Kostelec na Hané
| Kostelec na Hané | |
| Gemeinschaft | Kostelec na Hané |
| Bezirk | Prostějov |
| Erdstrich | Olomoucký kraj |
| Kostelec na Hané, Kode: 670154 | |
| GPS-Koordinaten | 49° 31' 8.6'' 17° 3' 43.3'' |
| Kosteletz (in der Hanna) | |
| 13 667 m² | |
| Město | |
| Městský úřad Kostelec na Hané Jakubské nám. 138 798 41 Kostelec na Hané Tel.: +420 582 373 203 E-mail: mestskyurad@kostelecnh.cz URL: https://www.kostelecnh.cz | |
| Město Kostelec na Hané Jakubské nám. 138 798 41 Kostelec na Hané Tel.: +420 582 373 203 E-mail: mestskyurad@kostelecnh.cz URL: https://www.kostelecnh.cz | |
| Udržovaný v původní podobě | |
| Nein |
Kostelec na Hané (německy Kosteletz (in der Hanna)) je město ležící asi 5 km severozápadně od Prostějova. V roce 2011 zde trvale žilo 2.791 obyvatel.
Kostelec na Hané leží v oblasti pradávného osídlení, o čemž svědčí četná archeologická naleziště, ať již v místě samém nebo v nejbližším okolí. Ve středověku patřil Kostelec, soudě podle jména, nejprve k statkům církevním, později však nějakým způsobem přešel k pozemkovému vlastnictví držitelů nedalekého významného hradu Plumlova.
První věrohodnou písemnou zmínku o existenci Kostelce nacházíme až v listině datované do roku 1347, hovořící o vypořádání majetku mezi Petrem z Rožmberka a Benešem z Kravař (na Kostelci měla pojištěné věno vdova po Jindřichovi, zemřelém bratrovi pana Beneše). Dílčí majetkové zájmy tu ale od konce 14. století měl i prostějovský klášter augustiniánů kanovníků. Už v těch dobách začíná být Kostelec označován jako městečko. V roce 1417 udělil Jindřich Plumlovský z Kravař Kosteleckým právo odúmrti.
Rozkvět plumlovského a prostějovského panství za Pernštejnů, pánů erbu zubří hlavy, se týkal i Kostelce, který byl od nich obdařen dalšími užitečnými výsadami. Ty mimo jiné rozšířily obecní a církevní samosprávu městečka. Také další význačný majitel dominia, Karel I. z Lichtenštejna, Kosteleckým jejich dřívější výsady potvrdil a přidal i další. Lichtenštejnům pak Kostelec podléhal až do konce patrimoniální správy v roce 1848.
Třicetiletá válka dosavadní příznivý rozvoj Kostelce zle podlomila. Dvě třetiny usedlostí byly po válce zpustlé, Kostelečtí navíc přišli (za svou účast v proticísařském odboji 1618-1620) o svá privilegia, pivovar i sladovnu a z městečka se na dlouhá desetiletí stala pouhá poddanská obec podléhající tíživým robotám vyhlašovaným lichtenštejnskou vrchností.
V roce 1850 se Kostelec stal samostatnou obcí v soudním okrese Plumlov a v politickém okrese Olomouc (od roku 1868 Prostějov). Dřívější čistě zemědělský charakter se pozvolna proměňoval rozvojem i jiných výrobních odvětví. Byly tu dva mlýny, až tři cihelny, vyráběla se zde keramika a zápalky, mezi léty 1911 až 1948 tady fungovala parní pila, zpracování zemědělských produktů napomáhaly rolnická družstevní pekárna a dvě továrny na konzervaci ovoce a zeleniny, v paměti jsou také dva menší strojírenské podniky (výroba šicích strojů a bicyklů). Podnikání podporovalo to, že se Kostelec stal železničním uzlem: sbíhaly se tu tratě od Senice (tedy z výchozích míst Olomouce a Červenky), od Prostějova a od Třebovic v Čechách.
Od 1. července 1970 se Kostelec na Hané (takto se pojmenování ustálilo od roku 1912) pyšní statusem města. Kostelec na Hané je zemědělským, průmyslovým i společenským střediskem oblasti pod prvními výběžky Drahanské vrchoviny a pověstmi opředeným velkým Kosířem.
Dějiny farnosti
Fara (a tedy i kostel) se poprvé připomínají v roce 1407. O církevní škole jsou zmínky již z 16. století. V polovině 18. století se započalo se stavbou nového chrámu, neboť stařičký kostel již beznadějně dosloužil. Barokní chrám sv. Jakuba Staršího byl dokončen až za faráře Jana Jiřího Prunnera a slavnostně jej vysvětil 18. října 1772 olomoucký světící biskup Jan Václav Frey z Freyenfelsu. Věž byla však dostavěna až roku 1848.
V roce 1937 byla zcela dokončena parková úprava okolí kostela - prostoru bývalého hřbitova.
Území farnosti zahrnuje kromě Kostelce na Hané také obce Bílovice-Lutotín, Čelechovice na Hané a Stařechovice.
Historie hřbitova
Původní kostelecký hřbitov kolem farního kostela sv. Jakuba staršího byl zrušen v roce 1912 a téhož roku se již začalo pohřbívat na nově zřízeném hřbitově na pozemku nad vrchnostenským dvorem (dnes Palackého ulice), který kostelecké farní obci katolické daroval kníže Jan II. z Lichtenštejna. Jako první zde byla pochována Vincencie Skývová, která zemřela 6. října 1912. Následně bylo farníkům nařízeno zařídit si přenesení ostatků svých blízkých z původního hřbitova na nový, což vše pochopitelně trvalo několik let.
Dominantou hřbitova je kaple sv. Františka z Assisi, kterou nechal v letech 1930-1931 postavit na své náklady farář František Karas. Projekt dodal známý architekt Klaudius Madlmayr. Kaple byla roku 2016 zrekonstruována, o rok později byly vykáceny přerostlé borovice, které ji zastiňovaly.
Počet obyvatel v roce 1930 - 2.804
Počet obyvatel v roce 2011 - 2.791
Autor: Nisler Petr
Zdroj: Wikipedia CZ, Český úřad zeměměřický a katastrální, Český statistický úřad, Památkový katalog, webové stránky obce/města, webové stránky Římskokatolické farnosti, Omnium ad.
Dokumentační fotografie
