Šenov u Nového Jičína
Šenov u Nového Jičína | |
Obec | Šenov u Nového Jičína |
Okres | Nový Jičín |
Kraj | Moravskoslezský kraj |
Šenov u Nového Jičína, kód: 707546 | |
GPS souřadnice | 49° 37' 13.1'' 17° 59' 25.8'' |
Schönau bei Neutitschein | |
2 850 m² | |
Obec | |
Šenov u Nového Jičína Obecní úřad Šenov u Nového Jičína Dukelská 245, 742 42 Šenov u Nového Jičína Tel.: +420 556 707 952 / E-mail: obec@senovunovehojicina.cz URL: www.senovunovehojicina.cz | |
Šenov u Nového Jičína Obecní úřad Šenov u Nového Jičína Dukelská 245, 742 42 Šenov u Nového Jičína Tel.: +420 556 707 952 / E-mail: obec@senovunovehojicina.cz URL: www.senovunovehojicina.cz | |
Udržovaný v původní podobě | |
Ne |
Šenov u Nového Jičína se rozkládá v údolí říčky Jičínky. V roce 1980 zde sídlilo v 399 domech 2300 obyvatel, v roce 1991 statistika uvádí v 392 domech 1956 obyvatel. Obec se připojila k 31. 3. 1949 k Novému Jičínu, s nímž už dávno předtím hospodářsky souvisela. K 1. lednu 1994 se znovu stala samostatnou.
Podle půdorysu je Šenov typická lesní lánová ves uplatňovaná v našich zemích v průběhu vrcholně středověké kolonizace 2. poloviny 13. století. Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1383, kdy je uveden pleban Jindřich. O fojtství se poprvé dozvídáme v pergamenové listině z 23. dubna 1435.
Tehdejší majitel panství Ctibor z Cimburka obnovuje Petrovi Schademhazovi právu na rychtu podle znění listiny pana Jana z Kravař, předchozího majitele panství, jejíž text se nedochoval. Zároveň ho osvobozuje od všech dávek a poplatků a robot a udílí mu další výsady svobodného dvora. V roce 1516 v berním rejstříku je Šenov uveden i s fojtem Tomanem Guldenem. Prameny nasvědčují tomu, že ve starším období nebyli v Šenově fojti dědiční, neboť ani v urbáři novojičínského panství z roku 1558 není zmínka o šenovském fojtu a dědičného fojta nenalezneme ani v lánových rejstřících z roku 1676. Původní středověká rychta v Šenově tedy zanikla. Zato se ještě okolo roku 1560 v nejstarší šenovské gruntovnici uvádí manský dvůr, největší ve vsi, osvobozen od robot. Jeho majitelem byl v té době Urban Mikuš. Nová rychta byla zřízena v průběhu 17. století, doložena je od roku 1684 a koncem 17. století se stala dědičnou.
Šenov patřil k starojičínskému panství a od roku 1533 k novojičínsko-štramberskému panství. Koncem 16. století byly upáleny 4 ženy ze Šenova pro podezření z čarodějnictví. Fara se připomíná výše uvedenou listinou k roku 1383, v letech 1579-1627 zde byli evangeličtí faráři, pak opět fara katolická. První zmínka o škole se objevuje okolo roku 1573. Německá škola přetrvala do vzniku republiky, v roce 1930 byla zřízena i německá mateřská škola. Od roku 1919 tu existovala česká menšinová škola.
Obyvatelé Šenova se živili zemědělstvím a drobnými řemesly. V 19. století se zde ze sousedního Nového Jičína rozvinul čilý průmysl: továrna na klobouky, barvírna, přádelna, lihovar a konečně i továrna na vagonové lampy, zárodek dnešního Autopalu.
V době nacistické okupace byl Šenov připojen k Německu. Šenov byl osvobozen 6. 5. 1945.
V Šenově se narodil Franz Barwig (1868-1931), sochař a řezbář, profesor na vídeňské uměleckoprůmyslové škole, známý v regionu jako autor plastiky Tančící Kunvalďané umístěné v Novém Jičíně na kašně na náměstí. Její kopii najdeme v Ludwigsburgu.
Počet obyvatel v roce 1930 … 3.218
Počet obyvatel v roce 2011 … 2.021
Stav hřbitova
Hřbitov se nachází u kostela sv. Martina v sousedství hlavní silnice spojující Nový Jičín a Kunín. Hřbitov má opravenou hřbitovní zeď, bránu a márnici. Nově je zde vybudováno kolumbárium a hroby s epitafickými náhrobky. Část dochovaných německých náhrobků je seřazena podél hřbitovní zdi, část je možné najít na ploše hřbitova. Tato část je pravděpodobně na svém původním místě. Německým občanům pochovaným do roku 1945 je věnována i pamětní deska.
Zdroje
Omnium; Katastr nemovitostí ČR; Mapy.cz; ČSÚ, webové stránky města, farnosti; Wikipedia