Javorník

Lokalita	Javorník
Gemeinschaft	Javorník
Bezirk	Jeseník
Erdstrich	Olomoucký kraj
Katastrální území	Javorník-ves, Kode: 657956
GPS-Koordinaten	50° 23' 43.6'' 17° 0' 32.3''
Německý název	Jauernig
Výměra	6 736 m²
Vlastnictví	Římskokatolická církev
Vlastník	Římskokatolická farnost Javorník ve Slezsku, Puškinova 12, 79070 Javorník
Stav	Udržovaný v původní podobě
Opuštěno	Nein

Stručný popis

Javorník (německy Jauernig) je město ležící v Českém Slezsku na severovýchodním úpatí Rychlebských hor, 22 km sz. od Jeseníku. Z města vede lokální železniční trať do Lipové-lázní, kde se napojuje na trať spojující Jeseník se Zábřehem (resp. Šumperkem). Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Javorník se připomíná poprvé kolem roku 1290 v rejstřících desátků vratislavského biskupa pod jménem Jawirnik. Tehdy se jednalo o ves s 40 lány, zákupním fojtstvím a kostelem. Roku 1307 se poprvé připomíná rovněž hrad Javorník, kde byl kastelánem Richolf. Javorník byl v té době právně zčásti a prakticky zcela v rukách svídnických vévodů. Roku 1345 došlo mezi biskupem Přeclavem z Pohořelé a knížetem Boleslavem (Bolkem) II. Svídnickým ke smlouvě o hrad Javorník s okolím, kdy kníže přenechal svůj díl biskupovi a za to měl celý Javorník doživotně užívat. Po Bolkově smrti (1368) se však panství za pomoci javornického kastelána Matyáše Trenze zmocnil vévodův vzdálený příbuzný kníže Jindřich Falkenberský (Nemodlínský) a spor musel řešit poznaňský biskup jako rozhodce. Roku 1371 se již Javorník připomíná v majetku biskupa Přeclava, ale k definitivnímu urovnání sporu došlo až po jeho smrti (1376) za jeho nástupce (a Jindřichova příbuzného) Václava knížete lehnického. Nejpozději od té doby byl Javorník významným bodem biskupova Nisského knížectví.

V 14. století bylo pod hradem založeno městské osídlení a Javorník je několikrát uváděn jako město. Od počátku 15. století však byl znovu označován jen jako ves nebo případně městečko. Patrně v roce 1428 byl hrad dobyt husitskými vojsky a od nich byl v roce 1432 vykoupen za 10 000 grošů zpět. Biskup hrad neobnovil, naopak nechal jeho opevnění zbourat, aby se nemohl stát opěrným bodem nepřátel, a okolní panství pak biskupové zastavovali.
V roce 1342 se uvádí zdejší fojtství, ke kterému patřily dva dvory. Nedosáhlo však nikdy takového významu jako v jiných obcích na Jesenicku a roku 1661 je vykoupilo samotné město Javorník.

Největší rozvoj města nastal paradoxně po roce 1742, kdy se Javorník v důsledku dělení Slezska ocitl v rakousko-pruském pohraničí. Roku 1755 bylo na Jánský Vrch opět přeneseno arcikněžství ze Skorošic (zůstalo zde do roku 1947). Javorník se od roku 1767 stal sídlem biskupské politické (zemská vláda) i majetkové správy pro rakouskou část Nisského knížectví. Zejména zde však v letech 1757-1763 a 1766-1797 pobýval vratislavský kníže-biskup hrabě Filip Gotthard Schaffgotsch, který ve válkách o rakouské dědictví podporoval Marii Terezii a nemohl poté v pruské části své diecéze působit. Tento poněkud světácký a uměnímilovný biskup vytvořil v Javorníku významné kulturní a zejména hudební centrum. 29 let svého života (1770-1789) zde strávil významný hudební skladatel Karl Ditters von Dittersdorf. Biskup Schaffgotsch rovněž provedl přestavbu hradu na barokní zámek, který pak byl oblíbenou rezidencí vratislavských biskupů a arcibiskupů až do roku 1945.

Na přelomu 18. a 19. století byl Javorník největším a nejvýznamnějším sídlem na Jesenicku s rozvinutou zejména textilní výrobou. Díky několika manufakturám (první J. Ch. Oehla od roku 1760/68, pak též manufaktury L. a J. Kasparů a J. Ch. Schrotta) byl Javorník zejména střediskem výroby hrubého vlněného sukna - harasu.

„Zlatý věk“ Javorníka byl ukončen požárem roku 1825, který zničil značnou část města včetně radnice a kostela, ale také většiny průmyslových závodů. Textilní průmysl se tu neobnovil (ani po připojení na železnici roku 1897) a hlavním hospodářským odvětvím bylo lesnictví a nepříliš výnosná těžba stříbra, arsenu (1855-1869 v Račím údolí) a železné rudy. Významnými podniky města se staly vápenka (1833) a bělidlo (1835) J. Meigsnera. Zámek Jánský Vrch zůstal kulturním centrem, které navštěvoval např. básník Josef von Eichendorff.

Roku 1859 byl v Javorníku založen klášter kongregace Chudých školských sester naší Paní, jejichž mateřinec se nacházel ve Vratislavi. Ty zde provozovaly mateřskou školu a dívčí obecnou školu, roku 1917 sem byla přesunuta i dívčí měšťanská škola z Bílé Vody. Školy však mohly provozovat jen do roku 1939, po dobu války zde byla jen mateřská škola, poté zde byly ubytovány německé ženy s dětmi čekající na odsun, působil zde letní tábor pro děti z Ostravy a od roku 1947 dva dětské domovy - chlapecký a dívčí. Od roku 1950 zde byly nejprve nuceně internovány řeholnice z jiných míst, nakonec byl v klášteře roku 1956 zřízen domov důchodců, odkud se zbylé sestry roku 1974 odstěhovaly do Bílé Vody. V javornické nemocnici působily v letech 1883-1947 boromejky.

S připojením Javorníka k Československu r. 1918 většina obyvatel nesouhlasila. Napětí v prvním roce republiky vyvolaly konflikty s 14. střeleckým plukem, při nichž byli zastřeleni dva místní občané. Rovněž již před Mnichovskou dohodou zde operoval Freikorps a ovládl zdejší území ještě před oficiálním předáním Německu. Za války existovaly Javorníku i v okolí zajatecké pracovní tábory. Od roku 1945 zdejší pracovní tábor posloužil k internaci německých mužů před odsunem (ženy byly internovány v zámku). V témže roce na zámku zemřel poslední kníže-arcibiskup vratislavský, kardinál Adolf Bertram.

Velká část majetku vratislavského arcibiskupství (k Jánskému Vrchu patřilo 33 795 ha zemědělské půdy) byla zabrána již za pozemkové reformy v letech 1925-1927. Roku 1948 byl zabrán i zbytek majetku a v Javorníku vznikl velký státní statek. Plný přechod biskupského majetku - včetně zámku Jánský Vrch - na stát se však mohl uskutečnit až po majetkovém vyrovnání české a polské katolické církve roku 1984. Drobné průmyslové závody po roce 1948 zanikly a těžba uranu na přelomu 50. a 60 let přinesla jen dočasný efekt. Vedle zemědělství zde existovala jen výroba plyšových hraček a kovového nábytku, hospodářskou stagnaci nezastavilo ani zřízení pobočky MEZ Postřelmov koncem 80. let (která ostatně po roce 1989 brzy přestala vyrábět).

Okolí zámku Jánský Vrch bylo již od roku 1979 památkovým ochranným pásmem, stejně jako okolí kostela sv. Kříže ve Vsi Javovníku. Od roku 1992 je centrum Javorníku městskou památkovou zónou a samotný zámek je od roku 2001 národní kulturní památkou.

Zdroj: Wikipedia