Přerov

Lokalita	Přerov
Gemeinschaft	Přerov
Bezirk	Přerov
Erdstrich	Olomoucký kraj
Katastrální území	Přerov, Kode: 734713
GPS-Koordinaten	49° 26' 45.9'' 17° 27' 41.8''
Německý název	Prerau
Výměra	84 201 m²
Vlastnictví	Město
Kontakt	Magistrát města Přerova Bratrská 709/34 750 11 Přerov 2 E-mail: posta@prerov.eu Telefon: 581 268 111 www.prerov.eu
Vlastník	Statutární město Přerov
Stav	Udržovaný v původní podobě
Opuštěno	Nein

Stručný popis

Přerov (německy Prerau) je statutární město v Olomouckém kraji, 21 km jihovýchodně od Olomouce v Hornomoravském úvalu na řece Bečvě.

Historie raně středověkého hradiště na území Přerova zhruba z roku 1019 je připomínána v práci Michala Lutovského.[3] První písemná zmínka o Přerovu pochází z roku 1141 (po 30. červnu 1131) v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, ve které je přerovský hradní velkofarní kostel svatého Jiří zmiňován mezi sedmi nejdůležitějšími (krstnými) kostely na Moravě. 28. ledna 1256 byl povýšen králem Přemyslem Otakarem II. na královské město. Historie Přerova je také úzce spjata s rody Pernštejnů a Žerotínů působením evangelické církve zvané jednota bratrská, ke které náleželi významní učenci jako přerovský rodák Jan Blahoslav a Učitel národů Jan Amos Komenský.[1] Prudký rozvoj města nastal po vybudování hlavní železniční trati z Vídně do Olomouce (1841) a později dále do Prahy a Bohumína.

Historické centrum města se nachází okolo Horního náměstí – lze zde nalézt domy z 15. století. Poblíž se nachází Přerovský zámek, vybudovaný na místě původního hradu, jehož věž má románský původ, a lze si prohlédnout i zbytky městských hradeb. V zámku je umístěno Muzeum Komenského vzniklé zásluhou Františka Slaměníka již v roce 1888.

Na konci druhé světové války bylo ve městě násilně potlačeno přerovské povstání. Krátce po skončení 2. světové války následoval masakr na Švédských šancích.