Most

Lokalita	Most
Gemeinschaft	Most
Bezirk	Most
Erdstrich	Ústecký kraj
Katastrální území	Most II, Kode: 699594
GPS-Koordinaten	50° 30' 0.6'' 13° 37' 32.7''
Německý název	Brüx
Výměra	121 589 m²
Číslo kulturní památky	42598/5-5069
Vlastnictví	Město
Kontakt	Technické služby města Mostu a.s. Pod Koňským vrchem 1432/3, 434 01 Most Tel.: +420 476 706 797, 602 145 893 E-mail: info@tsmost.cz URL: http://www.mesto-most.cz
Vlastník	Magistrát města Mostu Radniční č. 1/2, 434 01 Most Tel.: +420 476 448 111 E-mail: epodatelna@mesto-most.cz URL: http://www.mesto-most.cz
Stav	Udržovaný v původní podobě
Opuštěno	Nein

Stručný popis

Most (německy Brüx) je statutární město v severozápadních Čechách v okrese Most. V roce 2011 zde trvale žilo 65.193 obyvatel.

Historické město bylo v 70. a 80. letech 20. století téměř zcela zbořeno kvůli těžbě uhlí. Nejcennější stavbou a turistickým lákadlem je kostel Nanebevzetí Panny Marie, roku 1975 přesunutý na současné místo, a hrad Hněvín na kopci nad městem.

První historické zmínky o osídlení místa, na kterém dnes stojí město Most, pocházejí z latinské Kosmovy kroniky české z 10. století, kdy přes zdejší močálovitou krajinu vedla stezka po dřevěných mostech. Odtud také pochází název města. Stezku využívali především kupci, putující mezi Prahou a Freibergem v Sasku a zpět. Na této obchodní cestě založil Hněva z rodu Hrabišiců tvrz a přiléhající osadu latinsky zvanou Pons Gnevin. Tento rod ovládal osadu až do roku 1228, kdy zemřel její poslední majitel z rodu Hrabišiců Kojata.

Podle závěti bezdětného Kojaty sepsané roku 1227 přešla do vlastnictví kláštera Křižovníků Božího hrobu ve Zderaze u Prahy. Záznamy z roku 1238 však ukazují, že v této době již osada byla majetkem Přemyslovců. Za jejich vlády se Most stává městem (městská privilegia mu udělili postupně Přemysl Otakar II., Jan Lucemburský a Karel IV.), které bohatne nejen díky obchodu, ale také pěstováním vinné révy na vinicích zakládaných v okolí města již na počátku 13. století.

Po vlně ničivých požárů mezi lety 1455 a 1515 došlo k přestavbě a modernizaci městského centra. Z této doby pochází renesanční radnice nebo pozdně gotický děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie, jehož architektem byl Jakub Heilmann ze Schweinfurtu. Během třicetileté války bylo město i hrad Hněvín dobyt Švédy. Hrad byl poté rok a půl obléhán císařskými vojsky, ale dobýt zpět se ho nepodařilo. Tato událost vyvolala v místních obyvatelích pocit, že hrad, který svým významem vždy přitahoval k městu pozornost nepřátel, je zdrojem veškerého jejich utrpení. Na jejich žádost proto roku 1651 císař Ferdinand III. povolil hrad zbořit. Město poničené třicetiletou válkou i vlastními obyvateli tak ve druhé polovině 17. století ztratilo svůj hospodářský i politický význam.

Až o dvě stě let později začala nová etapa rozvoje města, když byly v jeho okolí objeveny obrovské zásoby uhlí. Roku 1870 byla do města přivedena železnice, postaven cukrovar, porcelánka, ocelárna, pivovar, městské muzeum. Počet obyvatel se prudce zvýšil. Za druhé světové války bylo město značně poničeno nálety amerických bombardérů při jejich nepřesných útocích na rafinerii v Záluží u Litvínova. Po válce byla většina původních německých obyvatel vysídlena.

V srpnu roku 1963 proběhla osudová jednání o likvidaci města, která vešla v platnost usnesením vlády č. 180 z 26. března 1964. Zbouráním a likvidací města nad ložisky uhlí měl stát získat přes čtyři a půl miliardy korun a tím získat po výstavbě nového města a zbourání starého zisk přes jednu miliardu korun. První etapa počítala se zbouráním zástavby na úpatí vrchu Hněvín, která dále měla pokračovat ke Šmeralovu náměstí. Druhá etapa pak měla být vedena od okrajových částí s postupným pokračováním do středu města. V roce 1965 začaly demolice starého Mostu a město, které by se dnes mohlo významem historických památek směle měřit s jakoukoli památkovou rezervací v zemi, bylo postupně bořeno po následná více než dvě desetiletí trhavinou. Nejstarší části města byly zničeny již během prvních deseti let demolic. Ve starém městě se do jeho zbourání zachovalo mnoho cenných domů včetně více než dvaceti gotických objektů, přičemž víc jich na tak malém prostoru bylo jedině v Praze.

Demolice v Mostě skončily k 1. dubnu 1987, kdy z původního města s výjimkou přesunutého kostela a původní městské čtvrti Zahražany nezůstalo nic. V roce 2011 zde trvale žilo 73 obyvatel.

Hřbitov

Hlavní městský hřbitov v Mostě je rozlehlý hřbitovní areál pod vrchem Ressl. Jde o udržovaný areál vymezený novou hřbitovní zdí či plotem.

Na ploše hřbitova jsou hrobová místa pro ostatky přenesené ze zlikvidovaných obcí na Mostecku, ale také ostatky z původního městského hřbitova starého Mostu.

Náhrobky a hrobky původních německých obyvatel se nachází v zadní části hřbitova. Většina z nich není v dobrém stavu.

Zajímavou stavbou na území hřbitova je stavba prvního krematoria. Krematorium pro město Most vzniklo roku 1924 na základě návrhu arch. Antona Switila. Po rekonstrukci v letech 1988 - 2000 se v něm nachází Památník obětem druhé světové války v Mostě.

Budova nového krematoria byla postavena na městském hřbitově přibližně 400 metrů jihozápadně od objektu starého krematoria. Roku 1967 pro ni akademický sochař Miroslav Jirava vytvořil plastiku. Stavba byla zkolaudována v roce 1973, poté skončil provoz ve staré budově.

V 90. letech 20. století byl provoz krematoria na dva měsíce přerušen z důvodu instalace nové spalovací linky. Roku 2006 byla otevřena nově postavená obřadní síň v ulici Hřbitovní v areálu "Kostelního hřbitova" u přesunutého mosteckého kostela a obřadní síň krematoria byla uzavřena. V současné době jsou zde kanceláře správy hřbitova.

Počet obyvatel v roce 1930 … 56.751 (Statutární město Most)
Počet obyvatel v roce 2011 … 65.193 (Statutární město Most)

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Omnium, Památkový katalog