Choceň
| Choceň | |
| Gemeinschaft | Choceň |
| Bezirk | Ústí nad Orlicí |
| Erdstrich | Pardubický kraj |
| Choceň, Kode: 651974 | |
| GPS-Koordinaten | 50° 0' 12.0'' 16° 13' 32.0'' |
| Chotzen | |
| 2 310 m² | |
| Českobratrská církev | |
| Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Chocni Žerotínova 94, 565 01 Tel.: 468000399 E-mail: chocen@evangnet.cz, hana.schusterova@evangnet.cz URL: http://chocen.evangnet.cz | |
| Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Chocni | |
| Udržovaný v původní podobě | |
| Nein |
Město Choceň (německy Chotzen) se nalézá asi 15 km západně od okresního města Ústí nad Orlicí na obou březích Tiché Orlice.
První zmínka o městě pochází z roku 1227, kdy v dědictví dostávají území Hocen (dnešní Choceň) bratři Sezim a Malota. Město ležící na obou březích řeky Tiché Orlice, obklopeno kopci a lesy prakticky nelákalo k expanzi. V roce 1292 vlastní tehdejší trhové městečko Choceň král Václav II. Počátkem 14. století jej získává Mikuláš z Potštejna a zakládá zde hrad, bohužel později rozbořený vojskem kralevice Karla, který se od roku 1339 stává jeho majitelem.
Roku 1437 se stává majetkem pánů z Kunštátu, Poděbrad a pánů ze Žampachu. Roku 1509 se stává majetkem pánů z Pernštejna. V této době prochází velkým rozkvětem, který byl však roku 1539 utlumen velikým požárem. Nový rozmach nastává až za majitele Zikmunda ze Šelmberka, který nechává v roce 1562 na břehu řeky vystavět zámek s rozsáhlým dvorem a Chocni vymáhá výsadu dvou ročních trhů (1558), výsadu cechu řeznického (1571) a krejčovského (1576) a později ševcovského (1585) a roku 1581 obec osvobozuje od všech panských platů a povoluje právo várečné. V roce 1564 byla také vybudována radnice, v níž byly uloženy nově zřízené knihy trhové, sirotčí, svatební a soudní. Od roku 1581 je město opět v rukou Pernštejnů. Za dalšího majitele Hertvíka Zejdlice ze Šenfeldu zničil další požár roku 1602 téměř celé město. Dřevěná stavení byla však znovu obnovena a zámek přestavěn. V roce 1619 jsou uděleny výsady cechu tkalcovského Hertvíkovým synem Rudolfem Zejdlicem. Ten byl na zámku údajně otráven a za účast ve stavovském odboji mu bylo panství zabráno a prodáno Albrechtu z Valdštejna, dále rozprodáno a novým majitelem se v roce 1623 stává Vincenc Mušinger z Grumperdorfu a poté Zikmund Kurz ze Senftenau. V té době dolehl na městečko pobělohorský útisk, kontribuce a berně se zvyšují, jsou zrušena někdejší privilegia. Nastává všeobecný úpadek živností a řemesel, zákaz vaření piva, přicházejí nové robotní povinnosti, vzrůstá tlak katolické církve a s ní spojené soudní represálie. Za vlády Trauttmannsdorfů od roku 1686 nastává další nárůst feudálního útlaku.
Ke změně k lepšímu dochází až s příchodem Kinských. V roce 1709 převzal zbědované panství hrabě Norbert Oktavián Kinský, který dává městečku dva nové trhy „výroční“ a „týdenní“. Městu je přidělena nová pečeť, která nahrazuje tehdejší starobylou a slavnou pečeť husitskou. V roce vzniká komplex architektonicky velmi cenných barokních staveb fary (1731), nového kostela (1732), kde je také obnovený literátský kůr, budovy špitálu (1750) a zvonice. Dřevěná socha sv. Floriána je v baroku nahrazena mohutným kamenným morovým sloupem. Vynikající tradici tu vždy měla řemeslná výroba. K dávné výrobě pivovarské, vinařské, mlynářské, nožířské a tkalcovské přibývají v 18. století cechy zámečnický, kovářský, truhlářský, hrnčířský, bednářský, provaznický, pekařský a perníkářský. V blízkosti staré brusírny vzniká u náhonu i papírna, která pracuje až do roku 1857.
V první polovině 19. století nastává významný hospodářský rozvoj v důsledku vynikajícího hospodaření velkostatku Kinských a výstavby železničních tratí Praha - Olomouc (1845), Choceň - Broumov (1875) a Choceň - Litomyšl (1882). Tím se Choceň stala důležitou železniční křižovatkou.
Zámek dal přestavět v roce 1829 kníže Rudolf Kinský (+1836) do dnešní podoby, a v letech 1849-1850 dala kněžna - vdova Vilemína Kinská přistavět i pseudogotickou kapli Nanebevzetí Panny Marie. Kinští založili a vedou v Chocni přádelnu lnu, rozvíjí se místní strojírenský průmysl a k postupnému zdokonalování zemědělské výroby vede dobré hospodaření choceňského velkostatku Kinských. Na počátku 20. století měla Choceň téměř 5500 obyvatel a řadu průmyslových podniků, a to např. přádelnu, tkalcovnu, výrobnu uzenářských nástrojů, továrnu na hasičské stříkačky.
Zdroj: Wikipedia
Evangelický hřbitov s kostelem
Pohledové fotografie
