Nýrsko

Lokalita	Nýrsko
Gemeinschaft	Nýrsko
Bezirk	Klatovy
Erdstrich	Plzeňský kraj
Katastrální území	Nýrsko, Kode: 708453
GPS-Koordinaten	49° 17' 5.7'' 13° 9' 4.5''
Německý název	Neuern
Výměra	1 787 m²
Číslo kulturní památky	20711/4-3190
Vlastnictví	Židovská obec
Kontakt	Matana a.s. Malá Štupartská 646/1 110 00 Praha 1 Tel.: +420 224 828 185 - 86 E-mail: m.maly@matana.cz URL: http://www.matana.cz
Vlastník	Federace židovských obcí v České republice Maiselova 18 110 01 Praha 1 Tel.: +420 224 800 824 E-mail: sekretariat@fzo.cz URL: https://www.fzo.cz
Stav	Udržovaný v původní podobě
Opuštěno	Nein

Stručný popis

Nýrsko je západočeské město ležící v Pošumaví v okrese Klatovy. Žije zde přibližně 4.800 obyvatel.

První písemná zmínka pochází až z 8. června 1327, kde je město zmíněno jako majetek královské komory v listině Jana Lucemburského, který svěřuje výnos ze cla Petrovi z Rožmberka společně s janovickým panstvím – šlo zde o výměnu za rakouskou Vitoraz. Město se nacházelo na obchodní stezce z Čech do Bavorska.

Město bylo od počátku rozděleno do dvou částí. Starší z nich – Horní Nýrsko – bylo soustředěno kolem kostela sv. Tomáše a spadalo do majetku nedalekého hradu Pajrek. Ten byl postaven před rokem 1356 pány z Janovic. Do téhož roku se datuje oddělení janovického panství od pajreckého, majitelem hradu v té době byl Něpr z Pajreka a z Janovic. Od roku 1379 vlastnil panství i s městem Nýrskem Ondřej z Pajreka. Během husitských válek se majitel hradu, tehdy Jan z Pajreka, střídavě přikláněl na obě strany. Nejdříve je doložené jeho veřejné přiklonění k Žižkovi a straně táboritů, roku 1426 však zradil a umožnil cestu do Čech bavorským a švábským žoldnéřům. Následujícího roku jej již katolická strana počítala plně ke svým přívržencům. Poté, co však začali nabývat kališníci na Klatovsku opět převahy, svou stranu opět změnil.

Dolní Nýrsko, vznikající při brodu přes řeku Úhlavu, patřilo k bystřickému panství. První zachované zprávy uvádějí jako vlastníka Sezemu, syna Protivy z Dolan, který panství koupil v roce 1339. Roku 1358 vystupuje jako patron nýrského kostela jakýsi Bušek z Bystřice, snad šlo o syna zmíněného Sezema. V následujících letech panství vícekrát měnil svého vlastníka, od roku 1369 jím byl Boček z Vilhartic, který ale statky brzy prodal Rackovi z Prostiboře. Ten je roku 1379 zmiňován jako vlastník Bystřice, Nýrska a vsi Pláně.

Během 15. a 16. století došlo postupně k sjednocování obou částí města. Roku 1444 prodal Habart Lopata z Hrádku polovinu bystřického panství Oldřichovi z Janovic, který roku 1446 dokoupil i druhou polovinu. Tím se obě panství dostaly do vlastnictví pánů z Janovic. K úplnému sloučení došlo ale až roku 1558, kdy se majitelem města stal Jan Koc z Dobrše, vlastník bystřického panství, který zakoupil již pustý hrad Pajrek a stal se tak vlastníkem jak Horního Nýrska, které patřilo do panství pajreckých, tak Dolního Nýrska. Roku 1593 získalo Nýrsko městská práva.

V roce 1938 bylo Nýrsko i s celým okolím kvůli převažujícímu německému obyvatelstvu připojeno k nacistickému Německu. Po druhé světové válce byla většina původních obyvatel vysídlena a do Nýrska se začali stěhovat Češi a repatrianti ze zahraničí. V 70. letech byla velká část historických staveb na náměstí původně Dolního Nýrska stržena, a to včetně kostela Čtrnácti svatých pomocníků a centrem města se stalo Masarykovo nábřeží.

Židovský hřbitov

Nýrský židovský hřbitov leží asi 1 km jižně od nádraží, na kopci, který se dříve nazýval „Lohe“. Židovská obec v Nýrsku údajně hřbitov založila v 15.stol., ale doložen je teprve od první poloviny 18.století. Je zde mnoho starých náhrobků, které jsou zhotoveny z domácího drsného a snadno větrajícího svoru, dále mladší empirické náhrobky z Kehlheimského mramoru a vysoké hranoly z hlazeného švédského sygnitu. Pohřbeni jsou zde nejen Židé z Nýrska, ale i z okolních vesnic.

Nejstarší nalezený náhrobek je datován z roku 1715. Nápisy na hrobech bývaly až do poloviny 19. století pouze hebrejské, potom dvojjazyčné (hebrejsko – německé). Téměř vždy tvoří poslední řádek pět hebrejských písmen TNCBH, jež jsou zkratkou této věty z hebrejské Bible: „Ať je jeho (její) duše zahrnuta do svazku živých .“ V horní části starých náhrobků často vidíme drobná plastická vyobrazení – symboly tradiční rodové příslušnosti zemřelého, jeho jména nebo povolání. Tak například dvojice žehnajících rukou je symbolem potomků kněží v jeruzalémském chrámu zvaných kohenové. Konvice na míse zase symbolizuje tzv. levity – rovněž potomky starověkých duchovních.

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Šumavanet.cz (text Irena Vaňkátová), Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog