Nepomuk

Lokalita	Nepomuk
Gemeinschaft	Nepomuk
Bezirk	Plzeň-jih
Erdstrich	Plzeňský kraj
Katastrální území	Nepomuk, Kode: 703478
GPS-Koordinaten	49° 28' 54.5'' 13° 34' 44.5''
Německý název	Nepomuk
Výměra	11 366 m²
Vlastnictví	Římskokatolická církev
Kontakt	Městský úřad Nepomuk Náměstí Augustina Němejce 63 335 01 Nepomuk Tel.: +420 371 519 711 E-mail: posta@urad-nepomuk.cz URL: https://www.nepomuk.cz
Vlastník	Město Nepomuk Náměstí Augustina Němejce 63 335 01 Nepomuk Tel.: +420 371 519 711 E-mail: posta@urad-nepomuk.cz URL: https://www.nepomuk.cz
Opuštěno	Nein

Stručný popis

Nepomuk (dříve i POmuk, německy Nepomuk/Pomuk) je město v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Žije zde přibližně 3.600.

První písemná zmínka o Nepomuku souvisí se založením nedalekého cisterciáckého kláštera v roce 1144. Již dříve existující osada Nepomuk, původně zvaná Pomuk, se postupně stala trhovou vsí a centrem správy, řemesel a obchodu pro rozlehlou klášterní doménu. Ve 13. století bylo uděleno Nepomuku hrdelní právo. Tradice klade do míst dnešního města dvě starší osady – Přesanice a Pomuk. Vlastní konstituování Nepomuka, jakožto osídlení městského typu, souvisí pravděpodobně se vznikem stříbrných dolů a rýžováním zlata, jehož pozůstatky jsou ve zdejší krajině dodnes patrné. V okolí hlavního náměstí se nachází síť středověkých štol a podzemních chodeb.

Původní trhová ves obdržela nejpozději roku 1413 městská práva, jako město byla označována ovšem již ve 14. století. V roce 1420 byl klášter vypálen husity a jeho majetek přešel do rukou Švamberků a posléze Šternberků. Díky vrchnosti i samotným panovníkům získalo město rozsáhlé právo várečné a v roce 1465 právo konání čtyřdenních výročních trhů. Roku 1730 určil císař Karel VI., aby Nepomuk, zvaný někdy městem a jindy městečkem, měl již nastálo titul města. Od poloviny 19. století byl Nepomuk po sto let sídlem okresu.

K velkému rozvoji města došlo v 17. až 19. století v souvislosti se svatojánskými poutěmi. Jan Nepomucký se narodil v Nepomuku kolem roku 1340. Stal se veřejným notářem a generálním vikářem pražské arcidiecéze a jako jeden z nejvyšších hodnostářů se ocitl v centru tehdejších sporů mezi církví a králem. V roce 1393 byl po mučení svržen z Karlova mostu do Vltavy. V převážně nekatolických Čechách 15. a 16. století existoval kult Jana Nepomuckého jen v okruhu kněžstva svatovítské katedrály. Masově se začíná šířit až v 17. století a teprve v roce 1729 jej papež Benedikt XIII. oficiálně kanonizoval. Se stovkami svatojánských soch a kostelů se setkáváme nejen v Česku, ale i za hranicemi. Jako patron vod ochraňuje mnoho mostů.

Hřbitov

Hřbitov vznikl v letech 1855-57 na návrší v místech, kde stávala barokní kaple sv. Prokopa. Byla sem převezena i některá těla ze hřbitova u kostela sv. Jakuba, který byl právě tehdy zrušen. Ohradní zeď byla stavěna v následujících letech z příspěvků místních měšťanů, kteří si pak u ní mohli zřídit rozlehlé hrobky.

Byl zde pochován m.j. Ondřej Liboslav Rettig, syn M. D. Rettigové, 1. rektor místní piaristické koleje (nenápadný litinový kříž v JV rohu hřbitova). Před centrálním křížem uprostřed hřbitova leží také prostý žulový poklop - hrob sedmnáctého nepomuckého děkana Františka Nováka z roku 1905.

Pohřbeni jsou zde celé rodiny majitelů zábavních podniků, artistů, varietních umělců, hudebnícků, loutkoherců z rodin nesoucí v oboru známá jména jako Flachs, Kludský, Šlehofer a v neposední řadě pak Kočka.

Areál založený na ortogonálním obdélném půdorysu, s křížením cest (cardo-decumanus) uprostřed, je obehnaný vysokou omítanou kamennou zdí. Vstupní, obloukem zaklenutá brána se nachází ve středu západní zdi. Od ní terén zvolna stoupá k nejvyššímu bodu, na němž se tyčí na klasickém žulovém podstavci velký litinový latinský kříž. Kříž stával mezi dvojicí vzrostlých lip, podle obvodu kmene z doby založení hřbitova, s nimiž tvořil působivou dominantu. Levá byla bohužel poražena roku 2005 a soubor ztratil symetrii i značnou část půvabu. Před křížem leží prostý žulový poklop, hrob sedmnáctého nepomuckého děkana Františka Nováka z roku 1905.4 Ohradní zeď lemují výstavné hrobky místních měšťanů, z nichž zhruba polovina si zachovala původní vzhled. Jde obvykle o kvalitní kamenické práce, některé hrobky jsou provedeny jako kapličky. Použito je zde neogotické i klasicistní tvarosloví. I ve vnitřní části hřbitova, mezi prostšími hroby, často těsně nahuštěnými k sobě, se nalézají zajímavé kamenické práce z 19. a 20. století.

Plocha hřbitova byla nově rozšířena před hlavní vstupní bránu směrem k ulici Přesanická, kde byla zřízena sekce pro urnové hroby. Hřbitov je udržovaný a využívaný.

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog