Kasejovice
Kasejovice | |
Gemeinschaft | Kasejovice |
Bezirk | Plzeň-jih |
Erdstrich | Plzeňský kraj |
Kasejovice, Kode: 664308 | |
GPS-Koordinaten | 49° 28' 8.4'' 13° 44' 15.5'' |
Kassejowitz | |
3 074 m² | |
Židovská obec | |
Židovská obec Plzeň Smetanovy sady 5 301 37 Plzeň Tel.: +420 377 235 749 E-mail: zoplzen@zoplzen.cz URL: http://www.zoplzen.cz | |
Židovská obec Plzeň Smetanovy sady 5 301 37 Plzeň Tel.: +420 377 235 749 E-mail: zoplzen@zoplzen.cz URL: http://www.zoplzen.cz | |
Udržovaný v původní podobě | |
Nein |
Město Kasejovice (německy Kassejowitz, Kassegowitz, Tarßewitz) se nachází v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. V Kasejovicích včetně místních částí žije přibližně 1.300 obyvatel.
První písemná zmínka o Kasejovicích je z roku 1264. Městečkem jsou od roku 1350. V této době se v okolí těžilo zlato a byl postaven kostel sv. Jakuba. Městečko bohatlo díky poloze na hlavní zemské silnici Plzeň-Písek-České Budějovice.
Od roku 1465 až do roku 1848, čili téměř 400 let, patřilo městečko pod blízkou obec Lnáře. Městečko bylo v 19. století postiženo silným vystěhovalectvím do Ameriky a do velkých měst. Přesto v roce 1878 dostává městys statut města. Od této doby přímo městem prochází lokální železnice Blatná - Nepomuk.
Židovská komunita
Od 17. století je v obci malá židovská populace, jež žila do 30. let 18. století volně mezi ostatními a v létech 1730–1848 byli Židé nuceni žít zvlášť ve své vlastní čtvrti – ghettu blízko dnešní školy. Zde se soustředili kolem místní synagogy, jež od druhé světové války slouží díky Václavu Mentbergerovi jako muzeum se soustředěnými zachráněnými exponáty. Ghetto je z velké části nepoškozeno, mnoho domů je stále původních. Počet Židů v obci byl většinou kolem 150 obyvatel. Tvořili v některých dobách až přes 11 procent populace. V 19. století židovská komunita stagnovala a v roce 1890 byla židovská obec zrušena a komunita zahrnuta pod město Březnici.
Židovský hřbitov
Židovský hřbitov v Kasejovicích se nachází asi 200 m za severním okrajem města Kasejovice na mírném návrší s názvem Na stráži, odkud je výhled po kraji a kam vede polní cesta.
První zmínka o hřbitově pochází již z roku 1669, během 18. století se dočkal několika rozšíření (poslední proběhlo roku 1885) a začal sloužit i okolním obcím. Pohřby mělo na starosti bratrstvo chevra kadiša sídlící v dnešním domě č.p. 108.
Hřbitov má rozlohu 3.074 m2 a tvar písmene L, nejstarším čitelným datem na náhrobku je rok 1710. Některé z náhrobků byly přemístěny na katolický hřbitov jihovýchodně od židovského. Náhrobní kameny jsou mramorové, pískovcové, žulové a vápencové, mnohé z nich s dekoracemi reliéfu a nápisy v hebrejštině, němčině a překvapivě i v češtině, což má pravděpodobně spojitost s Filipem Bondym (1830-1907), který zde v letech 1859–1868 zřejmě jako první rabín v Čechách v polovině 19. století kázal česky.
Hřbitov je velmi dobře udržovaný, obnovena byla jak kamenná hřbitovní zeď tak budova obřadního domku, skrz kterou se na hřbitov vchází.
Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog
Objekty a vybavení hřbitova
- Hroby
- Brána
- Neuzavírá se
- Torza náhrobků
Stav hřbitovní zdi
- V původní podobě