Hodkovice nad Mohelkou

Lokalita	Hodkovice nad Mohelkou
Gemeinschaft	Hodkovice nad Mohelkou
Bezirk	Liberec
Erdstrich	Liberecký kraj
Katastrální území	Hodkovice nad Mohelkou, Kode: 640344
GPS-Koordinaten	50° 39' 48.1'' 15° 5' 15.2''
Německý název	Liebenau
Výměra	7 546 m²
Vlastnictví	Římskokatolická církev
Opuštěno	Nein

Stručný popis

Hodkovice nad Mohelkou jsou město na severu Čech ležící v okrese Liberec v Libereckém kraji. Má přibližně 3.000 obyvatel.

Od vydání zakládací listiny sedleckého kláštera Erbenem v Regestech byla první písemná zmínka o Hodkovicích ztotožněna se zde zmíněným místem „Hothovici“. To by umožnilo klást vznik sídla nejpozději do roku 1143. Od 14. století je známá základní posloupnost majitelů Hodkovic, ale teprve od 16. století dostává sídlo přesnější obrysy. Až do roku 1540 docházelo k poměrně častému střídání majitelů na hradě Frýdštejn a s tím i pozemkové vrchnosti Hodkovic.

Roku 1540 koupil Frýdštejn Jan z Vartenberka. Po potlačení stavovského povstání získal statek Jan z Oppersdorfu. Po Oppersdorfech přešlo roku 1591 panství na Smiřické ze Smiřic, po kterých přešlo na Albrechta z Valdštejna. Po Valdštejnově zabití propadlo českodubské panství králi a ten ho již s Hodkovicemi roku 1636 daroval Janu Ludvíkovi Isolanimu. Isolaniho majetek přešel na jeho dcery, v roce 1653 poslední žijící dcera Regina vstoupila do kláštera augustiniánek u sv. Jakuba ve Vídni a právo spojené s vrchním pozemkovým vlastnictvím přešlo na vídeňský klášter (to trvalo až do roku 1782, kdy byl klášter zrušen). V roce 1838 od náboženského fondu koupil panství Kamil Rohan, který město vlastnil až do zrušení vrchní vlastnictví půdy roku 1848.

Po 2. světové válce výrazně ubylo obyvatel, což mělo za následek, že Hodkovice přišli o status města. Z města bylo odsunuto 2.300 Němců a zůstalo pouze 135 německých obyvatel.

Městský hřbitov
První pohřeb na nově založeném hřbitově proběhl v roce 1849. Hřbitov byl založen snad v souvislosti s epidemií tyfu v roce 1849. Na hřbitově je pohřben jeden ze zdejších nejbohatších podnikatelů, Ferdinand Xaver Unger (1796–1849). Jeho hrobka je na novém hřbitově ta největší a nejkrásnější, vypadá stejně jako Ungrův dům na náměstí. Rod Ungrů proslavil Hodkovice vývozem skla a bižuterie do celého světa, a také založil pivovar Rohozec. V pravé části hřbitova, přímo naproti Ungrově hrobce, se nacházejí monumentální náhrobky jejich příbuzných i konkurentů. Alegorické sochy, v tehdy novém klasicistním slohu, pocházejí z dílny pražského sochaře Josefa Maxe. Největší patří Vincenci Spietschkovi (1800–1854), sklářskému továrníkovi a starostovi Hodkovic, a jeho rodině. Zde také odpočívá nešťastný Theodor, známý z pověsti o Špičkově duchu. Sousední náhrobek s jedním andělem upomíná na obchodníka Vincence Spietschku st. (1763–1814) a jeho manželku Marii Annu Khittelovou (1765–1841), sestru výše zmíněného lékaře A. G. Khittela. Téměř všechny náhrobky podél zdí patřily slavným hodkovickým rodům jako jsou např. Blaschkové, Swobodové, Hofrichterové ad.

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Omnium, Památkový katalog