Die Friedhöfe sind oft die letzte 
      Erinnerung an menschliche Schicksäle 
Přidat hřbitov

 

Projekt „Dokumentace historických německých hřbitovů na území Ústeckého kraje“

Výstupy projektu

Publikace "Dokumentace historických německých hřbitovů v Ústeckém kraji"

Soupis a karty hřbitovů okresu Děčín
Soupis a karty hřbitovů okresu Chomutov 
Soupis a karty hřbitovů okresu Litoměřice   
Soupis a karty hřbitovů okresu Louny          
Soupis a karty hřbitovů okresu Most            
Soupis a karty hřbitovů okresu Teplice        
Soupis a karty hřbitovů okresu Ústí nad Labem   

Dokumentace a rešerše hřbitova v Horní Vsi v Chomutově

PDF verze ke stažení ZDE

PDF verze ke stažení ZDE
PDF verze ke stažení ZDE
PDF verze ke stažení ZDE
PDF verze ke stažení ZDE
PDF verze ke stažení ZDE
PDF verze ke stažení ZDE
PDF verze ke stažení ZDE

https://hrbitovhornives.cz/public/

PDF verze ke stažení ZDE
Karta hřbitova

 

Úvod k projektu

Projekt „Dokumentace historických německých hřbitovů na území Ústeckého kraje“ (dále jen „Projekt“) byl zaměřen na dokumentaci historických německých hřbitovů v Ústeckém kraji a současně na dokumentaci a kulturně historické bádání u vybraného hřbitova v Chomutově v místní části Horní Ves.

Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky – Rady vlády pro národnostní menšiny v roce 2020 v rámci programu Podpora implementace Evropské charty regionálních či menšinových jazyků pro rok 2020.

 Partnery projektu byla organizace Heimatpflege der Sudetendeutschen a Omnium Nord z.s.

Prováděcí shrnutí závěrů projektu dokumentace

Dle původních předpokladů vycházejících z veřejně dostupných podkladů Ministerstva pro místní rozvoj a evidence hřbitovů poskytnuté Ústeckým krajem mělo být zdokumentováno v rámci Ústeckého kraje zhruba 450 hřbitovů.

Ve finální podobě bylo nakonec zdokumentováno celkem 546 hřbitovů (viz kompletní přehled v příloze), z toho je 380 hřbitovů funkčních.

Na souboru 546 hřbitovů bylo dohledáno 21.882 prokazatelně německých hrobů a k tomu dalších 37.714 hrobů, u kterých lze předpokládat „německý původ“. Tzn., že na území Ústeckého kraje bylo zdokumentováno 59.596 hrobů patřících s velkou pravděpodobností původním německým obyvatelům.

Počet německých hrobů na hřbitovech v Ústeckém kraji

Na území Ústeckého kraje bylo v rámci projektu evidováno celkem 21.882 německých hrobů a hrobek (4.784 v okrese Děčín, 3.480 v okrese Chomutov, 2.832 v okrese Litoměřice, 3.651 v okrese Louny, 1.057 v okrese Most, 4.649 v okrese Teplice a 1.429 v okrese Ústí nad Labem).

Neoznačené hroby byly evidovány a započítány tam, kde se dá s vysokou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že byly původně německé z důvodu, že se na uvedeném hřbitově vyskytovalo velké množství německých hrobů nebo kde z historických statistických výkazů (rok 1930) obcí ve spádové oblasti hřbitova vyplývá, že zde převažovalo německé obyvatelstvo. Zjednodušeně se dá říci, že jde o oblasti bývalých Sudet.

Celkový počet německých i neoznačených hrobů na území Ústeckého kraje je 59.596 (13.834 v okrese Děčín, 7.941 v okrese Chomutov, 6.651 v okrese Litoměřice, 9.547 v okrese Louny, 2.570 v okrese Most, 15.331 v okrese Teplice a 3.722 v okrese Ústí nad Labem).

Průměrný počet německých a neoznačených hrobů na jeden hřbitov v rámci Ústeckého je 109, v okrese Děčín 140, v okrese Chomutov 112, v okrese Litoměřice 59, v okrese Louny 60, v okrese Most 122, v okrese Teplice 383 a v okrese Ústí nad Labem 83.

Hřbitovy s největším počtem německých a neoznačených hrobů v rámci okresů Ústeckého kraje
V rámci celého Ústeckého kraje největším hřbitovem z pohledu celkového počtu dohledaných německých a neoznačených hrobů městský hřbitov v Teplicích. Jde skutečně o monumentální hřbitov s velkým počtem dochovaných starých hrobů a hrobek. Zajímavostí je v téměř původní podobě dochovaný evangelický hřbitov jako samostatná část celého hřbitova, která je dnes již ve velmi špatném stavu. Tato část hřbitova je v podstatě celá „německá“. Na celkové ploše teplického městského hřbitova (115.756 m2) bylo dohledáno celkem 4.348 německých a neoznačených hrobů.

V okrese Děčín se největší počet německých a neoznačených hrobů paradoxně nedohledal na velkých městských hřbitovech okresního města, ale na městském hřbitově města Jiříkov. Jde o podobný problém jako u hřbitova v Teplicích, kdy je hřbitov rozdělen na dvě části, první udržovanou a využívanou a na druhou, neudržovanou část, která zůstala v původní podobě a v nebývalé hustotě plná německých a neoznačených hrobů. Celkově bylo na hřbitově v Jiříkově dopočítáno celkem 972 německých a neoznačených hrobů.

V okrese Chomutov byl největší počet německých a neoznačených hrobů zaznamenán na městském hřbitově horního města Vejprty. Velikost hřbitova a monumentálnost hrobek zde odpovídá historickému významu a ekonomické síle města do poloviny 20. století. Dnes je situace diametrálně jiná, nicméně německé hroby zůstaly na hřbitově ve významném počtu dochovány. Započítáno zde bylo celkem 1.327 německých a neoznačených hrobů.

V okrese Litoměřice je nejvýznamnějším hřbitovem bezpochyby městský hřbitov v Litoměřicích. V rámci hřbitova je možné najít relativně oddělené části, kde jsou dochovány německé hroby ve velkém počtu, ale i kněžské náhrobky či židovské náhrobky. Celkově zde byla zaevidováno 1.390 německých a neoznačených náhrobků.

V okrese Louny je největším hřbitovem z pohledu počtu německých náhrobků hřbitov v Žatci. Zejména jeho zadní část, tj. směrem k bývalému židovskému hřbitovu, je plná různě dochovaných a v různé míře zarostlých německých a neoznačených hrobů. Celkem zde bylo dopočítáno 2.825 německých a neoznačených hrobů.

V okrese Most je situace specifická díky likvidaci řady obcí vč. hřbitovů a přemístění ostatky pohřbených do hromadných hrobů např. na hřbitově v Mostě či Litvínově. Nejvíce německých hrobů bylo zaevidováno na městském hřbitově v Horním Jiřetíně, který historicky patřil rovněž mezi určené k likvidaci při rozšiřování těžby uhlí. Dnes je sice hřbitov i hroby celkově ve špatném stavu, nicméně zde bylo dochováno celkem 798 německých a neoznačených hrobů.

V okrese Ústí nad Labem byl největší počet zaevidován u hřbitova v Chabařovicích.  Celkem zde bylo započteno 591 německých a neoznačených hrobů.

Počet hřbitovů v Ústeckém kraji

Při dokumentaci hřbitovů projekt vycházel z Přehledu veřejných a neveřejných pohřebišť v České republice publikovaného Ministerstvem pro místní rozvoj, dále z vlastní databáze hřbitovů spolku Omnium a přehledu poskytnutého Ústeckým krajem. V případě zaniklých hřbitovů byla dokumentace realizována na základě archivních dat, nebo podkladů německých krajanských organizací.

V Ústeckém kraji bylo zdokumentováno a zaevidováno celkem 546 hřbitovů (480 veřejných pohřebišť a 34 neveřejných), 31 zcela zaniklých hřbitovů (23 veřejných a 8 neveřejných pohřebišť) a 1 hromadný válečný hrob mimo území hřbitova. Z celkového počtu 546 hřbitovů je 380 pohřebišť funkčních, 125 nefunkčních pohřebišť (95 církevních pohřebišť obklopujících kostel a 30 veřejných komunálních). Z 9 původních hřbitovů je dnes již jen pietní místo. Zcela zaniklých hřbitovů bez připomínky bylo v rámci projektu dohledáno 32.

Z celkového počtu 546 hřbitovů se nejvíce hřbitovů, ať již funkčních, nefunkčních nebo i zaniklých, nachází v okrese Louny (158), dále pak v okrese Litoměřice (112), Děčín (99), Chomutov (71), Ústí nad Labem (45), Teplice (40) a okrese Most (21).

Z celkového počtu 546 hřbitovů je možné za funkční hřbitovy považovat celkem 380 pohřebišť, tj. cca 70 % zdokumentovaných hřbitovů. Z tohoto počtu se nejvíce funkčních hřbitovů nachází v okrese Louny (115, tj. 30 % z funkčních hřbitovů Ústeckého kraje), dále pak v okrese Litoměřice (83, 22 %), okrese Děčín (65, 17 %), okrese Chomutov (42; 11 %), okrese Teplice (31; 8 %), okrese Ústí nad Labem (27; 7 %) a okrese Most (17; 5 %).

Plocha hřbitovů v Ústeckém kraji

Hřbitovy v Ústeckém kraji zaujímají plochu 2.866.787 m2. Z této plochy připadá na volnou plochu pohřebišť celkem 2.820.671 m2 a 46.116 m2 je evidováno jako zastavěná plocha (márnice, kaple, zázemí apod.

Průměrná výměra hřbitova v Ústeckém kraji je 5.430 m2. Okolo této hodnoty oscilují průměrné hodnoty za jednotlivé okresy, s nejmenší průměrnou plochou hřbitovů v okrese Louny (3.035 m2).  Výrazně nad průměrnou hodnotou plochy hřbitova je průměrná velikost hřbitova v okrese Teplice (10.823 m2) a zejména v okrese Most (19.113 m2). Je to dáno převahou velkých městských hřbitovů a absencí malých venkovských pohřebišť vzhledem k jejich likvidaci za minulého režimu.

Analýza a rozbor počtu hřbitovů na základě dat Českého statistického úřadu a výsledků dokumentace hřbitovů (2020)

Na základě veřejně publikovaných dat Českého statistického úřadu v publikaci „Historický lexikon obcí České republiky – 1869 – 2011“ byla v rámci projektu provedena analýza hřbitovů, tj. porovnání počtu a výměr hřbitovů k počtu a vývoji počtu obyvatel, velikosti katastrálních území obcí a města ad.

Plocha hřbitovů v Ústeckém kraji představuje celkem 0,048 % z celkové plochy Ústeckého kraje. Největší plochu v rámci okresů zaujímají hřbitovy v okrese Teplice (0,083 % plochy okresu), v okrese Most (0,075 % plochy okresu), nejméně pak hřbitovy zaujímají plochu v okrese Chomutov a Litoměřice (shodně 0,037 %).

V Ústeckém kraji na jednoho obyvatele připadá podle sčítání obyvatel z roku 2011 průměrně 3,20 m2 plochy hřbitova, resp. 0,31 obyvatel na 1 m2. Při porovnání za okresy tento ukazatel dosahuje hodnot – okres Louny (5,22 m2/1obyv.), okres Děčín (3,90 m2/1obyv.), okres Litoměřice (3,23 m2/1obyv.), okres Most (3,15 m2/1obyv.), okres Teplice (3,09 m2/1obyv.), okres Chomutov (2,84 m2/1obyv.). Nejmenší plocha hřbitova na 1 obyvatele okresu je zaznamenána v okrese Ústí nad Labem, kde dosahuje hodnoty pouze 1,5 m2 na 1 obyvatele, tj. v obráceném poměru 0,66 obyvatel na 1 m2 hřbitova.

Analýza je v kompletní podobě uvedena v příloze č. 2 publikace představující celý projekt.

Hřbitovy z pohledu vlastnictví

Nejvýznamnějším vlastníkem hřbitovů v České republice jsou jednoznačně obce a města. Ty vlastní 83,4 % z celkové plochy hřbitovů v Ústeckém kraji, tj. 2.390.615 m2. Církevní organizace vlastní 13,7 % z celkové plochy hřbitovů v Ústeckém kraji, tedy 392.949 m2. Neziskové organizace (zapsané spolky) vlastní 0,1 % tj. 4 229 m2, právnické osoby mimo NNO vlastní 0,7 % tj. 20.288 m2, fyzické osoby 0,3 % tj. 8.101 m2. Specifickou záležitostí je vlastnictví České republiky, která vlastní prostřednictvím státních organizací 50.605 m2, tj. 1,8 % z celkové plochy hřbitovů. Jde např. o hřbitovy v rámci památníku v Terezíně, ale i o bývalý ústavní hřbitov v Horních Beřkovicích.

Největší plochu hřbitovů vlastní města a obce v okrese Most (93,4 % plochy hřbitovů v okrese), naopak nejméně v okrese Litoměřice (57,8%). Církevní organizace vlastní největší plochu v okrese Litoměřice (27,6 %), nejméně je to naopak v okrese Most (6,6 %).

Zajímavým fenoménem je „sdružené“ vlastnictví hřbitovů, kdy za minulého režimu docházelo ke slučování měst a obcí, rušení samostatnosti obcí a jejich podřízení pod regionální centra, ale i k zanikání obcí apod., došlo u některých regionálních center ke koncentraci vlastnictví hřbitovů. Jako příklad v rámci Ústeckého kraje bychom mohli uvést Statutární město Děčín, které vlastní celkem 10 hřbitovů vč. velkých městských areálů Škrabky a Folknáře, ale i zapomenuté hřbitovy v Prostředním Žlebu nebo Chlumu. Podobná situace je u Statutárního města Ústí nad Labem s jeho 9 hřbitovy.

Tato relativně pochopitelná situace je nicméně zaznamenána i u mnohem menších měst. Jde například o město Třebenice (4 hřbitovy) či Úštěk (5 hřbitovů). Extrémním případem vzhledem k velikosti územní jednotky je malé město Blšany u Podbořan s jeho 5 hřbitovy a zejména pak samotné město Podbořany, které v rámci svého správního obvodu vlastní 9 hřbitovů.

Počet německých hrobů na hřbitovech v Ústeckém kraji

Na území Ústeckého kraje bylo v rámci projektu zaevidováno celkem 21.882 německých hrobů a hrobek (4.784 v okrese Děčín, 3.480 v okrese Chomutov, 2.832 v okrese Litoměřice, 3.651 v okrese Louny, 1.057 v okrese Most, 4.649 v okrese Teplice a 1.429 v okrese Ústí nad Labem).

Dále byly zaevidovány neoznačené hroby tam, kde se dá s vysokou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že byly původně německé z důvodu, že se na daném hřbitově vyskytuje velké množství německých hrobů, nebo kde z historických statistických výkazů obcí ve spádové oblasti hřbitova vyplývá, že zde převažovalo německé obyvatelstvo. Zjednodušeně se dá říci, že jde o oblasti bývalých Sudet.

Celkový počet německých i neoznačených hrobů na území Ústeckého kraje dosahuje hodnoty 59.596 (13.834 v okrese Děčín, 7.941 v okrese Chomutov, 6.651 v okrese Litoměřice, 9.547 v okrese Louny, 2.570 v okrese Most, 15.331 v okrese Teplice a 3.722 v okrese Ústí nad Labem).

Průměrný počet německých a neoznačených hrobů na jeden hřbitov je pro celý Ústecký kraj 109, v okrese Děčín 140, v okrese Chomutov 112, v okrese Litoměřice 59, v okrese Louny 60, v okrese Most 122, v okrese Teplice 383 a v okrese Ústí nad Labem 83.

Hřbitovy s největším počtem německých a neoznačených hrobů v rámci okresů Ústeckého kraje
V rámci Ústeckého kraje je hřbitovem s nejvyšším počtem dohledaných německých a neoznačených hrobů městský hřbitov v Teplicích. Jedná se skutečně o monumentální hřbitov s velkým počtem dochovaných starých, převážně německých hrobů. Zajímavostí je v téměř původní podobě dochovaný evangelický hřbitov jako samostatná část celého hřbitova, i když dnes již ve velmi špatném stavu. Tato část hřbitova je v podstatě celá „německá“. Na celkové ploše teplického městského hřbitova (115.756 m2) bylo dohledáno celkem 4.348 německých a neoznačených hrobů.

V okrese Děčín se největší počet německých a neoznačených hrobů paradoxně nedohledal na velkých městských hřbitovech okresního města, ale na městském hřbitově města Jiříkov. Jde o podobný problém jako u hřbitova v Teplicích, kdy hřbitov je rozdělen na dvě části, udržovanou a využívanou a na druhou, neudržovanou část, která zůstala v původní podobě plná v nebývalé hustotě německých a neoznačených hrobů. Celkově se na hřbitově v Jiříkově dopočítalo celkem 972 německých a neoznačených hrobů.

V okrese Chomutov byl největší počet německých a neoznačených hrobů zaznamenán na městském hřbitově horního města Vejprty. Velikost hřbitova a monumentálnost hrobek zde odpovídá historickému významu a ekonomické síle města do poloviny 20. století. Dnes je situace diametrálně jiná, nicméně německé hroby zůstaly na hřbitově ve významném počtu dochovány. Započítáno zde bylo celkem 1.327 německých a neoznačených hrobů.

V okrese Litoměřice je nejvýznamnějším hřbitovem bezpochyby městský hřbitov v Litoměřicích. V rámci hřbitova je možné najít relativně oddělené části, kde jsou dochovány německé hroby ve velkém počtu, ale i kněžské náhrobky či židovské náhrobky. Celkově zde byla zaevidováno 1.390 německých a neoznačených náhrobků.

V rámci hřbitova je možné najít relativně oddělené části, kde jsou dochovány německé hroby ve velkém počtu, ale i kněžské náhrobky či židovské náhrobky. Celkově zde byla zaevidováno 1.390 německých a neoznačených náhrobků.

V okrese Louny je největším hřbitovem z pohledu počtu německých náhrobků hřbitov v Žatci. Zejména jeho zadní část, tj. směrem k bývalému židovskému hřbitovu, je plná různě dochovaných a v různé míře zarostlých německých a neoznačených hrobů. Celkem zde bylo dopočítáno 2.825 německých a neoznačených hrobů.

V okrese Most je situace specifická díky likvidaci řady obcí vč. hřbitovů a přemístění ostatky pohřbených do hromadných hrobů např. na hřbitově v Mostě či Litvínově. Nejvíce německých hrobů bylo zaevidováno na městském hřbitově v Horním Jiřetíně, který historicky patřil rovněž mezi určené k likvidaci při rozšiřování těžby uhlí. Dnes je sice hřbitov i hroby celkově ve špatném stavu, nicméně zde bylo dochováno celkem 798 německých a neoznačených hrobů.

V okrese Ústí nad Labem byl největší počet zaevidován u hřbitova v Chabařovicích.  Celkem zde bylo započteno 591 německých a neoznačených hrobů.

Oblast bývalých Sudet v rámci Ústeckého kraje – výsledky dokumentace

Oblast bývalých Sudet se svébytným historickým vývojem je výrazným specifikem Ústeckého kraje v mnoha oblastech, oblast pohřebnictví bohužel nevyjímaje.

Při přípravě projektu se předpokládal výrazně horší stav hřbitovů v této části Ústeckého kraje a výrazně vyšší výskyt německých hrobů ve špatném stavu, opuštěných nebo již zničených. Realizace podrobné dokumentace hřbitovů tento předpoklad potvrdila.

V případě okresů Ústí nad Labem, Děčín, Chomutov, Most a Teplice jde kompletně o území Sudet. V převážné míře je to také u okresu Louny a částečně i v okrese Litoměřice.

Plocha hřbitovů na území Ústeckého kraje zaujímá v „sudetské“ části kraje plochu 2.424.413 m2 proti 2.866.787 m2 kraje jako celku (tj. 85 % celkové plochy hřbitovů za kraj), v okrese Děčín se jedná o 100 % plochy, tj. 524.648 m2, v okrese Chomutov je to 100 % plochy, tj. 389.307 m2, v okrese Litoměřice je to 197.440 m2 oproti 483.196 m2 za celý okres (tj. 40,8 %), v okrese Louny je to 319.83 m2 oproti 476.455 m2 za okres jako celek (tj. 67,1 %), v okrese Most se jedná o 100 % plochy, tj. 382.263 m2, stejně tak v okrese Teplice jde o 100 % plochy, tj. 422.079 m2 a v okrese Ústí nad Labem rovněž o 100 % plochy, tj. o 188.839 m2.  

Dohledáno zde bylo celkem 403 hřbitovů, nejvíce v okrese Louny (95) a Děčín (94), nejméně pak v okrese Most (20).

V „sudetské části“ Ústeckého kraje byla také dohledána převážná většina ze zaevidovaných německých a neoznačených, ale pravděpodobně německých hrobů. Celková hodnota dosáhla počtu 58.885 hrobů, tj. je 98,8 % z celkového počtu německých a neoznačených hrobů na území Ústeckého kraje.

Průměrně se zde na jednom hřbitově nachází na 140 podobných hrobů.

Židovské hřbitovy

Období nacistické okupace, ale i období komunistického režimu, se v českých zemích mimořádně dotklo vedle dalších památek zejména památek židovských. Po období totality, která chtěla židovskou komunitu vyvraždit a vymazat z paměti společnosti, přišla totalita, která popírala její náboženskou svobodu a její identitu. Zničené synagogy a židovské hřbitovy jsou toho smutným a temným dokladem.

Některé židovské hřbitovy byly zničeny nenávratně, ať již živelně nebo jako výsledek systematické práce úřadů. Řada jich byla vážně poškozena. Hřbitovní stavby a náhrobky byly často rozebírány pro druhotné využití, např. jako stavební materiál, suť pro úpravu koryt řek, dláždění chodníků nebo „ozdoba“ zahrad.

V rámci projektu bylo zaevidováno celkem 42 židovských hřbitovů, z toho 8 již zcela zaniklých. V okrese Děčín a Ústí nad Labem není v současné době evidován žádný dochovaný židovský hřbitov. Největší počet dochovaných židovských hřbitovů, i když v různém stadiu poničení, byl zaznamenán v okrese Louny.