Úštěk

Lokalita	Úštěk
Gemeinschaft	Úštěk
Bezirk	Litoměřice
Erdstrich	Ústecký kraj
Katastrální území	Lhota u Úštěku, Kode: 775495
GPS-Koordinaten	50° 34' 48.3'' 14° 19' 52.7''
Německý název	Auscha
Výměra	1 556 m²
Číslo kulturní památky	12552/5-5523
Vlastnictví	Židovská obec
Kontakt	Matana a.s. Malá Štupartská 646/1 110 00 Praha 1 Tel.: +420 734 390 370 E-mail: matana@matana.cz URL: http://www.matana.cz
Vlastník	Federace židovských obcí Maiselova 250/18, Josefov 11000 Praha 1 Tel.: 224 800 824 E-mail: sekretariat@fzo.cz Web: www.fzo.cz
Stav	Udržovaný v původní podobě
Opuštěno	Nein

Stručný popis

Úštěk (německy Auscha) je město v okrese Litoměřice. V roce 2011 zde trvale žilo 2.688 obyvatel.

Ostroh nad údolím Loubního (Úštěckého) potoka byl osídlen už v pravěku, archeologické nálezy jsou i z 10. století. V té době tudy vedly staré obchodní cesty z Litoměřic do Lužice. Ve 14. století zde pánové z Michalovic vybudovali hrad a 1361 byl Úštek vyhlášen za město.

Podstatnou přestavbou prošlo město počátkem 16. století v pozdní gotice, kdy patřilo Janu Sezimovi z Ústí. V této době byla vystavěna radnice, později obnovené po požáru v roce 1765. K roku 1571 je zmiňován městský dřevěný vodovod. Pro účast na stavovském povstání v roce 1621 bylo město konfiskováno. Brzy poté, v roce 1623, bylo předáno jezuitům. Ti přenesli správu panství do Liběšic a úštěcký hrad ztratil svůj původní význam a jeho palácová část byla posléze přestavěna na pivovar (1677).

V té době se začalo rozvíjet pěstování chmele. Roku 1722 byl zrušen hřbitov na náměstí a postaveno honosné děkanství, roku 1764 byl zbořen starý kostelík sv. Michala a na jeho místě postaven kostel sv. Petra a Pavla. Jezuité ve městě zbudovali několik význačných staveb: v roce 1668 byl postaven kostel Nejsvětější Trojice, architekt Octaviano Broggio postavil v r. 1722 pro jezuity budovu nové fary. Počátkem 18. století vznikla také na kopci nad obcí Ostré křížová cesta (Kalvárie). V této době bylo v Úštěku zaznamenáno 188 domů a tři hospody. Roku 1765 postihl Úštěk požár, který zničil část domů na náměstí.

Po zrušení jezuitského řádu převzali správu Úštěka měšťané, kteří nově zřídili školu v domě čp.45 vedle tehdejší radnice. Na místě obecního domu nedaleko hradu byla postavena budova okresního soudu, dnes sloužící městskému úřadu. Roku 1838 koupili Úštěk Lobkovicové a připojili k Roudnici. V 19. století zde začal vznikat průmysl, zejména textilní barvírny, a roku 1849 se Úštěk stal soudním okresem.

Po roce 1938 se musela vystěhovat část českého obyvatelstva, po roce 1945 německá většina a Úštěk byl znovu osídlen. Počet obyvatel v této době výrazně klesl.

Koncem 50. let se začalo s Úštěkem a Úštěckem počítat jako s rekreační oblastí. Byl vybudován rybník Chmelař (na místě zaniklého Velkého rybníka), v 70. letech 20. století silniční obchvat odvedl dopravu z města. V souvislosti s prohlášením města za památkovou rezervaci došlo k úpravám některých gotických domů, zahrnujících především obnovení podloubí. V posledních letech dochází k postupné rehabilitaci fasád objektů.

Židovská komunita

Židé žili podle tradice v Úštěku již za Jana II. z Michalovic, který dostal v roce 1327 od Jana Lucemburského privilegium usazovat je na svých panstvích. V roce 1475 získali úštěcké panství Sezimové z Ústí, za nichž se město všestranně hospodářsky povzneslo. V roce 1518 se připomíná na Českém předměstí malá židovská enkláva o jedné uličce a osmi domech.

Nejpozději v 16. století byl také založen židovský hřbitov, ležící na Šibeničním vrchu na druhé straně Úštěckého potoka. Sezimové se roku 1618 připojili k českému stavovskému povstání a úštěcké panství se stalo po roce 1620 konfiskátem, který císař Ferdinand II. daroval jezuitům z Klementina na Starém Městě pražském. Jezuité se však ukázali dobrými správci svěřeného ma­jetku. Veškeré povinnosti židovské obce byly přesně vymezeny smlouvou z roku 1649 i do budoucna.

V roce 1815 žilo v Úštěku 7 židovských rodin (45 osob), v roce 1850 to bylo 10 rodin (73 osob) a roku 1870 již 161 židovských obyvatel. Nejvyššího počtu dosáhla zdejší židovská obec v roce 1893, kdy v Úštěku a okolí žilo 192 Židů. V novější době se úštěčtí Židé věnovali především obchodu s chmelem, který v úštěcké oblasti dosahoval výjimečné kvality. Ještě ve třicátých letech měla úštěcká židovská obec 68 členů.

Po obsazení Sudet v říjnu 1938 uprchla většina zdejších Židů do Prahy, některým se podařilo včas uniknout do ciziny, zbývající zahynuli v nacistických vyhlazovacích táborech.

Židovský hřbitov

Židovský hřbitov v Úštěku se nachází jihozápadně od města Úštěk, v lese napravo od Střelecké ulice vedoucí na jih směrem na Lhotu. Založen byl v 15. století a následně došlo k jeho několikerému rozšíření (v 17., 19. a 20. století). V areálu hřbitova se nacházela obřadní síň s nízkou kupolí. Hřbitov byl činný do roku 1938, v pozdějším období byl poničen a chátral. V 80. letech byla navržena jeho likvidace a došlo ke stržení obřadní síně a ohradní zdi a prodeji několika náhrobků.

Samotný hřbitov se však díky protestům ze strany památkového úřadu a pražského židovského muzea podařilo zachránit. Od počátku 90. let byly prováděny dílčí rekonstrukce a od roku 2001 probíhala systematická rekonstrukce hřbitova pod vedením pražské židovské obce. Od roku 2004 se o hřbitov stará Sdružení pro úštěckou synagogu a hřbitov.

Dochovalo se přibližně 221 náhrobních kamenů, z nichž nejstarší pochází z poloviny 17. století. V severozápadní části hřbitova se nachází dětské oddělení. V roce 1993 byl hřbitov prohlášen kulturní památkou.

Hřbitov je volně přístupný.

Počet obyvatel v roce 1930 - 7.194
Počet obyvatel v roce 2011 - 2.688

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Omnium, Památkový katalog