Bílovec

Lokalita	Bílovec
Obec	Bílovec
Okres	Nový Jičín
Kraj	Moravskoslezský kraj
Katastrální území	Bílovec-město, kód: 604429
GPS souřadnice	49° 45' 34.8'' 18° 1' 36.7''
Německý název	Wagstadt
Výměra	31 993 m²
Vlastnictví	Město
Kontakt	Bílovec Městský úřad Bílovec Slezské náměstí 1/1, 743 01 Bílovec Tel.: +420 556 312 101 / E-mail: epodatelna@bilovec.cz URL: www.bilovec.cz Správa hřbitova Městský úřad Bílovec Ing. Markéta Rychlíková, Tel.: 556 314 2018, E-mail: marketa.rychlikova@bílovec.cz
Vlastník	Bílovec Městský úřad Bílovec Slezské náměstí 1/1, 743 01 Bílovec Tel.: +420 556 312 101 / E-mail: epodatelna@bilovec.cz URL: www.bilovec.cz
Stav	Udržovaný v původní podobě
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Město Bílovec se nachází ve Slezsku v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Západní část města se nachází v přírodním parku Oderské vrchy. Žije zde přibližně 7 400 obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1324, kdy je vlastnil Vok I. z Kravař. Z rodového erbu je odvozen městský znak v podobě stříbrné zavinuté střely na červeném štítu. V roce 1383 Bílovec dostal právo předkupu zboží na panství a právo odúmrti od Beneše z Kravař. Město vlastnili do roku 1434 páni z Kravař, poté páni ze Šternberka do roku 1441, opavská knížata do roku 1447, k nejvýznamnějším patřili páni z Fulštejna, kteří na přelomu 15. a 16. století zbudovali první zámek a vlastnili panství do roku 1542.

V letech 1576–1595 majitel panství Bernard Pražma z Bílkova vybudoval větší čtyřkřídlý renesanční zámek se dvěma nárožními bastiony. Pražmové z Bílkova byli protestanti a zapojili se do stavovského povstání, vlastnili panství a město do roku 1623. Roku 1645 město vypálili Švédové. Roku 1648 získali panství Sedlničtí z Choltic, vlastnili je nepřetržitě až do konce feudalismu v roce 1848. Roku 1729 město zachvátil další požár, který postihl i zámek (původně na katastru Velkých Albrechtic) a stal se podnětem k jeho barokní přestavbě, při níž bylo připojeno dvouramenné schodiště a vybudován park ve francouzském stylu. Zámek a zbytkový velkostatek Sedlničtí vlastnili až do roku 1945. Od 16. století se ve městě rozvíjelo soukenictví.

Po roce 1840 ve městě vznikla Hirtova soukenická továrna. V roce 1828 založil vídeňský podnikatel Mathias Salcher továrnu na výrobu knoflíků, roku 1856 rozšířenou pod značkou Massag na drobnou kovovýrobu, která je v současnosti specializovaná na manipulační vozíky a kontejnery. Roku 1924 došlo k výrazné změně hranice Bílovce, když k němu byla na jednu stranu připojena značná část katastru Velkých Albrechtic včetně zámku, na druhou stranu však Bílovec přišel, ve prospěch sousední obce Tísek, o značnou část svého k. ú. Bílovec-Horní Předměstí Při osvobozování města Rudou armádou roku 1945 byl zámek opět vypálen a zničeno vnitřní zařízení. V letech 1953–1970 byl objekt obnoven pro sklad léčiv n.p. Zdravotnické zásobování.

Do roku 1960 byl Bílovec okresním městem, roku 2003 se stal obcí s rozšířenou působností. Správní obvod ORP Bílovec zahrnuje 2 města (Bílovec a Studénku) a 11 obcí (Albrechtičky, Bílov, Bítov, Bravantice, Jistebník, Kujavy, Pustějov, Slatinu, Těškovice, Tísek a Velké Albrechtice).

Počet obyvatel v roce 1930 … 5.086
Počet obyvatel v roce 2011 … 5.735

Stav hřbitova
Rozsáhlý městský hřbitov se nachází na okraji města u silnice směrem na Bravantice. Na ploše hřbitova se nachází moderní smuteční síň. Hřbitov je udržovaný. Náhrobky původních německých obyvatel byly většinou odstraněny z plochy hřbitova a soustředěny v severovýchodním rohu hřbitova v jakési lapidárium. Uvolněná plocha byla upravena do parkové úpravy.

Zdroje
Omnium; Katastr nemovitostí ČR; Mapy.cz; ČSÚ, webové stránky města, farnosti; Wikipedia