Seč

Lokalita	Seč
Gemeinschaft	Seč
Bezirk	Plzeň-jih
Erdstrich	Plzeňský kraj
Katastrální území	Seč u Blovic, Kode: 746436
GPS-Koordinaten	49° 35' 17.4'' 13° 30' 23.4''
Německý název	Setsch
Výměra	1 245 m²
Číslo kulturní památky	37753/4-442
Vlastnictví	Obec
Kontakt	Obecní úřad Seč Seč č.p. 2 336 01 Blovice Tel.: +420 724 974 696 E-mail: secublovic@seznam.cz URL: https://www.secublovic.cz
Vlastník	Obec Seč Seč č.p. 2 336 01 Blovice Tel.: +420 724 974 696 E-mail: secublovic@seznam.cz URL: https://www.secublovic.cz
Opuštěno	Nein

Stručný popis

Obec Seč (německy Setsch) se nachází v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Žije zde 318 obyvatel.

Nejstarší písemné zmínky o obci Seč pocházejí z let 1318–1319. Roku 1437 je v Seči naposledy zmíněn vladyka Přech ze Setče. V dalších desetiletích se v držení Seče vystřídala řada drobných vladyků, přičemž si tento statek nárokovali také majitelé nedalekého hradu Vlčtejna. Roku 1543 patřila ves vladykovi Jiříkovi Netunickému z Nebílov a na Seči. Ve stejném roce svěřil Jiřík Netunický z Nebílov statek Seč své neteři, panně Dorotě z Tryclaru a na Seči. Stejně jako sousední vsi Blažtice a Sádek zůstávala ves Seč po husitských válkách trvale vylidněna. V Seči došlo ve stejné době k zániku samostatné farnosti, přičemž zdejší kostel byl připojen jako filiální k farnosti blovické.

V roce 1545 prodali bratři Jiřík a Albrecht Netuničtí z Nebílov svůj majetek v Seči, Blažticích a Sádku bratrům Zikmundovi a Václavovi z Tryclaru. Místní tvrz je v Seči zmíněna v roce 1555, kdy ji Zikmund z Tryclaru společně s dalším majetkem odkazuje své manželce Anně. Část Seče – například vrchnostenská krčma – byla ale ve stejné době majetkem Kryštofa z Roupova, pána na nedalekém hradě Vlčtejn. Mezi Kryštofem z Roupova a vladyky z Tryclaru pokračovaly v polovině 16. století spory kvůli oboustranným majetkovým nárokům na setecký vrchnostenský dvůr. V roce 1588 prodal Kryštof z Roupova vlčtejnské panství Janu Hradišťskému z Hořovic. Prostřednictvím dcery Markéty přešlo celé vlčtejnské panství po Janově smrti na jeho zetě Petra Tobiáše Karla ze Svárova. V této době patřila již k Vlčtejnu pravděpodobně celá Seč, včetně tvrze a dvora.

Během třicetileté války byla Seč majetkem Lidmily Karlové ze Svárova a jejího manžela Adama Laubského z Lub. V roce 1654, kdy došlo v Čechách k sepsání Berní ruly, žilo v Seči pouhých pět hospodářů – jeden půlsedlák (krčmář), dva chalupníci a dva domkáři. V dalších třinácti letech pokračoval postupný zánik obce Seč.

Synovec Jana Rudolfa Morzina, Ferdinand Maxmilián, se po sňatku s manželkou Annou Kateřinou Novohradskou z Kolovrat usadil na setecké tvrzi v roce 1714. Seč se tak po staletích opět stala samostatným šlechtickým sídlem. V roce 1833 zde žilo již 358 obyvatel.

Hřbitov

Hřbitov obklopuje kostel Nanebevzetí Panny Marie v centru obce. Kostel je raně barokní stavba z konce 17. století postavená na místě původního gotického kostela z doby okolo poloviny 14. století. Vrcholně barokní úpravy byly provedeny v letech 1736-1737. Ohrazení hřbitova s branami je částečně z 19. století. Zadní část ohradní zdi u části hřbitova směrem na východ je nahrazena plotem z prken. Hřbitov je udržovaný a využívaný.

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog