Kašperské Hory

Lokalita	Kašperské Hory
Gemeinschaft	Kašperské Hory
Bezirk	Klatovy
Erdstrich	Plzeňský kraj
Katastrální území	Kašperské Hory, Kode: 664391
GPS-Koordinaten	49° 8' 54.2'' 13° 32' 7.9''
Německý název	Bergreichenstein, Reichenstein
Výměra	5 634 m²
Číslo kulturní památky	14797/4-3025
Vlastnictví	Město
Kontakt	Městský úřad Kašperské Hory Náměstí 1 341 92 Kašperské Hory Tel.: +420 376 503 411 E-mail: urad@kasphory.cz URL: https://www.kasphory.cz
Vlastník	Město Kašperské Hory Náměstí 1 341 92 Kašperské Hory Tel.: +420 376 503 411 E-mail: urad@kasphory.cz URL: https://www.kasphory.cz Římskokatolická farnost Kašperské Hory Bašta 54 342 01 Sušice Tel.: +420 776 344 997 E-mail: rkf.kasperskehory@dicb.cz URL: https://www.farnostsusice.cz
Stav	Udržovaný v původní podobě
Opuštěno	Nein

Stručný popis

Kašperské Hory (německy Bergreichenstein, dříve Reichenstein) jsou město v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Žije zde přibližně 1.400 obyvatel.

Rok založení Kašperských Hor není známý, zakládací listina se nedochovala.

Zlato objevili v této lokalitě téměř s jistotou Keltové, znovu bylo objeveno pravděpodobně ve 13. století, zlatá horečka nastala za vlády posledních Přemyslovců.

Kolem roku 1300 přišli do Kašperských Hor němečtí kolonisté, zkušení těžaři. Z té doby se zachovaly šachty a úklonné štoly v intravilánu města i nejbližším okolí.

Jedinečným dokumentem existence a prosperity města je privilegium Jana Lucemburského z 29. září 1345 povyšující horní osadu na svobodné horní město současně s vydáním městského znaku a městskou pečetí. Karel IV. svými zakladatelskými činy významně hospodářsky město Kašperské Hory pozdvihl. Vedle založení strážního hradu Kašperk to byla Kašperskohorská větev Zlaté stezky (v délce 24 km a s převýšením 650 metrů). V 15. stolotí dolování upadlo v důsledku husitských válek. Současně s útlumem dolů pravděpodobně nastává zvýšený příliv českého obyvatelstva, které hledá jiné zdroje obživy. V roce 1424 bylo údajně ale v provozu ještě 37 zlatodolů.

Dolování bylo obnoveno v letech 1528–1599, mincovně bylo odevzdáno 76 kg zlata a 3 289 kg stříbra. Město bohatlo, mohlo si dovolit stavět kamenné domy a financovat i umělecké objednávky.

Další nepříznivé období znamenala doba třicetileté války. Podle Berní ruly zde po skončení války žilo jen 114 obyvatel a trvalo celá staletí, než se pobělohorské škody zahladily. Další kolonizační vlna (díky bohatým lesům) vedla k zakládání sklářských hutí. V 18. a 19. století probíhala těžbě jen příležitostně, a duch hornického města pomalu vyprchával.

První světová válka a vydání s ní spojená vedla roku 1916 opět k obnovení těžebních prací. V roce 1918 se aktivity ujalo Kašperskohorské zlatodůlní těžařstvo a pracovalo s různým úspěchem do roku 1923. Kašperské Hory se dokázaly s útlumem dolů hospodářsky dobře vypořádat. S bohatstvím lesů a jejich zpracováním souvisel kromě skláren, papírny na ruční papír i rozvoj truhlářského řemesla (v roce 1878 byla zřízena odborná dřevařská škola, zrušena roku 1927).

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 2 221 obyvatel (z toho 1 067 mužů), z nichž bylo 176 Čechoslováků, 1 978 Němců a 67 cizinců.

Hřbitov

Hřbitov se nachází na východ od města u kostela sv. Mikuláše, zvaný kostel horníků. Původně gotický kostel pochází z období před rokem 1330. Kostel má dochované cenné nástěnné malby. V lodi je jedinečný dřevěný barokní strop s malbou květinových ornamentů a se znakem města.

Velmi působivý hřbitovní areál doplňuje hřbitovní kaple sv. Anny. Na barokní přestavbě v roce 1757 se podílel pražský architekt a malíř Josef Hager. Areál je po obvodu vymezen kamennou ohradní zdí, prolomenou na jižní straně vstupní branou. NA ploše hřbitova je možné najít velké množství starých náhrobků a železných křížů.

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Šumavanet.cz, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog