vedouci@tsfulnek.cz URL: www.fulnek.cz/hrbitovy/ds-1121/p1=12045
Vlastník	Fulnek Městský úřad Fulnek Nám. Komenského 12, 742 45 Fulnek Tel.: +420 556 7770 880/ E-mail: meu@fulnek.cz URL: www.fulnek.cz
Stav	Udržovaný v původní podobě
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Město bylo založeno pravděpodobně pány z Lichtenburku, první zmínka o něm pochází z roku 1293. Původně s celým přilehlým fulneckým panstvím náleželo k Opavskému knížectví. Nejdříve patřilo více vlastníkům, mezi nimi kupříkladu Janu Jičínskému z Kravař a Fulneka do roku 1434, pánům ze Šternberka do roku 1441, opavským knížatům do roku 1454, Janu Krumsínovi z Lešan do roku 1464, králi Jiřímu z Poděbrad do roku 1468, Janu ze Žerotína zástavně od roku 1468 a koupí od roku 1475. V roce 1427 bylo město dobyto husitským hejtmanem Janem Tovačovským z Cimburka. Roku 1480 bylo fulnecké panství zapsáno Janem ze Žerotína do olomouckých zemských desk a od té doby se počítá k Moravě, v jejímž rámci tvořilo fulnecký výběžek, zabíhající do Slezska. V 15. a 16. století působila ve Fulneku Jednota bratrská, která zde zřídila i svou školu. V 16. století město vlastnili nadále páni z Žerotína, Schweinitzové z Pilmsdorfu a Skrbenští z Hříště.

Zmínky o Jednotě bratrské ve Fulneku pocházejí již z roku 1483. V letech 1618–1621 zde působil jako správce Jednoty Jan Amos Komenský, jenž tu vytvořil několik svých děl (např. sociálněkritické dílo Listové do nebe), mimo jiné také mapu Moravy, vydanou posléze roku 1627. J.A. Komenský a jeho vrchnost Jan II. Skrbenský z Hříště podporovali české stavovské povstání proti habsburskému císaři Ferdinandu II. a proto museli v roce 1621 před postupujícím císařským vojskem uprchnout.

Třicetiletá válka zanechala v životě města i panství hluboké stopy. Po ukončení válečných strastí vestfálským mírem se v polovině 17. století zvýšilo platové i robotní zatížení obyvatel ze strany vrchnosti, na vesnici se poměry vystupňovaly až k úplnému nevolnictví. Na rekatolizaci obyvatel Fulneku nestačil augustiniánský klášter (založený v roce 1389), proto byl roku 1668 založen ještě klášter kapucínský, jenž ve městě přetrval až do roku 1950, naproti tomu klášter augustiniánský byl za josefínských reforem roku 1784 zrušen.

V letech 1622–1788 drželi panství Bruntálští z Vrbna. Fulnek se v této době stal střediskem všech Vrbnovských statků. V roce 1638 byl městský znak doplněn třemi zlatými liliemi s písmenem W s vrbnovskou hraběcí devíticípou korunou. Roku 1788panství přešlo na Karla Antonína Čejku z Badenfeldu, zbohatlého opavského obchodníka se suknem. Jeho vnuci panství v roce 1842 prodali Kristiánu Fridrichu Stockmarovi, jenž velkostatek roku 1855 postoupil belgickému princi Filipovi, hraběti z Flander.

Správu panství prováděli úředníci v čele s hejtmanem. V záznamech té doby jsou uváděni pomocní úředníci, písaři, důchodní. Od druhé poloviny 17. století nacházíme podrobnější zprávy o výčtu zámeckých služebníků a jejich povinnostech. Uvádí se purkrabí, obroční, lesmistr, porybný a šafář. Nižší samosprávu a soudnictví ve venkovských obcích vedli vesměs dědiční fojtové (rychtáři). Pomáhali jim dva až čtyři sousedé, označovaní jako konšelé. Koncem 18. století se ve větších obcích objevují i obecní písaři, tuto úlohu zastávali zpravidla učitelé. Tyto poměry bez větších změn trvají až do poloviny 19. století.
Během druhé světové války byla velká část středu města srovnána se zemí, později probíhala obnova dle návrhů architekta Z. Sedláčka. Navzdory válečnému zničení bylo historické jádro města vyhlášeno městskou památkovou zónou. Železniční stanice Fulnek je trvale uzavřena od 8. března 2009, trať mezi Suchdolem nad Odrou a Fulnekem je však v provozu.

Počet obyvatel v roce 1930 … 3.532
Počet obyvatel v roce 2011 … 3.062

Stav hřbitova
Rozsáhlý hřbitov se nachází na okraji města. Středem hřbitova vede hlavní chodník rozvětvený mezi jednotlivé sektory hřbitova. Ke hřbitovu patří také parkoviště a smuteční síň. Hřbitov je udržován vč. zdí, komunikací, centrálního pomníku, zázemí a smuteční síně. Německé náhrobky se zde nacházejí ve větším množství a na svém původním místě.

Zdroje
Omnium; Katastr nemovitostí ČR; Mapy.cz; ČSÚ, webové stránky města, farnosti; Wikipedia