Krajková
| Krajková | |
| Gemeinschaft | Krajková |
| Bezirk | Sokolov |
| Erdstrich | Karlovarský kraj |
| Krajková, Kode: 672262 | |
| GPS-Koordinaten | 50° 13' 6.5'' 12° 31' 59.7'' |
| Gossengrün | |
| 7 061 m² | |
| Obec | |
| Obec Krajková, č. p. 295, 35708 Krajková | |
| Udržovaný v původní podobě | |
| Nein |
Obec Krajková (německy Gossengrün) se nachází v okrese Sokolov, v Karlovarském kraji, asi 10 kilometrů severozápadně od Sokolova. Český název dostala obec v roce 1947.
První písemná zmínka pochází z roku 1350[5], kdy udělil Karel IV. Krajkové a nejbližšímu okolí dolové právo. V té době zde již stál farní kostel. Obec však vznikla nejspíše na přelomu 12. a 13. století jako německé kolonizační sídlo. V německé literatuře se klade první zmínka do roku 1250. Dějiny Krajkové jsou úzce spjaty až do roku 1760 s dějinami hartenbergské panství. Neví se, kdy se Krajková stala majetkem Hartenbergů. Je však známo, že Krajkovou drželi Hartenbergové již v roce 1350. Krajková se stala zázemím hradu Hartenberg a její rozvoj ovlivnila i skutečnost, že ležela zemské stezce do Saska. Svůj podíl na rozmachu v 15. století sehrálo i hornictví.
Kolem roku 1467 se dostal Hartenberg včetně Krajkové do majetků Šliků. Již před rokem 1481 byla Krajková povýšena na městečko a roku 1481 jí udělil Václav Šlik z Lažan městské právo a roku 1485 získala od Vladislava II. Jagellonského další důležitá privilegia, včetně městského znaku. Městská privilegia byla potvrzena roku 1570 Maxmiliánem II. a roku 1593 Rudolfem II. Město vykonávalo od 15. století soudní právo, dokonce tzv. hrdelní právo. O tom svědčí i popisné místo vedle silnice do Květné. Část pozemku byla nazývána „Galgenwiese“, v překladu do češtiny „Šibeniční louka“. Na počátku 17. století získali Krajkovou Písnicové. Katastrofou se stal v roce 1807 požár, při kterém město vyhořelo. Jako připomínku na tuto událost byla u cesty do Květné postavena kaplička Svaté Trojice.
Dne 15. září 1938 bylo v obci ve dnech henleinovského puče zastřeleno vojákem německé národnosti pět československých vojáků a jeden četník. Připomínkou událostí je pamětní deska na budově Obecního úřadu v Krajkové. Jsou na ní uvedena jména padlých vojáků desátníka aspiranta Krbce, vojína Čapka, vojína v záloze Netíka, četaře Kareše a svobodníka Čmedly.
Krajková byla známá v 19. století a na začátku 20. století zejména pro svou krajkářskou výrobu, ve které měla bohatou tradici. Podle krajkářství získala obec své jméno po druhé světové válce. Roku 1819 obdržela Krajková povolení k výstavbě krajkářské školy. Ta se stala první krajkářskou školou v Krušných horách. Roku 1847 zaměstnávala výroba 300 krajkářek. Místní bruselské krajky si záhy získaly mezinárodní ohlas. Byly zde zhotoveny například svatební šaty císařovny Alžběty nebo krajky pro pražského kardinála. Krajky byly vystaveny i na světové výstavě ve Philadelphii 1876. V osmdesátých letech 19. století bylo zavedeno i šití stuh. Na světové výstavě v Bruselu byly výrobky oceněny mezinárodní porotou zlatou medailí. Krajkářství zaniklo a jenom název obce připomíná, že kdysi v Krajkové existovala výroba proslavených bruselských krajek.
Po druhé světové válce se začalo v Krajkové s opracováním plochého skla a výrobou malé zrcadlové galanterie. Sklářská výroba byla zaváděna s úmyslem využití technologického odpadu ze závodu v Oloví a v Dolním Rychnově. Výroba byla zahájena dne 28. 10. 1948 a v roce 1950 rozšířena o brusírnu skla. V témže roce se začalo s výrobou broušených mikroskopických skel a fasetováním zrcátek. Vyváželo se hodně do ciziny, hlavně na Dálný Východ a do Jižní Afriky. V letech 1954 – 1956 byla výroba rozšířena o další sortiment, například o skleněné radiostupnice a výrobu hodinových skel pro Chronotechnu Šternberk. Ve druhé polovině roku 1997 došlo k ukončení výroby a tím skončila sklářská činnost v Krajkové.
Zdroj: Wikipedia
Pohledové fotografie
