Stříbro
Stříbro | |
Gemeinschaft | Stříbro |
Bezirk | Tachov |
Erdstrich | Plzeňský kraj |
Stříbro, Kode: 757837 | |
GPS-Koordinaten | 49° 45' 42.2'' 13° 0' 2.8'' |
Mies | |
14 936 m² | |
Město | |
Nein |
Stříbro je město v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Žije zde přibližně 7.400 obyvatel.
Kronikář Václav Hájek z Libočan v Kronice české uvádí, že město Stříbro založil roku 1131 český kníže Soběslav I. Jedná se o zprávu nepodloženou, i když ve sgrafitu na průčelí radnice je tato událost zobrazena. Stříbro je poprvé připomínáno jako hornická osada roku 1183. Základy k budoucímu městu položil roku 1240 Václav I. v místě starší osady na strmé skále nad řekou Mží. Na základě polohy na ostrožně a nálezů keramiky ze střední a mladší doby hradištní se předpokládá, že v místech historického jádra stávalo raně středověké hradiště.
Roku 1253 byl ve městě založen minoritský klášter pány ze Švamberka. Těžba stříbra vedla k rychlému rozvoji sídla, které Přemysl Otakar II. v roce 1263 povýšil na město a opatřil je značnými privilegii, která městu potvrdili i další panovníci.
Před husitskými válkami patřilo Stříbro ke čtyřem největším městům v Plzeňském kraji. Město mělo tři kostely a tři kláštery. Roku 1421 se Jan Žižka neúspěšně pokoušel město dobýt. Město bylo dobyto roku 1426 Přibíkem z Klenové. V roce 1427 neúspěšně obléhali město křižáci, kteří byli poraženi v bitvě u Tachova.
Po roce 1520 došlo k rozkvětu řemesel a města. Roku 1555 byl přes řeku Mži postaven kamenný most. Roku 1565 byla dokončena přestavba kostela Všech svatých v pozdně gotickém slohu.
Během třicetileté války byla u města, patrně poblíž mostu přes Mži, byla okolo 23. března 1641 svedena tzv. bitva u Stříbra mezi císařskými oddíly armády plukovníka Zikmunda Jana Myslíka z Hyršova a švédskou armádou polního maršála Johana Banéra během švédského únikového manévru přechodu území západních Čech. Skončila taktickým vítězstvím švédské armády, které se podařilo i přes ztráty mužstva úspěšně překročit řeku. O několik dnů později, 27. března, se pak Banérova vojska střetla s císařskými silami v rozsáhlejší bitvě u Přísečnice.
Roku 1710 vypukl ve městě mor, který připomíná morový sloup na náměstí z roku 1740.
Město, kde tradičně převládalo německé obyvatelstvo, bylo v roce 1938 připojené k Nacistickému Německu. Po druhé světové válce byli původní starousedlíci vysídleni a ve městě došlo k úplné výměně obyvatelstva.
Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog
Objekty a vybavení hřbitova
- Hroby
- Nové hroby
- Odstraněná hrobová místa
- Hrobky
- Hrobka dominanta
- Rozptylová louka
- Správa hřbitova
- Márnice (i bývalá)
- Obřadní síň
- Brána
- Centrální kříž
- Kontejner
- Vodovod
- Otevírací doba hřbitova vyvěšena
- Řád veřejného pohřebiště na místě
- Kontakt na správce hřbitova na místě
- Vyčištěná plocha hřbitova
- Lapidárium náhrobků, bez vyznačení původních hrobových míst
- Torza náhrobků
Stav hřbitovní zdi
- V původní podobě
- Udržována vč. náhrobků na nebo u zdi
- Nová (nepůvodní) hřbitovní zeď