Radnice

Lokalita	Radnice
Gemeinschaft	Radnice
Bezirk	Rokycany
Erdstrich	Plzeňský kraj
Katastrální území	Radnice u Rokycan, Kode: 738107
GPS-Koordinaten	49° 51' 16.5'' 13° 37' 48.0''
Německý název	Radnitz
Výměra	3 872 m²
Číslo kulturní památky	104494
Vlastnictví	Židovská obec
Kontakt	Matana a.s. Malá Štupartská 646/1 110 00 Praha 1 Tel.: +420 224 828 185 - 86 E-mail: m.maly@matana.cz URL: http://www.matana.cz
Vlastník	Federace židovských obcí v České republice Maiselova 18 110 01 Praha 1 Tel.: +420 224 800 824 E-mail: sekretariat@fzo.cz URL: https://www.fzo.cz
Stav	Udržovaný v původní podobě
Opuštěno	Nein

Stručný popis

Město Radnice se nachází v okrese Rokycany, kraj Plzeňský. Žije v něm přibližně 1.800 obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1336 (psáno Radnicz). Roku 1570 povýšil Maxmilián II. na přímluvu Jana Černína z Chudenic městečko na město a povolil pečetit červeným voskem. Český název Radnice používán od roku 1854. Původně bylo sídlo součástí panství Zbiroh, vlastníky byli Rožmberkové do roku 1431. Od roku 1542 panství Březina. Roku 1654 se stává součástí Plzeňského kraje, roku 1850 součást okresu Rokycany. Městský pivovar založen v roce 1587, zrušen 1945, roku 1865 založen pivovar Šternberský (zrušen 1959). Sklárny na výrobu dutého skla a broušení váz a podnosů zanikly ve 20. letech 20.století. Železniční spojení získáno v roce 1893 prodloužením trati Chrást u Plzně - Stupno.

Židovská komunita

Židovské osídlení od první poloviny 16. století, nejsilnější židovská komunita zde bývala asi ve 2. pol. 19. století. Před polovinou 19. století doloženo pět domů, tři z nich v přestavbách dochovány. Nachází se zde synagoga v pozdně barokním slohu postavena koncem 18. století.

Židovský hřbitov

Židovský hřbitov v Radnicích, založený údajně v 16. století, je situován východně od města Radnice na kraji lesa u pole s přístupem po polní cestě odbočující doprava k lesu ze silnice na Chomle po zeleně značené turistické stezce. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

V první polovině 19. století došlo k jeho rozšíření. Dochovalo se kolem dvou stovek náhrobků s nejstarším z roku 1734. Stála zde kamenná ohradní zeď s cihlovou nástavbou a vstupem ze západní strany, postaveny byly dvě brány a na severozápadě areálu hřbitovní domek, který se dodnes bohužel nezachoval. Pohřby zde probíhaly až do počátku nacistické okupace. Hřbitov je volně přístupný.

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog, Portál - pamatky.kehilaprag.cz