Kralovice

Lokalita	Kralovice
Gemeinschaft	Kralovice
Bezirk	Plzeň-sever
Erdstrich	Plzeňský kraj
Katastrální území	Kralovice u Rakovníka, Kode: 672645
GPS-Koordinaten	49° 58' 57.1'' 13° 29' 40.5''
Německý název	Kralowitz
Výměra	18 713 m²
Číslo kulturní památky	12931/4-1328
Vlastnictví	Město
Kontakt	Městský úřad Kralovice Manětínská 493 331 41 Kralovice Tel.: +420 373 300 211 E-mail: kralovice@kralovice.cz URL: https://www.kralovice.cz
Vlastník	Město Kralovice Manětínská 493 331 41 Kralovice Tel.: +420 373 300 211 E-mail: kralovice@kralovice.cz URL: https://www.kralovice.cz
Stav	Udržovaný v původní podobě
Opuštěno	Nein

Stručný popis

Kralovice (německy Kralowitz) jsou město v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Žije v nich přibližně 3.400 obyvatel.

První písemná zmínka o Kralovicích je spojena s plaským klášterem: roku 1183 kníže Bedřich věnoval klášteru trhovou ves s tvrzí ležící na křižovatce obchodních cest mezi Žatcem, Prahou, Plzní a Chebem. V roce 1289 byly Kralovice povýšeny na poddanské městečko.

Za husitských válek bylo město silně poškozeno a král Zikmund je zastavil s okolními vesnicemi bratrům Bedřichu a Hanuši z Kolovrat. Ti později rozdělili městečko na dvě části – jedna patřila ke krašovskému panství, druhá k hradu Libštejn na druhém břehu Berounky. Hanušovu polovinu se plaskému klášteru podařilo získat roku 1480 od jeho syna Hanuše II. z Kolovrat za 1600 kop. Libštejnskou polovinu získal klášter roku 1513, ale po pěti letech přešla polovina města ke kaceřovskému panství.

S Kaceřovem získal Kralovice v roce 1531 Florián Gryspek a od stagnujícího kláštera získal do zástavy roku 1543 i druhou část. Na žádost Gryspeka povýšil 29. září 1547 král Ferdinand I. Habsburský Kralovice na město a udělil jim městský znak, právo pečetit červeným voskem a mnoho tržních výsad. Gryspekové si ve městě vystavěli malý zámek a také nechali renesančně přestavět gotický kostel sv. Petra a Pavla. V pobělohorské době byly Kralovice i s dalším majetkem Gryspekům konfiskovány a roku 1623 vráceny plaskému klášteru za zásluhy ve stavovském povstání a věrnost císaři. V majetku kláštera zůstává město až do jeho zrušení v roce 1785.

Ke konci 18. století byl v Kralovicích zřízen regulovaný magistrát a v 19. století bylo město součástí panství rakouského politika K. W. Metternicha. Přibližně v polovině 19. století stálo 285 domů a okolo 1.800 obyvatel.

Rozkvět Kralovice zaznamenaly především mezi světovými válkami a po roce 1945, kdy se severozápadní část města rozrostla o řadu rodinných domů a vilek. V téže době se do Kralovic koncentrovala řada podniků poskytujících služby pro zemědělství a drobný průmysl lokálního významu. V letech 1850–1949 byly Kralovice sídlem okresu.

Hřbitov

Prostorově velkoryse pojatý hřbitov se nachází na východním okraji města u Tyršovy ulice směrem na Kožlany, U vstupu se nachází původní opravený domek správce. hřbitova. Hřbitov je udržovaný a využívaný.

Na hřbitově je památkově chráněn soubor významných náhrobků. Jde o hrob Jana Kledhanse Liblínského, hrob Jana z Hvězdy a památník 13 buchenwaldských vězňů z pochodu smrti, kteří zemřeli v Kralovicích.

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Šumavanet.cz, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog