Písečná u Jeseníka

Lokalita	Písečná u Jeseníka
Gemeinschaft	Písečná
Bezirk	Jeseník
Erdstrich	Olomoucký kraj
Katastrální území	Písečná u Jeseníka, Kode: 720691
GPS-Koordinaten	50° 16' 22.2'' 17° 15' 15.5''
Německý název	Sandhübel
Výměra	1 872 m²
Vlastnictví	Římskokatolická církev
Vlastník	Římskokatolická farnost Písečná, č. p. 104, 79082 Písečná
Opuštěno	Nein

Stručný popis

Obec Písečná (do roku 1948 Sandhýbl, německy Sandhübel) se nachází v okrese Jeseník, kraj Olomoucký, v údolí řeky Bělé 7 km severovýchodně od Jeseníku. Žije zde přibližně jeden tisíc obyvatel.

Na území dnešní Písečné i okolních vsí se ve vrcholném středověku nalézala rozsáhlá vsi v údolí Bělé, zvaná Waltersdorf (Valteřovice), která se připomíná již roku 1284 a pravděpodobně zanikla před rokem 1420. Jistější je však vazba na jinou ves či část vsi s názvem Wüstekirche (Pustý kostel), která je jmenována roku 1373 a již tehdy zde byly hamry a dolovala se železná ruda i zlato. I tato ves však po roce 1443 zpustla a zarostla lesem a teprve o sto let později bylo místo opět osídlováno, tentokrát již pod názvem Sandhübel, tj. "Písečný kopec". Počet usedlíků zde rychle rostl a po třicetileté válce roku 1689 měl Sandhýbl již 40 sedláků a 26 zahradníků a domkářů. Bylo zde rovněž zákupní fojtství. Vedle zemědělství se obyvatelé zabývali také přadláctvím a tkaním plátna. V místě byla i pila, buchar a pískovna.

Písečná patřila od počátku až do zrušení patrimoniální správy roku 1850 do majetku vratislavských biskupů, a to (nejpozději od roku 1497) v rámci frývaldovského panství.

Počátky kostela v Písečné jsou nejasné. Snad již ve 14. století zde byla kaple(od níž se místo nazývalo Pustá Cerekev), přestavěná později na kostelík a roku 1753 na barokní kostel. Od roku 1782 je u kostela rovněž římskokatolická farnost. Roku 1782 vznikla i zdejší škola, která stávala na místě nynějšího zdravotního střediska. V roce 1871 byla z důvodu velkého počtu žáků postavena škola nová - u schodiště ke kostelu, později byl v této budově obchod s potravinami, pak obchod s textilem, potom motorest Non-Stop a dnes po další rekonstrukci restaurace U Kohoutků, po problémech s provozem restaurace byla provedena rekonstrukce a v roce 2012 je zde obchod potraviny Hruška. V roce 1883 byla škola opět přemístěna do budovy nynějšího obecního úřadu. A konečně v roce 1898 byla postavena další škola, která funguje dosud.

Po zavedení obecního zřízení roku 1850 byla Písečná zprve částí obce Česká Ves, teprve od roku 1866 je samostatnou obcí.

Novodobá historie Písečné je spojena s rozmachem kamenického průmyslu v druhé polovině 19. a na počátku 20. století. V obci vznikla postupem doby celá řada kamenických závodů, resp. filiálek firem z jiných míst Frývaldovska, které se věnovaly hlavně zpracování a opracování žuly i mramoru. Největší byla firma H. Gessler, založená r. 1900, dále pobočka firmy F. K. Liemert z Mikulovic od roku 1893, provoz firmy G. Franke z Černé Vody od r. 1903, kamenictví J. Pohlner v místě od r. 1908 a další. Zvyšovala se také těžba písku, zejména po roce 1930. Z dalších průmyslových odvětví jmenujme zejména továrnu na lepenku a pozdější celulózku (r. 1846), mlýn s pilou (1872) a také moderní elektrárnu s teplárnou (1927).

Po druhé světové válce a odsunu německého obyvatelstva se udržela jen část zdejších průmyslových závodů, zejména celulózka, kde byl později zřízen provoz na výrobu traktorových přívěsů Brandýských strojíren, později PANAV.

Z dalších závodů a provozů zde bylo několik kamenických závodů, z nichž nakonec zůstala jen slévárna a výroba litinové drtě Slezského kamene a.s. Jeseník, provoz Písečná. Rozsáhlá těžba štěrkopísku na severním okraji obce byla v roce 1981 zastavena, do lomu začala postupně prosakovat spodní voda, která s přítokem od Špičáku postupně lom zatopila, takže je možno jej nyní využívat k rekreaci (soukromý rybník Florián).

Zdroj: Wikipedia