Projekt „Dokumentace historických německých hřbitovů na území Ústeckého kraje“
Výstupy projektu
|
Publikace "Dokumentace historických německých hřbitovů v Ústeckém kraji" Soupis a karty hřbitovů okresu Děčín Dokumentace a rešerše hřbitova v Horní Vsi v Chomutově |
PDF verze ke stažení ZDE PDF verze ke stažení ZDE https://hrbitovhornives.cz/public/ PDF verze ke stažení ZDE |
Úvod k projektu
Projekt „Dokumentace historických německých hřbitovů na území Ústeckého kraje“ (dále jen „Projekt“) byl zaměřen na dokumentaci historických německých hřbitovů v Ústeckém kraji a současně na dokumentaci a kulturně historické bádání u vybraného hřbitova v Chomutově v místní části Horní Ves.
Projekt byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky – Rady vlády pro národnostní menšiny v roce 2020 v rámci programu Podpora implementace Evropské charty regionálních či menšinových jazyků pro rok 2020.
Partnery projektu byla organizace Heimatpflege der Sudetendeutschen a Omnium Nord z.s.
Prováděcí shrnutí závěrů projektu dokumentace
Dle původních předpokladů vycházejících z veřejně dostupných podkladů Ministerstva pro místní rozvoj a evidence hřbitovů poskytnuté Ústeckým krajem mělo být zdokumentováno v rámci Ústeckého kraje zhruba 450 hřbitovů.
Ve finální podobě bylo nakonec zdokumentováno celkem 546 hřbitovů (viz kompletní přehled v příloze), z toho je 380 hřbitovů funkčních.
Na souboru 546 hřbitovů bylo dohledáno 21.882 prokazatelně německých hrobů a k tomu dalších 37.714 hrobů, u kterých lze předpokládat „německý původ“. Tzn., že na území Ústeckého kraje bylo zdokumentováno 59.596 hrobů patřících s velkou pravděpodobností původním německým obyvatelům.
Počet německých hrobů na hřbitovech v Ústeckém kraji
Na území Ústeckého kraje bylo v rámci projektu evidováno celkem 21.882 německých hrobů a hrobek (4.784 v okrese Děčín, 3.480 v okrese Chomutov, 2.832 v okrese Litoměřice, 3.651 v okrese Louny, 1.057 v okrese Most, 4.649 v okrese Teplice a 1.429 v okrese Ústí nad Labem).
Neoznačené hroby byly evidovány a započítány tam, kde se dá s vysokou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že byly původně německé z důvodu, že se na uvedeném hřbitově vyskytovalo velké množství německých hrobů nebo kde z historických statistických výkazů (rok 1930) obcí ve spádové oblasti hřbitova vyplývá, že zde převažovalo německé obyvatelstvo. Zjednodušeně se dá říci, že jde o oblasti bývalých Sudet.
Celkový počet německých i neoznačených hrobů na území Ústeckého kraje je 59.596 (13.834 v okrese Děčín, 7.941 v okrese Chomutov, 6.651 v okrese Litoměřice, 9.547 v okrese Louny, 2.570 v okrese Most, 15.331 v okrese Teplice a 3.722 v okrese Ústí nad Labem).
Průměrný počet německých a neoznačených hrobů na jeden hřbitov v rámci Ústeckého je 109, v okrese Děčín 140, v okrese Chomutov 112, v okrese Litoměřice 59, v okrese Louny 60, v okrese Most 122, v okrese Teplice 383 a v okrese Ústí nad Labem 83.
Hřbitovy s největším počtem německých a neoznačených hrobů v rámci okresů Ústeckého kraje
V rámci celého Ústeckého kraje největším hřbitovem z pohledu celkového počtu dohledaných německých a neoznačených hrobů městský hřbitov v Teplicích. Jde skutečně o monumentální hřbitov s velkým počtem dochovaných starých hrobů a hrobek. Zajímavostí je v téměř původní podobě dochovaný evangelický hřbitov jako samostatná část celého hřbitova, která je dnes již ve velmi špatném stavu. Tato část hřbitova je v podstatě celá „německá“. Na celkové ploše teplického městského hřbitova (115.756 m2) bylo dohledáno celkem 4.348 německých a neoznačených hrobů.
V okrese Děčín se největší počet německých a neoznačených hrobů paradoxně nedohledal na velkých městských hřbitovech okresního města, ale na městském hřbitově města Jiříkov. Jde o podobný problém jako u hřbitova v Teplicích, kdy je hřbitov rozdělen na dvě části, první udržovanou a využívanou a na druhou, neudržovanou část, která zůstala v původní podobě a v nebývalé hustotě plná německých a neoznačených hrobů. Celkově bylo na hřbitově v Jiříkově dopočítáno celkem 972 německých a neoznačených hrobů.
V okrese Chomutov byl největší počet německých a neoznačených hrobů zaznamenán na městském hřbitově horního města Vejprty. Velikost hřbitova a monumentálnost hrobek zde odpovídá historickému významu a ekonomické síle města do poloviny 20. století. Dnes je situace diametrálně jiná, nicméně německé hroby zůstaly na hřbitově ve významném počtu dochovány. Započítáno zde bylo celkem 1.327 německých a neoznačených hrobů.
V okrese Litoměřice je nejvýznamnějším hřbitovem bezpochyby městský hřbitov v Litoměřicích. V rámci hřbitova je možné najít relativně oddělené části, kde jsou dochovány německé hroby ve velkém počtu, ale i kněžské náhrobky či židovské náhrobky. Celkově zde byla zaevidováno 1.390 německých a neoznačených náhrobků.
V okrese Louny je největším hřbitovem z pohledu počtu německých náhrobků hřbitov v Žatci. Zejména jeho zadní část, tj. směrem k bývalému židovskému hřbitovu, je plná různě dochovaných a v různé míře zarostlých německých a neoznačených hrobů. Celkem zde bylo dopočítáno 2.825 německých a neoznačených hrobů.
V okrese Most je situace specifická díky likvidaci řady obcí vč. hřbitovů a přemístění ostatky pohřbených do hromadných hrobů např. na hřbitově v Mostě či Litvínově. Nejvíce německých hrobů bylo zaevidováno na městském hřbitově v Horním Jiřetíně, který historicky patřil rovněž mezi určené k likvidaci při rozšiřování těžby uhlí. Dnes je sice hřbitov i hroby celkově ve špatném stavu, nicméně zde bylo dochováno celkem 798 německých a neoznačených hrobů.
V okrese Ústí nad Labem byl největší počet zaevidován u hřbitova v Chabařovicích. Celkem zde bylo započteno 591 německých a neoznačených hrobů.
Počet hřbitovů v Ústeckém kraji
Při dokumentaci hřbitovů projekt vycházel z Přehledu veřejných a neveřejných pohřebišť v České republice publikovaného Ministerstvem pro místní rozvoj, dále z vlastní databáze hřbitovů spolku Omnium a přehledu poskytnutého Ústeckým krajem. V případě zaniklých hřbitovů byla dokumentace realizována na základě archivních dat, nebo podkladů německých krajanských organizací.
V Ústeckém kraji bylo zdokumentováno a zaevidováno celkem 546 hřbitovů (480 veřejných pohřebišť a 34 neveřejných), 31 zcela zaniklých hřbitovů (23 veřejných a 8 neveřejných pohřebišť) a 1 hromadný válečný hrob mimo území hřbitova. Z celkového počtu 546 hřbitovů je 380 pohřebišť funkčních, 125 nefunkčních pohřebišť (95 církevních pohřebišť obklopujících kostel a 30 veřejných komunálních). Z 9 původních hřbitovů je dnes již jen pietní místo. Zcela zaniklých hřbitovů bez připomínky bylo v rámci projektu dohledáno 32.
Z celkového počtu 546 hřbitovů se nejvíce hřbitovů, ať již funkčních, nefunkčních nebo i zaniklých, nachází v okrese Louny (158), dále pak v okrese Litoměřice (112), Děčín (99), Chomutov (71), Ústí nad Labem (45), Teplice (40) a okrese Most (21).
Z celkového počtu 546 hřbitovů je možné za funkční hřbitovy považovat celkem 380 pohřebišť, tj. cca 70 % zdokumentovaných hřbitovů. Z tohoto počtu se nejvíce funkčních hřbitovů nachází v okrese Louny (115, tj. 30 % z funkčních hřbitovů Ústeckého kraje), dále pak v okrese Litoměřice (83, 22 %), okrese Děčín (65, 17 %), okrese Chomutov (42; 11 %), okrese Teplice (31; 8 %), okrese Ústí nad Labem (27; 7 %) a okrese Most (17; 5 %).
Plocha hřbitovů v Ústeckém kraji
Hřbitovy v Ústeckém kraji zaujímají plochu 2.866.787 m2. Z této plochy připadá na volnou plochu pohřebišť celkem 2.820.671 m2 a 46.116 m2 je evidováno jako zastavěná plocha (márnice, kaple, zázemí apod.
Průměrná výměra hřbitova v Ústeckém kraji je 5.430 m2. Okolo této hodnoty oscilují průměrné hodnoty za jednotlivé okresy, s nejmenší průměrnou plochou hřbitovů v okrese Louny (3.035 m2). Výrazně nad průměrnou hodnotou plochy hřbitova je průměrná velikost hřbitova v okrese Teplice (10.823 m2) a zejména v okrese Most (19.113 m2). Je to dáno převahou velkých městských hřbitovů a absencí malých venkovských pohřebišť vzhledem k jejich likvidaci za minulého režimu.
Analýza a rozbor počtu hřbitovů na základě dat Českého statistického úřadu a výsledků dokumentace hřbitovů (2020)
Na základě veřejně publikovaných dat Českého statistického úřadu v publikaci „Historický lexikon obcí České republiky – 1869 – 2011“ byla v rámci projektu provedena analýza hřbitovů, tj. porovnání počtu a výměr hřbitovů k počtu a vývoji počtu obyvatel, velikosti katastrálních území obcí a města ad.
Plocha hřbitovů v Ústeckém kraji představuje celkem 0,048 % z celkové plochy Ústeckého kraje. Největší plochu v rámci okresů zaujímají hřbitovy v okrese Teplice (0,083 % plochy okresu), v okrese Most (0,075 % plochy okresu), nejméně pak hřbitovy zaujímají plochu v okrese Chomutov a Litoměřice (shodně 0,037 %).
V Ústeckém kraji na jednoho obyvatele připadá podle sčítání obyvatel z roku 2011 průměrně 3,20 m2 plochy hřbitova, resp. 0,31 obyvatel na 1 m2. Při porovnání za okresy tento ukazatel dosahuje hodnot – okres Louny (5,22 m2/1obyv.), okres Děčín (3,90 m2/1obyv.), okres Litoměřice (3,23 m2/1obyv.), okres Most (3,15 m2/1obyv.), okres Teplice (3,09 m2/1obyv.), okres Chomutov (2,84 m2/1obyv.). Nejmenší plocha hřbitova na 1 obyvatele okresu je zaznamenána v okrese Ústí nad Labem, kde dosahuje hodnoty pouze 1,5 m2 na 1 obyvatele, tj. v obráceném poměru 0,66 obyvatel na 1 m2 hřbitova.
Analýza je v kompletní podobě uvedena v příloze č. 2 publikace představující celý projekt.
Hřbitovy z pohledu vlastnictví
Nejvýznamnějším vlastníkem hřbitovů v České republice jsou jednoznačně obce a města. Ty vlastní 83,4 % z celkové plochy hřbitovů v Ústeckém kraji, tj. 2.390.615 m2. Církevní organizace vlastní 13,7 % z celkové plochy hřbitovů v Ústeckém kraji, tedy 392.949 m2. Neziskové organizace (zapsané spolky) vlastní 0,1 % tj. 4 229 m2, právnické osoby mimo NNO vlastní 0,7 % tj. 20.288 m2, fyzické osoby 0,3 % tj. 8.101 m2. Specifickou záležitostí je vlastnictví České republiky, která vlastní prostřednictvím státních organizací 50.605 m2, tj. 1,8 % z celkové plochy hřbitovů. Jde např. o hřbitovy v rámci památníku v Terezíně, ale i o bývalý ústavní hřbitov v Horních Beřkovicích.
Největší plochu hřbitovů vlastní města a obce v okrese Most (93,4 % plochy hřbitovů v okrese), naopak nejméně v okrese Litoměřice (57,8%). Církevní organizace vlastní největší plochu v okrese Litoměřice (27,6 %), nejméně je to naopak v okrese Most (6,6 %).
Zajímavým fenoménem je „sdružené“ vlastnictví hřbitovů, kdy za minulého režimu docházelo ke slučování měst a obcí, rušení samostatnosti obcí a jejich podřízení pod regionální centra, ale i k zanikání obcí apod., došlo u některých regionálních center ke koncentraci vlastnictví hřbitovů. Jako příklad v rámci Ústeckého kraje bychom mohli uvést Statutární město Děčín, které vlastní celkem 10 hřbitovů vč. velkých městských areálů Škrabky a Folknáře, ale i zapomenuté hřbitovy v Prostředním Žlebu nebo Chlumu. Podobná situace je u Statutárního města Ústí nad Labem s jeho 9 hřbitovy.
Tato relativně pochopitelná situace je nicméně zaznamenána i u mnohem menších měst. Jde například o město Třebenice (4 hřbitovy) či Úštěk (5 hřbitovů). Extrémním případem vzhledem k velikosti územní jednotky je malé město Blšany u Podbořan s jeho 5 hřbitovy a zejména pak samotné město Podbořany, které v rámci svého správního obvodu vlastní 9 hřbitovů.
Počet německých hrobů na hřbitovech v Ústeckém kraji
Na území Ústeckého kraje bylo v rámci projektu zaevidováno celkem 21.882 německých hrobů a hrobek (4.784 v okrese Děčín, 3.480 v okrese Chomutov, 2.832 v okrese Litoměřice, 3.651 v okrese Louny, 1.057 v okrese Most, 4.649 v okrese Teplice a 1.429 v okrese Ústí nad Labem).
Dále byly zaevidovány neoznačené hroby tam, kde se dá s vysokou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že byly původně německé z důvodu, že se na daném hřbitově vyskytuje velké množství německých hrobů, nebo kde z historických statistických výkazů obcí ve spádové oblasti hřbitova vyplývá, že zde převažovalo německé obyvatelstvo. Zjednodušeně se dá říci, že jde o oblasti bývalých Sudet.
Celkový počet německých i neoznačených hrobů na území Ústeckého kraje dosahuje hodnoty 59.596 (13.834 v okrese Děčín, 7.941 v okrese Chomutov, 6.651 v okrese Litoměřice, 9.547 v okrese Louny, 2.570 v okrese Most, 15.331 v okrese Teplice a 3.722 v okrese Ústí nad Labem).
Průměrný počet německých a neoznačených hrobů na jeden hřbitov je pro celý Ústecký kraj 109, v okrese Děčín 140, v okrese Chomutov 112, v okrese Litoměřice 59, v okrese Louny 60, v okrese Most 122, v okrese Teplice 383 a v okrese Ústí nad Labem 83.
Hřbitovy s největším počtem německých a neoznačených hrobů v rámci okresů Ústeckého kraje
V rámci Ústeckého kraje je hřbitovem s nejvyšším počtem dohledaných německých a neoznačených hrobů městský hřbitov v Teplicích. Jedná se skutečně o monumentální hřbitov s velkým počtem dochovaných starých, převážně německých hrobů. Zajímavostí je v téměř původní podobě dochovaný evangelický hřbitov jako samostatná část celého hřbitova, i když dnes již ve velmi špatném stavu. Tato část hřbitova je v podstatě celá „německá“. Na celkové ploše teplického městského hřbitova (115.756 m2) bylo dohledáno celkem 4.348 německých a neoznačených hrobů.
V okrese Děčín se největší počet německých a neoznačených hrobů paradoxně nedohledal na velkých městských hřbitovech okresního města, ale na městském hřbitově města Jiříkov. Jde o podobný problém jako u hřbitova v Teplicích, kdy hřbitov je rozdělen na dvě části, udržovanou a využívanou a na druhou, neudržovanou část, která zůstala v původní podobě plná v nebývalé hustotě německých a neoznačených hrobů. Celkově se na hřbitově v Jiříkově dopočítalo celkem 972 německých a neoznačených hrobů.
V okrese Chomutov byl největší počet německých a neoznačených hrobů zaznamenán na městském hřbitově horního města Vejprty. Velikost hřbitova a monumentálnost hrobek zde odpovídá historickému významu a ekonomické síle města do poloviny 20. století. Dnes je situace diametrálně jiná, nicméně německé hroby zůstaly na hřbitově ve významném počtu dochovány. Započítáno zde bylo celkem 1.327 německých a neoznačených hrobů.
V okrese Litoměřice je nejvýznamnějším hřbitovem bezpochyby městský hřbitov v Litoměřicích. V rámci hřbitova je možné najít relativně oddělené části, kde jsou dochovány německé hroby ve velkém počtu, ale i kněžské náhrobky či židovské náhrobky. Celkově zde byla zaevidováno 1.390 německých a neoznačených náhrobků.
V rámci hřbitova je možné najít relativně oddělené části, kde jsou dochovány německé hroby ve velkém počtu, ale i kněžské náhrobky či židovské náhrobky. Celkově zde byla zaevidováno 1.390 německých a neoznačených náhrobků.
V okrese Louny je největším hřbitovem z pohledu počtu německých náhrobků hřbitov v Žatci. Zejména jeho zadní část, tj. směrem k bývalému židovskému hřbitovu, je plná různě dochovaných a v různé míře zarostlých německých a neoznačených hrobů. Celkem zde bylo dopočítáno 2.825 německých a neoznačených hrobů.
V okrese Most je situace specifická díky likvidaci řady obcí vč. hřbitovů a přemístění ostatky pohřbených do hromadných hrobů např. na hřbitově v Mostě či Litvínově. Nejvíce německých hrobů bylo zaevidováno na městském hřbitově v Horním Jiřetíně, který historicky patřil rovněž mezi určené k likvidaci při rozšiřování těžby uhlí. Dnes je sice hřbitov i hroby celkově ve špatném stavu, nicméně zde bylo dochováno celkem 798 německých a neoznačených hrobů.
V okrese Ústí nad Labem byl největší počet zaevidován u hřbitova v Chabařovicích. Celkem zde bylo započteno 591 německých a neoznačených hrobů.
Oblast bývalých Sudet v rámci Ústeckého kraje – výsledky dokumentace
Oblast bývalých Sudet se svébytným historickým vývojem je výrazným specifikem Ústeckého kraje v mnoha oblastech, oblast pohřebnictví bohužel nevyjímaje.
Při přípravě projektu se předpokládal výrazně horší stav hřbitovů v této části Ústeckého kraje a výrazně vyšší výskyt německých hrobů ve špatném stavu, opuštěných nebo již zničených. Realizace podrobné dokumentace hřbitovů tento předpoklad potvrdila.
V případě okresů Ústí nad Labem, Děčín, Chomutov, Most a Teplice jde kompletně o území Sudet. V převážné míře je to také u okresu Louny a částečně i v okrese Litoměřice.
Plocha hřbitovů na území Ústeckého kraje zaujímá v „sudetské“ části kraje plochu 2.424.413 m2 proti 2.866.787 m2 kraje jako celku (tj. 85 % celkové plochy hřbitovů za kraj), v okrese Děčín se jedná o 100 % plochy, tj. 524.648 m2, v okrese Chomutov je to 100 % plochy, tj. 389.307 m2, v okrese Litoměřice je to 197.440 m2 oproti 483.196 m2 za celý okres (tj. 40,8 %), v okrese Louny je to 319.83 m2 oproti 476.455 m2 za okres jako celek (tj. 67,1 %), v okrese Most se jedná o 100 % plochy, tj. 382.263 m2, stejně tak v okrese Teplice jde o 100 % plochy, tj. 422.079 m2 a v okrese Ústí nad Labem rovněž o 100 % plochy, tj. o 188.839 m2.
Dohledáno zde bylo celkem 403 hřbitovů, nejvíce v okrese Louny (95) a Děčín (94), nejméně pak v okrese Most (20).
V „sudetské části“ Ústeckého kraje byla také dohledána převážná většina ze zaevidovaných německých a neoznačených, ale pravděpodobně německých hrobů. Celková hodnota dosáhla počtu 58.885 hrobů, tj. je 98,8 % z celkového počtu německých a neoznačených hrobů na území Ústeckého kraje.
Průměrně se zde na jednom hřbitově nachází na 140 podobných hrobů.
Židovské hřbitovy
Období nacistické okupace, ale i období komunistického režimu, se v českých zemích mimořádně dotklo vedle dalších památek zejména památek židovských. Po období totality, která chtěla židovskou komunitu vyvraždit a vymazat z paměti společnosti, přišla totalita, která popírala její náboženskou svobodu a její identitu. Zničené synagogy a židovské hřbitovy jsou toho smutným a temným dokladem.
Některé židovské hřbitovy byly zničeny nenávratně, ať již živelně nebo jako výsledek systematické práce úřadů. Řada jich byla vážně poškozena. Hřbitovní stavby a náhrobky byly často rozebírány pro druhotné využití, např. jako stavební materiál, suť pro úpravu koryt řek, dláždění chodníků nebo „ozdoba“ zahrad.
V rámci projektu bylo zaevidováno celkem 42 židovských hřbitovů, z toho 8 již zcela zaniklých. V okrese Děčín a Ústí nad Labem není v současné době evidován žádný dochovaný židovský hřbitov. Největší počet dochovaných židovských hřbitovů, i když v různém stadiu poničení, byl zaznamenán v okrese Louny.