Pardubice
Pardubice | |
Gemeinschaft | Pardubice |
Bezirk | Pardubice |
Erdstrich | Pardubický kraj |
Pardubice, Kode: 717657 | |
GPS-Koordinaten | 50° 1' 11.7'' 15° 46' 42.6'' |
Pardubitz | |
61 857 m² | |
Město | |
Město Pardubice | |
Magistrát města Pardubic Pernštýnské náměstí 1, 530 21 Pardubice Telefon: 466 859 111 Fax: 466 859 828 www.pardubice.eu Správa hřbitovů Pod Břízkami 990, 530 02 Pardubice Telefon: 466 768 242 Mobil: 777 783 112 Fax: 466 768 241 Email: sprava.hrbitovu@smp-pce.cz Web: http://www.smp-pce.cz | |
Udržovaný v původní podobě | |
Nein |
Vilém z Pernštejna nechal roku 1507 při stavbě kostela sv. Jana Křtitele v Pardubicích vytyčit nový hřbitov. Nařídil, aby sem byli pohřbívání všichni křesťané bez ohledu na vyznání, tehdy vzácný důkaz náboženské snášenlivosti. Hřbitov byl v letech 1584, 1788 a 1836 upravován a rozšiřován. Roku 1580 byl obezděn. Na hřbitov se vstupovalo branou, nad níž byl nápis Mors janua vitae (Smrt branou k životu).
Již 16.11.1784 vyslovila krajská správa požadavek, aby pro hřbitov bylo nalezlo nové místo mimo obvod města. Teprve roku 1883 byly založeny nové městské hřbitovy nedaleko Nových Jesenčan na jižním okraji katastru města. Hřbitovy navrhl profesor Antonín Barborka. Jejich prostor vymezil na ploše jižně od železniční trati současně s plánováním rozvoje čtvrti Zelené předměstí. Některé ostatky a náhrobky byly od kostela na nový hřbitov přeneseny.
Pohřbívání tak bylo na konci 19. století zastaveno na všech ostatních pardubických hřbitovech a započalo pohřbívání na nově zbudovaných Městských hřbitovech v Jesničánkách, které se dnes dělí na tři části:
- Starý hřbitov
- Nový hřbitov
- Urnový háj
Pardubický Slavín (Klub přátel Pardubicka)
U zrodu myšlenky Pardubického Slavína stál v devadesátých letech 20. století Josef Janiš. Tomu se podařilo v rámci Klubu přátel Pardubicka zmapovat desítky hrobových míst významných pardubických osobností na dvou z městských hřbitovů – Starém a Novém hřbitově. Janiš vytvořil fotodokumentaci hrobových míst mnohých osobností, jako jsou například stavitel železnic ing. Jan Perner, baron Artur Kraus, architekt Ladislav Machoň a mnozí další. Bohužel od doby, kdy zmapoval tato hrobová místa, byly některé hroby zrušeny. Stalo se tak například v případě hrobu propagátora sportu a průkopníka české silniční cyklistické turistiky Vincence Chomráka nebo v případě fotografa Josefa Pírky, díky němuž dnes máme mnohé historické fotografie Pardubic z přelomu 19. a 20. století.
Po smrti Josefa Janiše v roce 2015 se rozhodl Klub přátel Pardubicka na dílo navázat a tak byly na již zmíněných dvou pardubických městských hřbitovech nainstalovány informační tabule s přehlednými plány hřbitova s vyznačením několika desítek hrobů významných osobností. Zároveň byl stejným způsobem prozkoumán další z městských hřbitovů zvaný Urnový háj a také hřbitov ve čtvrti Pardubičky. Do projektu Pardubický Slavín byl zařazen např. hrob fotografa Jiřího Tomana, herce Milana Sandhause, na hřbitově v Pardubičkách pak např. hrob spisovatele Jaromíra Johna. I na těchto hřbitovech návštěvníci naleznou informační tabule s vyznačením hrobů nejen těchto, ale i mnohých dalších významných osobností, které již dnes nejsou mezi námi.
Více: www.kppardubicka.cz
Vojenská část hřbitova
Za 1. světové války byli v západní části hřbitova pohřbíváni vojáci zemřelí ve vojenské nemocnici zvané "Karanténa". Jednalo se o 513 Turků, 108 Rusů, 194 Čechů, 2 Rumuni, 35 Italů, 64 Němců, 1025 neznámé národnosti, celkem 1941 osob.
Roku 1951 vznikl v urnovém háji památník všem obětem obou světových válek. Památník je složen z jednotlivých válečných hrobů a členěn podle národnosti padlých. Jsou zde uloženy ostatky 27 sovětských vojáků, jednoho anglického zajatce, třech vojáků protektorátního vládního vojska a 210 německých vojáků. V přední části hřbitova se nachází památník sovětských vojáků. 20. května 1998 zde byl odhalen pomník 513 tureckým vojákům z 1. světové války.
Zdroj: Klub přátel Pardubicka, Wikipedia,