Jiřetín pod Jedlovou
Jiřetín pod Jedlovou | |
Gemeinschaft | Jiřetín pod Jedlovou |
Bezirk | Děčín |
Erdstrich | Ústecký kraj |
Jiřetín pod Jedlovou, Kode: 661007 | |
GPS-Koordinaten | 50° 52' 35.7'' 14° 34' 28.2'' |
Sankt Georgenthal | |
4 936 m² | |
Obec | |
Obecní úřad Jiřetín pod Jedlovou | |
Obec Jiřetín pod Jedlovou | |
Udržovaný v původní podobě | |
Nein |
Jiřetín pod Jedlovou (německy Sankt Georgenthal) je obec (dřívější město) na severní straně Lužických hor, v okrese Děčín. V roce 2011 zde trvale žilo 611 obyvatel.
Město založil v 1539 Jiří ze Šlejnic, proto bylo svěřeno pod ochranu svatého Jiří a bylo pojmenováno po svém patronovi. Český název byl vytvořen v roce 1949 ze jména Jiří podle starších českých zeměpisných jmen. Město se německy jmenovalo Sankt Georgenthal, česky Svatý Jiří v Oudolí.
V roce 1509 dal král Vladislav II. Jagellonský Jindřichovi ze Šlejnic právo na dvacet let v tolštejnském panství těžit zlato, stříbro, měď, olovo, cín, železo a jiné kovy. Pokusy o těžbu nejdříve probíhaly v Sýkořím údolí pod Tolštejnem a v Údolí Milířky pod Kozím hřbetem na katastru Dolního Podluží.
Podle dostupných údajů vznikl základ Jiřetína již v roce 1539, kdy bylo vybráno místo, a v letech 1548 až 1553 bylo hornické městečko vyměřeno do pravidelného šachovnicového půdorysu. Město bylo postaveno při staré lipské cestě, které lemovala východní okraj městečka. Město Jiřetín patří do skupiny horních měst, zakládaných podél saských hranic.
Dne 18. prosince 1587 udělil císař Rudolf II. listinou plné městské právo. Součástí výsad města byly dva výroční trhy, na svatého Jiří (24. dubna) a po svatém Martinovi (11. listopadu). Součástí listin bylo i udělení práva na věčné časy užívat vlastní pečeť a znak.
Vlastní kostel začali obyvatelé Jiřetína budovat v roce 1587. Kostel byl vysvěcen dne 21. května 1612.
Po třicetileté válce bylo v Jiřetíně z 92 domů 29 pustých. Jiřetínský farář v roce 1656 uvádí, že bylo uvedeno do provozu dolování zlata, stříbra, mědi a prý také uhlí. V roce 1681 zakoupil rumburské panství kníže Antonín Florián z Lichtenštejna, s jehož rodem sdílel Jiřetín osud až do roku 1919.
Nejvyššího počtu obyvatel Jiřetín dosáhl v roce 1880. Po polovině 19. století, díky odklonu hlavní silnice, a v návaznosti na průmyslový a stavební rozvoj nedalekého Varnsdorfu, se Jiřetín přestal půdorysně rozvíjet.
Po první světové válce došlo k velkým pozemkovým změnám, velkostatek Rumburk propadl pozemkové reformě. Od knížete Jana z Lichtenštejna jej vykoupil československý stát.
Správa obce byla za poměrů po druhé světové válce podřízena jednotné soustavě národních výborů, v jejímž rámci nebyly původně uznávány městské statusy jak Jiřetínu, tak i řadě jiných větších a menších míst, kde v čele obce stál místní národní výbor. Status města nikdy nebyl Jiřetínu vrácen, i když změnou ústavy jej v roce 1960 řada jiných měst dostala zpět. Jiřetín nedostal městský statut zpět ani nikdy později.
Hřbitov
Areál hřbitova je ohraničen ohradní zdí. Plocha hřbitova je udržována. Staré německé hrobky byly druhotně použity pro sestry řádu sv. Voršily.
Počet obyvatel v roce 1930 - 2.961
Počet obyvatel v roce 2011 - 611
Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Omnium, Památkový katalog
Objekty a vybavení hřbitova
- Hroby
- Nové hroby
- Odstraněná hrobová místa
- Hrobky
- Márnice (i bývalá)
- Brána
- Centrální kříž
- Kaple
- Popelnice
- Jímka / skládka
- Studna
- Neuzavírá se
- České hroby
- Německé hroby
- Neidentifikovatelné hroby
Stav hřbitovní zdi
- V původní podobě
- Obnovena bez náhrobků